Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@NiKina píše:
Velmi s Tebou soucítím, mám jiné zdravotní problémy, ale ten princip, který popisuješ, tam cítím stejně. Ale fakt není den, aby něco nebylo, plus brutální návrat chronických záležitostí.
Vysvětluju si to tím, že po strašném roku tělo potřebuje setřepat úplně všechno, kde jsme ho přetěžovali. Tak se tímto oklepává.
Odpočítávám dny do konce roku a přestávám to řešit. Ať si to dělá, co chce.
Zůstane tu bordel, dělám jen to nejnutnější, návštěvy pohostím přebytky z vánočních hodů uložených v mrazáku. A může mi všechno políbit šos.Přeju Ti, ať se dá tělo dohromady, dej mu co největší oddych, je to asi to jediné, co můžeš dělat.
Děkuji, taky přeji ať je líp. Já nemám ani ty návštěvy. Kdyby sem spolubydlící občas nepozval kamaráda, tak jsem sama. Za mnou nemá kdo přijít, rodiče sem moc jezdit nechtějí a kamarády nemám žádné a tím myslím ani jednoho jediného. Takže jsem sama a asi to tak bude na pořád. Mě už ani nemrzí, že nemám partnera, děti. Už jsem nad tím zlomila hůl. Je mi 34 a v nejbližší době to nevypadá, že by se nějaký vztah rýsoval. Tak prostě nic nebude.
@sofie_13579 píše:
Ahoj nic si z toho nedělej, u nás Vánoce taky blby, dcera zlobí jak smyslu zbavená, s partnerem ponorka brutální, těší me jen vidina srazu s kamoskou plus jsme dobře pokecaly se švagrovou 25.12. Mám ještě nějakou virózu, do toho pracuji takže fakt super. Nicméně snažím se jakoby na něco těšit třeba i na nějakou hloupost, jakoze nic velkého a přijde mi, ze to pomáhá.
Drz se![]()
Ahoj, to mě mrzí. Já jsem jela 25.12. za neteří, která den před tím chytla neštovice, takže taky nic moc. Ale byla hodná a aspoň ona měla upřímnou radost že se vidíme a z dárků
. Jinak nechápu, proč si nikdo mých dárků neváží. Matce jsem léta před tím dala taky dost dárků a všechny mi je v průběhu roku vrátila. Spolubydlící dostal elektro stavebnici a ani se na ní nepodíval. Babi to samé, ta nechtěla dárky ode mě ani rozbalit. Oni si vážně ti lidé myslí, že ty dárky sbírám na ulici nebo co? Však mě to taky stojí čas a úsilí něco vymyslet, plus zadarmo jsem je taky v tom obchodě nedostala. Jako mě ani tak nejde o ty věci, jako o to, že tím jak si váží dárků ode mě, říkají, jaký ke mě vlastně mají vztah. Je to hodně smutný, člověk je chce obdarovat, protože je má rád a oni by to nejraději hodili přede mnou do popelnice. To mě asi zasáhlo nejvíc.
@Cosmopolitan píše:
To jsem nečekala. Čekala jsem, že budu mít klid. Jenže to nějak nevyšlo. Snad to bude příští rok lepší.
Ale tak to je přece i princip posttraumatu. Až když tělo může, tak se sesype.
Vánoce, víkend nebo chvíle, kdy si myslíš, že můžeš už mít klid, je pro tohle jak pozvánka!
Bohužel, nechápu to, ale mám to taky tak.
Víkendový migrény, vánoční smrtelný únavy a zdravotní problémy vždycky, když chci mít klid.
@Cosmopolitan píše:
Děkuji, taky přeji ať je líp. Já nemám ani ty návštěvy. Kdyby sem spolubydlící občas nepozval kamaráda, tak jsem sama. Za mnou nemá kdo přijít, rodiče sem moc jezdit nechtějí a kamarády nemám žádné a tím myslím ani jednoho jediného. Takže jsem sama a asi to tak bude na pořád. Mě už ani nemrzí, že nemám partnera, děti. Už jsem nad tím zlomila hůl. Je mi 34 a v nejbližší době to nevypadá, že by se nějaký vztah rýsoval. Tak prostě nic nebude.
Jsou jen dvě. Exmuž a mý rodiče. Mužovi stačí kafe a rodičům dám buchty z mrazáku. No a co.. no.
@Cosmopolitan píše:
Sama někam posedět? Sama do kina? Sama do Zoo? To jde párkrát ale když je to tak po celý rok, je to dost blbý.
Byla jsem sama v kině i ZOO. I jako zadaná.
@NiKina píše:
Ale tak to je přece i princip posttraumatu. Až když tělo může, tak se sesype.
Vánoce, víkend nebo chvíle, kdy si myslíš, že můžeš už mít klid, je pro tohle jak pozvánka!
Bohužel, nechápu to, ale mám to taky tak.
Víkendový migrény, vánoční smrtelný únavy a zdravotní problémy vždycky, když chci mít klid.
Jo, na tom něco je.
@NiKina píše:
Jsou jen dvě. Exmuž a mý rodiče. Mužovi stačí kafe a rodičům dám buchty z mrazáku. No a co.. no.
U mě ani ty dvě návštěvy nejsou.
@Russet píše:
Byla jsem sama v kině i ZOO. I jako zadaná.
Já chodím sama pořád a to už potom člověka nebaví, když je to neměnný stav.
@Cosmopolitan píše:
Já chodím sama pořád a to už potom člověka nebaví, když je to neměnný stav.
A kamarádky nemáš?
@Cosmopolitan píše:
Sama někam posedět? Sama do kina? Sama do Zoo? To jde párkrát ale když je to tak po celý rok, je to dost blbý.
Jo, sama do kina, do zoo a posedet.
Ja takhle chodim rada, ten uuuuzasnej klid.
Pokud ti to vadi, zacni delat nejaky konicek, muzes silvestra slavit treba s plaveckym oddilem.
Nebo si na fb najdi seznamku pro turisty a chod na hromadne vyslapy, co ja vim.
Nikdo za tebe nic neudela, to musis sama.
@Cosmopolitan píše:
Já chodím sama pořád a to už potom člověka nebaví, když je to neměnný stav.
Nechodis.
@Cosmopolitan píše:
Ahoj, to mě mrzí. Já jsem jela 25.12. za neteří, která den před tím chytla neštovice, takže taky nic moc. Ale byla hodná a aspoň ona měla upřímnou radost že se vidíme a z dárků. Jinak nechápu, proč si nikdo mých dárků neváží. Matce jsem léta před tím dala taky dost dárků a všechny mi je v průběhu roku vrátila. Spolubydlící dostal elektro stavebnici a ani se na ní nepodíval. Babi to samé, ta nechtěla dárky ode mě ani rozbalit. Oni si vážně ti lidé myslí, že ty dárky sbírám na ulici nebo co? Však mě to taky stojí čas a úsilí něco vymyslet, plus zadarmo jsem je taky v tom obchodě nedostala. Jako mě ani tak nejde o ty věci, jako o to, že tím jak si váží dárků ode mě, říkají, jaký ke mě vlastně mají vztah. Je to hodně smutný, člověk je chce obdarovat, protože je má rád a oni by to nejraději hodili přede mnou do popelnice. To mě asi zasáhlo nejvíc.
tak to je od tvých blízkých hnusné, ale zas - proč to dělají? z nějakého důvodu asi ano, a ty jsi od nich něco dostala?
@Cosmopolitan píše:
Já chodím sama pořád a to už potom člověka nebaví, když je to neměnný stav.
já mám dítě a chodím sama do kina, jezdím sama na koncerty a na fesťáky, než být doma sama, tak raději sama za zábavou
@Cosmopolitan píše:
Děkuji, taky přeji ať je líp. Já nemám ani ty návštěvy. Kdyby sem spolubydlící občas nepozval kamaráda, tak jsem sama. Za mnou nemá kdo přijít, rodiče sem moc jezdit nechtějí a kamarády nemám žádné a tím myslím ani jednoho jediného. Takže jsem sama a asi to tak bude na pořád. Mě už ani nemrzí, že nemám partnera, děti. Už jsem nad tím zlomila hůl. Je mi 34 a v nejbližší době to nevypadá, že by se nějaký vztah rýsoval. Tak prostě nic nebude.
no, ale když jsi sama, pořád sama doma, tak těžko poznáš kamarady, natož partnera.
Moji prarodiče nemají kamarady, dle me mamky ani nikdy neměli a když děda odmítl jezdit na výlety a dovoleny, tak babička začala jezdit sama, vlakem do hor, letadlem k moři, je jí přes 70. a stále jezdí sama. Když to zvládne ona, ve svým věku tak ty taky.