Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Samamama Ani ne, prostě mám takový názor a vy máte zase jiný. Možná bohužel nejsem jedna z těch, které hned ke každému přilnou. V žádném případě proti svým tchánovcům malou nepopouzím. Naopak, právě dnes jsem tam chtěla malou vzít. Chtěla jsem, aby s námi šel přítel, který se k tomu ale neměl. Třeba vám to přijde jako výmluva, ale sama s malou (bez něj) se tam necítím - nemáme společná témata k rozhovoru. Tak co.
Za to se mám snad stydět? ![]()
Na jednu stranu tě chápu. Na druhou si myslím, že si opravdu nemáš na co stěžovat. Co já bych za to dala! Bydlíme s manželem a 2 dětmi u ťchýňáků už 3,5 roku v jednom pokoji (podobá se spíš skladišti s překážkovou dráhou). Stavíme si domek ( a snad se za měsíc nastěhujem). Moje tchýně mě celou dobu, kdy jsme spolu chodili a pak se i vzali než se narodil první kluk okázale ignorovala. Neustále mi připomínala jak je její mladší syn úspěšný (bohužel jsem si vzala toho staršího), švagrová krásná a později i synovec úžasný. Svědomí mám čisté, snažila jsem se 6 let se tchýni zavděčit, pomoci nejen v domácnosti, atd. Pak mě došlo že nikdy dost dobrá nebudu ale přesto jsem to ještě 2 roky zkoušela. Nic. To už jsme byli rok po svatbě a bydleli v podnájmu. Pak jsme se rozhodli stavět a z finančních důvodů jsme se nastěhovali ke tchýňákům. To už jsem byla těhotná. A jakmile se Tomík narodil, jako když mávne kouzelným proutkem! Americký úsměv a velká šťastná rodinka. Jenže po tolika letech už nemám zájem já. Hlavně mě vadí ta přetvářka. A jak to trvá dlouho, tak mě to nejen vadí, ale přímo leze na nervy. Nejradši jsem, když se nám po cestě ven na vycházku podaří proklouznout kolem kuchyně kde už čeká jeden nebo druhý s obligátním výslechem: kam jdete? kde jste byli? kdy přijdete? co jste koupili? a takhle je to 2× denně každý den. Nejen že jim kluky nepůjčuju (druhýmu jsou 4 měsíce)ale nemáme si ani jako dospělí co říct. Snad se to změní až se nastěhujeme do svýho. A přitom jsem vždycky chtěla mít se svojí tchýní lepší vztah než moje mamka, která viděla tchýni 2× do roka a přesto si nemohli přijít na jméno. Mrzí mě, že to tak dopadlo, ale myslím, že jsem se snažila dost dlouho a přetvařovat se nechci. ![]()
@mamamam píše:
Jaká je ta tvá?Já neříkám, že jsem na tom blbě, určitě věřím, že jsou horší. Moje tchýně je inteligentní a uplně normální žena… Jen si prostě myslím, že prarodiče by neměli zasahovat do rodiny. Občasná návštěva - fajn, ale já prostě nedokážu mít tchýni za kamarádku
a že by si to ona moc přála…
Co já bych za to dala- moje tchýně, když měla hlídat u nás a ne u švagrovců- tisíce výmluv a co nejrychleji pryč ( a ještě mi vždycky projela skříně a pak mi sdělila, co z věcí mých dětí bych mohla darovat těm druhým vnoučatům(příjem té rodiny je cca 100 tis za měs, takže nedostatkem fakt netrpí..). Takže tam byla 4X týdně a u nás 1×, kdy měla vyzvednout syna a odpoledne ho pohlídat(já byla ve škole). I tak mi jednou chtěla nechat 5 letý dítě 2 hodiny samotný v celým baráku, protože si švagrová vzpomněla, že by potřebovala pohlídat i ten náš den a zajít si na manikůru..
.. Takže na Tvém místě bych využila její zájem, šoupla jí dítě a vyrazila si někam, kamkoli, odpočinout..
