Kdes zapomněla dítě???
- Z kanceláře eMimino
- admin
- 01.04.19 načítám...
Apríl je sice jednou do roka, jenže ruku na srdce – nám rodičům se vtipný přešlap stává mnohem častěji! Svá miminka a batolata dokážeme NECHTĚNĚ dostat do situací, ze kterých pak nespíme několik týdnů, zatímco naši miláčci si na ně už nikdy nevzpomenou. Kdyby ale teď už uměli mluvit, tutově by na nás houkli: „Mami, to si snad děláš srandu?!?“
Upozornění: Opravdu netrápíme své děti vědomě! Akorát se mistr rodič někdy šeredně utne…
Už jsi jedla?
Celé lidstvo se trápí věčnou otázkou, zda bylo první vejce, a nebo slepice. Mateřské dilema spíš spočívá v neustálém zvažování, jestli kojení předcházelo přebalování, či celá dvojakce proběhla naopak. Tento nekončící koloběh někdy odhadneme nesprávně, a tak své ubohé dítě omylem trápíme hlady nebo necháme půl noci v mokré plíně. Po odhalení fatálního omylu úzkostlivě sledujeme, jestli se náš drobeček správně vyvíjí a nepoškodili jsme ho nebo snad dokone i náš vzájemný vztah. Zatímco vaše drahé dítě si v dospělosti nevybaví, že jste na něm spáchala zločin tříhodinového hladu, vy se hrůzou budíte ještě v důchodu. Možná proto nás všechny babičky překrmují, ať se najíme do zásoby. Co kdyby…
Oblečení? Zase špatně!
Za správnou úvahu, do kolika vrstev obléct mimino, by se měl rozdávat metál! Rozlousknout tuhle záhadu je skoro stejně náročné jako dostat se z Pevnosti Boyard… a stejně vám nikdo nezaručí, že to příště zvládnete! Takže buď dítěti nahmatáváte úplně studené nožky, nebo je naopak splavené až hrůza. V obou případech následuje návodný řev. (Mimochodem, kdy jsme naposledy zkontrolovali plínu???)
Rodič rozparovač
Speciální kategorií rodičovských errorů jsou zranění dětí. Lidi na vás koukají jako na tyrana, a to pouze do té doby, než se sami pokusí nonstop vrtícímu se tvorovi ostříhat nehty, zapnout mu bundu nebo ho přikurtovat do autosedačky. Řada rodičů by také mohla vyprávět, jak omylem přivřeli dětské prstíky do dveří nebo uvařili dobrotu z prošlých nedobrot.
Jak jsi mohl(a)??
Když uděláme nějakou chybičku my sami, vyčítáme si ji do aleluja… nakonec jsme ale ochotni nad vším mávnout rukou. Jestliže se přešlapu dopustí druhý rodič, nastává pořádný randál. JAK JSI MOHL BÝT TAK NEPOZORNÝ??
Nechceme se tady pouštět do genderové debaty, zda větší rodičovské koniny dělají chlapi, nebo ženské… spíš si všímáme, že pochybení bývají trochu jiného rázu. Jako jeden z úsměvných důkazu citujeme maminku z diskuze eMimina: „Náš tatínek nechal DVAKRÁT hryznout mimino potkanicí do prstu – ve dvou týdnech a pak asi v šesti. Prý koukej, myšička. Myška byla hodná a ochočená, jenom jí to mimino tak hezky sladce vonělo… Poprvé jen malý šrám, podruhé krev po kapkách všude… No po pár letech se už tomu smějeme.“ Kam se hrabe očkování, věříme, že novorozenec tak získal silnější imunitu!
Zapomenuté boty/věci/dítě
Všechny ztracené a odložené věci by si zasloužily vlastní kapitolu! Třeba naše Iva má čerstvý zážitek, když nechala minulý týden synovu aktovku ve výtahu. Ta si tam pak vesele jezdila nahoru a dolů několik desítek minut, než došlo na domácí úkoly a chvíli rozvzpomenutí. Jsme si ale jistí, že všichni cestující vinili ze zapomenuté tašky školáka. 
Kdo nic takového nezažil, ať hodí kamenem. Vždyť v jednu chvíli hlídáte tisíc věcí najednou, zejména pak bezpečnost svého dítěte. To si pak sundá v nestřeženém okamžiku sněhule a vy v autobuse zjišťujete, že má komplet mokré punčocháče…
Mnohem horší infarktová situace nastává, když necháte u sámošky kočárek / přivezete si ze svahu domů prázdné sáně / odjedete od benzínové pumpy bez předškoláků, kteří si jenom odskočili na záchod. Máme pro vás dvě dobré zprávy. Ta první je, že to vždycky dobře dopadne, a ta druhá (vlastně špatná zpráva), že za to všechno opravdu nemohou rodičovské hormony. Své by o tom povyprávěla naše kolegyně Monika, které její přítel ujel na motorce, na níž si zrovna sedala. Prostě si nevšiml, že za ním jeho milá nesedí. Vrátil se pro ni po půlhodině s promyšleným argumentem, že přece váží tak málo, že vůbec nepoznal rozdíl. Tak máme tušení, že jejich budoucí rodičovské zážitky budou ještě výživnější! 
Všechno dobré…
Chcete náplast na nešťastné rodičovské pocity? Poptejte se svých vlastních maminek a tatínků, co na vás spáchali oni. Nejspíš zjistíte, že kdybyste jako malí skákali bungee-jumping, zažijete bezpečnější dětství. Taktéž si uložte do oblíbených diskuzí téma Jsem hrozná matka, zapomněla jsem.. a pročítejte ho ve chvílích, kdy si budete připadat jako nejhorší rodič světa.
Podobné hororové historky by nás nakonec neměly odradit, abychom si pořídili více dětí. Ale víte co? Když ty naše pokusy přežije první potomek, jeho sourozenci je zvládnou určitě taky. A jak vám vícenásobní rodiče jistě potvrdí, čím víc dětí máte, tím víc máte to rodičovství na háku. 
Krásný apríl všem přejí
holky z eMimina
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2288
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 1737
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 803
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 6337
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3398
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2679
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1810
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 3870
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3422
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 7649
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
A mam pro vas asi novinu - zapomenuti ditete nedopadne vzdy dobre, obcas nekdo zapomene dite v aute a to dite tam umre. Takze moc vtipne to neni ani na aprila.
nevidím na deníčku nic špatného…mnohem radši si přečtu toto než denicek na téma prázdná náruč a podobně
