Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, my auto nemáme. Sice to neplatí absolutně, protože si můžeme v podstatě kdykoli půjčit od tchánovců, ale děláme to opravdu málokdy (třeba když jsme jeli z porodnice)
Jinak mi auto nechybí, jsme z města, na nákup dojdu s kočárem, k rodičům chodím pěšky (mám to kousek) a na dovolenou nás zatím vždycky někdo odvezl… vlastně jsme už párkrát jeli i vlakem, to využíváme šátek
pomeranca píše:
Ahoj, my auto nemáme. Sice to neplatí absolutně, protože si můžeme v podstatě kdykoli půjčit od tchánovců, ale děláme to opravdu málokdy (třeba když jsme jeli z porodnice)
Jinak mi auto nechybí, jsme z města, na nákup dojdu s kočárem, k rodičům chodím pěšky (mám to kousek) a na dovolenou nás zatím vždycky někdo odvezl… vlastně jsme už párkrát jeli i vlakem, to využíváme šátek
Nás právě trápilo zrovna to auto, když jsem byla s malým v porodnici… Manželovi rodiče daleko a auto potřebovali a nikdo z rodiny, kdo by nám auto mohl půjčit prostě nebyl… A vzhledem k systému propouštění „zítra už půjdete“ a nakonec nic, jsme pořád museli otravovat nějaký známý, aby nás z prodnice odvezli
Stejně tak pak s prckem úplně malinkým k doktorce atd…
Takže jak jsem otěhotněla podruhý řekli jsme si, že „tudy cesta nevede“, že to znovu už takhle řešit nechcem a auto jsme koupili co nejdřív to šlo
![]()
My jsme jeli z porodnice taxíkem, i do porodnice jsem tak jela…jiná možnost nebyla, naši by i přijeli, ségra malou chtěla vidět ještě v porodnici, ale nějak se to nezvládlo.
Trochu jsem z toho měla strach, ale bylo to v pohodě, sedačku máme, manžel s ní přijel MHD.
Kdy mi auto chybí, je když chci něco koupit v Ikei
, jako existuje možnost půjčení nebo odvozu, ale zas tak výhodný mi to nepřišlo.
tak my jeli z porodnice tramvaji
mame to 4 zastavky, takze to byla pohoda.. meli jsme domluveneho kamarada, co nas odveze, jenze bohuzel to vyslo na blby den a zrovna nemoh..
jojo, na nakupovani v ikei nam auto taky vzdycky chybelo.. nastesti jsme pak zacly jezdit spolu s kamaradkou
Fram: já si návštěvu Ikei syslím, na dobu, kdy k nám někdo přijede na návštěvu, tak ho zneužiju…no možná dobře, to bychom se tu pro samej nábytek ani nehnuli…
já zvažovala jet z porodnice kočárem, taky to máme pár stanic SBahnem, ale vzheldem k tomu, co jsem za tu dobu nechala natahat do porodnice, tak jsem si to rozmyslela, a i jsem ještě nevěděla co a jak…
ahoj,vůbec bych se nepovažovala za exota,já mám děti 3,jsem vdova,též nemám řidičák /ze zdrav.důvodu/,a kdybych ho měla tak stejně finance na byť jen ojeté auto nejsou ani nikdo kdo by se o něj staral,nemám rodiče ani příbuzné.Dojíždím do práce každý den busem,děti také.Bydlím v malém městečku ,nebo spíše velké vsi.Někdy je to těžké,ohledně nákupů,lékařů ale žít se bez auta také dá.A myslím ,že takových co nemají auto nebo řidičák z různých důvodů je hodně tak si tím nelam hlavu a určitě si nic nevyčítej.A když budete chtít s mužem ,řidičák si můžete kdykoli dodělat.Takže hlavu vzhůru,život není jen o autech.
Magda
Ahojky, no taky jme většinou okolí považováni za exoty
a mě to i štve i mrzí, ale stydět sa nestydím, prostě jsme se s manželem takhle sešli.. Já měla snahu udělat si řidičák a pořídit si i auto, no po několika neúspešných pokusech (3× vyhazov u zkoušky, problém vždy jízda) jsem se smířila s tím, že je to znamení osudu a že to už nemám pokoušet… I když teda pořád se pohrávám s myšlenkou, že to ještě zkusím, nemám ráda ten pocit, že miliony lidí řidičák mají a zrovna já ne.. nepřipadám si horší…
No a manžel ten je kapitola sama o sobě, ten si řidičák odmítá udělat, má spoustu důvodů .. ![]()
ALe chybí to auto… i když žijeme ve městě a já si vždy se vším poradím…
Ale třeba teď jsem už skoro dva roky nebyla u mámy, je to 700 km, nejdřív těhu, pak miminko, tak teď řešíme, jak budeme cestovat vlakem…
Jo a odjezd z porodnice byl taky poměrně dramatický, na manžela jsem měla neskutečný vztek, že to nebyl schopen zařídit (podle mě je to jeho svatá povinnost), nakonec jsem si to zařídila sama.
