Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ja by som uverejnila inzerat ze hladame podnajomnikov do domu miesto nas a zdielala by som to na FB, ved sa to k svokre neako donesie
![]()
@Gita17 píše:ja by som uverejnila inzerat ze hladame podnajomnikov do domu miesto nas a zdielala by som to na FB, ved sa to k svokre neako donesie
![]()
![]()
@akavi píše:
Bydlení zdarma? Dům je manžela, zaplatili jsme za něj cca 2 miliony a rozhodně není zdarma.
Za dva miliony bych si pořídila svoje vlastní bydlení daleko od tchýně, a byl by pokoj.
@akavi Prolétla jsem i tvé starší diskuze, je super vidět pokrok, ale i tak to podle mě moc variant řešení nemá - buď budeš splachovací, dáš ji do režimu ignore, maximálně ji pozdravíš a víc se jí nebudeš zabývat, ani nad ní přemýšlet, a nebo půjdeš pryč
. Chlapa bych odepsala, s někým, kdo chodí na privát, bych žít nechtěla, pokud s ním chceš zůstat kvůli dětem, tak bych jasně dala podmínky volný vztah a hlavně bych mu nedovolila na sebe vůbec sáhnout. Když odhlédnu od toho, že to je nechutné, tak je t obrovské riziko nákazy čímkoli hnusným, na hygienu a ochranu zdraví se tam moc nehraje. Já osobně bych šla pryč ne kvůli tchyni, ale kvůli tvému muži.
Jinak tu naprostou ignoranci druhé osoby jde naučit, jen to chce trénink, srovnat si v sobě myšlenky a důsledně se toho držet hlavně první týdny, kdy se to v tobě bude vřít a budeš mít vnitřně potřebu to řešit s kýmkoli, případně to rozebírat sama v sobě. Ale jak ti už psali ostatní, tím, co jí dovoluješ, ubližuješ jen sama sobě, jí je to jedno, resp. ona z toho, jak tě deptá, žije. Pokud se budeš schopná dostat do stavu naprosté lhostejnosti, tak máš podle mě šanci to vedle ní přežít ve zdraví. V opačném případě tě to dříve či později dožene zdravotně i vztahově k dětem. A na tento typ lidí včetně její neteře hodně zabírá, když jim to negativní o tobě odkýváš - budou ti říkat, že jsi na tchyni sprostá a týráš ji, řekni jim v naprostém klidu, že ano, mají pravdu, jsi na ni přesně taková a denně ji šviháš vařečkou. Že ti dala barák atd., ano, odkývej, jasně že dala, je to hodná tchyně, teda až na to, že jsme si ho za dvě mega museli vyplatit, jinak by bydlela v útulku, protože jím chlap ručil za její podnikání a ona zkrachovala, ale máš pravdu, ona je zlatá, protože nám ho dala. Prostě stručně, ironicky, s nadhledem odkývat to, co ti ta druhá strana vytýká, vpašovat do toho vždy nějaké podprahové sdělení /vařečka, exekuce…, a popřát pěkný den a jít pryč, zavěsit. V klidu, s úsměvem, bez emocí. A psycholožku bych vyměnila za nějakou, která ti pomůže srovnat si to v tobě a nevykládala by ti ptákoviny, co jsi psala
. Zapomněla k tomu nějak dodat, že z toho, jak jsi ty psychicky vydeptaná z něho a z nich, hrozí zdravotní problémy primárně tobě
. Má pomoct tobě postavit se na nohy a vybudovat si trochu sebevědomí, ne ti vykládat takové žvásty na obranu chlapa
.
@akavi máš to hrozně těžký a lidi co tu píšou perly o tom, že máš zvládnout psychosomatiku vůbec neví, o čem píší. Moje bývalá tchýně mi nikdy sprostě nenadávala, manipulovala jemně jakoby v mém zájmu, pomlouvá mne velmi umně a přišla jsem o hodně přátel, protože ona tahá za nitky celkem opatrně, málokdo jí prokoukne. Ovšem když se přestěhovala do stejného vchodu, věděla jsem, že to nedám a do roka jsem se odstěhovala. Teď jsem už rok pryč a téměř jí nevídám, jen včera mi volala a řekla mi opět cosi jemně manipulativního o mé výchově dětí, hned se mi z ní stáhl žaludek - velmi dobře ti rozumím, s těmi pocity na zvracení. Mám to i vzhledem k mému muži, od kterého jsem odešla, protože jednoho dne už přetekl pohár, už jsem se nemohla nechat dál tak zneužívat. Až později mi došlo, jak byl manipulativní, za manželství jsem si to nikdy neuvědomila.
Odejít ale musíš, to má tvoje psycholožka pravdu, že z toho budeš vážně nemocná a pak už ani nebudeš mít sílu se sebrat a odejít. Nebude to lehké, já se z toho léčím už 3. rok, ale je to obrovská úleva a pohoda, když si řeknu, že ten včerejší telefonát klidně budu ignorovat a udělám si vše podle sebe. Děti jsou bohužel zmanipulované, ale ještě jim můžeš pomoct to překonat a vysvětlit.
Kde se takoví zlí lidé berou nechápu, ale jsou mezi námi i horší, je to realita. ![]()
@safina Já mezitím žiju. Je to strašný. Nemám sílu odejít. Jednou jsem se o to pokusila, ale to, co předvedla celá rodina, to bylo strašný. Chodili za mnou všude, scény… Navádí proti mně děti. Sama se divím, že se ještě dokážu vůbec někdy smát.
