Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Možná to bude vypadat divně že chci sedmé dítě ale jde spíš o mého přítele.
Naúvod řeknu že jsem měla v 16 první holčičku a tehdejší přítel se na mě vykašlal, ve 20 jsem opět otěhotněla neplánovaně na jednu noc a otce ani neznám. Narodili se mi dva kluci. Byla jsem přesvědčená že dítě nechci ale pak jsem se vdala ve 26 a exmanžel děti samozřejmě chtěl. Ve 28 druhá dcera, ve 30 dvě holčičky dvojčátka. Takže šest dětí. S manželem jsme se rozvedli protože mě opakovaně podváděl. Ale nyní k věci. Teď je mi 36 a mám přítele. Moje děti mají 20, 16, 8 a 6 let. Nejstarší dcera žije s kamarádkou v podnájmu, synové žijí u mě a holky máme s manželem ve střídavé péči.
Přítel je bezdětný a děti by samozřejmě chtěl. Je dobrý otec. Rozumí si s klukama a věnuje se i holčičkám. Děti by ale chtěl i svoje. Já mám ale dětí 6 plus ještě mám velkou pravděpodobnost na vícečetné těhotenství. Moje starší sestra měla mít čtyřčata ale šla na redukci protože hrozilo že potratí(takže má kluka a holku) a moje mladší sestra má jeden pár dvojčat. Moje maminka měla čtyři děti ale jen dvě těhotenství- dvojčetné. Pravděpodobnost je tedy celkem vysoká. Já vlastně vůbec nevím. Vím že bych miminko zvládla a že mám v příteli silnou oporu a finančně jsme zaopatření ale 7 dětí? A ještě s tím rizikem že jich může být víc? Několikrát jsem se setkala s odsuzováním že jsem nezodpovědná že si dělám tolik dětí… podotknu že jsem se o děti starala dobře a nikdy jim nic nechybělo…
Ahoj,
pro mě je tato diskuze uplné deja vu
Před třemi lety jsem ležela v porodnici s maminkou 8mi dětí se 3 tatínky. 5měla s prvním manželem, jedno s druhým a pak si našla mladounkého kluka a ten chtěl své a rup, dvojčata. Bylo ji 42. Ležela tam už strašně dlouho, protože se miminka narodila v 7měsíci. Moc hezky jsem si s maminkou popovídala. sama říkala, že měla štěstí na ferove chlapy - všichni ji na děti platili, tak jim mohla dopřát i kroužky a žít normálně. Byla z dětského domova a tak chtěla vždy velkou rodinu a byla za ni moc ráda. Plakala pro mladší - měla je moc ráda a moc se těšila domů.
Nikomu nepovídám do počtu dětí, myslím, že jsme dospělé a každá si moc dobře uvědomujeme na jaké počty dětí ještě máme sílu, místo a hlavně peníze. Bohužel peníze v dnešním světě jsou důležité
je to stále hybná síla. Ale sama jsem v hodně skupinkách vícečetných domácností a ty děti se mají sakra dobře. To jen media vybírají a ukazují špatně situované vícečetné rodiny, takže hned automaticky nepředpokládám, že žijete v bídě, polorozpadlém době, ty nemáš zuby apod…
![]()
Při vícečetném těhotenství (a že co jsi napsala
by mi nahánělo hrůzu) bych se asi poradila s gynekologem. Kdyby jsi příteli dítě nedala - opustil by tě?
Ale zase co si budeme povídat - jakmile srdce to dítě chce, protějšek je pro - tak do roka a do dne ![]()
Tady musí být chyba v Matrixu, tolik dětí a tolik tatínků. Asi bych si to rozmyslela, abys zase nebyla sama. Já mám 4 děti s jedním tatínkem a popravdě se tomu dost lidí diví, že je u vícečetných rodin spíš trendem mít víc tatínků když je takové množství dětí.
Počet dětí není problém, to, že máš (skoro) každý s jiným chlapem jo. A navíc sama píšeš, že další bys chtěla kvůli chlapovi - se kterým jsi 2 roky a ještě nejste ani vzití?? Aby za další dva roky vzal roha, kvůli mladší (a bezdětné) a ty na ně zase byla sama?
@KimL píše:
Počet dětí není problém, to, že máš (skoro) každý s jiným chlapem jo. A navíc sama píšeš, že další bys chtěla kvůli chlapovi - se kterým jsi 2 roky a ještě nejste ani vzití?? Aby za další dva roky vzal roha, kvůli mladší (a bezdětné) a ty na ně zase byla sama?
To je furt dokola ale, o svatbě to není. My taky nejsme vzití a neutekl, děti máme 4.
