Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zachránit rodinu nebo sebe?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
22.1.19 09:07
- Citovat
- Upravit
22.1.19 09:11
@Anonymní píše:
@nostress
Musela bych si najít podnájem. Takže finanční zátěž by to byla značná. Navíc se bojím i toho, že bych to nezvládla psychicky, ale i fyzicky (pomoc s miminkem) apod.
A ty mas nejaky fyzicky problem, ze bys nemela zvladnout sama peci o dite?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.19 09:11
Zakladatelko…to, ze jsi si našla milence, chápu. I my já mám s partnerem problémy v sexu, které on nechce řešit. Řeším je jen já a už jsme došli tak daleko, ze zebram o sex. Kdybych se nevnucovala, nesoulozime. Je to ponižující a frustrující. Milence nemám, ale neměla jsem k tomu kolikrát daleko. Kdo nezažil, nepochopí. Je snadné někoho odsoudit.
A co se tyce rady? Pokud mate dítě, je to strasne těžký. Je blby, ze tvuj partner nekomunikuje. Jestli ho milujes a touzis po tom, aby jste byli spolu, zkus se vic snažit. Ale neponizuj se a nezebrej o lásku. Pokud půjde vše vniveč, asi to už nezachranite. Držím ti palce!
- Citovat
- Upravit
22.1.19 09:12
@Anonymní píše:
@Premek_Orac
To je právě ta otázka. Opravdu dítě netrpí víc když si ho rodiče předávají jako horkou bramboru, každý si najde nového partnera a nikdy nikdo nedokáže předpovědět jak se k němu budou noví partneři jeho rodičů chovat?… Potažmo pak další členové “nových” rodin?… Mít dva domovy, dvě rodiny…?
Záleží, jak to ty rodiny pojmou. Teď třeba mám ve své blízkosti říad podobný. A holčička z toho má spíš výhody. Dvoje Vánoce, rodiče, kteří si pro ní vždy na ty dva týdny připraví nějaký výlet, divadlo, kino, prostě zábavu. a na ítěti je vidět, o co je to lepší, než bylo prostředí hádek nebo ticha.
Takže není možná univerzální odpověď.
Jen vím, že není možné, abys takhle žila dál. Protože to vás zničí všechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:21
Pokud by to bylo neúnosné, ještě by jsi mohla zkusit třeba spolubydlení s nějakou jinou maminkou, a zároveň by jste si mohly pomáhat, například pohlídat děti a tak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:25
Podle toho co píšeš, a jaké je tvé rozpoložení, že už si jednou odešla, ale nedokázala to…bych řekla, že bys to prostě na čas měla přestat řešit. Partner asi nestihl zpracovat nevěru, hned nato dítě, kdy prostě nalomená důvěra, ok. A teď pořád tlak z tvé strany. Přesně to je o tom, že čím víc tlačíš, tím víc on se odtahuje. Jenže to nejde na sílu, nemůžeš to jen předstírat a přitom být vnitřně natlakovaná jak papiňák…jen vše potlačovat a předstírat. Musíš to pustit. Udělej si nějaký časový limit. O co ti vlastně jde? Bez něj to nezvládneš ani finančně…odcházet nechceš. Tak potřebuješ to mít vyřešené dneska??? Hned? Zrovna teď? řekni si, že se k tomu vrátíš třeba na konci léta, začni si žít víc svůj život. Domluvte si pravidelné časy, kdy ty budeš moct vyrážet ven a on bude s dítkem, kdy zase on a co kdy podniknete jako rodina. Věnuj se sobě, přepni v sobě, že je time out a do poradny začni chodit sama.
Příspěvek upraven 22.01.19 v 09:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:26
@Anonymní píše:
@Peta02
Ty jsi to zkousla a fungujete dále?
Jsme spolu, nějak fungujeme, cisty stul nemáme a rozhodne není vše v pohode, rozdíl je, ze mi se oba snažíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:34
Nevidim jiny reseni , nez jit od sebe. Kdyz nechce poradnu…
Financni stranka by byla asi spatna, ale nevidim duvod, proc by ses nedokazala postarat sama o dite, navic kdyz on jako otec funguje, muze si ho kdykoliv vzit a pohlidat. Stridava pece neni dobra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:43
Jste mimo přátele? proč ji tady odsuzujete? Chápete jak moc se cítí blbě už teď?
