Opičáci - 42. deníček
- Rodičovství
- Katule1
- 12.07.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj mamky a opičátka, zase se nám deníček vytratil na zadní stránky a mě to nebaví hledat a vás taky ne, protože nepíšete, takže šup sem s novým.
Původně jsem chtěla být aktivní dříve, ale zabránila mi v tom chřipka. Využívala jsem toho, že je manžel doma a může mě zastoupit a pěkně jsem si lenošila. No, lenošila, nebylo o co stát, bolelo mě celý tělo a hlava mi málem praskla, jak se připravovala na rýmu. Teď mi zbyla ta rýma a pořádná. Doufám, že to na mimi nebude mít žádný vliv. Brala jsem jen pár Paralenů a do nosu Vincentku.
K tý naší dovolený. Celkově hodnotím pozitivně, to je jasný, každá změna je pro mě vítaná, když jsem pořád doma. Bylo to prima dobrodružství pro Kubu a pro nás úžasný relax. Já jsem si vyhřála kosti na sluníčku a to doslovně, protože trpím na revma po mamce a babičce. A manža si skvěle odpočinul od práce a zas po delší době viděl, co to je, být 12 hodin denně v pohotovosti.
Cesta proběhla bezvadně, i když odlet byl před pátou ráno, což pro nás znamenalo vyjíždět z domova po půlnoci. Trochu jsem měla strach, jak to zvládneme, ale moc ne, protože jsme na to byli dva a Kuba už je šikula. Na letiště jsme dorazili o dost dříve před odletem a Kuba byl celou dobu velice aktivní i když spal jen tři hodiny. Vydržel pět hodin i s cestou v autě absolutně v pohodě a vůbec mu nevadilo, že je hluboká noc. Řádil s kočárem v hale, kde samozřejmě řádilo spoustu jiných dětí a rodičové pomalu pospávali na lavičkách. V letadle usnul během chvilky a prospal celou cestu. Prima odpočinek i pro nás.
Se vším jsme byli spokojení, já teda hlavně s jídlem:-)))) Překvapil nás neustálý hrozný vítr. Občas se trochu uklidnil, ale většinou foukal silně. Další věc, byla pláž - nepláž. V katalogu byla sice zmínka o písečno oblázkové pláži, ale nebyla tam zmínka o nepohodlném vstupu do moře, pro děti nemožném, díky velkým vlnám a o slunečnících a lehátkách na pláži ani nemluvim. Prostě tam nebyly. K moři jsme chodili jen sbírat kamínky a na koupání jsme si zajeli úplně jinam. Hlavně, že jsem vybírala hotel ne ve městě, aby byla pláž čistá. Když jsme výletovali do Rhodosu, hlavního města, vykoupali jsme se na pěkně upravený a hlavně čistčí pláži než byla u nás.
Abych jen nenadávala, věděla jsem, že u hotelu je velký dětský hřiště. A to bylo opravdu skvělý. Tam jsme se vyřádili.
Cesta zpět byla naplánovaná na dopolední hodinu, měli jsme sice zpoždění, ale ani to nevadilo, protože z haly byl bezva výlet na letadla a to byla pro Kubíka dostačující zábava. Při letu nezamhouřil oka, ale má ode mě velikánskou pochvalu, protože celý tři hodiny seděl s nám a jediný jeho pohyb byl měnit si s náma sedadla. Postačili mu hračky, co jsem vzala.
Pro příště si budu pamatovat, že si mám důkladněji prověřit odkud fouká na daným místě vítr a taky se řádně informovat na pláž.
A co jinak? Mám radost, že si Kubík už říká na čůrání, jen mám obavy, abych něco nezvorala, protože tuhle se mi počůral vcelku vědomě. Stává se vám to taky? Někdy si říkám, že už dlouho nečůral a tak se ho ptám, jestli nechce. Nevim, jestli to nemám nechat jen na něm, jakože mu v tom věřím. Jo a ještě něco. Na dovče jsme narazili na problém. Byli jsme na procházce a Kuba zahlásil čůat a kakat. Ten den ještě nebyla velká nadílka, věděla jsem, že teda asi je něco na cestě, zaběhli jsme do nejbližší restaurace na záchod, ale haha, Kuba křičel kakat, jenže na nočník. Mazali jsme zpátky do hotelu na nočník a naštěstí jsme to stihli. Takže co teď? Mám koupit dětský prkýnko? Naučí se to? A co když pak bude potřebovat prkýnko, přece ho nebudu tahat pořád s sebou? Jak to děláte, teda spíš, kam chodí děti na velkou?
Teda holky, prázdniny a léto jsou fajn, jenže já nevim, kam vyrazit mezi děti. Centra jsou zavřená a kámoši na dovče. Navíc Kubíkovi vyhovuje víc dětí a je fakt, že já mám sice pár kámošek, ale každý dítě je jinak starý. A zrovna teď se Kuba tak rád kámoší. Budu muset něco vymyslet.
Mějte se krásně v dalším týdnu, snad bude teplejší a nebudeme zavření doma.
Katule 17tt + Kubík
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 374
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 248
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 434
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 198
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 140
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17849
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2395
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2590
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2313
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1539
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....