Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Šestnáctiletá dcera je těhotná, co mám dělat?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.3.20 21:47
@Katchulina píše:
Ale ta holka má velkou šanci to zvládnout. Školu si dodělá dálkově, rodičák dostane a není první ani poslední, kdo to tak udělá. Každý není v 17 tele. Myslím, že máma by jí měla podpořit psychicky a až se miminko narodí, jen sledovat a případně poradit. Nikdo nepíše, že by se měla starat zakladatelka. 17ti léta holka to prostě, když bude chtít zvládne i když to nebude procházka sadem. Mě by na tom nejvíce vadil ten věkový rozdíl s tím tatínkem dítěte, to mi normální nepřijde, v ostatním nevidím žádnou katastrofu. Mnohdy se matky přes 30 hroutí více, než mladé holky. Jsou na světě horší situace, tohle mi nepřijde nic tak strašného.
Je tele. Když v šestnácti chce dítě. Není to dospělé zodpovědné rozhodnutí. Ale už se stalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 23:06
A čím by jste si pomohly kdyby jste svým dětem zakroutili krkem? 
Já tehdy před x lety, když mi moje máma chtěla zařizovat potrat(ve druhém trimestru) řekla, že kdyby šla babička na potrat sní tak by jsme to dneska neřešily. Řekly jsme si spousty nepěkných věcí.
Nikdy se naše vztahy už nezlepšili.
A myslím, že mít mimi taky se studentem je snad ještě horší průser 
Po rozchodu s otcem dítěte si ještě kysele rýpala, jak to říkala. Vnouče tehdy nikdy nehlídala. (Syn měl 3 a půl)…
Zvládnout se dá vše, když je vůle.
Prostě podle mě se v této situaci nedá dělat nic jiného než být opora.
Kdyby to řekli v čas, tak by je akorát nutili k potratu.
A to mi přijde o dost horší.
Zakladatelka uvažuje o potratu i v 16 tt.
No v USA je prý možný někde snad i později, tak třeba vezme dceru na dámskou jízdu.
Neříkám, že slečna zaslouží pochvalu…ale ono se opravdu nedá dělat nic jiného, než ji podpořit.
Máme v domě slečnu co dokonce porodila v 15
Dodnes se neví kdo je otec, chodí normálně na učňák a na rodičovské je babička. Přežili to všichni. V době otěhotnění jí bylo 14…přišlo se na to pozdě.
A nemyslím, že by měl někdo z nich zničený život.
Jen mají jinou startovací čáru než většina.
Ale obrovské štěstí, že mají rodinu, která drží při sobě. O adopci neuvažovali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 23:20
@Mysticlipstick
Tak co chceš dělat jiného než být svému dítěti oporou, když už je mimi na cestě stejně?
Holka si jen chtěla ušetřit nátlak, protože byla rozhodnutá. Jí je reálně jedno co si její máma myslí(vlastní zkušenost) byla smířená s nejhorším-a nespletla se.
Nebo má dát dítě k adopci a užívat si diskotéky a cestování, udělat mamince radost a nenarušovat dosud normální rodinu? S myšlenkou, že je někde její dítě?
Za mě se výsledku slečna rozhodla jak nejlépe uměla a to je na její věk obdivuhodné, že si ve škole zařídila studium.
To, že vše nemusí být a asi nebude tak růžové je pravda, ale nad tím je už stejně pozdě přemýšlet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.20 23:57
@LD1 píše:
@Russet ne, není to gynekolog amatér, je to gynekolog řídící se zákonem, najdi si zákon o umělém přerušení těhotenství, když nestačí ten screen, co jsem přidala. U interrupcí existuje tahle věková výjimka, nevím, jestli ještě i u nějakého jiného zákroku, ale asi ne.
Zákon jsem si našla i bez tebe. Ale na klinikách, kde to provádí, stejně rodičům informovaný souhlas dávají. A je to dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 06:21
@Arianna007 píše:
@Mysticlipstick
Tak co chceš dělat jiného než být svému dítěti oporou, když už je mimi na cestě stejně?
Holka si jen chtěla ušetřit nátlak, protože byla rozhodnutá. Jí je reálně jedno co si její máma myslí(vlastní zkušenost) byla smířená s nejhorším-a nespletla se.
Nebo má dát dítě k adopci a užívat si diskotéky a cestování, udělat mamince radost a nenarušovat dosud normální rodinu? S myšlenkou, že je někde její dítě?
Za mě se výsledku slečna rozhodla jak nejlépe uměla a to je na její věk obdivuhodné, že si ve škole zařídila studium.
To, že vše nemusí být a asi nebude tak růžové je pravda, ale nad tím je už stejně pozdě přemýšlet
Krkem bych ji nezakroutila, ale v tomto konkretnim pripade kdy ona podporu ani oporu nepotrebuje a ma to vse jasne nalajnovany bych usilovala o zplnoletneni. Jestli se vezmou nebo ne je na nich, at si na tu rodinu muze hrat se vsim vsudy. Po zplnoletneni at se klidne odstehuje a muze jit vstric novym zitrkum a rodinemu zivotu. To je proste cele a tohle se stava i v rodinach kde to funguje a nemusi jit nutne o smutny pribeh nepochopeneho ditete. Proste decko v puberte tak nejak zklackovati a necha mozek nekde v pokojiku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 06:55
To je výsledkek toho, když rodiče nechají své 15. leté dítě chodit se starým chlapem. A ten ji evidentně zmanipuloval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 07:14
@Arianna007 No ale to je právě to, co říkám. Madam si porodí v 15 letech a na rodičák jde babička. Což já bych třeba nešla. Nechci už být doma s žádným dítětem, svoje jsem si vychovala. Takže by byla prostě doma s dítětem mladá. Ale nevím kde by třeba u nás byla, protože by se mi do bytu těžko vešla, měla jsem děti 3. A já se zase nehodlám omezovat tím, že budu spát ve vaně, protože je mladá nezodpovědná. A zapřáhne tím fůru lidí. Samozřejmě, že potrat ve druhém trimestru i 16. týdnu je nesmysl, ale prostě buď potrat včas a nebo by se starala sama, natož když ani neví, kdo je otec, tak to už je úplnej děs.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 07:37
Ja bych to i brala jako sve selhani z pozice rodice a vychovy - doufam, ze ma dcera bude mit v 16ti letech i nejake cile, vize, co studovat, co za profesi si zvolit, kam se podivat, bude mit realne predstavy, jak slozite je si vydelat dobre penize, uzivit se, koupit si ruzne veci a timpadem ji opravdu nenapadne si vedome udelat miminko s prvnim typkem, se ktery se zamota. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 07:45
@Monchichik ale to píšeš o nějakém jiném případu, ne? Tady si „si madam“ porodí v 17 a otec je po VŠ, pracuje a na dítě se těší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 08:20
@Monchichik píše:
@Arianna007 No ale to je právě to, co říkám. Madam si porodí v 15 letech a na rodičák jde babička. Což já bych třeba nešla. Nechci už být doma s žádným dítětem, svoje jsem si vychovala. Takže by byla prostě doma s dítětem mladá. Ale nevím kde by třeba u nás byla, protože by se mi do bytu těžko vešla, měla jsem děti 3. A já se zase nehodlám omezovat tím, že budu spát ve vaně, protože je mladá nezodpovědná. A zapřáhne tím fůru lidí. Samozřejmě, že potrat ve druhém trimestru i 16. týdnu je nesmysl, ale prostě buď potrat včas a nebo by se starala sama, natož když ani neví, kdo je otec, tak to už je úplnej děs.
Tak ona byla asi znásilněná…a ‚otec‘ není uveden.
A my se jí ani její rodiny neptali. Otěhotněla v 9. třídě.
Bylo to opakovaně a bála se to říct…šetřilo se to, ale už bylo pozdě.
Přesto je to jako rodinu nezlomilo, naopak.
Slečna má už i přítele, je trochu starší. Za chvilku dodělá školu a snad budet žít normální život.