Ale jak jsem si teď na to vzpomněla, tak
![]()
suik píše:
My jsme jeli z porodnice taxíkem, i do porodnice jsem tak jela…jiná možnost nebyla, naši by i přijeli, ségra malou chtěla vidět ještě v porodnici, ale nějak se to nezvládlo.
Trochu jsem z toho měla strach, ale bylo to v pohodě, sedačku máme, manžel s ní přijel MHD.Kdy mi auto chybí, je když chci něco koupit v Ikei, jako existuje možnost půjčení nebo odvozu, ale zas tak výhodný mi to nepřišlo.
No přesně tak, zrovna Ikea mě mrzí, to já jsem jejich fanda velikej, ale větší věci prostě nekoupíme, nějak se to nikdy nepodařilo s nikým domluvit.
Tak jenom jednou za 2 roky nakoupit, co se dá odnést v busu..
slalomecka tak prece ikea umoznuje dovoz domu nebo treba zkusit toptrans ci jinou firmu
Taky nemáme auto, nikdy jsme ho neměli. Te´d už máme dvě děti školního věku a bydlíme ve velkém městě. Dá se existovat i bez něj, ale častokrát by se moc hodilo. Nejvíc trpím o víkendech a v době dovolené, protože tam by auto bodlo nejvíc.
Monjie píše:
slalomecka tak prece ikea umoznuje dovoz domu nebo treba zkusit toptrans ci jinou firmu
Ten dovoz je myslím jenom do 20-30km, my bydlíme mimo tento okruh. A ten Toptrans by se prodrazil, to jsem si jista..
Knihomolka píše:
Taky nemáme auto, nikdy jsme ho neměli. Te´d už máme dvě děti školního věku a bydlíme ve velkém městě. Dá se existovat i bez něj, ale častokrát by se moc hodilo. Nejvíc trpím o víkendech a v době dovolené, protože tam by auto bodlo nejvíc.
Tak tak
My jsme se jednou navnadili na Lipno a ta cesta byla vpravdě veselá, 2× autobus,3× vlak, nakonec pěšky 2km k penzionu
S dítětem a báglama.
Ale byla to krásná dovolená, za tu námahu to stálo ![]()
Slalomacko, u nás je navíc problém, že děti blijí už při pohledu na bus nebo auto, takže naše dovolené dosud byly: vlakem do Prahy, letadlo, dál bohužel teda bus a igelitové pytlíky. Ovšem si dovedu představit, že s autem by to bylo lepší než takhle bez něj.
suik píše:
Je tu někdo kdo nemá auto a současně dítě, nebo děti? Jak to zvládáte?My auto nemáme, protože jsme se s manželem sešli jako dva neřidiči. Manžel řidičák nemá, chce si ho udělat, já řidičák mám, ale už asi osm let jsem neřídila a už bych ho ani nenastartovala. Navíc se v autě docela bojím, bohužel po špatné zkušenosti s nehodou a nevím, jestli najdu odvahu někdy řídit.
Žijeme ve velkém městě, takže si víceméně všude dojedeme MHD, nákupy řešíme s kočárem a vozíkem, občas nás někdo někam sveze, ale nevím jak dlouho to takhle budeme zvládat. Navíc třeba se dvěma dětma.
Doufám, že si manžel brzo řidičák udělá, ale než mu začnu jako řidiči důvěřovat, tak to taky potrvá…
Jsou v dnešní době ještě takoví „exoti“ jako my?
Proč exoti? My máme auto teprv 3,5roku. řidičáky jsme měli, ale auto jsem kupovala a první řidila já. Manžel se přidal před třetím porodem. Jinak bych se odvezla asi sama
Bydlíme koousek za městem. První dvě děti jsem odvozila v kočáru. Jsou o rok a 3 měsíce, takže mimino leželo, starší seděla v nohách. Pod kočárem velký nákup + 12 kg prášek.
Dnes přemýšlím, jak jsem to mohla všechno zvládnout. Ale dalo se.
Jenom když jsem tlačila ten náklad a kolem jezdila auta, tak jsem závistivě koukala..
.
Ted pro změnu ( a při cenách benzínu) opět chodíme pěšky. Děláme taky něco pro zdraví a kila po porodu šla pěkně dolů. Bydlet přímo ve městě, asi do auta neinvestuji. Ročně to o hodně navýší rozpočet.
![]()
My auto taky nemáme, někdy mě to štve,ale už jsem si zvykla. Velké nákupy obstarává manžel a přiveze je služebním autem,takže aspoň tu největší starost řešit nemusím. Ovšem někdy na to cestování s dětmi,výlety,různé akce by se mi auto hodilo. Řidičák mám a řídím ráda když je příležitost,což není moc často
Zatím to u nás na pořízení autíčka moc nevypadá,snažím se teda něco našetřit,protože jsem odpůrce půjček a leasingů,spíš počkáme až se vrátím za 2 roky po RD do práce a bude víc peněz ![]()