Celkové hodnocení porodnice:
Dlouho jsem zvažovala, zda napsat hodnocení porodnici v Jičíně, ale sama mi různá hodnocení pomohla, tak třeba některé mamince taktéž pomohou. Porod 7/2014.
Jičín jsem upřednostnila před Mladou Boleslaví. Začala jsem porodnici navštěvovat po 36. tt, jelikož se jedná o malou nemocnici, všichni si mě hned zapamatovali. Sestry i lékaři byli vždy milí, nebála jsem se jich na cokoli zeptat.
Samotný porod nějak nedokáží zhodnotit. Přijeli jsme s manželem večer po prasknutí plodové vody, rodila jsem jediná. PA mě vyšetřila, poté lékařka, vše běželo jak mělo. Měla jsem připraveny porodní plán, ale nepředložila jsem ho, pouze jsem lékařku informovala, že jsem cvičila s Epinem, že tedy prosím bez nástřihu, pokud to nebude nutné. Lékařka a PA se mi lehce vysmály, prý na to nevěří a nakonec nástřih chce prý každá. Docela mě udivil jejich názor, protože se jednalo o mladé zdravotnice.
Porodnice nenabizi k porodu stolicku, ani zadne jine pomucky, rodi se zde pouze na koze-takze do kopce=nastrih..
K samotnému porodu se nebudu příliš vypisovat. Jen mě a manžela překvapilo arogantnější jednání ze strany PA, příliš neradila, stále se ptala, proč se bojím nástřihu. Čekala jsem jiný přístup, spíše pochopení a hlavně rady, jak prodýchavat kontrakce, nic takového z její strany nepřišlo. Skončila jsem s nástřihem, přitom porod probíhal a postupoval přirozeně, bez epiduralu. Teď nad tím nástřihem mávnu rukou, spíše mi vadilo, že mě před samotným prostupem miminka ven vycévkovaly, což bylo v tu chvíli bolestivé více než samotná kontrakce.
Jeste jedna zvlastni situace, prisla PA a do zavedene kanyly v ruce mi pred koncem 2.doby porodni vlozila kapacku. Na mou otazku co tam dala, rekla ze je to neco na povzbuzeni. Az ted mi doslo, ze to byl oxytocin. Skoda, ze chybi v teto porodnici informovanost personalem… Mela jsem pocit spechu, i PA rikala, ze chce jit za tri hodiny domu, kdy ji konci sluzba..
Skakani na bricho je samozrejmosti.
Bonding neproběhl, i když se tím porodnice chlubí, synovi udělali apgar skóre, a až poté mi jej přinesli v zavinovačce ukázat, mezitím mě lékařka síla, umrtvení bylo samozřejmostí. Poté syna kamsi odvezli, nejspíše na oddělení šestinedělí.
Nejhorší zážitek mám bezprostředně po porodu. Sestry začaly uklízet, já s manželem ležela stále na porodním boxu. Když bylo vše uklizeno, přišla sestra a že mě znovu vycévkuje, což jsem odmítla, když jsem viděla, jakou hadici přinesla. Tedy začala vyvíjet značný tlak, že se musím vymočit kvůli děloze. Byla jsem v tu chvíli v takovém stresu, že ani půl hodiny poté se tato přirozená potřeba nepovedla. Opakovaně jsem odmítala cévkování, kterým na mě sestra tlačila. Nakonec to zanesla do lékařské zprávy. Toaletní potřeba přirozeně přišla až po převozu na oddělení šestinedělí, kde již na mě čekal syn.
Oddělení šestinedělí - pro mě vcelku ok, je pravda že sestry se s maminkami příliš nepářou, chytly mi prso a prostě jej šouply synovi do úst, jemnosti nedbaje.
Tolik hodnocení jičínské porodnice. Již jsem moudřejší, pokud bude nějak příště, tak za mě určitě budu mít porodní plán, na kterém si budu trvat, aby jej dodrželi. Bolest z cévkování se totiž stále vrací, a to jsem více jak 3,5 měsíce po porodu.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Porodní plán.