Hubnoucí deníček I.
- O životě
- lemaz
- 03.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb když se chce, tak to nejde, jak by člověk chtěl. Tak jsem tady znovu po měsíci, abych vám napsala, jak pokračuje mé novoroční předsevzení ohledně hubnutí. Na začátku váha 82,2. Nakrknutá na sebe jsem byla už dávno, jenomže jsem se nemohla donutit se sebou něco dělat. Hlavou mi běžely myšlenky – no, co, vždyť je to jedno, že jsem tlustá. Naučím se s tím žít.
Od 3.1. se to změnilo. Začala jsem jíst celkem pravidelně, i když ne všechna jídla byla v souladu s nutričníma hodnotami. Abych se nemusela vzdát svých oblíbených, tak jsem si je upravovala tak, aby tam bylo co nejméně tuku, cukru. Když se ani tomu nedalo vyhnout, tak jsem si je dala k obědu a žila z toho pocitu celý den. A jak to vypadalo v praxi?
Jeden příklad za všechny. Udělala jsem si plněné papriky s rajskou a těstovinama. Celkem 6 ks s dost kyselou omáčkou, protože jsem tam dala jen 1 lžíci tmavého cukru. Těstoviny jsem sundala minutu před dovařením. Juchů, skvělý oběd. A pak svačina, druhá svačina… Nebudu se rozepisovat – v 10 večer jsem žrala poslední papriku 
A pořád si u toho mumlala, jak je to vlastně zdravé.
Takže tudy cesta nevedla. Musím vařit jen 3 porce (jednu pro mě a dvě pro přítele, z toho jednu do práce). Tady bylo nejhorší překonat mojí lenost a vařit každý den. No, také jsem si zvykla. A začalo se hubnout. Přidala jsem pohyb – zumbu. Všude se na to pěje chvála, aerobic jsem měla ráda, v mládí jsem závodně tancovala, tak to musím zvládnout. Postahovala jsem si nějaké tanečky, objednala dvd i s činkama a jdem do toho.
Při prvním cvičení z toho měli největší požitek psiska. Nutně jsem jim musela připomínat šamana, co jde prosit bohy o vláhu, aby byla úroda. Vlasy ve sponkách, tepláky a bojovný výraz. Po první minutě se rozhodli, jakmile se dostali ze šoku, že mi půjdou na pomoc, aby bylo vláhy, co nejvíce, a začali kolem mě skákat a rvát se za obojky. Byla to hrozná sranda – pro ně, pro mě už nikoli. Zhruba po 10 minutách jsem se sesunula k zemi a čekala jsem, až se mé setrvačností rozvlněné tělo zastaví. No, bude to fuška.
Konečně došlo dvd a já si prohlížela nápisy. Na jednom stálo „pro začátečníky“. Výborně, s tím si rok vystačím. Psiska už trdlování nezajímalo. Asi zjistili, že vláha je nám celkem na nic, když nemáme pole. A tak jsem se začala vlnit v rytmu merenge. Jenomže pak přišla depka. A to dost velká a dlouhá. Nedokázala jsem se donutit jíst, takže prakticky týden jsem byla jen o kafi a cigaretách. To nešlo dohromady s dietou. Váha sice letěla dolů, ale špatně. Na konci depky jsem měla o 5 kg míň. Jasně, velká radost, ale jen na chvíli. Už své tělo znám, takže vím, že jakmile se zase dostanu do pohody, tak kila poletí nahoru.
A pohoda přišla. A kila taky. K zumbě jsem si přibrala cvičení dle Mojžíšové, stepper a dlouhé procházky. Přesto šla kila nahoru. Tělo si zkrátka musí zvyknout. Rifle, které už mi byli, jsem zase odložila do skříně a čekají. Vlastně skoro celá skříň na mě čeká. A snad se i dočká. Souhrnem – zhubla jsem 6 kg, přibrala 4, takže má současná váha je 80,2. Není to to, co bych chtěla, ale snad už se dám psychicky do pohody a půjde to. A už jsem v ruce několikrát držela dvd zumby pro pokročilé
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20605
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Pobavilo mě to a držím palce!!! 
.Dneska jdu prvně na zumbu,je poledne a já už ted mám strach,že to bude ostuda,snad to zvládnu 
