Slzy

Už celkem dlouho přemýšlím, že napíšu deníček o tom, jak mám pocit, že ne až tak úplně zvládám výchovu svého syna... Dnešní zážitek mi k tomu hodně pomohl a já doufám, že vypsání se mi aspoň trochu pomůže.

Nikdy bych nevěřila, že kvůli svému synkovi dnes proliju tolik slz… Nebyly to první slzy ( a asi ani ty poslední ) - ty přišly už když se na testu objevily //, když jsem cítila první pohyby, když se narodil - ten malý uzlíček :-), když se poprvé usmál, když… Je toho moc moc, kvůli čemu jsem plakala, ale většinou to byly slzy ŠTĚSTÍ :-) Až na dnešek…

Prakticky poprvé jsme navštívili MC u nás ve městě (byli jsme tam už v době, kdy byl ještě miminko, ale pak jsme chodit přestali, ani nevím, proč…) a já se hrozně těšila, co to s tím mým raráškem udělá, jak se zachová, jak si to užije… No, zpočátku to bylo moc fajn - pohrál si, já se seznámila s prostředím, on taky, byl spokojený, šťastný… Pak ale přišla chvilka cvičení - pondělky jsou věnovány spíše maminkám s miminky, takže pokud se tam objeví moje téměř dvouleté dítko (nebyli jsme jediní)… Netrpělivost a scény na sebe nenechaly dlouho čekat… Cvičit nechtěl - fajn, snažila jsem se ho zabavit jinak - NIC. Řev a řev…

Odvedla jsem ho do prostoru stranou, aby se uklidnil a my nerušili soustředěnou chvilku ostatním maminkám a dětičkám (takhle se to opakovalo několikrát). Po chvíli vše v pořádku, vrátili jsme se a to už bylo malování - dobrovolné, snažila jsem se ho namotivovat, aby si taky prstovými barvičkami vybarvil velikonoční vajíčko - ale zase NIC. Vztek, řev, házení sebou o zem, válení se na ní. Zkoušela s ním komunikovat paní učitelka (lektorka), ale ani na tu nereagoval. Vše prostě negoval. Byla jsem z toho moc smutná, zklamaná, ne ale až tak překvapená…

Nechala jsem ho být, věnovat se, čemu on sám chtěl, ale ani to dlouho nevydrželo. K dětem se stejně vracel, chtěl jejich věci (většina maminek zrovna krmila svá dítka), pít nechtěl - házel s ním, jíst nechtěl, vztekal se, plácal mě… No, HRŮZA :-( . Úplně jsme se styděla a rozhodla se hernu opustit. Snažila jsem se nevnímat nechápavé a možná i překvapené výrazy maminek, bylo mi vážně ouzko. Rozloučila jsem se, poděkovala a odešla.

V šatně na mě všechno padlo, a já se rozbrečela naplno. Mezitím jsem oblékala Štěpku, on mě začal hladit, pusinkovat, objímat… Byla jsem fakt naměkko. Přišla za mnou kamarádka, že už taky půjdou, že její malý už chce spinkat, tak jestli počkám. Viděla, že brečím, tak mě uklidňovala a to jsem se rozbulela ještě víc. Vážně jsem si připadala jako neschopná matka, co svého syna nezvládá a neustále dělá něco špatně.

Nevím, kdyby nepřišla lektorka, že mi ještě zapomněla dát vyplnit jeden papír a neobjevila se tam i jiná, co vedla dopolední cvičení, asi tam řvu doteď :-( Začaly jsme si o všem povídat, uklidňovala mě, že je to normální v tomhle věku, že kdybych tam byla v době, kdy jsou tam stejně stará dítka, viděla bych, že to není jen u nás, že pokud jsme přišli dnes poprvé, je jeho chování v pořádku, že to bude lepší, že je to kluk. Také jsme se dostaly k tomu, že je dobře, že jsem přišla a že je škoda, že jsem nezačala chodit už dřív…

