Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
V každém případě jsem za vás všechny moc ráda, že jsou vaše partnerské vztahy bez jediného mráčku.
Nejsou ![]()
Ale žárlit na vlastní děti mi přijde fakt nepochopitelné no..my se jim popravdě oba věnujeme mnohem víc, než sami sobě. Protože jsou to prostě naše děti.. ![]()
@Anonymní píše:Četla jsi Pět jazyků lásky? Doporučuju. Je možné že ona projevujete lásku a zájem jiným způsobem a míjíte se, nerozumíte si v tom.
Ne, nestojím o to, aby se ke mně choval jako k dalšímu dítěti, ale přijde mi normální, že jsou k sobě partneři pozorní. Když vím, že přijde pozdě z práce a neměl se ten den kde najíst, dotáhnu domů nákup a uvařím mu, i když jsem třeba unavená a zrovna dvakrát se mi nechce, nebo udělám jeho oblíbené jídlo, které je složitější a náročnější, jen abych ho potěšila. Nebo když je unavený, postarám se o všechno doma a nechám ho odpočívat a další a další. To jsou na první pohled maličkosti, ze kterých se ale skládá tak složitá věc, jakou podle mě vztah dvou lidí je. A já prostě sem tam očekávám něco v podobném duchu i od něj.
Ahoj, jak ja ti rozumim… Taky bych si rada manzela urvala jen pro sebe a byla chvilku ta na vyslunni. Taky je mi nekdy smutno. Ale nemyslim si, ze je to zarleni na deti. Alespon ja zadne negativni pocity vuci detem nemam. Jsem stastna, ze maji tak super tatu. Jen bych chtela proste byt ta obletovana a ne jen ta, co vari, pere, uklizi a utira zadecky. Muj muz je z kluku fakt uplne hotovy a taky dost pracovne vytizeny a na me uz defakto zadny cas nezbyva. Takze spolu resime jen provozni veci a me to dere… Ale uz se blyska na lepsi casy
Klidne napis SZ, podporime se navzajem ![]()
@Anonymní píše:
V každém případě jsem za vás všechny moc ráda, že jsou vaše partnerské vztahy bez jediného mráčku.
Ale to ti preci nikdo nenapsal. Konkertne ja urcite ne. Jasne,ze vsude je neco. ![]()
@andelka83 píše: Četla jsi Pět jazyků lásky? Doporučuju. Je možné že ona projevujete lásku a zájem jiným způsobem a míjíte se, nerozumíte si v tom.
Jo, to se stoprocentně míjíme. Já to vím. Rozumově to všechno chápu, vím, z jaké je rodiny, jaký měl doma vzor v rodičích (strašný), má vysoké IQ a k tomu trochu autistický rysy. Já VÍM, že mě miluje, je to skvělý chlap. Asi jsem vadná já. Dneska rozhodně.
No me jenom stve na tchanovi a tchyni, ze co se mala narodila vubec se me nezeptaji na me, jak se vlastne mam a tak normalne… z male jsou po…a ja uz neexistuju
ne ze bych zarllila, jsem rada…ale spis me to jako mrzi. Kdyz sme u nich my tak se vzdycky ptam jak se maji co v praci a tak ale uz na to taky kaslu…lapnu na gauc k tv a je to ![]()
@Anonymní píše:
Ne, nestojím o to, aby se ke mně choval jako k dalšímu dítěti, ale přijde mi normální, že jsou k sobě partneři pozorní. Když vím, že přijde pozdě z práce a neměl se ten den kde najíst, dotáhnu domů nákup a uvařím mu, i když jsem třeba unavená a zrovna dvakrát se mi nechce, nebo udělám jeho oblíbené jídlo, které je složitější a náročnější, jen abych ho potěšila. Nebo když je unavený, postarám se o všechno doma a nechám ho odpočívat a další a další. To jsou na první pohled maličkosti, ze kterých se ale skládá tak složitá věc, jakou podle mě vztah dvou lidí je. A já prostě sem tam očekávám něco v podobném duchu i od něj.
Ale když ti tohle všechno chybí, jak můžeš říct, že je mezi vámi vše v pořádku? To si sama potom protiřečíš
. Já když jsem unavená, tak mě třeba daleko víc těší, že se muž věnuje synovi a zabaví ho, než aby skákal kolem mě. A vůbec to tedy malému nezávidím. Buď špatně popisuješ své pocity, nebo to asi nedokážu pochopit.. Ale proč zaměňuješ nedostatek pozornosti za žárlivost na vlastní děti
ony nemohou za to, že je mezi mámou a tátou nějaký problém. To s nimi chceš,, bojovat" o jeho přízeň?
@Anonymní píše:
Jo, to se stoprocentně míjíme. Já to vím. Rozumově to všechno chápu, vím, z jaké je rodiny, jaký měl doma vzor v rodičích (strašný), má vysoké IQ a k tomu trochu autistický rysy. Já VÍM, že mě miluje, je to skvělý chlap. Asi jsem vadná já. Dneska rozhodně.
Tak ve vztazích je důležitější EQ než IQ. Můj ex to měl podobně,taky jsem říkala xkrat,i prakticky jsem na to šla,ale nezájem. Ale on teda to nedával ani ve vztahu k dětem. Tvůj aspoň jo. Ale chápu že to člověku nestačí a chce ten zájem cítit od partnera. Asi do něj hucis špatným způsobem, který nebere vážně,nebo toho není schopný.
@Aduš8 píše:
Ale když ti tohle všechno chybí, jak můžeš říct, že je mezi vámi vše v pořádku? To si sama potom protiřečíš. Já když jsem unavená, tak mě třeba daleko víc těší, že se muž věnuje synovi a zabaví ho, než aby skákal kolem mě. A vůbec to tedy malému nezávidím. Buď špatně popisuješ své pocity, nebo to asi nedokážu pochopit.. Ale proč zaměňuješ nedostatek pozornosti za žárlivost na vlastní děti
ony nemohou za to, že je mezi mámou a tátou nějaký problém. To s nimi chceš,, bojovat" o jeho přízeň?
Tak když ve vztahu milion věcí funguje a jedna pokulhává, tak si troufám tvrdit, že je vše v pořádku.
A ano, asi to špatně popisuju, psala jsem, že mám menstruaci a tentokrát ji opravdu špatně snáším.
@Anonymní píše:
Tak když ve vztahu milion věcí funguje a jedna pokulhává, tak si troufám tvrdit, že je vše v pořádku.
A ano, asi to špatně popisuju, psala jsem, že mám menstruaci a tentokrát ji opravdu špatně snáším.
V klidu
dneska už se vykašli na domácnost a povinnosti, ono jeden večer nic neuteče. Buď ráda že chlap zabaví děti, dej si čokoládu, víno, cokoliv, pusť si pěknej film a nic neřeš. Budeš jenom přecitlivělá k tej MS ![]()
@Annnit píše:
Ahoj, jak ja ti rozumim… Taky bych si rada manzela urvala jen pro sebe a byla chvilku ta na vyslunni. Taky je mi nekdy smutno. Ale nemyslim si, ze je to zarleni na deti. Alespon ja zadne negativni pocity vuci detem nemam. Jsem stastna, ze maji tak super tatu. Jen bych chtela proste byt ta obletovana a ne jen ta, co vari, pere, uklizi a utira zadecky. Muj muz je z kluku fakt uplne hotovy a taky dost pracovne vytizeny a na me uz defakto zadny cas nezbyva. Takze spolu resime jen provozni veci a me to dere… Ale uz se blyska na lepsi casyKlidne napis SZ, podporime se navzajem
Já ke svým dětem také žádné negativní pocity necítím. Miluju je stejně jako on. Nejsem ani znuděná ze stereotypu z péče o ně, holky jsou obě už školou povinné a já chodím do práce, ve které jsem víc než spokojená. Asi chci jen někdy pocítit, že nemusím všechno perfektně zvládat, že můžu být i slabá.
@Anonymní píše:
Ne, nestojím o to, aby se ke mně choval jako k dalšímu dítěti, ale přijde mi normální, že jsou k sobě partneři pozorní. Když vím, že přijde pozdě z práce a neměl se ten den kde najíst, dotáhnu domů nákup a uvařím mu, i když jsem třeba unavená a zrovna dvakrát se mi nechce, nebo udělám jeho oblíbené jídlo, které je složitější a náročnější, jen abych ho potěšila. Nebo když je unavený, postarám se o všechno doma a nechám ho odpočívat a další a další. To jsou na první pohled maličkosti, ze kterých se ale skládá tak složitá věc, jakou podle mě vztah dvou lidí je. A já prostě sem tam očekávám něco v podobném duchu i od něj.
to ale nedává smysl, že žžárlí na děti, ty jsi ochotna pro svého muže dělat tyto veci, mnoho mužů to takto nemá, chybí ti pozornost a obskakování, to je jedna věc, ale žárlit, že si hraje s dětmi a má je rád?
@Anonymní píše:
Já ke svým dětem také žádné negativní pocity necítím. Miluju je stejně jako on. Nejsem ani znuděná ze stereotypu z péče o ně, holky jsou obě už školou povinné a já chodím do práce, ve které jsem víc než spokojená. Asi chci jen někdy pocítit, že nemusím všechno perfektně zvládat, že můžu být i slabá.
Tak to bude tou menses. Jsou domorodé národy, kde menstruující žena je obletovaná v chýši, nechají ji v klidu, nic nemusí. To by asi bodlo každé z nás.. Je fakt, že jsem na začátku ms taky taková „těžkotonážní“ a nejradši bych ulehla nebo si dělala něco svého, koníčky a tak a ukrutně se mi nechce zachovávat to pracovní tempo, které zachovávat musím..Uvidíš, jak to vše budeš vidět, až ms skončí.
Myslím, ze chápu co popisuješ, někdy takhle “zarlim” i na psa
proste je to nějaká momentální potřeba pozornosti a když se ji mě opakovaně nedostává, taky mě to stve. Ke svým detem ani k psovi taky nemam negativní pocit, jen bych někdy chtěla být na jejich místě.
ale vím, ze u nas je to tím, ze děti jsou malé a nemáme prakticky skoro žádné hlídání. No a když to mám, tak bych byla nejradsi jen zalezla a aby se někdo o všechno okolo postaral, třeba mi jen udělal čaj, nic svetoborneho, byla bych nejšťastnější na světě ![]()
@Evulina píše:
Tak to bude tou menses. Jsou domorodé národy, kde menstruující žena je obletovaná v chýši, nechají ji v klidu, nic nemusí. To by asi bodlo každé z nás.. Je fakt, že jsem na začátku ms taky taková „těžkotonážní“ a nejradši bych ulehla nebo si dělala něco svého, koníčky a tak a ukrutně se mi nechce zachovávat to pracovní tempo, které zachovávat musím..Uvidíš, jak to vše budeš vidět, až ms skončí.
Taky jsou narody, kdy je zena vyhnana pryc nejen z domova, ale i z vesnice nekam do divociny, takze zlata stredni cesta ![]()