Milá slečno, zaprvé bych tě chtěla obejmout. Je to smutné, ale určitě to zvládneš (i v tom horším případě že vám z rodiny odejde). Zeny co ztratili může třeba ve válce a měli 3 děti to daly - vše je možné!
Vztahy jsou náročné, to co se stalo tobě je smutné, nicméně bych se ráda obrátila směrem k dítěti: podle mě nejhorší ze všeho je být v životě nechtěným. A všechny ty věci co jsou po pod povrchem to dítě snadno vycítí, nechceš aby se to dítěti potáhlo přes celý život že jo.
Což znamená že váš vztah je potřeba řešit, ale nemusí to být přes poradnu (když to fakt odmítá). Já bych se zkusila zaměřit na to aby ten tvůj muž měl klid se rozhodnout co v životě chce. Být tebou, tak budu prostě v úplném naprostém klidu (je to těžký, ale zkus to). Jak jsem pochopila já - muži jsou z našich stresu a hormonu úplně mimo, jsou ctvrcove a vůbec tomu nerozumí (proto nejraději nadávají že jsme hystericke 
) Takže to že se najevo trápíš a on to vidí - to ničemu nepomáhá (to je můj subjektivní názor). Být tebou, zkusím být delší dobu (třeba měsíc) jako opravdový ZEN master a dát mu prostor a klid kde vlastně má pochopit že nemá kam utéct, dítě má na celý život a je to na něm jaký formát ten jejich vztah bude mít.
Dopřej mu trochu klidu ať to vše procítí a pochopí. Když budeš mimo a brečet každý den to ho jen odradí. Musí uvidět opak - pohodlí domova, lásku, rodinný klid atd. Vy jste když to čtu ani nezažili, proto on nemusí vědět jak by to melo vypadat když zůstanete spolu. Třeba si myslí že ten psycho masaker bude mít po celý život. A pak si ať vybere. Dejte tomu šanci!
Buď moudra!!! Já vám přeji ať se to vše zotaví, vyléčí, vylepší. Hodně štěstí a lásky.
Držím vám pěsti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:44
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym a vkládám svůj příběh. Poradíte co s tím nebo stalo se někomu něco podobného?
S přítelem jsme byli spolu 6 let a vztah fungoval normálně. Bylo zde ale pár oblastí a problémů, které on nechtěl řešit. Jedním z těchto problémů byl nefungující sex a taky lehký stereotyp vkrádajici se do našich všedních dnů. Já jsem to samozřejmě chtěla řešit, o všem se s ním pobavit, ale vždy jsem narazila. On nic nechtěl rozebírat, říkal mi, že on v ničem problém nevidí, že nemám rozdmýchávat zbytečné spory apod. Jinak to byl milující pozorný partner, plný lásky, kterou mi dával najevo pěkným gesty, občasnými dárky, odejmutím, polibky, apod. Neřešené problémy mě po čase ale začaly víc a víc trápit a protože jsem se z jeho strany nesetkala s odezvou, tak jsem si našla občasného milence. Byla to obrovská chyba a doteď toho velmi lituji. Přítel díky smskám, které si tajně přečetl v mém mobilu, na vše přišel. Byla obrovská hádka, jeho řev, moje vysvětlování a týdenní pauza, po které jsme si řekli, že to ustojime a budeme dále ve vztahu… Vše vypadalo, že se vrací do stejných kolejí. Zhruba za dva měsíce jsem ale zjistila, že jsem těhotná. A jako když utne, přítel začal být nepříjemný, z těhotenství se neradoval, nechtěl se se mnou bavit a těšit se na děťátko. Později jsem se pak dozvěděla, že se bál, že dítě není jeho, ačkoliv časově bylo jasné, že otec není nikdo jiný než on. Ale vraťme se zpět. Po narození děťátka a těhotenství, které jsem skoro celé probrečela (kvůli jeho necitelnému chování) se začal trochu snažit, ale v žádném případu už to nebyl ten přítel, kterého jsem znala. Žádné objetí, žádné polibky, žádná vřelá slova… To trvá doteď, kdy je děťátku rok. Už nevím kudy kam, začínám mít psychické problémy. Chvíli se směju a dělám, že je vše ok, ale pak hodinu brecim