Uvědomila jsem si spoustu věcí - celý život žiju v představách, že vše zvládnu sama, že pomoc nepotřebuju a že malému stačí se sem tam vidět s kamarádem, zajít ke kámošce na kafe, aby si děti pohrály, být na dětském hřišti (kde jsou ale scény na denním pořádku). Není tomu tak. Nechápala jsem, proč nechce doma malovat, povídat si, číst knížku, prohlížet si. Proč u ničeho nevydží, nechce se moc dělit. Stále jsem si říkala, že až přijde další sourozenec (jednou… ), vše se zlepší. Chyba. Dnes jsem zjistila, že se neumí tak úplně chovat v kolektivu a že na to, že by měl jít za rok a čtvrt do MŠ. Hrůza :-(

Jsem z toho zklamaná, zklamaná sama ze sebe, ale beru si ponaučení. Ano, je jasné, že byl i unavený, vstával dost brzy, v noci moc nespal, mohlo to na něj být dlouhé. Ale stále si myslím, že až takhle „extrémně“ se chovat nemusí. Mateřským centrům fandím a vlastně vůbec nechápu, proč jsem tam už dávno nezačala chodit.

A také se daleko více zamýšlím nad sebou samou - jak jsem důsledná, co dělám špatně, co je třeba změnit. Zkrátka jsem dnes dostala (vědomky i nevědomky) pár užitečných rad a moc si jich cením :-) A doufám, že se vše v dobré obrátí, protože - a možná Vám budu připadat „ufňukaná“ - někdy si s tím mým malým rarachem vážně nevím rady… :-( Teď si hezky v klidu spinká a já bych ho láskou snědla :-), ale trápí mě tedy neskutečně moc. Budu doufat, že odpoledne bude o poznání lepší :-)

Všem, kteří dočetli až sem, děkuji za trpělivost a „vyslechnutí“ .

Vaše věrná pisatelka a čtenářka Petra

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
irinek
22.4.11 07:54

Jéjka, já mám kolikrát doma to samé, oni to prostě v tomhle věku zkouší. Chce to hlavně důslednost a až půjde do školky oni si s našimi prcky poradí jen se neboj.Já do mc chodila jen když byl maličký a teď co mám dvě vůbec. Chodíme na hřiště a na prochajdy, občas příjdou kamarádky a to je tak vše. Neboj nejsi v tom sama, já si kolikrát stěma mýma raubířema taky nevím rady. :mrgreen:

  • Upravit
Lizbeth
12978
22.4.11 08:25

Ahoj Petro.
Popravdě, tvůj deníček vůbec nechápu..Tedy z hlediska toho, že jsi z toho neštastná a hlavně překvapená.
Nic z toho co jsi napsala mi nepřipadá jako děje, které stojí za pláč, rozčilování , smutek a zklamání.

Nechápavě či udiveně na tebe mohly koukat jedině maminky miminek, které ještě zhola netuší co bude jejich brouček dělat v batolecím věku.

Dvouleté dítě - malovat, komunikovat, soustředit se??? Ani náhodou a jestli ti někdo tvrdí opak, tak lže :mrgreen:
Dvouleté dítě potřebuje svou mámu, né program v MC..Jistě je hezké, pohrát si a seznámit se s dětmi, ale neočekávala bych od toho žádné jakoby „výsledky“..
Pokud to nevyjde ( řev, naschávly), tak to brát jako normální věc..
Nijak si nezklamala, nic si nezanedbala a máš naprosto normální dvouleté dítě..
Měj se hezky. :mavam:

Ps. před pár lety žádná centra pro děti neexistovala a děti i tak obstály ve školkách..Nehledě na to , že i tak do nich nechodí 100% dětí..

Příspěvek upraven 22.04.11 v 08:26

  • načítám...
  • Zmínit
P.e.t.r.a
1791
22.4.11 09:06

Děkuji za reakce, popsala jsem to v momentálním rozpoložení a vážně jsem z toho byla špatná. Dnes už je to lepší.
Nevím, je pravda, že dobré kamarádky mi říkají, že to až moc řeším, možná ano… Ale je to moje první dítko a snažím se být co nejlepší mamkou a vážně jsem měla pocit, že se mi vše sype pod rukama. Zkušeností mám pramálo a i když se říká, že tohle chování je v jeho věku normální… - nic takového kolem sebe nevidím :nevim: U stejně starých dítek…
Je pravda, že dříve žádná centra nebyla a taky jsme vyrostli, ale… Prostě se snažím dělat maximum. Ale uznávám, že to je možná někdy špatně… :oops: :wink:

Každopádně děkuji za názory :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
P.e.t.r.a
1791
22.4.11 09:08

A doufám, že jsem spíš svým děníčkem neotravovala… Jsem asi „citlivější“ povaha, hodně věcí si hned beru a ráda píšu, takže je to pro mě taková terapie…

  • načítám...
  • Zmínit
zelvicka2003
61
22.4.11 09:09

Ahoj Petruš,moc si to bereš.Holky mi tyhle scény taky dělaly,hlavně ta starší.Období mezi 2. a 3.rokem bylo nejhorší.Hlavně v krámě,když jsem jim nechtěla koupit všechno,na co si ukázaly.Vždycky to dopadlo tak,že jsem je vytáhla před krám a když ani tam nepřestaly vyvádět,tak jsem jim dala na zadek.To mi pak bylo samozřejmě líto,tak jsme šly domu uřvaný obě :lol: .Dneska se tomu už směju,ale vím,že tenkrát to byly pěkný nervy.No a teď jsem si to vybrala dobrovolně potřetí.Ikdyž jsem trochu doufala,že kluci tak uřvaný nejsou.Tedy až do dneška,než jsem si přečetla tvůj příspěvek :-) .Vůbec si nedělej žádný výčitky,že bys něco nezvládala,dítě má v tomhle období první pubertu a z mý zkušenosti můžu říct,že nejhorší.Ale až díky tobě,jsem si to dneska uvědomila,protože momentálně s holkama v další pubertě (14 a 17 let) bojuju znovu :lol: .Tak hodně sil :-)

  • načítám...
  • Zmínit
P.e.t.r.a
1791
22.4.11 09:18

Děkuju moc :-)

Asi si to vážně moc beru… :oops: Až moc se snažím, atd atd…
Ale je prima „slyšet“, že to je normální, že to má i někdo jiný… :lol: Vážně to kolem sebe prakticky nevidím a to chodím ven s maminkami stejně starých dětí! Lidi koukají nechápavě, jakože si neumím poradit, že je fakt vzteklej, že to asi není normální… Trapas. Ale je fakt, že mi to aspoň pomáhá se nad vším zamyslet :lol:

zelvicko2003 - děkuju za podporu a i Tobě hodně sil :lol:

Lizbeth - snad už jsme napsala tak nějak vše… Taky děkuju za názor, je vidět, že jsi zkušenější. Příště se pokusím napsat něco více srozumitelného :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Lotynka
97
22.4.11 09:43

Mila Petro, ja te zcela chapu, ale taky te musim uklidnit. Je to skutecne naprosto normalni chovani, navic i dvoulete deti jsou hrozne chytre a cim vic je do neceho nutis, tim vic se zaseknou. A existuji zakony schvalnosti, kdyz chces aby dite bylo co nejhodnejsi (na navsteve, u doktora atp), vetsinou se to nepovede. Mela bys do centra zajit znovu, ale az tam budou maminky dvouletaku, protoze maminky miminek (zvlast pokud to je prvni dite) maji dle me zkusenosti ponekud zkreslene predstavy (tim se do nikoho nenavazim, protoze ja byla taky takova :-) Ale i kdyz pujdes do MC znovu na vhodnejsi skupinu, i tak se musis obrnit trpelivosti, budou se prat o hracku, chtit to co ma jine dite (a to i jidlo, piti), nebudou chtit malovat, kdyz se zrovna maluje atp. A jeste k tomu malovani, nektere deti na to vubec nejsou, natoz malovat prstiky. Nektere deti jsou proste fyzictejsi, radeji behaji, hazeji klacky atp A uplne posledni poznamku chci rict - za rok a ctvrt bude synek uplne jiny, po 3. roce deti skutecne vic vyhledavaji sve vrstevniky, ve 2. letech si myslim, ze vetsina je velmi sebestredna, chteji vsechno pro sebe a je to uplne normalni. A ze vidis kolem sebe jen hodne dvouletaky? Mozna je to jen nahoda, jen chvilka stesti nebo to jen nevnimas, opravdu podle mne dvoulete dite bez zachvatu vzteku neexistuje (a je to dobre, tak si utvareji svoji vlastni identitu!!!) drzim palce, pevne nervy a bude lip, uvidis!