@safina píše:
@akavi máš to hrozně těžký a lidi co tu píšou perly o tom, že máš zvládnout psychosomatiku vůbec neví, o čem píší. Moje bývalá tchýně mi nikdy sprostě nenadávala, manipulovala jemně jakoby v mém zájmu, pomlouvá mne velmi umně a přišla jsem o hodně přátel, protože ona tahá za nitky celkem opatrně, málokdo jí prokoukne. Ovšem když se přestěhovala do stejného vchodu, věděla jsem, že to nedám a do roka jsem se odstěhovala. Teď jsem už rok pryč a téměř jí nevídám, jen včera mi volala a řekla mi opět cosi jemně manipulativního o mé výchově dětí, hned se mi z ní stáhl žaludek - velmi dobře ti rozumím, s těmi pocity na zvracení. Mám to i vzhledem k mému muži, od kterého jsem odešla, protože jednoho dne už přetekl pohár, už jsem se nemohla nechat dál tak zneužívat. Až později mi došlo, jak byl manipulativní, za manželství jsem si to nikdy neuvědomila.
Odejít ale musíš, to má tvoje psycholožka pravdu, že z toho budeš vážně nemocná a pak už ani nebudeš mít sílu se sebrat a odejít. Nebude to lehké, já se z toho léčím už 3. rok, ale je to obrovská úleva a pohoda, když si řeknu, že ten včerejší telefonát klidně budu ignorovat a udělám si vše podle sebe. Děti jsou bohužel zmanipulované, ale ještě jim můžeš pomoct to překonat a vysvětlit.
Kde se takoví zlí lidé berou nechápu, ale jsou mezi námi i horší, je to realita.
Fakt závidím všem, kdo se z toho teroru dokázali vymanit.
Za svoji velkou chybu považuju to, že jsem před rokem a něco dala svému muži další šanci. Už jsme mohli mít všichni to bolestné odžité a mohli jsme se mít lépe a být úplně někde jinde.
Už to, že tchýně sdělila dceři, že ji nebudete mít rádi, tak je to na odstěhování. Bydlíte blízko sebe.
Toto prý řekla moje babička mému bratrovi, když byl malý a já měla přijít na svět. Nevím, nemohu soudit. Každopádně hned mi naskočil okamžik, kdy babi (z mamčiny strany) měla velkou potřebu mi sdělit, že můj otec je rozvedený a má dvě děti. Když prý budu zlobit, tak mě dají taky pryč. Byla jsem tenkrát z té informace rozhozená. Tak mě s dědou odvezli domů a nechali stát před bytem. Výsledek byl, že se u nás nesměli hodně dlouho ukázat.
Opravdu bych zvažovala odstěhování a pronajmutí části baráku. Pokud má dva vchody a extra měřáky, tak by to nemusel být až takový problém.
Určitě je fajn, že jsi dala muži druhou šanci - teď je otázka, jak s ní nakládá. Zahojení ran chce nějaký čas - u mě to trvalo velmi dlouho.
Co zkusit nějakou poradnu společně s manželem a pak případně i tchýní? Aby došlo ke konfrontaci s nezúčastněným člověkem (proč citově vydírá apod.)? I když to se tchýni líbit asi nebude. Kdysi chtěla moje psycholožka, ať dovedu mamku, aby mohla říct pohled ze své strany. Chodila jsem k psycholožce, která naznala, že jsem byla psychicky týrána od své matky. Trvalo to dlouho, ale zvládla jsem to.
Každopádně přeji hodně sil. ![]()
Mám velmi podobnou tchyni, co mně zachraňuje je 150 km mezi námi. Jednou za měsíc to jde. Jestli máte oddelene vchody a meraky, tak bych to fakt asi pronajala a šla jinam.
Koukám, co máš všechno za sebou, měla bys myslet i trochu na sebe. ![]()
@Anonymní píše:
Už to, že tchýně sdělila dceři, že ji nebudete mít rádi, tak je to na odstěhování. Bydlíte blízko sebe.
Toto prý řekla moje babička mému bratrovi, když byl malý a já měla přijít na svět. Nevím, nemohu soudit. Každopádně hned mi naskočil okamžik, kdy babi (z mamčiny strany) měla velkou potřebu mi sdělit, že můj otec je rozvedený a má dvě děti. Když prý budu zlobit, tak mě dají taky pryč. Byla jsem tenkrát z té informace rozhozená. Tak mě s dědou odvezli domů a nechali stát před bytem. Výsledek byl, že se u nás nesměli hodně dlouho ukázat.
Opravdu bych zvažovala odstěhování a pronajmutí části baráku. Pokud má dva vchody a extra měřáky, tak by to nemusel být až takový problém.Určitě je fajn, že jsi dala muži druhou šanci - teď je otázka, jak s ní nakládá. Zahojení ran chce nějaký čas - u mě to trvalo velmi dlouho.
Každopádně přeji hodně sil.
Co zkusit nějakou poradnu společně s manželem a pak případně i tchýní? Aby došlo ke konfrontaci s nezúčastněným člověkem (proč citově vydírá apod.)? I když to se tchýni líbit asi nebude. Kdysi chtěla moje psycholožka, ať dovedu mamku, aby mohla říct pohled ze své strany. Chodila jsem k psycholožce, která naznala, že jsem byla psychicky týrána od své matky. Trvalo to dlouho, ale zvládla jsem to.
Moc děkuji. Na konci roku a teď trochu bilancuju. Chystám probrat s chlapem, co vlastně od dalšího života očekáváme a jestli jsme schopni si vzájemně pomoci tohle všechno naplnit. Mám nějakou krizi. Zase se ozývají staré rány. Plus do toho tchyně. Nevím, jestli mi to všechno ještě stojí za to. Je mi jasný, že v případě rozchodu bych byla ta největší mrcha na světě, on by se přimknul zpátky k matce a v době pobytu dětí u něj (a u ní) by na mně nezůstala nit suchá. Tohle dětem nechci udělat. Kdybych byla sama, už bych byla pryč.