Prostě někdy život nejde naplánovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 08:21
Mila zakladatelko, pripominas mi moji matku, se kterou se jiz pres 2 roky nestykam. Nyni zacinam 14 tt a moje matka to ani nevi po tom vsem jak mi v zivote ublizila. Kocarek ale rozhodne vozit nebude. Dobre si davej pozor na to jak se chovas a co delas, abys nedopadla s tvym manzelem uplne stejne!!! Abys neprisla o dceru uplne a o vnouce jak by smetl…Dala jsem si tu praci a procetla to cele a musim rict, ze by mi byla hanba jit jeste tohle vse psat na internet. Vubec nechapu jak te muze napadnout vubec interupce a nebo adopce v tak pokrocilem stadiu tehotenstvi, chudak miminko…Abys toho pozdeji nelitovala protoze stat se muze cokoliv. Ja pri prvnim tehotenstvi o dite nestastnou nahodou v 8.mesici prisla kdy se mi diky stresu v obesilo na pupecniku! Takze zacni se chovat nehystericky a svou dceru koukej podporit, at tehle svych vylevu potom jednou jeste nemusis litovat ze ste prisli o vnouce a o dceru, protoze stres dela svoje a uz tak je v dost nezavidenihodne situaci a ty ji teda vubec nepridavas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 08:26
@Dragonsqueen píše:
Mila zakladatelko, pripominas mi moji matku, se kterou se jiz pres 2 roky nestykam. Nyni zacinam 14 tt a moje matka to ani nevi po tom vsem jak mi v zivote ublizila. Kocarek ale rozhodne vozit nebude. Dobre si davej pozor na to jak se chovas a co delas, abys nedopadla s tvym manzelem uplne stejne!!! Abys neprisla o dceru uplne a o vnouce jak by smetl…Dala jsem si tu praci a procetla to cele a musim rict, ze by mi byla hanba jit jeste tohle vse psat na internet. Vubec nechapu jak te muze napadnout vubec interupce a nebo adopce v tak pokrocilem stadiu tehotenstvi, chudak miminko…Abys toho pozdeji nelitovala protoze stat se muze cokoliv. Ja pri prvnim tehotenstvi o dite nestastnou nahodou v 8.mesici prisla kdy se mi diky stresu v obesilo na pupecniku! Takze zacni se chovat nehystericky a svou dceru koukej podporit, at tehle svych vylevu potom jednou jeste nemusis litovat ze ste prisli o vnouce a o dceru, protoze stres dela svoje a uz tak je v dost nezavidenihodne situaci a ty ji teda vubec nepridavas…
Tak ona ve stresu nemusela být. Mohla řešit takové ty běžné starosti šestnáctek jako laky na nehty a blbé známky. Ona souložila s dospělým mužem a nepoužila antikoncepci. Jestli plánovaně, tím hůř. Dítě si to nevybralo, takžr potrat je fakt hnus, ale zároveň není nutné kolem slečny našlapovat po špičkách. Následujících 18 let minimálně (pokud se dítě nepomamí), bude mít o zábavu postaráno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.20 08:28
@Mysticlipstick píše:
Krkem bych ji nezakroutila, ale v tomto konkretnim pripade kdy ona podporu ani oporu nepotrebuje a ma to vse jasne nalajnovany bych usilovala o zplnoletneni. Jestli se vezmou nebo ne je na nich, at si na tu rodinu muze hrat se vsim vsudy. Po zplnoletneni at se klidne odstehuje a muze jit vstric novym zitrkum a rodinemu zivotu. To je proste cele a tohle se stava i v rodinach kde to funguje a nemusi jit nutne o smutny pribeh nepochopeneho ditete. Proste decko v puberte tak nejak zklackovati a necha mozek nekde v pokojiku.
Prostě se to stává, já bych třeba asi nechtěla aby byla plnoletá, vdala se jen protože musí. Aby si to užila se vším všudy.
Naopak bych se snažila aby věděla, že i přes tuto situaci jsme tu pro ni a chci mít dál vliv na její život.
Když bude plnoletá, tak oba rodiče budou akorát platit výživné(na plnoletou dceru)když bude studovat.
A pokud druhá babička není taky magor, tak studovat bude.
A mě by se nechtělo platit výživné a ani nemít vliv a přehled jesli plní studijní povinnosti atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.20 08:31
@Anonymní píše:
Zdravím, potřebuju poradit a taky aspoň trochu povzbudit.
Včera odpoledne za mnou přišla dcera s tím, že je těhotná. V červenci jí bude 17, je ve druháku na střední. Nikdy nebyla problémové dítě, jak by někdo mohl podle mého nadpisu očekávat. Puberta s ní nic hrozného nedělala, dobře se učí a i vztah má s námi pěkný. V sobotu se ptala, jestli by k nám mohl přijít její přítel na nedělní oběd. Souhlasila jsem, občas k nám chodí. Je mu 28, takže je od dcery dost starší, ale jsou spolu už přes rok, tak jsme si na to s manželem prostě zvykli. Kdyby jsme se jim to snažili nějak zakazovat, bylo by to jenom horší. Nikdy jsme jejich vztahu zrovna moc nefandili, ale akceptujeme je… V neděli k nám teda přišel na oběd, holka mi dopoledne pomáhala, všechno v pohodě. Manžel doma nebyl, až do pátku je pracovně mimo čr. Při obědě začala atmosféra trochu houstnout. Na můj dotaz, jestli není něco s jídlem se nikdo neozval, tak jsem to dál neřešila. Po jídle zatáhl syn (14 let) dceřina přítele k videohrám a já s dcerou uklízela v kuchyni.
