Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těhotná... s jiným mužem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.2.09 21:09
Už se tý Pudly musím zastat. Znám ji už dost dlouho a proto tvrdím že není žádný pokrytec. Nemusíš přece hned odsuzovat člověka kvůli jeho názoru nebo víře.
Věřící nejsem. A souhlasím s tím co napsala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:09
No, to je teda hustý. Asi budu za kacíře, ale myslím si, že otec je prostě jen jeden, ten biologický - ať už je známý, neznámý, živý, mrtvý, milovaný či nenáviděný a zatracovaný. To nic neříká o tom, že ten kdo dítě vychovává, nemůže být tím nejlepší „náhradním tatínkem“ a otcovskou osobou, která dítě zdárně provede životem. Ale příroda je mocná a věřím, že pravda si cestu najde (ať ve fyzické, jak psala Anonymní či psychické sféře). Takže asi se přidám k názoru ještě chvilku počkat a pak PRAVDU, ať to stojí co to stojí. Myslím, že lež by byla šílená zátěž pro všechny a Tvůj manžel ani miminko si to opravdu nezaslouží.
Přeju hodně sil!!!!
Katka
Jo a lacenko, nevím, zda to má co dělat s počtem dětí a rychlostí otěhotnění; já mám tři děti naprosto bez problémů, s týmž chlapem, kterýho miluju, a nikdy bych nemohla ponížit sebe ani jeho takovou lží. Prostě si myslím, že nejlepší, byť bolestivá cesta je postavit se ke svým skutkům čelem, jak už tu někdo psal. Prostě si myslím, že myslet si, že to nějak ututlám, „očůrám“ a skoulím je naivní a falešná představa. Toť můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:12
Pozor holky aby se nezměnilo téma diskuze, já nikomu nenutím svoje přesvědčení a ty zas nenuť nikomu to svoje… Uznej že v takové situaci asi žádná z nás (krom autorky a 1anonymní není) tak všechny rady a typy jsou pouze a jen fikce a jak by se s tím člověk pral ve skutečnosti tak to může být úplně o něčem jiném. Taky záleží na bezprostředním okolí. I katolička má právo rozhodnout se pro interupci (je to tak nekamenujet mě) a i katolička může lhát. Vyzpovídání to nespraví, ale všichni jsem jenom lidi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:14
Lenka N tak díky, že jsi mi vysvětlila jak prožívám svojí víru 
naštěstí jsem na tyhle předsudky adaptovaná, nejsi v tom ohledu jediná - ohledně té zpovědi -1) není to vůbec jednoduché a 2) musíš mít opravdovou lítost, ne jen hranou, jak si asi představuješ
jen bych ti chtěla vysvětlit, že katolická církev není sekta a její členové nemusí mít všichni na všechno stejný názor. tedy i vnímání hříchu je individuální záležitost. Hřešíš, když vědomně děláš něco, co považuješ na nesprávné, ne tím, že porušuješ nějaké nařízení.
myslím, že máš o církvi nějaké středověké představy, dalším obecně rozšířeným omylem lidí je, že křesťan by se okamžikem křtu měl stát svatým a do konce života nic neprovést - inteligentnímu dojde, že tohle jaksi není možné. Jistě sama občas spoustu věcí, o kterých jsi přesvědčena, že jsou nesprávné a jestli máš pocit, že ne, tak nevím, kdo je tady pokrytec.
Já osobně nepovažuji za správné ulevovat svému svědomí tím, že to všechno přehodím na druhého. Jak jsem psala, sama bych podobnou věc vědět nechtěla. Ať se viník pěkně celý život trápí sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:20
Jo holky, nemyslete si, že se vám tohle nemůže stát. Tím neříkám, že to chcete, nebo si to plánujete, ale všichni jsme jen lidi. Největší láska a největší odhodlání nyní nás neuchrání od zrady později.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:24
Ahoj Evi.
V takové situaci je těžké radit. Každý prožívá jinak, jiným způsobem, má jiné názory, jinak myslí. A totéž platí pro druhou stranu.
Mohu jen říct, že pokud jsi přesvědčena pro to, miminko si nechat, mysli hlavně a především na miminnko. Především ty bys měla být v psychické pohodě, protože to, jak se cítíš, se na miminku velmi odráží. Proto bych na tvém místě udělala to, co bude pro tvou hlavu přijatelné a budeš se cítit „dobře“, i kdyby to mělo stát tvůj vztah s přítelem.
Stejný problém řešila moje teta, řekla to, nakonec dítě bylo přece mého stejdy a ne kamaráda. Rozvedli se, měli se ale natolik rádi a také toho kloučka, že se opět vzali a dnes se snaží o další dítko. Jenže zřejmě psychika matky, která řešila to, co právě ty, se odrazila na chlapečkovi a ten má dnes neurologickou mozkovou disfunkci (projevuje se až kolem 7-mého roku dítěte) do konce života, která je způsobena buď geneticky (v rodinách to nikdy nikdo neměl), anebo v prenatálním věku dítěte (resp. psychickém stavu matky).
Velmi svého přítele miluji a sama sebe si nedovedu v této situaci představit. Bez něj…až mám z toho v žaludku nepříjemný pocit. Ale s odstupem můžu říci, že ač je vztah věc krásná, miminko je jaksi na prvním místě.
Druhá věc je, že i to dítko by se mohlo v průběhu života dozvědět, že jeho otec není „jeho otec“. Jakpak by se pak dívalo na svou mámu?
