Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těhotná... s jiným mužem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
18.2.09 22:31
- Citovat
- Upravit
18.2.09 22:31
Myslim, ze pravdepodobnost provaleni je dost mala. Vlastne jen v pripade, ze by dite potrebovalo transplantaci ledviny nebo kostni drene. Znevyhodnujiíci faktor je ten pobyt cv cizine, chtelo by to fakt uz nikdy nedavat zadnou zaminku. Hodna samicka se vsim vsudy.
Ohledne pocitu viny pomaha dat si nejake osobni tajne pokani, treba misto kosmetiky posilat penize na deti do Indie, nebo udelat jiny nelehky dobry skutek, nebo si neco oblibeneho odeprit. Je to docela ocistujici. Dokopat se ke zpovedi je take dost narocne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:39
Pudloslava píše:
Myslim, ze pravdepodobnost provaleni je dost mala. Vlastne jen v pripade, ze by dite potrebovalo transplantaci ledviny nebo kostni drene. ..
no taky stačí se někdy opít a blbě se podřeknout, dítě otci nebude vůbec ničím podobné a červ se u:,–(í, zato bude podobné kamarádovi, nebo se opije kamarád a někde to vykecá, nebo se pohádá autorka s kamarádem a on vše vykecá příteli, nebo stačí aby prostě mimi mělo jinou krevní skupinu…/jak to, že já mám A, ty máš AB a syn má 0??????/ -tohle se může stát při jakémkoliv úrazu,nehodě kdy je potřeba krev…
nechci strašit, samozřejmě se může dařit to tutlat dlouhá léta, ale upřímě-vy byste chtěly být v pozici toho dítěte- že se nikdy nedozví,kdo jsou jeho rodiče? /v tomto případě otec/ to je hnus, který bych svému dítěti nemohla udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:39
Zuzaa píše:
osobně bych na to ale neměla. Bych se prokecla. Zřejmě by musela přesvědčit i sama sebe, že dítě je jeho, jinak si to představit neumím.
Souhlasím. Kdybych si nebyla jistá, tak bych asi sama sebe přesvědčila, že miminko je toho správného muže, jenže příroda je fakt sviňa, určitě by dítě jak na potvoru zdědilo klapaté uši nebo něco podobného 
.
Mně je trošku úzko, když někdo napíše, že by se bez problému uvrtal do celoživotní lži. Sama neumím zalhat ani nad tím, jestli se mi líbí vánoční dárek, takže toto by fakt nešlo. Ale hlavně když si představím samu sebe v pozici chlapa, který léta miluje a vychovává dítě, a pak zjistí, že žena, kterou léta miluje, mu lhala denně do očí, tak už v životě 
nebudu nikomu věřit a asi se z toho taky nikdy nevzpamatuju. To prostě není fér.
Nehledě na šílené zklamání toho dítěte, které se snaží podobat tatínkovi, je pyšné na vše, co podědilo, a pak zjistí, že matka z nich dvou dělala celou dobu blbce. Plus možné zdravotní problémy 
.
Meditovat nad tím, jestli je důležité bio nebo nebio nemá smysl, to si každý musí rozhodnout sám. A ano, pro mě je VELMI důležité bio, jako to obvykle bývá u každého, kdo na něj má šanci - bez protrpěných let asi těžko někdo řekne, jo, není moje, ale sem s ním, rodič je ten, kdo vychovává. Přirozený pud je mít svoje dítě. Zřejmě proto se lidi nejdřív snaží a pak adoptují, ne naopak. Kdyby přítel dlouhodobě bojoval s neplodností a mohl být nakonec rád, že má, co má, tak je to jiná. Třeba nakonec fakt to dítě mít nebude moct. Ale taky třeba chce jen jedno, mít je může a tímhle by se o něj připravil. Bohužel na to by byl třeba stroj času, při pohledu zpátky už se bude vše zdát snadné.
Počkat neříkám úplně do konce třetího měsíce, ale teď není ani potvrzená srdeční akce, to je takové těhu-netěhu.
A samozřejmě ještě stokrát propočítat, to je jasné.
Prostě je mi zakladatelky moc líto. Moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 22:41
Hrozná situace, nechtěla bych být na tvém místě. Ale chápu tě, stát se to může kterékoli z nás…
Ale myslím, že lež má krátké nohy a v tomhle případě se to dřív nebo později provalí. Jen jen na tobě, jestli to řekneš hned nebo počkáš (pár měsíců, rok nebo pár let).
Obdivuju, že jsi rozhodnutá si miminko nechat, i když víš, že to nebudeš mít snadné.
Asi bych nešla s pravdou ven hned teď. A asi bych to ani nedávkovala. Když bych to přiznala, tak obojí naráz - prostě hop anebo trop. A strašně moc bych doufala, že pro přítele jsi to nejlepší na světě, i když bude vychovávat cizí dítě (znám jeden takový vztah a klape to, jen to tam bylo s dramatickým rozchodem, kdy holka otěhotněla v mezičase).
