Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím, také mám problémy s oběma!! Už když jsme se měli brát, tak tchýně diktovala kdy co bude, protože švagrová se chtěla vdávat první, chtěla první dítě a vše musí být podle ní!!! Když se vdala a odstěhovala, tak byl klid a mír v domě, já husa kývla manželovi na to, že pospravujem půl domu, kde bydlí jeho rodiče. Po 7 letech se švagrová rozvedla a vrátila
a začalo nám peklo. Začala prudit tchýni a rozrahovat a poroučet v celém domě. Starala jsem se o zahradu o uklid kolem domu s manželem, zahrada není naše, tak tam nesmím nic dát, výhrůžky blbý keci. Moje děti vyhání od bazénu, že existuje aqua park, ale rostahuje se tam se svoji novou tchýní a její rodinou. Nejhorší na tom je, že o bazén se stará manžel, protože švagr tam vždy něco pokazí a tchán to chce po manželovi. Dostalo se to do takových obrátek, že jsme zalezlí a když je vidím a hlavně slyším, tak zhasnu aby nám nehleděla do kuchyně co dělám.
Tchýně mi nikdy nechtěla hlídat děti, vždy je hlídal tchán 2× do roka, když jsme šli na ples nebo oslavu. Přišel k nám do bytu a to už děti spali, seděl u tv, většinou spal, když jsme se vrátili. To fakt málo, vozila jsem je z 99% k našim. Nikdy mi nepomohla, když jsem byla nemocná nebo po porodu… Prostě můj vztah k ní je na bodu mrazu, né-li hlouběji… Švagrová má u ní dítě denně, chodí tam na obědy, tchýně je 7 let v důchodu. TO taky, pro naše děti oběd neměla, když byli děti nemocné, tak první starost, jestli jsem jim navařila. Vařím denně děti nechtějí na obedy do školy. Ona to ví, přesto se musí zeptat blbým tónem… Jednou byl syn nemocný a tchýně ho vylákala k nim a vzala k nim co bylo navařeno a rozdala to švagrové 4 porce, dcera přišla ze školy a volala mi co má jíst, že tam nic nemá…Tchýně se neomluvila, jen ječela aby jsme se neposrali, Nechápu jak může zapomenout že mám dvě děti a drze to rozdá druhým. NEJSEM LAKOMÁ, ŠLO O PRINCIP. Dřív jsem je měla doma denně na kávě buchtě nebo večeři, ale vadí mi, že oni nám nic a u nás pořád. To vystrčila frňak z okna a ucítila jídlo, tak vždy náhodou přišla k prostřenému stolu!!
K jádru věci, na oslavě se začalo mluvit co bude až bude stará, kdo se o ni bude starat a všeci se otočili na mě a hleděli… já nebyla schopná ani pohybu…No to snad ani není možné, to si snad ani nedovolí hodit mně na krk. Nás nezvou, na oběd tam chodí o víkendech jen švagrová s rodinou. Plné tašky jídla se vozí ke švagrové. Mě nikdy nic jen výsměch a rýpání a ještě je hodí mě na krk. 18 let mě psychicky týrají smějí se a dělají naschvály!!!
Tak předně byla velká chyba se nastěhovat k takovým buranům. Ale trpět to osmnáct let, to už nepochopím. Co z takového života máte? Manžel by dostal nůž na krk. Buď by si svoji rodinu srovnal do latě i za cenu konfliktu, nebo bych šla na podnájem. A ten nápad s tím, že by jste ten svůj byt v baráku pronajímali nějakým cizincům, to bych docela zvážila. Nebo ať vás vyplatí. Každý si dovolí vůči tobě jenom tolik, kolik mu sama dovolíš.
@Anonymní píše:
Bydlíme, jjo vrazili jsme sem prachy, byt je náš. Manžel je naštvaný a jelikož ho pěkně mlátili, tak z nich má strach. Hlavně to zkusil a ani ho nenechali domluvit jakoukoliv větu a řvali na něj, že se dům otřásal. Do toho je tchán arogantní sptostý hov.do. Manžel na to nemá nervy. Navíc, když mu něco řeknu, tak po mně vyjede to strach nemá…ono si totiž dovolují všeci jen na mě. Protože vidí, že jsem trubka co radši trpí a mlčí. Jenže už mám věk, kdy si řikám proč to mám trpět. Děti mám už větší, mladší 18 a13 ale nemám nic a podnájmu se bojim, navíc bych šla asi sama s dětma.
Co tam ještě děláš? Sama najdi něco pro tebe a děti. Manžel může zvážit, kdo je mu přednější. Obávám se, že strach je špatný rádce a bude to rodina.
Za to, jak se k tobě chovají, si můžeš sama. Dovolila jsi to. A když jsi je znala před svatbou, nikdy jsi neměla dovolit investice do něčeho, co není 100% Tvoje. To je život.