Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@avm3 Máme to naprsto přesně. Necítim se ponížená, protože boty si nekupuji jednou za měsíc. A přijde mi to dost velká položka v našem rozpočtu, proto jí řešíme. Zase ta diskuze je oboustranná já zase řešim z přítelem jesti on si boty koupí nebo ne,
To že si jdu koupit vložku mu nebudu hlasit to si koupim z vlastní karty ani o tom neví
@AndreaS92 musim rict, ze i kdyz zijem fakt v nadbytku
a koupit si muzem oba co chcem tak taky doma hlasim " dneska sem si koupila kabat" nebo " zitra si skocim koupit boty" proste jen, aby vedel, ze jsem kupovala neco drazsiho
@AndreaS92 no tak záleží kolik má domácnost peněz ne…když máme napnutý rozpočet a potřebujeme na jiné důležité věci, tak se s manželem domluvím jestli je aktuálně volný litr na moje boty, nebo je potřeba něco jiné ![]()
@avm3 Přesně tak my máme peníze společní a vzájemně se informujem kolik kdo má. Přítel mi neposílá žádné kapesné. To by mě přišlo ponižující.
@Kobliha51 My se svěřujem i když peněz máme celkem dost, ale přijde nám to normální
@AndreaS92 píše:
@avm3 a jak to probíhá jestli mohu vědět?drahý koupim si zítra nové boty
nevadilo by ti to?
Neumím si to představit ze si jdu jednou za cas nakupovat a doma vytahnu tašky a zacnu říkat podprsenka stala 300, džíny 1500, boty 1000proč mu to hlásis?..Tk snad ma každý právo na určité soukromí on ti taky vše musí hlásit?
A říkat manželovi kdy si chci koupit boty a kolik stoji apod.mi přijde teda ponižující.
Tak nějak. JE to spíš ve stylu - potřebuju nový boty, rifle, bundu… tak si to koupím, bude to stát tolik a tolik. Případně mi dá peníze. Proč ponižující? Já třeba nežiju tak, že si jednou za čas koupím rifle, boty, budnu jen tak. Kupuju to, jen když je potřeba, takže opravdu málo. Náš rozpočet tisícovku za boty pozná, tak se o tom protě bavíme. Stejěn funguje on vůči mě.
Mám rodičák, takže jsem ráda, že z toho pokryju jídlo, takže když chci něoc navíc, domluvíme se. Není to tak, že o peníze žebrám, ale že se prostě informujeme.
@annaei píše:
@avm3 Máme to naprsto přesně. Necítim se ponížená, protože boty si nekupuji jednou za měsíc. A přijde mi to dost velká položka v našem rozpočtu, proto jí řešíme. Zase ta diskuze je oboustranná já zase řešim z přítelem jesti on si boty koupí nebo ne,
To že si jdu koupit vložku mu nebudu hlasit to si koupim z vlastní karty ani o tom neví
Přesně tak ![]()
@Kobliha51 no vždyť to tak děláme tak o co jde? Samozřejmě ze to ma každý jinak jen me udivuje ze někdo manželovi musí hlásit ze si koupi boty. A udivuje me ze mají jedny finance dohromady v případě ze ji chlap peníze nedá ( z jakéhokoliv důvodu) tak budu rada když budu mit kam sáhnout - do me rezervy! Spoléhat se na chlapa mi nepřijde jako dobré řešení. Taky máme společný účet ale taky máme každý svůj v případě, ze bude ouvej ![]()
@avm3 dobře dekuju za upřesnění jen me zajímalo, jak to chodí jinde.
a v případě rozchodu nebo rozvodu by se chlap rozhodl nedat ti nic nemyslis ze by bylo dobé utvořit si rezervu? ![]()
@AndreaS92 Tak pokud má každý z partneru příjem tak at si každý jede a kupuje ze svého učtu. Pokud, ale jeden z nich má výrazně nižší příjem a potřebuje přidat od partnera. Tak mě přijde krajně ponižující, by mi partner posílal kapesné. To dělali moje rodiče, ale ne můj partner. Tak mě přijde snazší, že on platí většínu a já platim to, co zvládnu.
Ukldát si peníze, co mi posílá partner a hrát si na to, že jsou moje mi přijde sprostý. Jsou to peníze obou
@avm3 moje a tvoje nebo společné, to je úplně jedno
my nemáme společný účet, takže asi spadáme do „moje a tvoje“ a já nikdy neřešila takové problémy jako musí často řešit některé maminy, které jedou ve společném ![]()
Taky o všem rozhodujeme společně, víme kolik jde do rodiny peněz a taky víme, kolik na měsíc dáme na nezbytné výdaje. S ostatním se naloží podle našeho společného uvážení. Ale abych říkala manželovi, že jdu sobě nebo dětem koupit boty, to ne, to by na mně asi nechápavě koukal
Ale já nakupování nesnáším a kvůli sobě po obchodech táhnu, jen když je to opravdu nutné, což manžel bere jako pozitivum i když někdy pochybovačně kouká ![]()
@catherine100 kolik má domácnost peněz
??? Me spis udivuje ze mate jen spolecne účty
souhlasim se zakladatelkou, ze šetřit si někde bokem je správné! Mit v případě rozvodu / rozchodu holej zadek asi není moc příjemné..
je fajn mit společný účet a o použití peněz se společně radit, ale mnohem praktičtější mi přijde mit k tomu každý účet svůj kdyby cokoli…
a nespolehat se jen na to, ze mi ty peníze manžel vždy dá
ale to je věc názoru
@AndreaS92 Šetřit s myšlenou rozvodu se mi zdá zvláštní, ale je to prostě každého věc.
@neila Tak asi máte dobré rezervy, my prostě každou tisícovku musíme promyslet. Když půjdu tento měsíc koupit dětem boty, tak sobě už je kupit nepůjdu. Ale s těma nákupama to máme podobně, třeba bundu jsem si kupovala asi po pěti letech, boty taky tak nějak…
@annaei ty nemáš žádnou FIN. rezervu a spolehas jen na jeho vyšší příjem?? Já přeci neříkám, ze je to špatně ze manžel platí vetsinu. Me přijde zvláštní pokud si chci koupit třeba boty jít nejprve za nim jestli jako muzu pak přijít kolik staly
od toho ma mit každý svůj účet. Popřípadě k tomu jeden společný, kde jsou spolecne peníze a o nich se společně radit.
ale to se opakuji porad dokola
každý ma fin. situaci poresenou jak mu to nejvíce vyhovuje ![]()
@AndreaS92 ano, musím souhlasit. V blízké rodině jsme zažili případ, že ženě existenci zachránilo právě to něco málo, co měla uloženo bokem. Do té doby perfektní chlap se najednou zbláznil a odtáhl za děvkou… Já vím, že to zní neromanticky a divně, ale občas se to může hodit… člověk nikdy neví
já si nic neodkládám, naivně doufám a věřím, že tohle nikdy nebudu muset řešit ![]()
@avm3 šetřit proto, ze nikdy nevis co se stane
a spoléhat navěky na to, ze mi peníze manžel vždy da? Šetřit proto, aby když by ta situace nastala a já se musela postavit na vlastní nohy, mela něco do začátku
nepocitam z rozvodem, ani u tebe jiste nenastane ale jak můžeš mit tu jistotu?