Nečekaná koupel

Vyprávění o jedné povedené dovolené.

Nečekaná koupel

Jak jsem psala v minulém deníčku, jsem hrdou mámou tří dětí. Všechny jsou předškolního věku. Nemohu o sobě říci, že bych byla povaha právě dobrodružná. Manžel je na tom podobně, a tak jsme cestování do vzdálenějších míst zatím odložili a kocháme se krásami země české.

Při nedávnem úklidu se mi však do ruky dostalo staré album fotografií. S nostalgickou slzou v oku jsem si zavzpomínala na časy, které dávno minuly, ale vzpomínky zůstávají napořád uloženy hluboko v mém nitru.

A jedna je opravdu nezapomenutelná…

Bylo mi 14 a mamka přišla s nápadem, že bychom mohli vyrazit v létě na dovolenou do Itálie. Já, jakožto velká milovnice vody, jsem se už viděla ponořená v pěně mořských vln.

Dovolené se nedalo nic vytknout, užila jsem si snad každou minutu, až přišel den odjezdu. Zájezd byl s autobusovou dopravou a my se při zpáteční cestě měli zastavit v Benátkách. Přiznám se, že mě plahočení se rozpálenými uličkami zrovna nelákalo, raději bych do poslední chvíle zkoumala slanost moře, ale jiná možnost nebyla.

Autobus nás v dopoledních hodinách vyhodil před nádražím s tím, že sraz bude v pět večer na stejném místě. Zabav se, jak umíš.

Realita byla přesně taková, jakou jsem si ji představovala. Horko, všude plno lidí… Většinu z našich posledních lir jsme utratili za ledovou tříšť, abychom ten žár vůbec přežili. Doploužili jsme se na náměstí Svatého Marka a s vidinou stínu jsme se hrnuli do Baziliky. Já s mamkou jsme byly uvnitř, ale táta s bráchou dlouho nepřicházeli, byly jsme proto nuceny náš malý ráj opustit. Venku jsme zjistili, že kontrolorovi se nepozdávala délka otcových kraťasů, dále ho nepustil. No a tatínek s sebou pohotově strhnul i bratra, protože rozum přece dá, že nebude čekat venku sám.

Den zvolna plynul a my se rozhodli pořídit si nějaké suvenýry. Rodiče nám radili, abychom si koupili krásná trička s nápisem Venezia, leč nepřemluvili nás. Se slovy: „Takovou hrůzu bych si na sebe v životě neoblékla,“ jsem tento nápad zavrhla a za chvíli jsem v ruce třímala nádherně malovaný vějíř. Tričko si nakonec koupila mamka. Blížila se pátá hodina a my se, značně zmoženi, sunuli na místo srazu. Vedro už trochu polevilo. Nádraží bylo obklopeno velkým množstvím lidí. Někteří seděli, bavili se, jiní si krátili chvíli hrou na kytaru.

Před nádražím se nachází jeden z pověstných benátských kanálů. Najednou jsme spatřili, že právě připlouvá gondola. No nevyužijte poslední šanci na luxusní fotografii. Táta nás s bráchou nahnal na schodiště vedoucí do kanálu a čekal, až se gondola přiblíží na tu správnou vzdálenost. Fotku však již nepořídil, tedy ne tu, kterou původně zamýšlel. Schody byly totiž opravdu hodně kluzké, protože je zřejmě voda občas zaplavila. Nikdo mě na to neupozornil. Před zraky všech těch davů jsem se zřítila do kanálu. Nastalo hrobové ticho. Když jsem se začala nořit ven a všem došlo, že jsem v pořádku, propukl veselý smích. V tu chvíli bych se nejraději propadla hluboko pod zem. Táta byl opět pohotový. Když otrnulo i jemu, neváhal mě vyfotit a celou situaci komentoval slovy: „No jo, holt milovnice vody, jak ji vidí, neudrží se a hned do ní skáče.“ Zaplula jsem do boční ulice a ani nevíte, jak ráda jsem se převlékla do toho mámina absolutně hrozného trička. Najednou mi totiž byla neuvěřitelná zima. S rozbitým kolenem a zničeným vějířem jsem se mezi prvními hrnula do autobusu.

Moc se těším, až děti povyrostou a budeme moci vyrazit na místa, která jsem navštívila, a třeba i objevit nějaká jiná. Jen doufám, že nikdy nevzbudíme tolik pozornosti, jako se to tenkrát nechtíc povedlo mně.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
6230
5.8.18 10:17

:lol: skvělý

  • Zmínit
  • Nahlásit
1128
5.8.18 10:47

@Tableta Teď už se tomu směju, ale v tu chvíli bych se nejradši neviděla :oops:

  • Zmínit
  • Nahlásit
1758
5.8.18 12:55

Pěkný deníček :palec:

  • Zmínit
  • Nahlásit
662
5.8.18 19:21

Super, tvoje deníčky se čtou samy ;)

  • Zmínit
  • Nahlásit
1128
5.8.18 20:18

@123Soňa Moc Ti děkuji za pochvalu.

Příspěvek upraven 05.08.18 v 20:19

  • Zmínit
  • Nahlásit
1128
5.8.18 20:21

@luloinka Při jejich psaní si odpočinu. Jsem ráda, že se Ti líbí a děkuji :mavam:

  • Zmínit
  • Nahlásit
13621
5.8.18 23:38

@Jadala Skvělé :D Tyhle historky z dovolených s rodiči se prostě neomrzí. Nemáte v rukávu ještě nějakou? Moc rádi si o ní přečteme třeba zase v dalším deníčku. :-)

Krásný den! :kytka:
adminka Eliška

  • Zmínit
  • Nahlásit
1128
6.8.18 01:25

@admin Děkuji za pochvalu. Další deníček jsem právě zplodila, tentokrát však z trochu jiného soudku, ne vždy je člověk v životě nahoře :( ještě jednou děkuji za Vaši reakci

Příspěvek upraven 06.08.18 v 01:26

  • Zmínit
  • Nahlásit
1191
6.8.18 13:38

Super :-) Já jsem se takhle jednou chtěla „dotknout Dunaje“, ale poslední schod byl pro změnu vyviklaný. Tak tak že jsem se nedotkla víc :-D

  • Zmínit
  • Nahlásit
1128
6.8.18 16:18

@lalaláček Jsme zkrátka poučené, že schody mohou být zrádné :)

  • Zmínit
  • Nahlásit
13621
7.8.18 05:31

@Jadala Děkujeme, budeme se moc těšit na další deníček, i když asi ne takhle veselý podle toho, co píšete. Ale o tom je život… :kytka:
Přeji jen to dobré,
adminka Eliška

  • Zmínit
  • Nahlásit
2077
7.9.18 20:13

Super, právě jsem dočetla knížku a než se pustím do další, vrhnu se i na ostatní deníčky :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit