Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakladatelko ja ti rozumim. Prijde mi hodne postavene na hlavu abych jela SAMA autem se 3 detma a miminkem
500 km. Ja bych tedy nejela a ze mam neco odjezdeno
Postoji rodicu nerozumim a v tomhle pripade bych tam deti proste nenechavala
Ale ja osobne bych s miminem nejela 500 km ani s doprovodem
nervy mam jen jedny ![]()
@Kallkapa píše:
Hehe, tak já nesnáším žádné handrkování - jak jsem psala u nás je to ten druhý extrém. Ani jedno není super, ale je to možná o něco více „vychovanější“ než nutit ostatní aby to udělali radši oni..
( to by mi prostě nedalo). Nakonec se vždycky rozumně dohodneme, jednou zaplatí jeden, příště se mu druhý „angažuje“..Je to takové „věčné pozývání“.
Já osobně bytostně nesnáším, když za mě někdo platí, je mi to prostě proti srsti (naopak za druhé platím ráda
) a nejspíš je to zděděný povahový rys a proto se pořád tak „přeme“.. jablíčko nepadá daleko od stromu a pak je to trochu problém
. Každopádně je to lepší než se přít o to, kdo je větší hulvát a např. nikdy neplatí, všechno za něj musíš „zacálovat“ všechno za něj vyřídit..
… extrémy nejsou dobré nikdy.. všeho moc škodí..
![]()
PS : na oslavách se cpu jak nedovřená, to se zase nezdráhám (hlad je sviňa
)
No to neříkám, nutit ostatní, aby to radši udělali oni. Ale zeptat se (konkrétně v téhle situaci), proč ne.
Třeba s tím placením - já momentálně nemám na to, abych si někde hrála na granta, platila za všecky a pak škrábala poslední drobné na suché rohlíky - ale vždy počítám s tím, že svoje si zaplatím. Když se někdo začne nabízet, že to zatáhne on, tak namítnu, že jako prosím tě, co blbneš, šak já si to zaplatím sama. A on ať se zařídí. Když na tom trvá, předpokládám, že to z nějakého důvodu udělat chce, tak ať to zaplatí, já se handrkovat nebudu, je mi to fakt protivné. A jestli to ve skutečnosti zaplatit nechtěl, tak má poučení pro příště
Prostě řídím se heslem „kdybych nechtěla, tak ti to nenabízím“ ![]()
@Angua píše:
No to neříkám, nutit ostatní, aby to radši udělali oni. Ale zeptat se (konkrétně v téhle situaci), proč ne.Třeba s tím placením - já momentálně nemám na to, abych si někde hrála na granta, platila za všecky a pak škrábala poslední drobné na suché rohlíky - ale vždy počítám s tím, že svoje si zaplatím. Když se někdo začne nabízet, že to zatáhne on, tak namítnu, že jako prosím tě, co blbneš, šak já si to zaplatím sama. A on ať se zařídí. Když na tom trvá, předpokládám, že to z nějakého důvodu udělat chce, tak ať to zaplatí, já se handrkovat nebudu, je mi to fakt protivné. A jestli to ve skutečnosti zaplatit nechtěl, tak má poučení pro příštěProstě řídím se heslem „kdybych nechtěla, tak ti to nenabízím“
Samo, že to nabízím jen v situacích kdy to chci
. Nenapadlo by mě říct někomu např. dej si co chceš já Tě zvu a pak na to třeba nemít, nebo to říct prostě „jen tak“ to zas nééé. A nejsem matka Tereza, abych platila za všechny za všech situací - to vyznělo asi jinak než jsem to myslela, vždy to má své opodstatnění, takže se řídíš správně heslem, že pokud by ostatní nechtěli tak Ti to nenabízí
. Pokud by něco nabízeli a přitom by nechtěli tak to je zas jejich problém
Aneb blbý dává, blbější nebere ![]()
Najala bych chůvu, která by děti odvezla vlakem, a samozřejmě jí zaplatila i lístek na zpáteční cestu.
@Kallkapa tak to taky beru. I když právě myslím, že ještě pořád existují lidi, kteří tyhle tahanice vyžadují. Soudím podle mého bratrance, který když k nám přijde, tak si dá maximálně sklenici vody - a to už musí být
Obráceně se zas řídím zásadou „nechceš, nech být“ a nikomu nic nenutím
(a MM mi to má trochu za zlé a vždycky mu nalije nějakou Colu nebo něco, kterou samozřejmě vypije). Ale já se prostě nehandrkuju - každý má pusu, aby si řekl, co chce a co nechce.
Jinak se teda omlouvám zakladatelce, že jí to tu plevelím příspěvky mimo mísu..
Takže ještě k tématu - jak vidíš zakl. tak normální je v každé rodině něco jiného, takže nemá smysl spekulovat nad tím co je ok co není, co je spravedlivé a není.
Takže teď bych se být tebou teda rozhodla co je pro mě „menší zlo“. Odjet k babi jen na tři dny všichni, s tím, že budeš mít všechny děti celý týden doma, nebo mít týden doma klid a absolvovat tu cestu.. (pokud jste vyřadili možnosti, že manžel za žádnou cenu pro děti dojet nemůže a rodiče odvézt nechtějí jiná varianta už zřejmě není..)
