Úmrtí dítěte - mlčet?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
PraženáKukuřice
389
25.7.13 12:48

Ja bych ji asi rekla, ze kdykoliv bude neco potrebovat, tak ze tu pro ni jsi. Aby to vedela a brala na vedomi. Ale jinak bych se k tomu nevracela, pokud by sama nechtela, aby se zbytecne netrapila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Dani23
83
25.7.13 12:49

Mému bráchovi umřela půlroční dcera a jedni jejich známí to dotáhli dokonce tak daleko, že jim (bráchovi) ani nezvedli telefon.. takže přijdeš o dítě a ještě se tě ostatní straní, je to tak, že lidi se prostě bojí, neví co mají v takové situaci říct…já bych to určitě nerušila, nevyptávala bych se, ale nabídla třeba pomoc atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.7.13 12:52
@Dani23 píše:
Mému bráchovi umřela půlroční dcera a jedni jejich známí to dotáhli dokonce tak daleko, že jim (bráchovi) ani nezvedli telefon.. takže přijdeš o dítě a ještě se tě ostatní straní, je to tak, že lidi se prostě bojí, neví co mají v takové situaci říct…já bych to určitě nerušila, nevyptávala bych se, ale nabídla třeba pomoc atd.

To je mi právě jasný, že by to takhle vypadalo, kdybych to zrušila, což z tohohle důvodu vážně nechci. Ale mám i ten druhej problém, že opravdu nevím, jak se chovat. Mám z toho opravdu hrůzu :x :?

  • Citovat
  • Upravit
Petttulis
1553
25.7.13 12:55
@AniNevim píše:
Mam trochu jinou blbou zkusenost, kdy jsem cekala do cca 5.mesice tehotenstvi u byvale kolegyne, volala jsem ji pogratulovat a dozvedela jsem se, ze o miminko prisla. Chtela o tom povidat, tak jsme povidali, spis jsem poslouchala, i pobrecela jsem, myslim, ze to neni na skodu, aspon bude vedet, ze to boli nejenom ji… nevim… Spis konverzace o jinych tematech by mi prisla nucena. Pokud ona nezrusi navstevu, urcite bych ji nerusila. Pokud ona bude chtit o tom mluvit, mluvila bych. Je to prirozena bolest a myslim, ze i konverzace bude mit prirozeny prubeh. Hlavne by me asi ubila veta: „Ja bych se zblaznila, kdyby se neco takoveho stalo nam…“

Souhlasím.
Pokud bych vycítila, že o tom má potřebu mluvit, vyzvala bych jí, aby se klidně vypovídala. Klidně si pobrečte spolu, ono to opravdu pomůže. Pokud ne, tak ne. Myslím, že podle situace poznáš, jak se máš chovat, o čem mluvit atd..
A přesně, jak píše @AniNevim … Žádné- já bych se zbláznila; to bych já nezvládla; doufám, že nám se nic takového nestane; ještě, že moje děti jsou zdravé… To jsou rány do živého, i když to není myšleno zle… Buď přirozená, chovej se tak, jak to cítíš..
:(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Elen8
14062
25.7.13 12:56

Dítě bych sebou rozhodně nebrala, to bych nechala doma, to by jí určitě nepomohlo. Já bych spíš napsala sms třeba pár dnů předem, zda termín platí a že pokud by se jí to nehodilo, není pro Tebe problém to přeložit :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Elen8
14062
25.7.13 12:58

A s tím brečením, já jsem strašnej uřvánek, takže když brečí někdo komu se něco děje, brečím i já. Kamarádka prožívá rozchod a brečí, tak při návštěvě, nebo u kafe bulím i já :nevim: to nikoho neurazí, naopak, jí dáš znát, že klidně brečet může :? Ten život je fakt někdy tak těžký :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
rokris
25.7.13 13:02
@danyk píše:
Mojí kamarádce chlap dvě děti zabil. Bylo to nečekané. Bylo to dva dny před Vánocema, takže jsem za ní jela na psychiatrii. Ona o tom mluvila furt, pořád to opakovala, jak je našla, co viděla. Jezdila jsem za ní, co to šlo, hodně se k tomu vracela. Když přešla ta akutní fáze, tak se k tomu vracela míň a míň. ALe vždycky dokázala zavolat, když jí nebylo dobře a mluvila a mluvila.
Kdyby Tvá kamarádka nemluvila sama, protože na to, aby se hodně vypovídala, by měla někoho jiného, tak bych jí řekla, že kdyby cokoliv potřebovala nebo chtěla, tak ať přijde. Někdy člověk nemusí nabízet Diazepam, stačí když nabídne své rameno pro vyplakání. Úmrtí dítěte je nejhorší. Když Ti umře manžel, tak jsi vdova, když rodič, tak jsi sirotek, ale když dítě, tak je to tak strašný, že pro to není ani žádnej výraz.

