Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
no to se právě učím. Vždycky jsem si dovedla poradit sama a najednou to nejde
Tak se uč rychle, dítě nepotřebuje zničenou mámu, která vše zvládne sama, ale fit mámu, která si nechá pomoct. I po narození.
Stejně jsi anonym, takže kde máš chlapa?
A teda co já bych dala za takovou tchyni. ![]()
@Serpentini píše:
Stejně jsi anonym, takže kde máš chlapa?A teda co já bych dala za takovou tchyni.
Nebuď zvědavá
Ale jsem taky ![]()
@jita22 píše:
Nebuď zvědaváAle jsem taky
Hele zvědavá jsem taky, ale myslím si, že tam bude jádro pudla. Že ten důvod vycestování bude důvodem k zakladatelčině podráždění.
@jita22 píše:
Nebuď zvědaváAle jsem taky
Vidíš mně když bylo zle a zvracela jsem tak mi tchýně řekla že jsem si to měla rozmyslet dřív
teď u druhého se zase divila že je chtěl i manžel, že jsem ho do toho opravdu nenatlačila 😃
@Anonymní píše:Jee holky tohle je celkem nepodstatné…tak 10 000 to není, ale je v USA, jezdí tam často, pracuje v americké firmě - sice v ČR ale do USA před covidem jezdil fakt často. Pravda je že to teď mohl odmitnout a mohl jet kolega, ale prostě a jednoduše chtěl “utéct”. Za zlý mu to mám, ale je to jen třešnička na dortu. Kdyby se nestalo nic z toho předtím, tak to vůbec neřeším. A že onemocním vědět nemohl (stejně by ale jel).
No a proč teda máte spolu ty problémy? A tu pracovní cestu už měl teda domluvenou předtím než zjistil, že jsi těhotná? Bude takhle daleko jezdit pořád? Na jak dlouho jezdí? To už se přiznám, že je dost o mé zvědavosti. Ono to občas není jednoduché, když je člověk v manželstvi, ale vlastně na všechno sám.
@Anonymní píše:Jee holky tohle je celkem nepodstatné…tak 10 000 to není, ale je v USA, jezdí tam často, pracuje v americké firmě - sice v ČR ale do USA před covidem jezdil fakt často. Pravda je že to teď mohl odmitnout a mohl jet kolega, ale prostě a jednoduše chtěl “utéct”. Za zlý mu to mám, ale je to jen třešnička na dortu. Kdyby se nestalo nic z toho předtím, tak to vůbec neřeším. A že onemocním vědět nemohl (stejně by ale jel).
On se o tebe nebojí? Kolabuješ a on odjede? Za zlý mu to nemáš? A co bys měla?
@Layana píše:
Vidíš mně když bylo zle a zvracela jsem tak mi tchýně řekla že jsem si to měla rozmyslet dřívteď u druhého se zase divila že je chtěl i manžel, že jsem ho do toho opravdu nenatlačila 😃
Dobře, mám zlatou “tchýni” ![]()
@Serpentini píše:
No a proč teda máte spolu ty problémy? A tu pracovní cestu už měl teda domluvenou předtím než zjistil, že jsi těhotná? Bude takhle daleko jezdit pořád? Na jak dlouho jezdí? To už se přiznám, že je dost o mé zvědavosti. Ono to občas není jednoduché, když je člověk v manželstvi, ale vlastně na všechno sám.
Jj bude, jezdil vždy, jen přes covid tolik ne. Ale to není žádný drama, já jsem zvyklá, nebudu mu vyčítat pracovní cesty přece. Občas je to jen třeba na 4 dny, občas týden až 10 dni. Jezdí každý 3 měsíce. Ted mohl jet místo nej kolega…
Problémy jsou takové, že od te doby co ví ze jsem těhotná, se chová jako blazen a řekl mi, že neví jestli je pripraven a jestli to zvládne. A zda s nami bude. Nikdo to nechápe, je to 37 lety chlap, vztah jsme měli hezký a dítě chtěl. Pak přijde a je úplně rozněžnělej, že viděl takový malý bodýčko s autama a že ho musí koupit (no, bude to holcicka
). Potom se zase na 3 dny nekam vypaří a nikdo o něm nic neví apod. Nikoho nemá, to mi odprisahl. Prý neví co se děje a že je ze sebe zklamanej.
