Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Venetia píše:
a co je takový trest, aby to nebylo fyzické ani citové vydíraní ani dlouhé poučovací monology?
To musí každá vědět sám, co platí na jeho dítě a co je „v pohodě s vlastním přesvědčením“. V případě 9ti letého dítě bych volila zákaz mobilu/elektroniky např.
@Baba píše:
Učitelku ze 3 a 4 třídy, co po nás házela klíče a taky tloukla pravítkem, bych potkat nechtěla. Báli jsem se jí, ale respekt neměla.A to mají bité děti. Rodiče se bojí, tak něco udělají. Kdyby rodiče respektovaly, tak to udělají bez,,nutnosti" facky. I když třeba s držkováním
Přesně tak..
Jako dítě jsem to měla stejně - nebyl to respekt, byl to strach. Přitom jsem byla celkem hodné dítě. Postupem času se to překloplilo v to, že už jsem neměla strach, ale ani ten respekt a podle toho to vypadalo a dopadlo. Teď už se vůbec nestýkáme, hodně to náš vztah pokazilo.
Je to každého volba, jaké chce, aby na něj měly vzpomínky jeho děti…
@Baba píše:Děkuji za kvalitní názor.Fakt si neumím ani představit, že bych svoje dítě praštila. Musela bych se studem propadnout.
Viděla sem u bitýho dítěte, jak se přikrčilo před očekávanou ranou. Strašný. A to nebylo nějaký,,týraný" dítě. Jen prostě klasická česká rodina, kde jedou ty,,výchovný".
hele, taky nejsme fanoušek bití a většinou to považuji za selhání rodiče, ale narozdíl od tebe to umim vidět s nadhledem a dítě, které rodič plácne jednou za uherák fakt není týrané dítě a pokud u nich facky nejedou jako výchovný prostředek pořád, aspon ja to nikde nečetla, tak nevim co tu všechny melete o bití a ty ještě o dítěti co se krčí před fackou, upřímně ja dostala jednou a doted si to pamatuji a to u nás bití neprobíhalo, ale jedna správná facka ve správný okamžik udělala u mě zázrak a opravdu ani tenkrát, ani ted jsme to nevnímala ajko bití, naopak jsme se zastyděla, že jsem mamu donutila k něčemu takovému a uvědomila jsem si, že jsme to fakt už hooodně přepískla..takže facky rozhodně ne, ale to vaše, biješ dítě je taky teda přehnaný ![]()
@Kotatko03 píše:
To musí každá vědět sám, co platí na jeho dítě a co je „v pohodě s vlastním přesvědčením“. V případě 9ti letého dítě bych volila zákaz mobilu/elektroniky např.
tak znám takové co by ti na to napsaly, jak si to můžeš dovolit, dítě tě neposloucha, nerespektuje, selhala jsi ve výchově a ty se uchýlíš k tomu, že mu vezmeš jeho věc? co se tim naučí, neposlouchaš, sebereme ti věci, vydírání..jojo, neni to jednoduchý, nejlepe at si každý vychovava dítě dle sveho, pokud tam neni týrání a raději to neřeší na sociálních sití, každý má jinou představu a každý to děla jinak, většina lidí uzná, že každý má svůj názor a svuj styl výchovy a toleruje ho a pak je tu určité procento, které si myslí, že jen ony to dělají dobře a budou kritizovat, aniž by dotyčného kdy viděly a věděly jak to u nich v domácnosti probíhá..
@denula1 píše:
To mi úplně připomnělo situaci s mou sestřenkou a jejím synem![]()
co ten malý si dovolí mi přijde prostě moc a ona s klidem mu to jen vysvětluje což vůbec nezabírá. Říkám ji dělej s tím něco nebo ti bude brzo skákat po hlavě a ona neee to je úplně zlaté dítě jen je dneska nějaký protivný, za 5 minut na to ji poškrábal celý obličej ze vzteku. Zlatého jsem ho teda ani jednou nezažila, ale furt si bude stát za tím, že je slušně vychovaný a poslušný
na návštěvu k nám je už ani nezvu, protože po každé co tam byli mi něco zničil, tak chodíme se synem s něma jen na procházky, ale to taky někdy stojí fakt za to, když si na chodníku lehne na zem a začne kolem sebe kopat, holka chudák samé modřiny na nohách. Naposled jsme museli opravovat žaluzie, které taky ze vzteku vytrhl a ona jen s klidem řekla Matyášku to se nedělá
takovým přístupem si myslím, že ten malý ani nechápe, že to nesmí dělat. Ale jooo je to hodný chlapeček.