To je strašné.

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Papia
25.7.13 13:05

Anonymni- vubec se neboj…to ze reknes, ze je ti to lito, je urcite pravda, takze to nebude zadna pretvarka…asi bych ji napsala a zeptala se jestli mas prcka nechat nekde na hlidani anebo jestli ji to nevadi ze tam bude i prcek…ja jsem pro zmenu alergicka na vetu „uprimnou soustrat“- byt mozna mysleno uprimne-ja mam z teto vety husi kuzi a total me to vytoci(zni to strasne pokrytecky)…ale rici ze je to cloveku lito je pro me ok…
urcite bych nedela jako ze nic-to je nejhorsi…vse je ve vzduchu a akorat je to trapne…pokud vyjadris litost je jen na ni jestli o tom zacne mluvit…a pokud zacnes brecet-tak je to jen normalni reakce-dyt ji umrelo dite a to ze bylo dlouho nemocne a cekalo se to neznamena ze to neboli…a boli to cloveka i ktery je v podstate cizi…
takze neboj- nemuzes reagovat spatne pokud budes mluvit od srdce :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Ester13
6569
25.7.13 13:08

Tak já brečím i nad touto diskuzí. A ano, pokud za Tebou přijde a bude brečet, zbytečně se nedrž. Je to lidské a empatické.
Kolik bylo dítěti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jemys
25.7.13 13:11

Nezačínala bych o tom. Pokud o tom začne sama, tak bych se s ní o tom bavila, ale sama bych to téma nenadhazovala

  • Citovat
  • Upravit
Křížek1
2132
25.7.13 13:14

To je něco příšerného!!!Vůbec si to nedovedu představit a jak to čtu, tak mi běhá mráz po zádech!!!Souhlasím se všemi názory tady a setkání bych nerušila :palec: Pracuji na onkologii a naštěstí tam také nemáme děti. S dospělími je to přeci jen trochu jiné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.7.13 13:15
@Ester13 píše:
Tak já brečím i nad touto diskuzí. A ano, pokud za Tebou přijde a bude brečet, zbytečně se nedrž. Je to lidské a empatické.
Kolik bylo dítěti?

8 let

  • Citovat
  • Upravit
Michelangelo
54030
25.7.13 13:16

Zakladatelko, ztráta dítěte ti způsobí šok i když je dítě nemocné a víš, že to nemůže jinak dopadnout. Reakce se nedají předvídat. Za minutu může být všechno jinak. Osobně jsem nejvíc ocenila, když mě nikdo nepsal „upřímnou soustrast“, tohle nebylo na místě, ztrátu své holčičky jsem nepochopila a nezpracovala dodnes a vím už, že to nepřijmu nikdy. Takže sms se zprávou, že soucítíš, myslíš na ni, chápeš, že nemusí mít náladu na setkání a aby se ti ozvala, až sama bude chtít a bude se na to cítit. Že počkáš a myslíš na ni. Většinou maminky o svých Andílcích :srdce: mluví velmi rády, naopak jim vadí lidi, kteří dělají, že se nic nestalo. A věta: „…život jde dál…“, je pro tyto rodiče jízdenka na dno. Nejsou to jenom moje zkušenosti, máme tu uzavřenou diskuzi maminek z Dlouhé cesty :srdce: :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
julie74
14691
25.7.13 13:17

Taky nesnáším větu upřímnou soustrast, když nevím co říct, řeknu nějakou nicneříkající frázi. Pro mě je slovo soustrast celkem nepřeložitelný, a říkají to na pohřbu i lidé, co to upřímně nemyslí ani omylem. ale dělá se to tak :poblion: Jestli je ti to líto, řekni jí to. Jestli tě to děsí, přijde ti to strašné, to všechno jí klidně řekni. A pak to nech na ní, někdy se člověk líp vypovídá kosmetičce než blízkým, se kterými to všechno přetrpěl. Snaž se jí fakt poslouchat, reaguj na to co bude říkat. Nemůžeš udělat chybu.. Jediná chyba je mít v hlavě myšlenku, - ještě, že se to nestalo nám. To by se mohlo i vyslovit a to se mi vážně zdá jako průšvih. A neboj se toho, ona se bála. Tak to udělej pro ni…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Michelangelo
54030
25.7.13 13:17
@Anonymní píše:
8 let
šílený :,( :,( :,(, mojí holčičce bylo 10 let :srdce: :,( :,( :,(
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď