Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojky omlouvám se za tak strašný název tématu ale jak jinak jsem to měla nadepsat nevím …
V sobotu jsem si udělala těhotenský test a je pozitivní, spoždění mám cca 7 dní … když jsem to zjistila (resp. viděla dvě čárky) strašně mě to vzalo rozbrečela jsem se nevěděla jsem co mám dělat a začala jsem přemýšlet o potratu … Je mi 20 let přítelovi také .. mluvili jsme spolu o tom a on by si miminko nechal říkal že mě bude podporovat ve všem a že mi bude pomáhat … ale já se hrozně bojím .. navíc máme rodiče kteří si to asi nebudou úplně nejvíc přát zvláště jeho rodiče kterým hodně záleží na jeho kariéře … nevím zda to nebude jen trápení .. ale samozřejmě vím že je to ten pravý a děti s ním chci mít i on se mnou jen nevím jestli to není moc brzy … není to plánované … říkali jsme si tak kolem 24 … je to fakt těžký dnes jsem volala na gyndu objednala mě na zítřek na jednu hodinu .. ale první dotaz který mi řekla sestřička bylo a vy si to chcete nechat ??? normálně mě to rozbrečelo , protože jsem tam volala s takovým rozhodnutím, že si ho nechám … že jsem na to hrozně zvědavá atd… Chtěla bych znát váš názor na to… na ten věk atd… jinak oba pracujeme a byt máme sice 1kk ale je to naše … Díky vám všem moc …
ahoj. Pokud oba pracujete, máte kde bydlet, umíš si partnera úředstavit jako ote svých dětí a chceš je s ním, tak bych rozhodně na potrat nešla. Prostě to přišlo o něco dřív, no a co? Neboj, pokud si dítko necháš, začneš se na něj těšit a až se narodí, budeš šťastná, že ho máš. Tvůj partner ho taky chce, co by mnozí dali za takovou situaci ![]()
Já bych na potrat nešla ani kdybych neměla takové podmínky jako ty. Je mi 21 a když jsem objevila dvě čárky na testu, neváhala jsem ani chviličku a na miminko jsme se hrozně moc těšili hned od začátku…
noemmi píše:
ahoj. Pokud oba pracujete, máte kde bydlet, umíš si partnera úředstavit jako ote svých dětí a chceš je s ním, tak bych rozhodně na potrat nešla. Prostě to přišlo o něco dřív, no a co? Neboj, pokud si dítko necháš, začneš se na něj těšit a až se narodí, budeš šťastná, že ho máš. Tvůj partner ho taky chce, co by mnozí dali za takovou situaciJá bych na potrat nešla ani kdybych neměla takové podmínky jako ty. Je mi 21 a když jsem objevila dvě čárky na testu, neváhala jsem ani chviličku a na miminko jsme se hrozně moc těšili hned od začátku…
Vážně ? a je ti 21 ?
tohle potřebuji s někým pokecat co nejvíce názorů a zkušeností … je to pro mě hodně důležitý protože fakt pořád nevím … bojím se že nebudu nic stíhat … před půl rokem jsme si pořídili pejska a je to náš miláček… až vyroste chci se s ním venovat nějakým sportům a nevímjestli to budu stíhat ???? kolik tak času zabere mimčo opravdu není čas na nic jiného ??? vím že je to hodně individuální … alei tohle mě zajím zkušenosti žádné fakt nemám ani s hlídáním s ničím … a ty jsi v kolikátém týdnu nebo měsíci ?? ![]()
Monisku,
presne jak pise Noemmi. Bydlet kde mate, partner si miminko preje, sama pises, ze jako otce svych deti si ho predstavit dokazes. Myslim, ze neni co resit. A z blbe otazky u gyndr si nic nedelej. Ony se takhle blbe ptaji vsech!!
A prarodice?!? Vymeknou, neboj!! ![]()
stazka píše:
Monisku,presne jak pise Noemmi. Bydlet kde mate, partner si miminko preje, sama pises, ze jako otce svych deti si ho predstavit dokazes. Myslim, ze neni co resit. A z blbe otazky u gyndr si nic nedelej. Ony se takhle blbe ptaji vsech!!A prarodice?!? Vymeknou, neboj!!
no já si nedokážu představit jak mému tatkovi řeknu že je děda .. je mu 39 .. (měl mě v 19) docela si zakládá na to mjak je mladý a hlavně cítí se jakoby mu bylo dvacet.. má i mladé kamarády … .. .:-(
S casem zalezi na mimcu a na okoli, jak je ochotne pohlidat, povozit apod. Ja mam skoro rocniho kluka a stiham od 3tydnu po porodu ucit (soukrome) a od zari studovat dalkove VS.