Moc ti držím palce!!!!
Š.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 23:27
JEŽIŠ, VŽDYŤ TO CO PSALA ANONYMNÍ JE PRAVDA!!! ŽE NÁS TO NENAPADLO! POKUD PŘÍTELE PODVEDLA, JAK ODJEL, TAK BY BYLA TĚHOTNÁ DÉLE NE 5 TÝDNŮ!!!! VSADÍM BOTY NA TO, ŽE TO DÍTĚ JE PŘÍTELE…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 23:39
To mě by spíš zajímalo, na základě čeho zakladatelka usoudila, že je zrovna v pátém týdnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.09 23:53
Na draka situace. Tak či onak.
Každopádně - asi víš, že 5. tt znamená 2týdny od poslední MS=obvyklý termín ovulace + 3 týdny oplodněné vajo, tedy dohromady 5 týdnů od poslední MS. Ovulaci ale nemusíš mít v tom obvykle uznávaném termínu, může být výrazně později i o něco dříve + spermie pár dní požijí; pak se to celé posouvá, rozptyl v termínech podle MS a OVU může být značný, běžně týden, ale i víc.
Pořád ti to vychází na ten tvůj úlet? Nepsala jsi, kdy to bylo, ale jestli máš přítele dva týdny doma, může to být jeho.
Těhotenství máš potvrzené krevním testem, pohmatem nebo UTZ? Jako nejpřesnější z hlediska určení stáří těhotenství se bere UTZ ve 12. tt.
Zkus to ještě propočítat, než uděláš konečné rozhodnutí. Hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 00:19
Maxik - jaké TO 
?
Technická: Pátý znamená čtyři a kus (kousek?), takže klidně něco málo přes dva týdny do o něco pozdější ovulace, ale nemusí být vůbec nějak extra posunutá, jestli je to spíš k těm čtyřem týdnům, plus necelé dva týdny od uvítacího výboru 
. To by byl super závěr.
(Jsem se asi jevila zmateně, ale já TT podle MS nepočítám, protože zrovna mně to tak úplně nevychází.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 00:46
Lentilko - to 2× jako oplodňující soulož, 1× jako dítě, 1× délka těhotenství - mé vyjadřovací schopnosti po přežrání se léky na bolest klesají prudce jak česká koruna.
A máš pravdu, 5. tt = 4tt a pár dní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 05:22
Holky, děkuju vám všem za rady, zkušenosti a postoje, pomohly mi, promyslet to. Nečekala jsem, že mi vůbec někdo odpoví.
Teď je půl páté ráno a já už asi vím, co udělám.
Celý den jsem na to myslela, v práci i doma, před přítelem jsem se udržela, naštěstí brzo odešel z bytu, ve středu chodí s kamarády na kulečník.
Jsem si úplně jistá, že to dítě je „kamaráda“, nebo přesněji „známého“ - vím totiž, jak se to asi stalo. Doktor mi to potvrdil krevním testem a všechno časově souhlasí. Biologickému otci to nikdy neřeknu, nestojím o něj, ani kdybych byla sama.
Jak tu někdo psal, nejdůležitější je zájem miminka - a já vím, že je mou povinností, mít pro něj co nejlepšího otce. A tím by přítel určitě byl.
Oba - mimi i on - jsou pro mě nejdůležitější na světě a cítím to tak, že mám povinnost udělat vše, abych si je udržela.
Proto se pokusím, zatnout zuby, přesvědčit sama sebe, že je to jeho… ano, budu lhát, protože myslím na moje dítě. Chápu, že mnohé holky mě za to odsoudí, za to sobectví - proto se svěřuji Internetu a ne kamarádkám, které mého partnera znají a kvůli vlastní morálce by mu to třeba řekly, protože nedokáží samy žít v té lži.
Vím, že je tam riziko v mnoha ohledech, že to praskne, ale já to prostě musím risknout. Pokud můžu udělat cokoliv, abych nezůstala sama, udělám to.
Nechci nechat nic náhodě, proto jsem vymyslela tento plán - oznámím mu, že jsem těhotná (pochopitelně s ním), že jsem ho nechtěla plašit a proto jsem čekala s tím oznámením, ale že si to nechám určitě vzít, protože není dobrá doba, nechci mu komplikovat život atd. - prostě že to udělám v jeho zájmu. Předpokládám na 100%, že mě začne přemlouvat, abych si to nechala, na potrat by mě nikdy neposlal, nikdy.
Tím zajistím, že to jakoby bude „jeho nápad“, mít to mimi (nechat si ho) a tím spíš se v tom nebude šťourat nebo pochybovat, protože bude jakoby mít možnost volby - sám se tak rozhodne a stane se v jistém smyslu spolutvůrcem toho osudu, přijme tu zodpovědnost.
To nejhorší, co se může stát, je, že nás opustí. Ale pořád mám šanci, že se to nestane, že to vyjde. A půjdu za ní.
Jste holky jediné, kdo to ví. Nikomu jinému to teď neřeknu, zatím ani mamce, té až časem. Nemůžu se spolehnout na nikoho, že to tajemství udrží a neohrozí štěstí pro moje dítě.
Snad mě pochopíte… není to fér, ale stále to nejmenší zlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
19.2.09 06:33
Nechci moralizovat, ale …, nevím, jak bych se podívala příteli do očí a lhát mu, je nefér. Uvědomila jste si některá, jak byste zareagovala, kdybyste se dozvěděla, že váš přítel, manžel má bokem dítko. Byl by to výslech, kdy to bylo, proč to bylo, s kým to bylo atd. Každá by byla nešťastná, brečela by letěla by za maminkou, kamarádkou, psala by tady, jak to má řešit, či odpostit nebo poslat chlapa pryč. je to jako chování kukačky, asi pokud bych byla na pochybách, že jsem šlápla vedle, tak bych i když nejsem zastáncem na přerušení šla. Dívat se celý život, jak se tchýně nebo kdokoliv dívá „jaké má očička a ta pusinka, no celý tatínek“ by se mi chtělo zvracet. Jsem vdaná skoro 23let, netvrdím, že jsem svatá a vždy byla 100% věrná, ale tohle by mě fakt dostalo. Naštěstí se manžel nikdy nic nedozvěděl, já pokud on měl nějaké „bokovky“ taky ne a jsme spolu dodnes.
Ano, jak tu padlo není otec, ten co zplodí, ale ten co vychová, ale nikdy se chlap nad to nepovznese, že dítě jeho není a vždy bude dělat rozdíly. Opravdu je jen minimum takových.
Nechci sahat „provinilé“ do svědomí, ale to opravdu nepočítala s možnými následky, jak naivní.
Teď mě tu asi většina ukamenuje, ale je to jen mé osobní stanovisko. Pokud bych opravdu přítele milovala, tak bych to asi interupcí vyřešila a žila bych s čistým svědomím.
- Citovat
- Upravit
Anonymni
19.2.09 07:34
Sobec-sobec-sobec, co myslí jen na sebe a ve svůj prospěch a jako alibi používá slovo dítě-miminko!!!
Vžij se do těla, duše, psychična partnera, jsi teda borec, pokud takovou lež dokážeš tutlat, no hodně štěstí a pamatuj, teď to vyjde, to bude první lež a pak bude další a další. Teď to bude první dítě a co když za tři za pět let další. No co povedlo se to jednou, když je „blbý“ nepozná nic. Mám syny, ale takovou lest bych ani jednomu nepřála, aby ne něj žena, manželka, přítelkyně ušila.
Hodně štěstí !!!
- Citovat
- Upravit
19.2.09 08:08
Pudli inspirovala jsi me k precteni te diskuze. Je to ta blbejsi stranka vztahu, ktera ale muze nastat vzdy, jak pises. Ja osobne jsem ochotna souhlasit s myslim Plzakovym doporucenim: zatloukat, zatloukat, zatloukat. Manzel byl muj prvni partner a nic jineho me „zatim“ nelaka a doufam, ze nebude .-). A kdyby mi byl neverny on, skousla bych to, ale nikdy nebudu patrat. Proste chci aby to zatloukl 
A diky tomu, ze resime neplodnost, tak je mi biologicky puvod ditete sumafuk, az se k nejakemu probojuju .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.09 08:13
Frog… - no nemyslím si, že psychický stav matky má zá:,–(ní vliv na hyperaktivitu dítěte.
Anonymní - ať se rozhodneš, jak se rozhodneš .......................... držím pěsti i na nohách. A ať jste šťastní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Kouření beznikotinových ecigaret
- 13.07.26
- Anonymní
Výtok z prsu
- 11.07.26
- Anonymní
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
"vážně nevím, co dělat. Jsem v 5.tt, v pondělí mi vyšel poz. test a dnes mi to doktor potvrdil. Měla bych být šťastná, ale…
To mimi bohužel určitě nečekám s přítelem, protože se teprve před necelými dvěma týdny vrátil z víc než měsíční stáže (cca 6 týdnů) na druhém konci světa. "
Mě to těhotenství vychází na tvýho přítele,pokud počítam s měsíčkama každých 28 dní.Protože pokud jsi zhřešila po té,co přítel odjel,byla by jsi těhotná dýl a ne jen 5 týdnů.
Evi,ani jsi se už neozvala,tak nám písni
Ahoj Dáša