Já taky nejsem zastánce nějakého bytí detí jak tady někdo píše, ale výchovný pohlavek nebo plácnutí po zadku taky podle mě neuškodí. Taky jsem od táty dostala přes pusu, když jsem to s drzostí přestřelila a rozhodne to pomohlo a věděla jsem hned, že takhle se chovat nesmím.
Vždycky je to zlaté dítě.
Pro matku. Ostatní jich mají plný zuby.
A pak to dopadá tak, že kvůli tomu děcku se s nima nikdo nechce vídat.
Bohužel toto je ukázková situace, kam vede to vysvětlování, domlouvání a tytyty… A takových laxních rodičů je čímdál víc. ![]()
@Tomáš916 píše:
Já děti sice nebiju, ale holka jednu jednou chytla, já uplně netvrdím, že to mělo efekt, ale minimálně hned pochopila, že takhle ne a i když na to nejsem zrovna pyšný, nastat ta situace znova u kteréhokoli dítěte, chytnou jí zas. Mě spíše děsí to, že někdo bere jednu facku jako něco pro co se nebudou doma děti cítit bezpečně, budou se snad nedej bože bát a jak tu někdo psal krčit. To mi přijde uplně mimo, jestli to dítě chytne pár facek za život, když už opravdu není zbytí, je to s rozmyslem a přiměřeně, ne, tak že uletí hlava, tak nelze mluvit o nějakém bití nebo týrání. Já se nechci nikoho dotknout, ale já co jsem měl možnost vidět, tak za mě byly děti těch echt odpůrců jakéhokoli sáhnutí na dítě mnohem větší chudáci, než ti co jednou za uhrák jednu chytnou. Myslím, že mnohem horší jsou hodinové slovní rozhovory o ničem, citové vydírání, manipulace, slovní ponižování a další tyhle věci. U nás je sranda, pohodička, jsme hodně tolerantní, myslím, že opravdu hrozně moc, ale kdyby nebylo už fakt zbytí, tak radši dám jednu facku, dítě se trošku zamyslí, protože tím jak to není vůbec částé, vlastně se to neděje, a proto i těm s největší hodnotou rozbouřených hormonů dojde, v případě, že to nastane, že tohle asi přehnali. A pojedeme zase dál v tom našem módu pohoda, klid a vzájemná tolerance. Já byl taky radši na facku, moc jich za můj život taky nebylo, ale stokrát lepší, než poslouchat hodinu kecy těch trapných rodičů a vždycky mi hned došlo, že byla zasloužená i když jsem to samozřejmě nepřiznal, ale věděl jsem, že tohle bylo asi už fakt moc, což by mi tenkrát při těch pro mě nejtrapnějších kecech nedošlo, ta facka byla jen takový probuzení zpět do realitya zase se jelo dál. Já se řídím tím, že nic se nemá přehánět a takový ten postoj, v zivotě bych na dítě nesáhnul, je to tyrani mi prostě přijde trošku jak fanatismus už i když lepší, než řezat děti, to určitě, ale ani jedno mi nepřijde uplně správně, protože oboje e extrém a každý extrém je špatně.
A ty by ses nepřikrčila nebo aspoň nenastavila ruce, kdybys tušila, že té někdo majzne po hlavě? To je normální reakce, nemusíš být ani často bita. Mně přijde hrozný, že střelit dítěti facku, „když si to zaslouží“, je normální a když ji dostane třeba žena od muže, je z toho poprask. Neříkám, že nevznikne vyhrocená situace a člověk nemá chuť reagovat takhle, ale úleva nepřijde. Neměla bych z toho nikdy dobrý pocit a proto to nedělám. A dítě mi třeba samovolně do silnice neběhalo, abych ho jako batole musela trestat. Pevně za ruku a jde se. Pokud se vzpírá, zastavím se a nevcházím do vozovky.
@astoret píše:
hele, taky nejsme fanoušek bití a většinou to považuji za selhání rodiče, ale narozdíl od tebe to umim vidět s nadhledem a dítě, které rodič plácne jednou za uherák fakt není týrané dítě a pokud u nich facky nejedou jako výchovný prostředek pořád, aspon ja to nikde nečetla, tak nevim co tu všechny melete o bití a ty ještě o dítěti co se krčí před fackou, upřímně ja dostala jednou a doted si to pamatuji a to u nás bití neprobíhalo, ale jedna správná facka ve správný okamžik udělala u mě zázrak a opravdu ani tenkrát, ani ted jsme to nevnímala ajko bití, naopak jsme se zastyděla, že jsem mamu donutila k něčemu takovému a uvědomila jsem si, že jsme to fakt už hooodně přepískla..takže facky rozhodně ne, ale to vaše, biješ dítě je taky teda přehnaný
Ne asi, tak to je. Já taky dostal jednou a hned, co mi přilítla, tak mi došlo, že tohle už bylo ode mě fakt hnusný, když už teda došlo na facáka. Bylo to proto, že jsem přišel ve 13 s propíchlým jazykem z hokeje, píchnul mi to kámoš na záchodech. Docela risk i kvůli bacilům a tak. Ale hlavně šlo o to, že jsme měli doma nějakou dobou domluvu, stačilo vydržet do konce devítky a kdybych furt chtěl, tak by s tím naši problém už neměli. Jenže já si myslel, že, když už s tím přijdu, tak caik. Prostě jsem to tak bral a domluva by mi nepomohla, ten facak a to vyrvání pěkně za čerstva jo. Protože mi došlo a styděl jsem se za to, že to muselo dojít až tak daleko a že vlastně nejde ani tak o ten pichlej jazyk, ale o to fakovani. Přitom měli snahu a stačilo jen dodržet domluvu. Kdyby mi jednu máma nepleskla, tak mi asi stále nedojde tohle. Říkal bych si co furt řešej, že je to přece moje tělo a věc. Takhle mi to došlo okamžitě no a piercing v jazyku nemám do teď ani mít nebudu, už se mi to dávno nelíbí a u kluka je to fakt divný, ale předtím jsem to tak nebral i když mi to vsichni říkali. A že bych se začal bát to vůbec, nejdříve jsem se právě styděl a pak jsme se tomu zasmáli a je to dobrá rodinná historka ![]()
@Šmoulice píše:
Vždycky je to zlaté dítě.Pro matku. Ostatní jich mají plný zuby.
A pak to dopadá tak, že kvůli tomu děcku se s nima nikdo nechce vídat.
Bohužel toto je ukázková situace, kam vede to vysvětlování, domlouvání a tytyty… A takových laxních rodičů je čímdál víc.
No, ono je otázka, na kolik je tohle o tom, zda je problém v absenci fackování, nebo v přístupu a osobnosti rodičů…?
Já totiž znám taky takovou „dvojici“ a tam malá (nyní 10let) dostává „výchovné“ opravdu snad denně, když její mamince už fakt dojde trpělivost.
Ta se ale k malé staví tak, že je její chování způsobené velkou inteligencí dcerky (a k tomu matka sama není ani přísná, ani důsledná). Ta malá opravdu inteligentní je a nejspíš i proto už jako maličká prokoukla, že jí prostě máma nezvládá. Všichni kolem (učitelky ve školce, škole, známí) ten problém vidí, ale nejde s ním nic dělat, protože temperament té matky (i otce) se jen tak nezmění a oni si nepřipouští, že by bylo možné to jakkoliv řešit. Ba naopak, dcerky neřízenost a nespokojenost okolí s ní, vnímají jako nespravedlnost přírody a okolí k dceři.
Takže holčina sice pravidelně (i několikrát denně) nějakou chytí, ale ještě nikdo si asi nevšiml, že by to k něčemu pozitivnímu na jejím chování vedlo…
nevim co by jí museli udělat, aby svoje chování změnila.. možná fakt zabít..
.. To jen k tomu, že nefackované dítě je automaticky spratek a že fackovaním se „všechno vyřeší“..