Takze pejsek je asi to nejmensi.
stazka píše:
S casem zalezi na mimcu a na okoli, jak je ochotne pohlidat, povozit apod. Ja mam skoro rocniho kluka a stiham od 3tydnu po porodu ucit (soukrome) a od zari studovat dalkove VS.Takze pejsek je asi to nejmensi.
fakt ? tý jo tak to jsi borec ![]()
no bojím se třeba i toho, že můj přítel je dost mladý … a občas si nejsem úplně jistá jestli ještě není v pubertě … ![]()
my už budem s Tobíkem za pár týdnů slavit rok ![]()
Zabere tolik času, kolik mu dáš. Pokud budeš kojit, záleží jak dlouho, ale to bez tebe moc nevydrží, tak ty 3-4 hodiny v kuse… Pak, jak už bude něco jíst, když budeš mít hlídání, tak jak budeš chtít. Já hlídání nemám, všichni rodiče (kupodivu
ještě pracují
. Takže mám 24hodinové směny. Ale nestěžuji si (většinou, občas to dolehne, zas na hrdinku si nahraju. ALe stačí, aby si chlap se synkem udělali společné sobotní dopoledne, já se třebas vyspim, a je to OK).
Pokud tě tvůj tatínek měl v devatenácti, tak co řešíš:) A rodiče by přeci taky nechtěli, abys ša na potrat, nebo?
taky bych se přimlouvala za to malinké, ať mu dáte šanci. nemáš snadnou výchozí pozici, ale jde hodně o odhodlání jít do toho. počítej s tím, že život vás obou - tvůj i přítelův - se radikálně změní. priority budou pravděpodobně úplně jiné, hodně dospějete během krátkého času. moc vám na to držím pěstičky!
U všech třech mých těhotenstvích se mě lékař jako první ptal, zda je to žádoucí těhotenství - a byla to jeho první otázka… Podotýkám, že jsem vdaná a podstatně starší… Oni se tak musí ptát, tak si to neber k srdci a nebuď smutná.
Otázka zda mít dítě teď nebo jít na ukončení je jen na tobě, my ti jen můžeme poradit - a počítej s tím, že jsme tu maminy, tak ti všechny budeme radit dítě mít. Zkus se zamyslet, jak by ti bylo, kdybys těhotenství ukončila a pak za pár let měla problém otěhotnět - nebo měla za pár let miminko a věděla bys, že takovéhle oči by mělo i to první… Odpustila by sis to?
Podívej, je možné, že tenhe partner není ten pravý - je dokonce možné, že můžeš zůstat s malým samotná - i když snad se to nestane. Ale i přesto už nikdy nebudeš sama a budeš mít někoho, pro koho stojí za to žít… Ano, je to brzy, ale jen protože je dneska trend rodit později - před dvaceti lety bys byla málem stará prvorodička
Život se ti převrátí a zauzluje, to ano… Ale uvidíš, že krásně - a tím, že jsi mladá si to užiješ jinak než my starší ![]()
Prostě i já radím abys byla za osm měsíců maminkou a držím palce.
L.
Monísku,
na potrat nechoď, byla by to škoda, můj brácha měl dítě ve 22 a je šťastný (holčička má teď 2 roky). Mé mámě bylo v té době 45 a taky jí nevadilo, že už je babička ![]()
Teď se omlouvám jo?
Ty vole, tvůj taťka má 39??? Žjováááááá! To je teda hodně mladej
Na druhou stranu ti nemůže říct ani popel
Kolik má mamka?
Jo a co se týče psa - naše čubička si moji mateřskou fakt užívá - je pořád se mnou, víc venku než když jsem chodila do práce. Tak se neboj. Jen musíš neučit pejska, že není doma ten hlavní.
L.
Lesina píše:
Teď se omlouvám jo?Ty vole, tvůj taťka má 39??? Žjováááááá! To je teda hodně mladej
Na druhou stranu ti nemůže říct ani popel
Kolik má mamka?
Jo a co se týče psa - naše čubička si moji mateřskou fakt užívá - je pořád se mnou, víc venku než když jsem chodila do práce. Tak se neboj. Jen musíš neučit pejska, že není doma ten hlavní.
L.
Jojo je mu 39
no mamce 41 ..... je to pravda že nadruhou stranu nemůže říct ani popel ![]()
Eliška píše:
taky bych se přimlouvala za to malinké, ať mu dáte šanci. nemáš snadnou výchozí pozici, ale jde hodně o odhodlání jít do toho. počítej s tím, že život vás obou - tvůj i přítelův - se radikálně změní. priority budou pravděpodobně úplně jiné, hodně dospějete během krátkého času. moc vám na to držím pěstičky!
Jojo je to pravda priority se hodně změní … což bude asi síla bude to zahodně malou chvilku teprve před rokem jsme se vlastně dostěhovali od rodičů … no nedokážu sio to představit.. ale možná časem to snad nějak půjde … Jen přítel je docela často pryč.. kvůli práci … a tak se jen bojím abych nebyla pořád sama i když je to asi jedno jestli být sama s dítětem nebo bez … jen pak nemá kdo hlídat… i když myslím, že moje babička by ráda hlídala ![]()
Monisku
Me je sice vic a mam ted 4 mesicniho chlepecka, ale moje setra 19 (az bude rodit ji bude 20) otehotnela take necekane. Jsou v daleko horsi bytove i asi financi situaci! Ale nikdo z nas (rodiny ) ji nerekl, aby si to dala vzit! Bylo to jen a jen jejich rozhodnuti! Sice to budou mit trochu slozitejsi, ale kde je psano, ze zivot je jednoduchy - nikde a rodina je od toho, aby cloveka podrzela a pomohla, kdyz je potreba!
A pokud se k vam otoci zady, tak mas jeste pritele a ve dvou se to vzdy lepe tahne! Neboj!