Matka a dcera
- O životě
- Borůffka
- 08.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V porodnici ze rozezvučí řev právě narozeného dítěte. Matka pláče štěstím, narodila se jí dcera. Má uhrančivě hnědé oči po otci a čerstvá mamina doufá, že je to jediné pojítko, které jí bude do konce života připomínat jejího prvního manžela.
Píše se rok 1990 a není nic divného na tom, že dvacetiletá vdaná žena, přivedla na svět prvního potomka. Dcera je zdravá, prospívá a celá rodina se z této události raduje. Žena se vrací z porodnice s malým uzlíčkem štěstí do bytu, který obývá se svým manželem. Ani ona, natož její dcera netuší, co si pro ně osud přichystal. Mladá matka nelituje toho, že počala dceru, ale její svědomí jí nedovolí nelitovat toho, s kým ji počala. Když si brala staršího, jednou rozvedeného a milovaného muže, netušila, že za pár let ho bude nenávidět. Nenávidět jako chlapa a otce své dcery.
Dítě netuší, jaké nešvary se mezi rodiči dějí. I teď v dospělosti si ale pamatuje pár útržků, které by se daly připisovat domácímu násilí. Novopečený otec je vyučený zedník, pracuje na šachtě, ale začíná většinu svého volného času trávit po hospodách. Když přijde domů, snese se k němu hromada výčitek a on si svůj vztek vybíjí na své ženě. Většinu peněz, které vydělá, propije a mladá žena si uvědomuje, že takhle si teda rodinný život nepředstavovala. Když na ni jednoho dne táta zaťuká a upozorní ji na to, že její manžel už dávno nechodí do práce, celé dny vysedává po hospodách a k večeru se vrací domů s tím, že celý den pilně dřel jako mezek. Mladá žena se dožaduje výplaty, ačkoliv ví, že žádná být nemůže. Napětí mezi manželi roste, hádky jsou na denním pořádku. Výčitky létají vzduchem a poté dojde i na fyzické napadení.
Ačkoliv je dcera ještě malá, cítí mezi rodiči rivalitu a má přirozeně strach. Snad nejvíc jí v hlavě utkvěla scéna, když silně opilý otec mává s matkou pod studenou vodou a ona se snaží bránit hadicí od sprchy. Nezanechá tohle všechno následky na malém dítěti? Zanechá, ale projeví se to až mnohem, mnohem později. Sice to vypadá, že otec v sobě chová násilné sklony, ale pravda může být také někde úplně jinde. Svojí dceři nikdy neublížil, ani slovem, natož fyzicky. Dítě jen vnímá to, jak mu matka vštěpuje do hlavy, že otec je špatný, zlý, líný alkoholik. To, že všechno je a mohlo být ještě úplně jinak, se dozvídá časem.
Dceři jsou tři roky, matka podává žádost o rozvod, manžela vyhazuje z bytu a chce začít znovu. Je to krásná ženská, má bohaté dlouhé vlasy, a i postavu po dítěti má pořád pěknou. Nekouří, nepije, má skvělou práci a věnuje se jak sobě, tak dceři. Velikou oporou pro ženu je její rodina a nemá to k ní daleko. Všichni bydlí ve stejném domě. Po mateřské se vrací do práce, seznámí se s novým kolegou a její ženská intuice jí napovídá, že s tímhle chlapem by mohla být šťastná nejen ona, ale i její malá dcerka. V práci na sebe vrkají jako holoubci, tráví volný čas s uchem na firemním telefonu a mohla by z toho být velká láska.
Mladý muž je krásný, oplývá humorem, jeho názory jsou shodné s jejími. Jejich pohled na svět se zdá stejný. Tak proč to nezkusit? Copak jí může potkat něco horšího než nepracující notorik? Určitě ne. Navíc její dcera potřebuje mužský vzor, potřebuje tátu. S pravým otcem se stejně vídat nebude, neplatí alimenty, tak půjde lepit pytlíky do chládku. Žena se nerozhoduje dlouho a mladý muž se k ní stěhuje. Dítě pro něj není překážka. Dcera je hodná, vychovaná, a protože je ještě malá, nevzniká mezi nimi žádná bariéra, která by se nedala překonat nebo vykoupit úsměvem, pochováním nebo malou drobností. Přijde mu, že takhle malé dítě se dá koupit. Dcera je pomalu učena, že tenhle pán je její tatínek a proto ho bude také tak oslovovat. Jeho rodiče jsou pro ni babička a dědeček a oni všichni tvoří dohromady jednu velkou rodinu. Bude ta rodina ale šťastná?
Pokračování příště.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1805
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1059
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1906
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 779
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 452
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21783
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2671
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2953
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2661
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1793
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Jsem zvědavá na pokračování… Ale v roce 1993 trávit volný čas s uchem na firemním telefonu, to snad ne?