@Zabatko Já bych bez svatby dítě nechtěla. Dítě je mnohem větší závazek než svatba, takže svatba už je jenom „papír“, který trošku pojistí, aby se jednoho dne tatínek (nebo maminka) nerozhodl odejít bez následků. Samozřejmě i majetková otázka atd. a také příjmení. Proč se tedy svatby bát? Asi nějaké zaječí úmysly nebo zadní vrátka…
Doufám, že se aspoň všechny ty zakladatelčiny děti nejmenují (příjmením) každé jinak (po svých tatíncích). Protože jinak chudáci děti. Pokud tadyten „přítel“ bude chtít svoje dítě, tak ho určitě bude chtít pojmenovat po sobě, ale svatba samozřejmě nee ![]()
@KimL píše:
@Zabatko Já bych bez svatby dítě nechtěla. Dítě je mnohem větší závazek než svatba, takže svatba už je jenom „papír“, který trošku pojistí, aby se jednoho dne tatínek (nebo maminka) nerozhodl odejít bez následků. Samozřejmě i majetková otázka atd. a také příjmení. Proč se tedy svatby bát? Asi nějaké zaječí úmysly nebo zadní vrátka…
Doufám, že se aspoň všechny ty zakladatelčiny děti nejmenují (příjmením) každé jinak (po svých tatíncích). Protože jinak chudáci děti. Pokud tadyten „přítel“ bude chtít svoje dítě, tak ho určitě bude chtít pojmenovat po sobě, ale svatba samozřejmě nee
To není o zaječích úmyslech, ale o životní filosofii, prostě pro nás není důležité nějaké vyšší posvěcení od někoho. Tečka. Víc bych se v tom nepitvala. Když to vydrželo 20 let, tak doufám, že to ještě vydrží. ![]()
@Kelen píše:
Já nikoho neurážím, možná jsem podvědomě vyjádřila svůj postoj. Kdyby za mnou na pohovor přišla žena jako jsi ty a nebo Šmudlinka a žena, která ma 6 dětí, prostě bych tu ženu se 6 dětmi brala jako práce schopnější a šikovnější. Promiň, zda jsem tě urazila…
Počet porozených dětí ukazuje na schopnosti a šikovnost?
No tak to doufám, že neděláš personalistu na pohovorech, ale asi ne, to by ses tak o lidech v kanceláři nevyjadřovala. ![]()
@Detsa píše:
Měl jsem za to, že lidi si pořižují spíš děti pro vlastní radost, že tu po nich někdo bude, budou mít pro koho žít, chtít někoho vychovávat, či třeba utvrzení lásky … ale pro společnost jsem tedy eště neslyšel
Já se vždycky strašně směji, když tu nějaká píše, že rodí dalšího daňového poplatníka. ![]()
@Wanikez by, jenze dneska to je samy inkubator, same postizeni a pak v mladi vazne nemoce a mnoho tech poplatniku do systemu za zivot neodvede ani to co stacilo vycerpat uz pri narozeni…
@Roker tak vsechny deti co maji byt v inkubatoru a nebo postizeny zacneme topit jako kotata
… to je zas nazor…
Asi bych se na to podívala z pohledu všech členů rodiny - jak další 1-2 děti ovlivní život každého jednoho z nich. Jinak teda přemýšlím, jak se dá 6-8 dětem zajistit vše, co potřebují. Já jsem i u těch svých 2 měla občas pochybnosti. Takže tady taky pochybuju. Ale je to ovlivněno tím, že znám jen vícečetné rodiny na dávkách, žádnou vícečetnou rodinu, která to dává sama bez sociálky a podobných institucí, neznám.
Ještě mně napadlo - všechny děti máš zdravé. Teď ses přehoupla do věku, kdy je celkem rapidní nárůst postižení dítěte s důvodu věku matky. Hodně bych přemýšlela, jestli budu tohle při 6 dětech riskovat. Zdravé dítě není samozřejmost, ale štěstí.
Příspěvek upraven 27.08.18 v 10:11
@Anonymní píše:
Možná to bude vypadat divně že chci sedmé dítě ale jde spíš o mého přítele.
Naúvod řeknu že jsem měla v 16 první holčičku a tehdejší přítel se na mě vykašlal, ve 20 jsem opět otěhotněla neplánovaně na jednu noc a otce ani neznám. Narodili se mi dva kluci. Byla jsem přesvědčená že dítě nechci ale pak jsem se vdala ve 26 a exmanžel děti samozřejmě chtěl. Ve 28 druhá dcera, ve 30 dvě holčičky dvojčátka. Takže šest dětí. S manželem jsme se rozvedli protože mě opakovaně podváděl. Ale nyní k věci. Teď je mi 36 a mám přítele. Moje děti mají 20, 16, 8 a 6 let. Nejstarší dcera žije s kamarádkou v podnájmu, synové žijí u mě a holky máme s manželem ve střídavé péči.
Přítel je bezdětný a děti by samozřejmě chtěl. Je dobrý otec. Rozumí si s klukama a věnuje se i holčičkám. Děti by ale chtěl i svoje. Já mám ale dětí 6 plus ještě mám velkou pravděpodobnost na vícečetné těhotenství. Moje starší sestra měla mít čtyřčata ale šla na redukci protože hrozilo že potratí(takže má kluka a holku) a moje mladší sestra má jeden pár dvojčat. Moje maminka měla čtyři děti ale jen dvě těhotenství- dvojčetné. Pravděpodobnost je tedy celkem vysoká. Já vlastně vůbec nevím. Vím že bych miminko zvládla a že mám v příteli silnou oporu a finančně jsme zaopatření ale 7 dětí? A ještě s tím rizikem že jich může být víc? Několikrát jsem se setkala s odsuzováním že jsem nezodpovědná že si dělám tolik dětí… podotknu že jsem se o děti starala dobře a nikdy jim nic nechybělo…
Část dětí už je velká, část dětí máš ve střídavce, pokud víš, že tě partner podrží i v případě, že se rozejdete, tak bych do toho šla… jestli tě budou lidi pomlouvat kvůli 6, 7 nebo 8 děti je úplně jedno ![]()
@Zabatko píše:
To není o zaječích úmyslech, ale o životní filosofii, prostě pro nás není důležité nějaké vyšší posvěcení od někoho. Tečka. Víc bych se v tom nepitvala. Když to vydrželo 20 let, tak doufám, že to ještě vydrží.
Nechápu, proč to vztahuješ na sebe, když žiješ tak dlouho s jedním člověkem? To zakladatelka ne. Takže by měla být (podle mě) opatrnější na to s kým si dělá děti a jak brzo po seznámení.