No a v tom to na mě vychrlila. Prostě jen tak, z ničeho nic a já zůstala jen stát a koukat. Nebrečela, byla úplně v klidu a přišlo mi, že se ani nijak nebála mojí reakce. Úplně první, co mě napadlo jí říct (prosím vás, nenadávejte mi. Teď už vím, že jsem to řekla fakt špatně, ale stalo se) bylo, že se nemá ničeho bát, dáme jí peníze a zvládneme to. A ona se usmála a řekla, že peníze na potrat nepotřebuje, že je v 16. týdnu. V tu chvíli jsem vybuchla a seřvala ji, což jsem samozřejmě udělat neměla. A ona byla celou dobu absolutně v klidu, protože přesně takhle to čekala. Jenomže to mě samozřejmě naštvalo ještě víc. Že si to slečna celé naplánovala tak, že mi to řekne teprve v době, kdy už na potrat nebude moct jít. To už byl v kuchyni zase i syn a dceřin přítel. Syn se zeptal, co se děje a já ho chtěla poslat pryč s tím, že mu do toho nic není. A on se svojí sestry zeptal, jestli “už to mámě řekla”. A to byl můj konec. Dceřina přítele jsem okamžitě poslala pryč z domu i když teda dost protestoval, syna vyhnala pokoje a s dcerou jsem si sedly do obýváku, aby mi to madam milostivě vysvětlila. Úplně narovinu mi řekla, že opravdu čekala, až na bude potrat pozdě, než mi to řekne. Antikoncepci jsme zařizovali už minulý rok, nevím co vyváděla a ona sama to očividné taky neví. Ale když už se to stalo, chce si to nechat. Pohlaví už se prý ví skoro jistě, že mi pak ukáže i fotku. Taky jsem se dozvěděla, že už to dlouho řeší se svojí gynekoložkou (která je naše známá, tak si umím představit, že jí dcera prostě poprosila, aby mi nic neříkala) a taky si ve škole začala zařizovat přestup na dálkové studium, že se školou určitě neplánuje skončit. Přítel jí slíbil, že si jí vezme k sobě (má vlastní byt, práci a vejšku, myslím, že ohledně peněz by ji snad dokázal nějak zabezpečit) a chce po mě, abych ji s ním nechala bydlet. Mluvila úplně v pohodě, jako by mi vyprávěla, jak se měla ve škole a já jsem se rozbrečela. Vědomí, že dokonce i její třídní se svěřila dřív, než mě na mě bylo moc. Došlo mi, že už nemůžu vůbec nic dělat. Všechno si už zařídila, naplánovala si i den, kdy mi to řekne, kdy není manžel doma a na oběd přišel její přítel (to jsem ji překazila, když jsem ho vyhnala). Aby toho nebylo málo, před chvílí jsem se ptala syna, kdy to holka řekla jemu. Říkal, že si to moc nepamatuje, ale asi někdy po novém roce. A já se to dozvěděla včera…
Já jsem tak neskutečně zoufalá. Smutná a zklamaná a zároveň ukřivděná. Ona je hodná a chytrá holka, ani ten její chlap není špatný člověk, ale proboha proč tohle? Co když ho přestane bavit a odkopne ji? Potřebuju poradit, co mám dělat, jak se mám chovat dál. Neexistuje třeba nějaká varianta potratu pro nezletilé i když už překročila 3. měsíc? Moc se v tom neorientuju. V nejhorším případě bych snad byla ochotná si to dítě vzít k nám a vychovat ho jako vlastní. Jenže to ona nechce. Ona si prostě vzala do hlavy, že bude suprová máma. Aby dala to dítě k adopci, to jí určitě za žádnou cenu nepřesvědčím. Dneska ráno odjela na intr a domluvila jsem se s ní, že se o tom pobavíme pořádně v pátek, až se vrátí domů i manžel, který o tom chudák ještě vůbec neví. Mezitím si samozřejmě může dál spřádat svoje plány o kterých mi zase nic neřekne. V životě jsem ještě nebyla tak naštvaná. Byl jste někdo v podobné situaci?. Jak je to vlastně s těhotenstvím nezletilých, co zmůžu já jako rodič a co holku čeká? Nemůže si přeci takhle zničit život. Co mám dělat, prosím?
Na potrat je samozř. pozdě, ale i kdyby byla v 10..svou dceru bych nikdy(pokud by nebyla znásilněna)na potrat neposlala. Těšte se že budete babička, dítě je zázrak! Pomožte ji.
- Citovat
- Upravit
11.3.20 08:32
Milá zakladatelko, připíšu něco podobného jako @Dragonsqueen
moje matka otěhotněla ve 22 s grázlem, kterého zavřeli - její matka ji hnala na potrat, moje matka to odmítla, pak ve 4. měsíci samovolně potratila
dodnes ten postoj své matce neodpustila - aktérky mají 61 a 85 let - takže pokud dceru nechceš úplně ztratit, tak trochu přehodnoť svůj postoj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