@mamamam píše:
Jaká je ta tvá?Já neříkám, že jsem na tom blbě, určitě věřím, že jsou horší. Moje tchýně je inteligentní a uplně normální žena… Jen si prostě myslím, že prarodiče by neměli zasahovat do rodiny. Občasná návštěva - fajn, ale já prostě nedokážu mít tchýni za kamarádku
a že by si to ona moc přála…
Co by za takovou tchyni jiné ženy daly. Já si na tu svou nemůžu stěžovat, mám to jako Ty podobné v tom, že jsme s tchyní každá úplně jiná. No a co? Jsme obě rozumné, slušně vychované ženy, které si cení rodiny a dobrých rodinných vztahů. Fungujeme na slušnostní bázi, probíráme neutrální témata, ona zbožňuje naši malou. Necháváme ji hlídat a vím, že když od ní něco potřebuji, tak ráda pomůže (s vařením, úklidem - když jsem byla po porodu). Co víc člověk může od tchyně chtít? ![]()
Radím Ti zapojit tchánovce - a to v oblastech, kde Ti to vyhovuje nejvíce. Děti se nejvíc učí na modelu rodičů a jednou by Tě mohlo mrzet, že mají s tchánovci narušené vztahy. Taky by ses mohla sama pokusit najít si k nim nějakou cestu, pokud jsou rozumní, budou Tě respektovat. ![]()
@petunie1 ale to mluvíš o něčem jiném, samozřejmě chápu, že si s tchýní nemusíš rozumět, že si nemáte co říct atd., já reagovala na tu část, kde jsi řekla, že tchýně je pro tebe cizí, tak proč jí půjčovat dítě (nemluvilas teda o sobě, ale takto jsi nabádala zakladatelku)! Toto mi přijde hrozně řečený, protože z pohledu dítěte je tchýně naprosto stejná babička jako matka matky.
@Samamama Aha, to jsme se nepochopily. Rozhodně jsem to nemyslela tak, jak to zřejmě vyznělo. Šlo mi spíš o to, že jestli celkově necítí zakladatelka potřebu hlídání svého dítěte babičkou nebo dědou (z obou stran), tak proč by u nich dítě nechávala a nebyla u nich třeba s ním. Tohle chápu. Přiznávám, já sama jsem na malé skoro závislák.
Tak snad všechno dobrý. ![]()
zdravím diskusi sleduji od začátku, píšu pod anonymem a moc prosím o jeho zachování, jsem zde ostře sledována a nechci aby se to k příbuzným doneslo.
Zajímalo by mě, co by zde řekly Bábrdle a jiné uživatelky se stejným názorem na naši situaci. Manžel měl špatné dětství, otec je odmalička strašně bil, jejich matka jen přihlížela, vyčítali jim jídlo, které snědli, v pozdějším věku brali peníze z brigád apod. o vnoučata neměli nikdy zájem o hlídání, natož půjčit do kočárku, vídali je v pouze v naší přítomnosti, kde i tak pronášeli spoustu jízlivých poznámek na naši adresu, později jsme se dozvěděli, že nás všude pomlouvají a dokonce i starší dcerku má 2,5 roku
nyní se s nimi nestýkáme vůbec, mě osobně to nevadí, ale mrzí mě to kvůli dětem, že tím pádem nemají babičku a dědu, myslíte si, že i takový vztah by byl pro ně obohacením? občas byli i hezké chvilky ale manžel o nějakém napravování vztahů nechce ani slyšet, ve mě to však občas zahlodá…
@Anonymní píše:zdravím diskusi sleduji od začátku, píšu pod anonymem a moc prosím o jeho zachování, jsem zde ostře sledována a nechci aby se to k příbuzným doneslo.
Zajímalo by mě, co by zde řekly Bábrdle a jiné uživatelky se stejným názorem na naši situaci. Manžel měl špatné dětství, otec je odmalička strašně bil, jejich matka jen přihlížela, vyčítali jim jídlo, které snědli, v pozdějším věku brali peníze z brigád apod. o vnoučata neměli nikdy zájem o hlídání, natož půjčit do kočárku, vídali je v pouze v naší přítomnosti, kde i tak pronášeli spoustu jízlivých poznámek na naši adresu, později jsme se dozvěděli, že nás všude pomlouvají a dokonce i starší dcerku má 2,5 rokunyní se s nimi nestýkáme vůbec, mě osobně to nevadí, ale mrzí mě to kvůli dětem, že tím pádem nemají babičku a dědu, myslíte si, že i takový vztah by byl pro ně obohacením? občas byli i hezké chvilky ale manžel o nějakém napravování vztahů nechce ani slyšet, ve mě to však občas zahlodá…
Hm, to strašně záleží, jestli jsou fakt tak příšerní, jak jsi je vykreslila. Navíc pokud sami zájem nemají, asi by žádným velkým obohacením nebyli. ![]()
Milá anonymní, já mám takovou tchýni s tchánem, že jim nikdy svoje dítě nesvěřím-můj muž na noze jizvu od nože-od tchýně-naštěstí má blbou mušku a tak má tu jizvu od toho, jak se nůž odrazil od podlahy a tchán? Ten nechá dítě venku-je tam pes a sám si dělá něco jiného
Myslím, že tohle by obohacením pro moje děti rozhodně nebylo.
