Kdes zapomněla dítě???
Apríl je sice jednou do roka, jenže ruku na srdce – nám rodičům se vtipný přešlap stává mnohem častěji! Svá miminka a batolata dokážeme NECHTĚNĚ dostat do situací, ze kterých pak nespíme několik týdnů, zatímco naši miláčci si na ně už nikdy nevzpomenou. Kdyby ale teď už uměli mluvit, tutově by na nás houkli: „Mami, to si snad děláš srandu?!?“
Upozornění: Opravdu netrápíme své děti vědomě! Akorát se mistr rodič někdy šeredně utne…
Už jsi jedla?
Celé lidstvo se trápí věčnou otázkou, zda bylo první vejce, a nebo slepice. Mateřské dilema spíš spočívá v neustálém zvažování, jestli kojení předcházelo přebalování, či celá dvojakce proběhla naopak. Tento nekončící koloběh někdy odhadneme nesprávně, a tak své ubohé dítě omylem trápíme hlady nebo necháme půl noci v mokré plíně. Po odhalení fatálního omylu úzkostlivě sledujeme, jestli se náš drobeček správně vyvíjí a nepoškodili jsme ho nebo snad dokone i náš vzájemný vztah. Zatímco vaše drahé dítě si v dospělosti nevybaví, že jste na něm spáchala zločin tříhodinového hladu, vy se hrůzou budíte ještě v důchodu. Možná proto nás všechny babičky překrmují, ať se najíme do zásoby. Co kdyby…
Oblečení? Zase špatně!
Za správnou úvahu, do kolika vrstev obléct mimino, by se měl rozdávat metál! Rozlousknout tuhle záhadu je skoro stejně náročné jako dostat se z Pevnosti Boyard… a stejně vám nikdo nezaručí, že to příště zvládnete! Takže buď dítěti nahmatáváte úplně studené nožky, nebo je naopak splavené až hrůza. V obou případech následuje návodný řev. (Mimochodem, kdy jsme naposledy zkontrolovali plínu???)
Rodič rozparovač
Speciální kategorií rodičovských errorů jsou zranění dětí. Lidi na vás koukají jako na tyrana, a to pouze do té doby, než se sami pokusí nonstop vrtícímu se tvorovi ostříhat nehty, zapnout mu bundu nebo ho přikurtovat do autosedačky. Řada rodičů by také mohla vyprávět, jak omylem přivřeli dětské prstíky do dveří nebo uvařili dobrotu z prošlých nedobrot.
Jak jsi mohl(a)??
Když uděláme nějakou chybičku my sami, vyčítáme si ji do aleluja… nakonec jsme ale ochotni nad vším mávnout rukou. Jestliže se přešlapu dopustí druhý rodič, nastává pořádný randál. JAK JSI MOHL BÝT TAK NEPOZORNÝ??
Nechceme se tady pouštět do genderové debaty, zda větší rodičovské koniny dělají chlapi, nebo ženské… spíš si všímáme, že pochybení bývají trochu jiného rázu. Jako jeden z úsměvných důkazu citujeme maminku z diskuze eMimina: „Náš tatínek nechal DVAKRÁT hryznout mimino potkanicí do prstu – ve dvou týdnech a pak asi v šesti. Prý koukej, myšička. Myška byla hodná a ochočená, jenom jí to mimino tak hezky sladce vonělo… Poprvé jen malý šrám, podruhé krev po kapkách všude… No po pár letech se už tomu smějeme.“ Kam se hrabe očkování, věříme, že novorozenec tak získal silnější imunitu!
Zapomenuté boty/věci/dítě
Všechny ztracené a odložené věci by si zasloužily vlastní kapitolu! Třeba naše Iva má čerstvý zážitek, když nechala minulý týden synovu aktovku ve výtahu. Ta si tam pak vesele jezdila nahoru a dolů několik desítek minut, než došlo na domácí úkoly a chvíli rozvzpomenutí. Jsme si ale jistí, že všichni cestující vinili ze zapomenuté tašky školáka. 
Kdo nic takového nezažil, ať hodí kamenem. Vždyť v jednu chvíli hlídáte tisíc věcí najednou, zejména pak bezpečnost svého dítěte. To si pak sundá v nestřeženém okamžiku sněhule a vy v autobuse zjišťujete, že má komplet mokré punčocháče…
Mnohem horší infarktová situace nastává, když necháte u sámošky kočárek / přivezete si ze svahu domů prázdné sáně / odjedete od benzínové pumpy bez předškoláků, kteří si jenom odskočili na záchod. Máme pro vás dvě dobré zprávy. Ta první je, že to vždycky dobře dopadne, a ta druhá (vlastně špatná zpráva), že za to všechno opravdu nemohou rodičovské hormony. Své by o tom povyprávěla naše kolegyně Monika, které její přítel ujel na motorce, na níž si zrovna sedala. Prostě si nevšiml, že za ním jeho milá nesedí. Vrátil se pro ni po půlhodině s promyšleným argumentem, že přece váží tak málo, že vůbec nepoznal rozdíl. Tak máme tušení, že jejich budoucí rodičovské zážitky budou ještě výživnější! 