Nestíhám číst odpovědi. ALE - záleží, jak kdo pobyt u prarodičů chápe. Pokud je chtějí vidět, sami se ptají, tak by bylo hezké, kdyby je i přivezli.
Pokud jsou ale situace na hlídání, pak bych si odvoz zajistila sama.
Mně když někdo „HLÍDÁ“ - tak je přivezu i odvezu sama.
Ale když jedou „NA PRÁZDNINY“, tak jsem vděčná, že tchýně odvoz nabídne (ale je to kousek).
Pokud by měli strach z cesty, je to pochopitelné. Ale pokud je tam jen, že se jim nechce, mrzelo by mě to. A pak bych se ptala sama sebe, jestli mi to za ty nervy vlastně stojí.
A kdyby ne, tak pozvu babi s dědou raději k nám - a řekla bych jim, že pro mě je ta cesta takový stres, že raději nic… ![]()
@Kallkapa píše:
Takže teď bych se být tebou teda rozhodla co je pro mě „menší zlo“. Odjet k babi jen na tři dny všichni, s tím, že budeš mít všechny děti celý týden doma, nebo mít týden doma klid a absolvovat tu cestu.. (pokud jste vyřadili možnosti, že manžel za žádnou cenu pro děti dojet nemůže a rodiče odvézt nechtějí jiná varianta už zřejmě není..)
Ano, přesně tak to vidím taky.
(Ty mi často bereš myšlenky z hlavy
).
@Kallkapa píše:
Takže teď bych se být tebou teda rozhodla co je pro mě „menší zlo“. Odjet k babi jen na tři dny všichni, s tím, že budeš mít všechny děti celý týden doma, nebo mít týden doma klid a absolvovat tu cestu.. (pokud jste vyřadili možnosti, že manžel za žádnou cenu pro děti dojet nemůže a rodiče odvézt nechtějí jiná varianta už zřejmě není..)
Myslím, že jiná možnost je, psala jsem ji výše, třeba si jí zakladatelka všimne a třeba jí to pomůže ![]()
@poppaea já bych teda v životě neposlala děti takovou dlouho cestu vlakem s nějakou cizí ženskou
Možná jsem jenom staromódní ![]()
@poppaea To je zaujímavá možnosť,
ale ako som písala, nikoho na hlídání nemám (ani chůvu), a zveriť deti niekomu, koho nempoznám/oni nepoznajú, to si netrúfam…
@Angua píše:
@poppaea já bych teda v životě neposlala děti takovou dlouho cestu vlakem s nějakou cizí ženskouMožná jsem jenom staromódní
To přece není o staromódnosti
A když by to bylo přes prověřenou agenturu, nebo s referencí od někoho známého, neviděla bych v tom problém.
@j.a.n.i1 píše:
Tak mě hlavně přijde nesmyslné řešit zda je to normální nebo ne, ale pokusila bych se nějak vyřešit nastalou situaci… chápu obě strany, prarodiče, že nechtějí výměnu aut - taky bych s tím nesouhlasila, měla bych strach, že mi zakladatelka poškodí moje auta a já že zas něco udělám tomu jejímu… stejně tak chápu, že se zakladatelce nechce jet s mimčem 2×… nicméně napadá mi několik možností:
- všichni pojedou jen na svátky a pak zase všichni domů
- manžel si vezme na 1 den dovolenou a dojede tam na otočku
- babička zůstane doma a děda přiveze děti sám, pak se 3 i do jejich auta vejdou
- zakladatelka tam holt dojede i s mimčem
- děti se naloží do vlaku a zakladatelka si je vyzvedne, pravda tady záleží na tom, jak jsou staré
Manželovi by jeden deň nestačil, aby prešiel 2×500km za deň, v zime (a teda potme), s deťmi, to by som ho ani nepustila. On zase pre zmenu nepustí samú na takú cestu mňa ![]()
Samé vlakom neprichádza do úvahy, na to sú malí a majú to s prestupom.
Reálne to vidím tak, že buď prídeme len na Vianoce a potom všetci domov (a na prázdniny u starých rodičov sa dohodneme inokedy), alebo tam všetci pár dní zostaneme…
@Anonymní píše:
@poppaea To je zaujímavá možnosť,ale ako som písala, nikoho na hlídání nemám (ani chůvu), a zveriť deti niekomu, koho nempoznám/oni nepoznajú, to si netrúfam…
Tak ne, byl to jen nápad ![]()
Ještě mě napadá, nechat tam děti do soboty, pak by pro ně dojel manžel a holt by se na lyžák dopravily individuálně. Vzpomínám si, že kamarádka z dětství jezdila na tábory autobusem s ostatníma taky jen občas, často jí přivezli rodiče třeba o den nebo dva později.
TAk my tam dítě nenecháváme. Prostě jedeme buď všichni autem na víkned. A nebo jedu já s malou na týden a jsem tam s ní celý ten týden.
TAky to máme 500km
A asi by u nás byl taky rpoblém s vozením, já tam teda dceru nechávat nechci samotnou, ale máma nemá auto, takže by musela jet s malou 4 hodiny vlakem a to by nedala jak se zádama, tak by jí asi z malé hráblo ![]()