ve sprše. Chvíli se snažím byt hodná fungující přítelkyně, ale za chvíli je ze mě saň, která mu za vše vynadá a nekontroluje svou zlost. On se mnou naši rodinu nechce řešit a bavit se o budoucnosti. Fungujeme vedle sebe jako rodiče našeho děťátka, ale vlastně jsme jen spolubydlící. Od početí jsme spolu nespali, neobjimame se, nelibame se, prostě se nechováme jako pár. Ne protože nechci já, protože nechce on. Řekl mi, že už nemůže říct, že mem miluje a není si jistý, zda se mnou chce byla i nadále. Zkoušela jsem jít s dítětem na čas od něj, ale pak jsem se zas vrátila, protože mě trápil nevýslovný stesk a protože dítě potřebuje tátu a já jeho pomoc (finanční, ale i fyzickou). Ačkoliv nejsme manžele, máme i společný majetek, hypotéku apod. Už ale dál nemohu. Nemohu být nemilována. Nezvládám to. Přítel ví, že lituji toho, co jsem udělala, že to byl pro mě jen nezávazný sex a že jsem se tak zachovala až poté, co on naše problémy nechtěl řešit. Tisíckrát jsem se mu za vše omluvila, ale marně. Při každé hádce mi můj podvod vmete do obličeje a tvrdí, že jsem to já, kdo zničil vztah. Já si strašně přeji vztah a hlavně rodinu zachránit. Ale nevím jak, jsem bezradná. Zkoušela jsem mu několikrát navrhnout návštěvu poradny, ale nechce o tom ani slyšet. Podotýkám, že naše děťátko on miluje a nedal by na něj dopustit. Už od porodu je mu jasné, že otcem je on, ta podoba je totiž neskutečná… Otázka zní: Mám všem vydržet a doufat, že čas zacelí rány a vše se zlepší? Nebo mám odejít do podnájmu a začít nový život? Nebo mám zůstat kde jsem, ale najít si nového partnera?… Jsem na pokraji psychického zhroucení…
asi bych to ukoncila , tou neverou si ten vztah potopila , jeste si ani nedala pozor, aby na to neprisel a ten vztah uz nikdy nemuze byt jako predtim, i kdyz byla snaha z obou stran . Proste to nejde . A to tehotenstvi je taky divne … dva mesice po tom co se provali nevera …antikoncepce selhala ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:47
@Anonymní píše:
@karkarka
Miminko nebylo plánované, prostě přišlo. Já jsem to vnímala jako pozitivní věc a vlastně důvod pro fresh start, ale on se od té doby úplně zasekl a doteď “neodsekl” zpět…
jak jinak … po takovem pruseru ..neplanovane dite … ceho si tim chtela docility ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 09:57
@Káťa19 píše:
Nevidim jiny reseni , nez jit od sebe. Kdyz nechce poradnu…
Financni stranka by byla asi spatna, ale nevidim duvod, proc by ses nedokazala postarat sama o dite, navic kdyz on jako otec funguje, muze si ho kdykoliv vzit a pohlidat. Stridava pece neni dobra.
Netahej sem svoje rozumy o péči..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 10:01
@Venetia píše:
jak jinak … po takovem pruseru ..neplanovane dite … ceho si tim chtela docility ?
Dostal nalozeno taky pekne, chlapec..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 10:01
Moc nechápu co za fyzickou pomoc potřebuješ s ročním dítětem, chápala bych kdybyste měli statek nebo tak, ale to z toho příspěvku nečtu. Ani moc nechápu, že když už se stalo a podvedlas ho, proč jsi to prostě neutajila a nechala ses nachytat? To snad není tak těžký, vymazat si smsky. Šla bych pryč, pro dítě jsou dvě rodiny samozřejmě blbý, ale tohle je pro něj možná ještě horší, vyrůstá v dusnu a učí se, že nekomunikace a nefunkční vztah je normální rodinný model 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 10:04
@Saulus píše:
Dostal nalozeno taky pekne, chlapec..
ma komunikovat a pouzivat ochranu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@Peta02
Ty jsi to zkousla a fungujete dále?