Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
U nás je praktická škola, bývalá zvláštni, zůstala tak, jak byla, jen se navenek tváří jako základní běžná. Funguje dobře, velké zázemí, odborníci, malé kolektivy děti, ovšem rodiče tam nechtějí děti dávat, protože je tam tak černo, klany z celého okolí tam mají své početné potomstvo. A rodiče dětí, které by tu školu potřebovaly, tak mají strach. Specialka je u nás taky, ale to je spíš takový stacionář. Tam to moc o vzdělání není. Spíš jen o péči a odpočinku rodičům.
@Modesta píše:
Tím dlouhým příspěvkem jsem chtěla jenom napsat, že rodiče postižených dětí jsou systémem nuceni dát dítě do školy. Protože tam je přeci asistent, který se jim bude věnovat.![]()
Já zažila asistentku (nebyla naše, díky bohu), byla to Ukrajinka, neuměla téměř česky, měla na starosti kluka s fyzickým hendikepem, jinak normální kluk, který měl problémy s vyprazdňováním. Necitlivě (to vím od jeho babičky) mu stáhla na záchodě kalhoty a šoupla ho na záchod. On doma plakal, že se před ní stydí, jí to bylo šumák. Byla to nějaká bába, kdoví s jakým vzděláním. Kluk jí prý ani nerozuměl.
@sakota píše:
@Capelucia Mne by se libila inkluze ne plosna.DIte s diagnozou by mohlo bytzarazeno do bezne ms/zs pouze na doporuceni SPC nebo PP, nikoli dle zvazeni rodicu. A pro deti, ktere ttot doporuceni nedostanou, viceurovnove specialni skolstvi. Pro autiky male tridy, pro mentalne retardovane zas jine tridy, pro tezke adhd jine tridy.. myslim, ze tadyje naopak maximalni diferenciace ku prospechu veci. Nejake spolecne aktivity „vsichni se vsemi“, aby se deti ucily vychazet skazdym, lze aplikovat ve vychovach, zajmovych aktivitach atd.
to jde proti duchu soucasne filosofie. Mame vyvijet individualni pristup v diferencovane tride. Ze to neni v soucasne situaci mozne, v podstate nikoho nezajima.
@mado píše:
U nás je praktická škola, bývalá zvláštni, zůstala tak, jak byla, jen se navenek tváří jako základní běžná. Funguje dobře, velké zázemí, odborníci, malé kolektivy děti, ovšem rodiče tam nechtějí děti dávat, protože je tam tak černo, klany z celého okolí tam mají své početné potomstvo. A rodiče dětí, které by tu školu potřebovaly, tak mají strach. Specialka je u nás taky, ale to je spíš takový stacionář. Tam to moc o vzdělání není. Spíš jen o péči a odpočinku rodičům.
jak se může „tvářit“ jako běžná základka. Ono totiž v podstatě došlo jen k přejmenování, ale na přijetí potřebuješ doporučení z poradny. Nemůžeš jen tak dát děcko na praktickou školu. A jo, je to tak, že tam bývá víc romských dětí, ale to bylo i v době, kdy se jmenovaly zvláštní školy
Za daných okolností bych se snažila dát svoje dítě jinam, pokud to půjde, tak třída, pokud ne, tak škola.
Ta škola v podstatě nemá páky, nemůže mít. V podstatě celým účelem inkluze je to, aby veřejné školství bylo zničeno a mohlo se rozvinout to soukromé. Lítá v tom hodně peněz. Školy se zatím brání tím, že téměř každá zakládá nějakou třídou s rožšířenou výukou čehokoli, kde jsou potřeba přijímačky.
Pro děti, které jsou schopny se do nich dostat, je to řešení, ovšem pro děti, které jsou třeba jen lehce podprůměrné a úplně normálně by zvládly slušný učňák a třeba i dodělat si dva roky maturitu, ale už nezvládnout dostat se na omezený počet míst do tříd s rozšířenou výukou něčeho, může být pobyt na normální základce docela smutný.
@Havlova píše:
Věřím, že je to, bohužel, problém i z druhé strany. Podle tvého popisu je ale tvé dítě jiné než to z úvodního příspěvku. Je smutné, že není na zš něco jako za nás vyrovnávací třídy - prostě děti, co nejsou na speciální (za nás zvláštní) školu, ale zároveň potřebují menší kolektiv a individuálnější přístup, třeba i víc personálu.