![]()
@Russet Ale já se nebavím o batoleti, ale o puberťákovi. To s tou silnici, bych udělal uplně stejně jak ty. Já vím, že ty máš ještě malé dítě, třeba bude možnost si to povědět za pár let. Preju Ti, aby to šlo bez facky, ale teď je brzo na závěr. A veř tomu, že se dcera nekrčí, proč taky, když není důvod a facka by jim nepřiletěla jen tak, ale po upozornění, že jestli bude dál vysirat, tak by se jí mohlo stát, že jim přilítne. Dítě se podle mě bo jí tehdy, kdy facky litaji často, kolikrát za kraviny a dítě ani neví za co. To v žádném případě neschvaluji. A to přirovnání k facce ženě, to mi přijde snad ještě víc mimo, veř tomu, že se doma nebijeme.
@Russet píše:
A ty by ses nepřikrčila nebo aspoň nenastavila ruce, kdybys tušila, že té někdo majzne po hlavě? To je normální reakce, nemusíš být ani často bita. Mně přijde hrozný, že střelit dítěti facku, „když si to zaslouží“, je normální a když ji dostane třeba žena od muže, je z toho poprask. Neříkám, že nevznikne vyhrocená situace a člověk nemá chuť reagovat takhle, ale úleva nepřijde. Neměla bych z toho nikdy dobrý pocit a proto to nedělám. A dítě mi třeba samovolně do silnice neběhalo, abych ho jako batole musela trestat. Pevně za ruku a jde se. Pokud se vzpírá, zastavím se a nevcházím do vozovky.
Jen pro zajímavost… Co se třemi batolaty (dvě plus kočár) a třeba okořeněno ještě psem? U nás byl přechod situace bez diskuse, děti to plně respektovaly, ale mám dojem, že tam nějaká ta přes plínku proběhla taky.
Já nechápu, proč jednu facku, kdy to dítě už fakt přežene a rodiči ta ruka ulítne označujete za bití. Já jsem za svůj život dostala od rodičů celkem 2× jednou od mámy, jednou od táty. A nenapadlo mě by je teď označit za selhané rodiče, naopak si myslím, že mě zvládli až moc dobře na to jak jsem byla někdy v pubertě drzá. Nikdy bych ani neřekla, že mě byli nebo nějak týrali, to opravdu ne 🤦🏽♀️ Vy tady mluvíte jak kdyby je ty maminky denně mlátily, ale to tady nikdo netvrdí, alespoň jsem si nevšimla. Proboha jedna facka v pubertě, přece není týrání a mlácení dětí
já jsem třeba jednu dostala za to, že jsem mámě řekla, že je nenávidím a lépe by mi bylo v děcáku, nemyslela jsem to vážně jen jsem byla v afektu rozčílena, že mi něco pro moje dobro zakázali a pro mě to byl v tu chvíli konec světa. Facka mi pomohla se uklidnit a uvědomit si, že co jsem řekla bylo fakt hnusné a máma si to nezasloužila. Kdyby mi tenkrát jen řekla v klidu, že takhle teda ne, tak bych to zkoušela dal a dal být tak hnusná a bůh ví co by ze mě vyrostlo.
@Tomáš916 píše:
@Russet Ale já se nebavím o batoleti, ale o puberťákovi. To s tou silnici, bych udělal uplně stejně jak ty. Já vím, že ty máš ještě malé dítě, třeba bude možnost si to povědět za pár let. Preju Ti, aby to šlo bez facky, ale teď je brzo na závěr. A veř tomu, že se dcera nekrčí, proč taky, když není důvod a facka by jim nepřiletěla jen tak, ale po upozornění, že jestli bude dál vysirat, tak by se jí mohlo stát, že jim přilítne. Dítě se podle mě bo jí tehdy, kdy facky litaji často, kolikrát za kraviny a dítě ani neví za co. To v žádném případě neschvaluji. A to přirovnání k facce ženě, to mi přijde snad ještě víc mimo, veř tomu, že se doma nebijeme.
Ač s tebou většinou souhlasím a umím si i představit, že rodiči rupnou nervy a dítěti ji vlepí (což ale osobně taky vnímám jako selhání, stejně jako holky výše), tak by mě docela zajímalo, proč je podle tak mimo přirovnání facky k ženě versus facky k dospívajícímu dítěti? V čem vnímáš ten rozdíl? Jako že děti můžeme fackovat z pozice moci? Nebo? Z toho co jsi napsal jsem to úplně nevycetla..
@Baba mně se třeba tvůj přístup k výchově líbí, ale sama ho neumím převést do praxe. Mám dokonce pocit, že už jsme tu spolu na toto téma diskuzi kdysi vedly. Jak bys třeba řešila ten můj konkrétní případ, kdy dítě sice slyší, že si má jít vyčistit zuby a nechat se osprchovat, ale nereaguje a lítá po bytě jako šílené, směje se ti do očí. Někdy mi k tomu strhne i mladšího, kterému se jinak dá vysvětlit, že když to bude prodlužovat, nestihneme pohádku. Případně mladší je sice nachystaný na čtení, ale staršího se mi ještě do koupelny nahnat nepodařilo a odnese to mladší, protože pak místo čtení sprchuju staršího a nečtu vůbec. Mě to pak mrzí, protože mám to večerní čtení a mazlení ráda, mladší brečí, že se nečte.
@niko999 píše:
Ač s tebou většinou souhlasím a umím si i představit, že rodiči rupnou nervy a dítěti ji vlepí (což ale osobně taky vnímám jako selhání, stejně jako holky výše), tak by mě docela zajímalo, proč je podle tak mimo přirovnání facky k ženě versus facky k dospívajícímu dítěti? V čem vnímáš ten rozdíl? Jako že děti můžeme fackovat z pozice moci? Nebo? Z toho co jsi napsal jsem to úplně nevycetla..
Jako uplne do toho nechci zabredavat, psala jsem, ze biti neuznavam, snazim se volit jine cesty, ale treba zrovna ty zivotu nebezpecne situace povazuju za neco, co je treba se rychle a razantne naucit a hlavne zapamatovat a tam domluva mnohdy neni adekvatne rychla.
![]()
Jinak bych si dovolila se nad tim zamyslet a odpovedet, ac nejsem tazana, myslim, ze hlavni rozdil spociva v tom, ze zena je dospely clovek, ktereho neni treba vychovavat (i kdyz nekteri manipulatori a tyrani by asi nesouhlasili), uz nejak vychovana je. Na rozdil od ditete. A vychova je jednou z rodicovskych povinnosti.
Jak se potom postavi k vychovnemu stylu, je jen na nem.
![]()
@Tamtama píše:
@Baba mně se třeba tvůj přístup k výchově líbí, ale sama ho neumím převést do praxe. Mám dokonce pocit, že už jsme tu spolu na toto téma diskuzi kdysi vedly. Jak bys třeba řešila ten můj konkrétní případ, kdy dítě sice slyší, že si má jít vyčistit zuby a nechat se osprchovat, ale nereaguje a lítá po bytě jako šílené, směje se ti do očí. Někdy mi k tomu strhne i mladšího, kterému se jinak dá vysvětlit, že když to bude prodlužovat, nestihneme pohádku. Případně mladší je sice nachystaný na čtení, ale staršího se mi ještě do koupelny nahnat nepodařilo a odnese to mladší, protože pak místo čtení sprchuju staršího a nečtu vůbec. Mě to pak mrzí, protože mám to večerní čtení a mazlení ráda, mladší brečí, že se nečte.
Ahoj, hele to jsem obcas znavala, nejstarsi je taky Adehade.
Nejsem sice zase tazana
ale ja takovyhle styl situace resila tak, ze jsem poprosila a zavelela k cisteni zubu (pres tyto ukony taky nejede vlak, proste zuby se cisti a tecka), pak asi za 5min jsem poprosila se zvysenym hlasem a kdyz ani to nepomohlo, normalne jsem odchytila, rekla, ze ty zuby se jdou proste cistit, protoze nasleduje dalsi sled udalosti (cteni, povidani, spani) a proste “na silu” ho dotahla k cisteni. Udelala jsem to asi dvakrat a pak pochopil, ze je lepsi zacit sam a bez moji asistence.
Je to urcite i o veku a povaze, jak ditete tak rodice. Preju hodne stesti.
![]()