Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Barca12345 píše:
A holky, za me jeste ohen, taborak…
Taky tak…Ještě vůně pečených brambor. To byla dědova specialita ![]()
A teda u mě vede vůně sena… Tu když cítím teď, tak úplně vidím dědu, jak se oháněl kosou, ve slamáku, rozepnutou košili, pivní pupík venku
. Už to bude osm let, co umřel, ale ta vůně spojená s dědou mi zůstane navždycky
![]()
Jeee, to je krasna diskuze!!!
za me- vune vajicek, co nam delaval deda, kdyz nas hlidal, Zive kvety, kteryma nas polival na Velikonoce, kokosovy opalovak, skolkova vune (ale tu neumim identifikovat-je to nejaka pomazanka nebo neco, parkrat uz jsem ji citila, kdyz jsem vyzvedavala deti)
Holky, já když si mám vybavit vůni dětství, tak je to vůně šeříku. Je to celkově asi moje neojoblíbenější vůně
Dětství se mi vybaví proto, že jsme tenkrát bydleli v malém domečku a do mého okna v pokojíčku zasahoval právě voňavý šeřík. Bylo úžasné, když kvetl a provonil mi to okolo postele a stolku ![]()
@Zuziky píše:Školková vůně je vůně cibule bych řekla
Jeee, to je krasna diskuze!!!
za me- vune vajicek, co nam delaval deda, kdyz nas hlidal, Zive kvety, kteryma nas polival na Velikonoce, kokosovy opalovak, skolkova vune (ale tu neumim identifikovat-je to nejaka pomazanka nebo neco, parkrat uz jsem ji citila, kdyz jsem vyzvedavala deti)
Jinak je fajn, že se diskuse obnovila ![]()
Pro mě je vůně dětství rozpečená houska. Rozpečená nad sporákem nebo v mikrovlnce, tím mě máma budila. A potom vůně vánoc, pečení. To miluju i teď a vždy si vybavuju dětství, jak jsem s babičkou vykrajovala cukroví. To byly tak krásný časy.
Jeste jsem hotova z vune bytu me babicky… neni to ani vune, urcite to ale nesmrdi. Proste neco, co citim jen a jen u ni… ale vzdy, kdyz vejdu k ni vzpomenu si, jak jsme tam se segrou, sestrenici a bratrancem strasne radi prespavali… ![]()
Vůně čokoládové kolekce, té figurkové balené do papírových pilin a jehličí
Melta.. když se vaří v hrnci sypaná melta, provoní to celý dům a mě to připomene časy u babičky, kdy říkávala, že si spolu dáme „bílou kávičku“ (chtěla sem kafe stejně jako ostatní)…
Jó, u mě to je vůně vanilkového cukru…
Jedna babička dělávala nejlepší vanilkové rohlíčky na světě a ta druhá zase pekla svatební koláčky a tím vanilkovým cukrem je posypávala… No svatební koláčky, byly skoro jak pštrosí vejce - nebo aspoň mně tenkrát připadaly tak velké… ![]()
Krásná diskuse ![]()
V Lidlu jsem koupila za dvacku limetkový sprcháč a při sprchování mi okamžitě naskočila limonáda, kterou jsme pili jako děti v Bulharsku.
Taky mandarinky (ale jen jeden druh s tenoučkou kůrou), Indulona, vůně účtárny, když jsme chodili za mamkou do práce… ![]()
S tou mandarinkou to mám úplně stejně. Začnu loupat mandarinku a vybaví se mi Mikuláš u babičky a taky výrobky se sušeným ovocem ve výtvarce na základce ![]()
Pak je to u mě vůně dřevěných kostek- to si hned vybavím kumbál s dřevěnýma hračkama ve školce. Dál vůně sněhu. Jako malá jsem od rána do večera bobovala, stavěla sněhuláky, ležela ve sněhu dokud jsem nebyla uplně promočená a nechala si nasněžit do pusy..
Kynutý buchty mi zas připomínají prababičku.. jak voněla, i její zástěra. Ale je toho mnohem víc ![]()
@Sonreir Vůně melty mě dostává taky
Babička jí vařila a dělala mi taky bílý kafe a k tomu chleba s domácím máslem, MŇAM
![]()
Zrovna dnes jsem zažila vůni dětství ve vlaku, paní vedle mě se pohla a zavonělo něco známého, okamžitě mi v hlavě vyskočil obrázek, je to až zvláštní, jak tyhle věci fungují, měli jsme sadu skleněných trapaslíků od Sněhurky, byly v nich parfémy, strašně smrděly, ale prostě to patřilo k dětství. Jinak za mě, jak už jste psaly školka, přijdu v práci do kuchyňky a cítím to, někdo si asi mazal chleba, prostě taková ta svačinka. Sestřenka měla gumový míč z tržnice a ten nádherně voněl, pořád jsme ho očmuchávaly, no a teď pravidelně na jaře, když chodím do práce kolem rozkvetlých mirabelek, tak to voní úplně stejně. No a spousty dalšího, co si teď nevzpomenu.
Nádherné téma, zakladatelce moc děkuji!
Prvně jsem si vzpoměla na vánoce, kde vůně jehličí, cukroví a papíru z dárků voněla celým domem a rodina byla pěkně pohromadě. Vybavila se mi babička, jak s maminkou pekla cukroví, děda vařil polévku z kapra, tatínek chystal štědrovečerní večeři a já se sestrou balila dárky. Tohle se mi vybavilo jako první, protože to byl takový rodinný celek! Jinak si také v pamatuji na vůni segeďáku, který vařila babička a na její vůni kusové čokolády. Maminka zase voněla drahamy. Občas samozřejmě cítím i jiné vůně, co mi připomenou i mnoho jiného z dětství, ale tohle „rodina“ je asi ten největší základ!
Ještě jednou tedy děkuji za krásnou vzpomínku, která mi vykouzlila usměv na tváři a krásné teplo u srdce!!