Jenom chci uvést na pravou míru, že speciální škola se nikdy nerovnala škole zvláštní. Speciální třída a škola (kdysi se označovala termínem pomocná) je pro děti s minimálně středně těžkým mentálním postižením, tedy pro ty, které by nezvládly ani tu „zvláštní“ školu. Naproti tomu zvláštní škola se dnes jmenuje základní škola praktická a děti, které ji navštěvují, mívají jen lehkou mentální retardaci, nebo jsou na její hraně. Učí se učivo jako na běžné ZŠ, ale snížené na minimální úroveň, předměty jsou však stejné (druhý cizí jazyk se může nahradit více hodinami češtiny a časová dotace jednotlivých předmětů může být lehce upravena dle konkrétního ŠVP té které školy). Ve speciální škole se jedná o úplně jiný učební plán, jiné podmínky, jiný styl práce, režim se podobá více školce než základní škole.
Příspěvek upraven 28.09.22 v 10:31
@vokishka nikde, ani na škole ani na jejich stránkách na netu není psáno, že se jedná o školu pro tyto děti.
@mado píše:
@vokishka nikde, ani na škole ani na jejich stránkách na netu není psáno, že se jedná o školu pro tyto děti.
a to slovo praktická tam někde mají na stránkách?
@Anonymní píše:
Děkuji za reakce.
Otázka je, zda ředitel musí žádosti o přeložení žáka do jiné třídy vyhovět?
Ne.
@mado píše:
@vokishka nikde, ani na škole ani na jejich stránkách na netu není psáno, že se jedná o školu pro tyto děti.
V názvu to být nemusí. Ale v popisu činnosti školy by to už být mělo. Nebo alespoň v jejich ŠVP.
@lucad77 píše:
V názvu to být nemusí. Ale v popisu činnosti školy by to už být mělo. Nebo alespoň v jejich ŠVP.
nemyslím název školy jako takový, ale když rozklikneš web, tak tam ta informace bude. Nezdá se mi, že by s tím dělali takové tajnosti a vydávali se za běžnou školu, když běžné děti vzít nemůžou
@lucad77 píše:
Jenom chci uvést na pravou míru, že speciální škola se nikdy nerovnala škole zvláštní. Speciální třída a škola (kdysi se označovala termínem pomocná) je pro děti s minimálně středně těžkým mentálním postižením, tedy pro ty, které by nezvládly ani tu „zvláštní“ školu. Naproti tomu zvláštní škola se dnes jmenuje základní škola praktická a děti, které ji navštěvují mívají jen lehkou mentální retardaci nebo jsou na její hraně. Učí se učivo jako na běžné ZŠ, ale snížené na minimální úroveň, předměty jsou však stejné (druhý cizí jazyk se může nahradit více hodiny češtiny a časová dotace jednotlivých předmětů může být lehce upravena dle konkrétního ŠVP té které školy). Ve speciální škole se jedná o úplně jiný učební plán, jiné podmínky, jiný styl práce, režim se podobá více školce než základní škole.Příspěvek upraven 28.09.22 v 10:07
Díky za vysvětlení.
Na strankach skoly by melo byt napsane, ze vyucuji dle paragrafu 16 odstavce 9 skolskeho zakona
@vokishka píše:
nemyslím název školy jako takový, ale když rozklikneš web, tak tam ta informace bude. Nezdá se mi, že by s tím dělali takové tajnosti a vydávali se za běžnou školu, když běžné děti vzít nemůžou
Myslím, že ta informace tam dokonce být musí. Ale na druhou stranu, ono i do takové školy je možné přijmout naprosto zdravé dítě k běžnému vzdělávání, čili taková integrace naruby. Samozřejmě se to nejspíš nikde neděje, ale ta možnost to dítě přijmout a vzdělávat podle ŠVP běžné (normální) ZŠ je. Mám dokonce pocit, že kdyby na tom nějací rodiče díky spádovosti trvali, že ta škola je snad ani nemůže odmítnout. ![]()
@matkabagristy píše:
Na strankach skoly by melo byt napsane, ze vyucuji dle paragrafu 16 odstavce 9 skolskeho zakona
Ano.