Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:Vím, že jsem to tím smskováním zvorala, jenže on se tak choval i předtím.
Co jsi prosím tě zvorala?? Já bych s takovým de. bilem už nebyla, co tě u něho drží?!?! A netvrď mi že děti, či peníze. ![]()
@Anonymní píše:
V tom afektu je schopný jít, vyházet mi celý sklep do chodby jak to udělal posledně a to jen proto, že není zameteno, vyházet mi oblečení z mojí skříně, protože jsem měla malý ručník mezi velkýma.Vím, že jsem to tím smskováním zvorala, jenže on se tak choval i předtím.
Proboha proč s ním jsi? Kolik máte dětí?
To máš tak nízké sebevědomí, že sis ho vzala, pokud se takhle choval i dřív? A zůstala, pokud se tak začal chovat hned po svatbě?
Já byla taky s panovačným cholerikem a chápu, že je snadnější se nechat ukecat, že už bude líp (haha), ale… že by mi někdo dělal takové věci kvůli špatnému uklízení, to mi nesedí ani k němu.
Ty jsi prostě jeho služka? Nebo jak máte rozhozené ty role? Docela se divím, že vůbec chodíte mezi ty kamarády, to u těhle vztahů postupně nebývá zvykem… ![]()
@Litta máme spolu dvě děti, takhle se začal chovat po svatbě. Já se starám o domácnost a děti, jsem na mateřský, on chodí do práce. Tyhle nálady má dvakrát do roka, ale drží se ho to třeba měsíc. Teď jsem to zvorala tím smskováním s kamarádem. Když jsem mu to říkala, věděla jsem, že mi to bude vyčítat ještě hodně dlouho.
Kdyby se to ale dozvěděl od manželky toho kamaráda, bylo by to horší.
@kve-tinka píše:
Co jsi prosím tě zvorala?? Já bych s takovým de. bilem už nebyla, co tě u něho drží?!?! A netvrď mi že děti, či peníze.
nejvíc poslední dobou asi tím, že jsem si psala s tím kamarádem.
![]()
Já bych s ním nemohla být.
Máš můj obdiv…Představa, že by mi vyházel oblečení ze skříně atd. ![]()
Proč sis ho vlastně brala, nebo byl před svatbou jiný?
Pane boze, takovy cvok. Nebhde to trvat dlouho a natahne ti jednu, teda…spis nekolik
A u tebe nechapu, proc si s kamaradem pises intimni sms, to je normalni?
Vy jste teda dvojka
@polokoule chtěla jsem si dokázat, že o mě ještě někdo stojí jako o ženu, a ne jako o uklízečku a služku. Dělalo mi to dobře, vím, že to byla blbost, ale stalo se.
Podle mě je psychopat, má poruchu osobnosti.Bez léčby se to nezmění.
@Anonymní píše:
@free333 choval se jinak, takhle se začal chovat tak rok po svatbě
Je pravda, že někdo se vydrží dlouho přetvařovat ![]()
Je to těžké, ale hlavně aby Tě za chvilku netloukl…
Pokud nedokazes odejit, tak ho dotlac aspon k lecbe. Takhle budes mit z zivota peklo a nejen ty, ale i deti. Bohuzel jeho chovani se bude stupnovat (ve vetsine takovych vztahu to tak byva) a z tebe bude s takovou troska. Zacnete to resit co nejdriv..
To, ze jsi psala kamosovi se pochopit da. S takovym chlapem je clovek asi hladovy po naklonnosti ![]()
Ahoj, potřebuju radu. S manželem jsme od začátku neměli moc ideální manželství. Je vzteklý, protivný, nadává mi, od rána do večera musím jen lítat kolem domu, zahrady, dětí… Vše musí být do detailu hotový, vyšperkovaný… a i tak si vždycky najde důvod mi vynadat. Když ho chytí ta jeho nálada, nadává mi sprostě bez důvodu… Když se uklidní, řekne mi, že ví, že je rapl, že mě miluje, že to nemyslí vážně, ale mě to bolí.
Vždycky jsem to nějak přešla, ale před třemi měsíci, když začala další hádka, jsem si začala psát s kamarádem intimní sms. U něj doma se na sms přišlo, psaní ustalo a já o sms řekla manželovi, protože jsem se bála, aby se to nedozvěděl od něj nebo jeho ženy…
Ze začátku bylo dusno, což jsem čekala, pak jsme si o tom promluvili a byl klid. Jen ale do doby, než se ráno probudil s tou svojí náladou a zase mi začal sprostě nadávat. uklidnil se, až když jsem mu připoměla, co říkal právě té ženě kamaráda, když jsme se poprvé viděli. Říkal jí, že kdyby u nás spala, tak se neudrží a podobně sexuální narážky. Několik let předtím si také dopisoval s jednou svojí kamarádkou, i to jsem přešla a dál se v tom nevrtala. KDyž je v klidu, je nám spolu dobře, ale když chytí ty svoje deprese, je s ním k nevydržení. Už jsme se o tom i bavili, ví, že kdyby zašel k doktorovi a nechal se léčit, bylo by to lepší, sám ví, že to V HLAVĚ, jak on říká, nemá v pořádku, ale nic dál se neděje. V tom afektu je schopný jít, vyházet mi celý sklep do chodby jak to udělal posledně a to jen proto, že není zameteno, vyházet mi oblečení z mojí skříně, protože jsem měla malý ručník mezi velkýma. Posledně to došlo i tak daleko, že se ke mně začal sprostě chovat před kamarády.
Kolikrát už nevím, jak dál. Když ho to chytí, jsem jak uzlíček nervů, klepu se a nevím co dělat. Pak je ale zase v klidu a já si nedokážu představit od něj odejít.
Vím, že jsem to tím smskováním zvorala, jenže on se tak choval i předtím.