Všechno dobré…
Chcete náplast na nešťastné rodičovské pocity? Poptejte se svých vlastních maminek a tatínků, co na vás spáchali oni. Nejspíš zjistíte, že kdybyste jako malí skákali bungee-jumping, zažijete bezpečnější dětství. Taktéž si uložte do oblíbených diskuzí téma Jsem hrozná matka, zapomněla jsem.. a pročítejte ho ve chvílích, kdy si budete připadat jako nejhorší rodič světa.
Podobné hororové historky by nás nakonec neměly odradit, abychom si pořídili více dětí. Ale víte co? Když ty naše pokusy přežije první potomek, jeho sourozenci je zvládnou určitě taky. A jak vám vícenásobní rodiče jistě potvrdí, čím víc dětí máte, tím víc máte to rodičovství na háku. 
Krásný apríl všem přejí
holky z eMimina
Přečtěte si také
Píšu si zápisník na vděčnost. Zatím v něm stojí jen: „Dnes nikdo nezvracel.“
- Anonymní
- 28.08.26
- 624
Ne, že bych nebyla vděčná za spoustu věcí. Mám milující rodinu, dvě krásné a zdravé děti a práci, kterou dělám ráda. Přesto mě konec prázdnin doslova ubíjí. Nejdřív měla střevní chřipku jedna...
Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě
- babiMáňa
- 28.08.26
- 4007
Syn je u nás v domě s rodinou velmi často. Jsem za to nesmírně ráda, protože jejich děti nadevše miluji a klidně bych brala i další vnouče. Pravda je, že mi přijde, že o tom diskutují i oni dva,...
Zamilovala jsem se do táty ze školky. Jenže naše děti jsou nejlepší kamarádi
- Anonymní
- 28.08.26
- 5064
Začalo to úplně nevinně. Ranní pozdravy v šatně, pár zpráv kvůli dětem, společné vyzvedávání a občasné kafe po školce. Jenže dneska čekám, kdy mi napíše, a doma se tvářím, že se nic neděje. Jenže...
Zasnoubili se po 10 letech a nespěchají. Naplánovaly jsme jim svatbu samy
- Anonymní
- 28.08.26
- 705
Po deseti letech! Přesně tak dlouho trvalo mému synovi, než se rozhoupal a koupil prsten. Když mi pyšně oznámil, že svou přítelkyni konečně požádal o ruku, spadl mi ze srdce balvan. Hned jsem si v...
Syn si mě doma nevšímá. Když jsem odjela na služebku, probrečel dva dny
- Anonymní
- 28.08.26
- 2417
Nedávno jsem se po mateřské vrátila zpátky do práce. Mám dva kluky, čtyři a pět let. Když přišla nabídka na čtyřdenní služební cestu, trochu jsem se zdráhala, ale nakonec jsem si řekla, že to...
Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují
- Martrich
- 27.08.26
- 1893
Když jsem si přečetla, že se část rodičů bouří kvůli kratším vánočním prázdninám, trochu jsem se zastyděla. Protože moje první reakce byla úplně opačná. Přijde mi, že těch prázdnin je obecně až...
Na rodičáku jsem si tajně nabrala půjčky. Teď se bojím to přiznat příteli
- Anonymní
- 27.08.26
- 2755
Rodičovský příspěvek v Česku není žádná hitparáda. Když se k tomu přidá fakt, že vás partner drží finančně zkrátka, stane se z každého měsíce boj o přežití.
Děti u babičky, doma spousta práce, ale manžel by jen souložil
- Anonymní
- 27.08.26
- 3243
Na poslední týdny prázdnin jsme odvezli děti k babičce. Já osobně jsem měla představu, že konečně po měsících, kdy náš dům i zahrada vypadá jako skladiště, trochu zabereme a pohneme s prací. Jenže...
Přestala jsem sledovat toxické lidi. Nevím, co s rodinnou skupinou na WhatsAppu
- Anonymní
- 27.08.26
- 2129
Svou rodinu miluji, dokonce si myslím, že i má tchýně s tchánem jsou skvělí, ale pravda je, že mít je v baráku, jdu si rovnou žádat o nové občanství v Kanadě. Když mi terapeut doporučil, abych si...
Začala jsem si stanovovat hranice. První z nich jsou zamčené dveře na záchod
- Anonymní
- 27.08.26
- 3516
Celé rodičovství je jedna velká invaze do soukromí. Když byly děti ještě maličké, byla to samozřejmost. Nejen ony chtěly být za každou cenu se mnou, ale i já. Byly jsme jako jedna bytost. Jenže...
A mam pro vas asi novinu - zapomenuti ditete nedopadne vzdy dobre, obcas nekdo zapomene dite v aute a to dite tam umre. Takze moc vtipne to neni ani na aprila.
nevidím na deníčku nic špatného…mnohem radši si přečtu toto než denicek na téma prázdná náruč a podobně