Budou vědět, kdo je babi a děda, ale myslím, že by jim ani nedělalo dobře to, jak je maminka nervozní, když babi a děda přijedou.
Já mám kamarádku, která je na invalidním důchodu. Její syn si našel holku z bohaté rodiny, za mámu se teď v podstatě stydí.
Snacha by byla nejraději, kdyby se s tchyní vídali jednou za rok na Vánoce. (Ale ne na Štědrý den, ten tráví na horách s druhou babi a dědou, k jejím rodičům totiž pochopitelně jezdí pravidelně skoro každý týden, jezdí s nimi i na dovolenou)
Snacha velmi slušně kamarádce řekla, že není její krevní skupina a že návštěvy u ni ji psychicky vysávají A že si furt jenom stěžuje. Opovržlivě mluví o tom, že tchyně nakupuje nejlevnější věci, že chodí po akcích, že se obléká u vietnamců. Vždycky je to rádoby vtipné (jejich revírem je kaufland…atd.), ale prostě to zabolí.
Vrcholem bylo, když jí vnoučata řekla, že vědí, proč pořád nemá peníze. Že málo pracovala, zatímco druhý dědeček a babi pracovali hodně, tak se teď mají dobře. A syn na to klamarádce řekl, že musí pochopit, že se snaží děti vychovat v tom, že se píle vyplácí. Spratek jeden nevděčnej, že ho huba nebolí. Co všechno si pro něj máma odepřela, pak onemocněla a on se chová takhle.
@Anonymní píše:zdravím diskusi sleduji od začátku, píšu pod anonymem a moc prosím o jeho zachování, jsem zde ostře sledována a nechci aby se to k příbuzným doneslo.
Zajímalo by mě, co by zde řekly Bábrdle a jiné uživatelky se stejným názorem na naši situaci. Manžel měl špatné dětství, otec je odmalička strašně bil, jejich matka jen přihlížela, vyčítali jim jídlo, které snědli, v pozdějším věku brali peníze z brigád apod. o vnoučata neměli nikdy zájem o hlídání, natož půjčit do kočárku, vídali je v pouze v naší přítomnosti, kde i tak pronášeli spoustu jízlivých poznámek na naši adresu, později jsme se dozvěděli, že nás všude pomlouvají a dokonce i starší dcerku má 2,5 rokunyní se s nimi nestýkáme vůbec, mě osobně to nevadí, ale mrzí mě to kvůli dětem, že tím pádem nemají babičku a dědu, myslíte si, že i takový vztah by byl pro ně obohacením? občas byli i hezké chvilky ale manžel o nějakém napravování vztahů nechce ani slyšet, ve mě to však občas zahlodá…
No je potřeba rozlišovat mezi starými rodiči, kteří mají zájem o vnoučata a žijí spořádaný život a mezi těmi kteří ne. Abych se vrátila k zakladatelce, tam problém s nimi není, víceméně spolu vycházejí a HLAVNĚ jeví zájem o vnoučata. Tam je na místě hledat nějaký kompromis. Ve vašem případě je opravdu lepší se asi s rodiči nestýkat, ale zas celou situaci neznáme tak je těžko hodnotit.
@Bábrdl
ty jo, tak to je mazec, to je smutne, chuda tvoje kamaradka
Bozi mlyny melou…
@Haku píše:
@Bábrdlty jo, tak to je mazec, to je smutne, chuda tvoje kamaradka
Bozi mlyny melou…
Je to smutný. Napsala jsem to proto, aby bylo vidět, jak je snadný najít ze strany snachy důvod, proč tchyni nenavštěvovat. Čím obohatí děti chudá nemocná babička, která s nima nemůže dovádět, když můžou být u zdravých bohatých prarodičů, kteří s nimi jezdí na lyžích a berou je do Francie? Vnoučata samy berou návštěvu chudé babi „jako povinnost“, takže se snadno řekne - ony k tchyni ani nechtějí, mám je nutit, ha?
@Bábrdl tak to koukám, to je mi tvojí kamarádky moc líto. Ono se jim to jednou vrátí, neboj. Věřím tomu, že boží mlýny melou a na každého jednou dojde.