Já už nemám sílu to resit, zklamal mě, zranuje mě, nechápu nic. Teď jen musíme s malou vydržet a pak na to bud budeme vesměs samy (s pomoci všech rodičů) anebo se vzpamatuje.
Byla jsem u psychologa a rikal, ze to muže byt i forma odmítání zodpovědnosti, že si zvykl ze jsme sami, já úplně soběstačná a najednou nás bude mít na starost, malou do “konce života”. A ze se s tím takhle blbě srovnává. Já fakt nevím. Strašně jsme se kvůli tomu už 3× pohádali.
Tak dělat mi chlap tohle v plánovaném a ještě ke všemu problémovém těhotenství, tak mu řeknu, že je konec. Tohle je fakt síla. Ty vedle sebe potřebuješ oporu a on se chová jak malý fakan a řekne ti, že neví jestli s vámi bude.
Hlavně je často pryč, tak nezávislost si bude dál užívat v dostatečné míře. Nemáš to teda vůbec jednoduché, nezávidím ti to. ![]()
@Anonymní píše:
Holky jdu si asi jen vylít srdce…Jsem ve druhým trimestru a mám neskutečně blbý průběh už od začátku, několikrát hospitalizace a kapačky, záchranka kvůli tlaku, pak viróza, která mě opět úplně položila.
Partner se zbláznil a chová se jak totální vůl, takže to mi nepomáhá už vůbec.
Jeho rodiče jsou na něj naštvaní a stojí za mnou, snaží se, vím ež mě mají rádi, ALE…Jak mi teď bylo naposled zle, byla jsem sama a bylo to docela kritický, jeho máma mi pořád psala, že přijedou (bydlí 200km) a že mě odvezou ke mně domu (50km). Já odmítla. Nejsem typ co hned běží za mámou, ačkoliv mohu. Starat se měl hlavně jejich synáček.
No zkrátím to, po 3 dnech jsem jela domu, zkolabovala, opět kapačky, pak už to bylo ok. Psala jsem jí a ona mě totálně vytočila větou, že je ráda že jsem doma a že mi to teda trvalo!A pak neustále píše, ale fakt v každý zprávě, že musím myslet hlavně na miminko.
Přijdu si jak inkubátor, ne žena která má těžký těhotenství a ten nejbližší člověk mi ještě vlastně ubližuje.Jsem smutná, nešťastná a podrážděná…napsala jsem jí, že budu myslet chvíli i na sebe, že miminko bez maminky jaksi nemůže fungovat. Od té doby radši nepíše.
Chápete mě nebo jsem přecitlivělá?
Hele, mysli na miminko je fráze.
A může to znamenat i „mysli na to, že až tím projdeš, budeš mít miminko, čeká tě odměna.“
@Serpentini píše:
Tak dělat mi chlap tohle v plánovaném a ještě ke všemu problémovém těhotenství, tak mu řeknu, že je konec. Tohle je fakt síla. Ty vedle sebe potřebuješ oporu a on se chová jak malý fakan a řekne ti, že neví jestli s vámi bude.Hlavně je často pryč, tak nezávislost si bude dál užívat v dostatečné míře. Nemáš to teda vůbec jednoduché, nezávidím ti to.
No je to šílený, jak rikam, nikdo to nechápe…nenadelam nic, mohu jen doufat, že to bude ok a zároveň že mu to někdy odpustím. A já blbka čekala měsíc, než mu řeknu že jsem těhotná, abych ho náhodou neranila, kdyby to nevyšlo ![]()
@Anonymní píše:
No je to šílený, jak rikam, nikdo to nechápe…nenadelam nic, mohu jen doufat, že to bude ok a zároveň že mu to někdy odpustím. A já blbka čekala měsíc, než mu řeknu že jsem těhotná, abych ho náhodou neranila, kdyby to nevyšlo
Tak po tomto všem bych mu řekla, ať si v té americe klidně zůstane. Vždyť to není partner. Našlapuješ kolem něj jak kolem malýho děcka, a není schopnej ti ani pomoct. To bych mu akorát zamávala. ![]()