…je spousta věcí na zvážení, ale ten tvoreček by dle mého měl být na prvním místě…
Přeji ti brzy klid pro tvou dušičku, jak už tady někdo psal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:25
Pudli, obávám se, že to je jakási „ideální“ představa, že se viník celý život trápí sám. On by v tom sám nebyl - dítě a partnera do toho zatahuje tak jako tak, nikdy nevíš, co se může semlít. Viděli jste Operaci mé dcery?
Kloním se k tomu vyčkat jen nezbytně nutnou dobu, maximálně do 12. tt a pak případně říct pravdu a riskovat samovýchovu miminka. Poučení na celý život, ano, ale i tak lze prožít život plně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:27
Joj, to je průser.
Předně si důkladně spočítej kdy jsi zahřešila, kdy se vrátil přítel… Pravděpodobně je miminko přítele. Jsi v pátém týdnu, tudiž k oplodňujícící souloži došlo přede dvěma až třemi týdny. Počkej na první UZ, zeptej se doktora na přesný termín početí (je to o dvě neděle méně než délka těhotenství).
Rozmysli si, zda jsi schopná mlčet. Pokud ano, zvaž, zda jsi schopná mlčet celý život a nést to sebou - podle mě je to těžší cesta.
Jinak jdi s pravdou ven… Nemusíš zatím oznamovat těhotenství… To by bylo moc ran najednou. Prostě se přiznej k úletu… A uvidíš. Miminko je čas řešit později.
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:46
Plně souhlasím s Lesinou. Přiznej nevěru a těhotenství pro chvili zamlč. Ale pokud ti to přítel odpustí, tak bych šla s pravdou ven. Přeji at to máš brzy za sebou!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:51
Kykoušek píše:
Plně souhlasím s Lesinou. Přiznej nevěru a těhotenství pro chvili zamlč. Ale pokud ti to přítel odpustí, tak bych šla s pravdou ven. Přeji at to máš brzy za sebou!
To mě přijde jako testování, kolik toho vydrží, jako nevěru vydýchal fajn, dolijem těhu a až vydýchá těhu tak …„tak mu prásknem kolik stála dovolená“… když to vydýchá tak…„mu řeknu že jsem vlastně chlap?“ a to už fakt nevydýchá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 21:56
Já bych teda spíš zatloukla tu nevěru, když už něco zatlouct… Kdyby se dle propočtů potvrdilo, že je mimčo přítelovo, tak nemá smysl to čeřit nějakou nevěrou. Když zakladatelka píše, že by jí to neodpustil, tak to už může rovnou vybalit celé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:14
Lacenko, to je jen můj nazor. Nechtěla jsem původně na toto tema reagovat, aby se do mě někdo nenavážel za to, co chci poradit. Jak vidím, nebyla jsem daleko od pravdy. Neradim tobě, ale autorce dizkuse. Svůj názor jsem napsala a dál at se zařídí ona sama. Já se nebudu tady s nikým dohadovat o nevěře, kterou prostě netoleruji.
Jinak jak psala i Lesina, tak to nebude tolik ran najednou. Prostě se přitel zbalí a pujde hledat štestí jinam. O těhu pak už nemusí vědět (pokud nebydlí v malém městě), takže bude rozdýchávat jen tu nevěru. A když jí to odpustí, tak po pár dní říct, že zjistila bohužel i těhu. A jak na to bude reagovat, to vážně nevím. Ale bude už tak nějak s nevěrou smířený. No nevim, já v této situaci nikdy nebyla a nikdy ani nebudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:16
lacenka píše:Kykoušek píše:To mě přijde jako testování, kolik toho vydrží, jako nevěru vydýchal fajn, dolijem těhu a až vydýchá těhu tak …„tak mu prásknem kolik stála dovolená“… když to vydýchá tak…„mu řeknu že jsem vlastně chlap?“ a to už fakt nevydýchá…
Plně souhlasím s Lesinou. Přiznej nevěru a těhotenství pro chvili zamlč. Ale pokud ti to přítel odpustí, tak bych šla s pravdou ven. Přeji at to máš brzy za sebou!
Tak tohle bych nedělala… To s ním může definitivně švihnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:24
Já nevim, ale beru to podle sebe. Já bych se zabalila, kdybych se dozvěděla o nevěře, takže počítám s tím, že se rozejdou. Takže bych ho ušetřila alespon toho těhu. Ale jak píšu, je to jen muj nazor.
..... S postupem času mě přítel taky podvedl a ted koukám, že člověk radí a smýšlí jinak, když to nezažil. Já jsem s nim zustala a nemám na to ho opustit. Ale vím, že už sílu na další trápení nemám a pak mu zamávám šátečkem.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:25
ahoj,
já bych v první řadě chtěla mít jistotu, čí je dítě. 100% jistotu. lékařské metody na to jsou.
teprve až bych věděla určitě, čí je to dítě, tak bych situaci řešila. pokud partnera, neříkat nic a těšit se na mimi. pokud kamarádovo, šla bych na potrat.
nevydržela bych celý život žít ve lži, každodenní napětí… a stejně dřív nebo později se to provalí a obrovsky ublíží všem kolem dokola včetně širší rodiny a těžce poznamená vztahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Kouření beznikotinových ecigaret
- 13.07.26
- Anonymní
Výtok z prsu
- 11.07.26
- Anonymní
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