  • načítám...
  • Zmínit
momi33
25324
22.4.11 10:32

ahoj,něco podobného jsme měli letos na Vánoce,těšila jsem se,jak budou pěkné,malému jsem nakoupila spoustu dárků,a on celý Štědrý večer prokňoural,a prořval.Bylo mito moc líto,a měla jsem děsný vztek,musela jsem se i jít uklidnit do ložnice,a pak už bylo vše zkažené.A nakonec mě to mrzelo i kvůli manželovi…no,někdy halt mají dítka jinou představu než my…

  • načítám...
  • Zmínit
brumdinka
25123
22.4.11 12:21

petruš lizbeth má pravdu a tvé kamarádky taky - opravdu to až moc řešíš … to chce klid a at si ostatní třeba čučej :-)

hele kdybys viděla co mě v tomhle věku dělal Jiřík tak tě zřejmě odvezou rovnou do cvokhausu :lol: né promin snažim se to odlehčit, ale jeho vztekací období bylo fakt zážitek :-) rozhodl se, že pudeme napravo a né nalevo kam sme potřebovali a scéna absolutně neskutečná :-D ted´ se nám narodil druhý syn a určitě až příjde do tohohle věku, tak si taky užijem

a že čučej, tak at´stejně maj blbý poznámky jen lidi co děti nikdy neměli :-)

v tomhle věku je to vážně normální a kdo tvrdí opak tak lže; chce to jenom důslednost a pevný nervy ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
Lizbeth
12978
22.4.11 12:42

Péťo, určitě jsem nechtěla abys měla pocit, že mentoruji, poučuji a tvé pocity zlehčuji. :mavam:
Opravdu jsem jen chtěla nstínit reál..Prostože klidné dvouleté dítě má opravdu málokdo - paradoxně já ano, ale jsem si vědoma, že jsem právě vyjímka potvrzující pravidlo..
MC navštěvuj, ale né kvůlit tomu, aby synek něco zvládl a stál v řadě, ale abyste se oba dobře bavili a měli nějaký program. :mavam:

ps. Štěpánek je krásné jméno.. :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
wobludka
11955
22.4.11 12:52

Jé zrovna před chvílí jsem to psala v jiné souvislosti - my ženy máme tendenci si něco vysnít a pak jsme rozhozené z toho, když to není úplně podle našich představ. Nikdo není dokonalý, nemůžeš to chtít ani po sobě, ani po malém. Neměli jste dobrý den - no co, trochu na tom máknete a příště to bude lepší :kytka: (rady ohledně výchovy nechám na zkušenějších :wink: )

  • načítám...
  • Zmínit
P.e.t.r.a
1791
22.4.11 13:25

Holčiny, moc děkuju :lol: Jsem kolikrát tak „horká hlava“, že o všem hned píšu a pak to nejde vzít zpátky… :oops: Ale nelituju, aspoň jsem získala užitečné rady :lol:
Je pravda, že jsem si asi „vysnila“ to hodné, poslušné a „vychované“ dítko, kterým Štěpánek do roka a půl byl :mrgreen: , ale realita je jaksi jiná… Každopádně jste mě uklidnily, pomohly mi a za to děkuji :potlesk: Už to nebudu tolik řešit a pokusím se víc radovat z toho dobrého, co mi synek předvede. A je pravda, že on je spíš všude lezoucí, vše zkouší, neposedí… Tak po něm nemůžu chtít nějakou klidovou činnost, že :lol: Zatím. Asi mě trochu zmátly i lektorky v MC - nevím, jestli prostě chtěly, abychom za každou cenu chodily nebo to myslely fakt dobře, nevím… Byli jsme v MC i ve středu a to už bylo o poznání lepší, byly tam stejně staré děti a i když je ten můj rarášek spíš samotář, myslím, že si to užil mnohem víc :lol:

Nikdy dříve bych nevěřila, jak může být výchova vážně složitá :roll: :lol:

Všem přeju také pevné nervy a jsem ráda, že v tom „nejsem sama“ :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Kratík
2185
22.4.11 17:27

Ahoj, jsem učitelkou v MC :-D Vůbec nezoufej. Bereme děti od 2 let, jsou tam na 3 hodiny a jsou tam bez maminek. Vždycky v září, kdy k nám nasoutpí většina nových dětí, tak je to opravdu těžké. Děti ječí, řvou, nehrají si kdy mají - místo toho papají, pak když mají jíst, tak si hrají :mrgreen: Pak ty děcka ale vidím po čase, jak si zvykly, jak už ví, kdy bude svačinka a že se před ní chodí mýt ruce, kdy se cvičí, kdy maluje a najednou to všechno jde, téměř nikdo to nesabotuje. Takže to rozhodně nezvdávej. Držím palce :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
zandule
128
22.4.11 21:31

Jejda, mám tříletého klučinu a v centru cvičí, můj názo je, chodit, vytrvat a ono se to zlepší, třeba jen dneska neměl den, časem se to uklidní a do Mateřské školky uteče ještě hodně času a Váš andílek se změní k nepoznání.
K půjčování hraček-když přijde návštěva, tak před než dorazí si s ním povídám kdo k nám přijde a že všechny hračky půjčíme, návštěva si s nima pohraje, pak je zase vrátí a odejdou domů bez našich hraček. Chceme mít kamarády, tak hračky půjčujeme. Hlavně zdůrazněte, že hračky vrátí.
V MC-hračky jsou všech a musíme se vystřídat, nebojte pochopíto. Jinak jste určitě skvělá máma a takovým obdobím si prochází každá, držím Vám palce

  • načítám...
  • Zmínit
Oz
9304
22.4.11 21:57

Tak jako bych četla o Vincentovi, ten byl taky takový a zlomilo se to, jak začal trochu mluvit a uměl si říct, co chce a co nechce. Tak vydrž. No a Nela je taky tak vzteklá, ale jen doma zatím 8-) Ale nervy mi taky tečou a brečela jsem nespočetněkrát :wink: A štěstím to určitě nebylo.

  • načítám...
  • Zmínit
byron
22.4.11 22:23

Teda já musím souhlasit s Lizbeth!

Takovéhle děti nejsou zralé na žádný kolektiv, lepší je právě občas ke kamarádce nebo na hřiště, žádné kolektivní akce.
Nejdříve od třetího roku můžeš očekávat, že si bude schopen hrát s ostatními dětmi…

Já osobně MC nemám ráda a nevyhledávám je, naopak mi matky, které tam chodí téměř každý den, připadají divné :nevim: . Omlouvám se, nechci se nikoho dotknout.....

Ráda trávím čas se svými dětmi, věnuju se jim podle jejich potřeb.....A batolata nepotřebují kolektivní akce, to je můj názor.

Tvůj chlapeček se choval naporsto adekvátně k věku. Já bych ti radila- začni chodit nejdříve za rok

  • Upravit
irrrenka
6283
22.4.11 22:28

Petro, pujc si meho Ondru a budes mi slzy na krajicku porad. :lol: Vis asi o cem mluvim, zname se z uzavrene diskuze. Ondra je take nevypocitatelny zivel, spis bije a strka ostatni deti, vsechno chce delat sam a podle sveho a autority jsou od toho, aby se narusovaly. Chovani Stepanka je uplne v norme, neni to v zadnem pripade tvoje vina. Deticky maji holt nekdy potrebu s nama poradne mavat. A ukaz se na diskuzi,pa.

  • načítám...
  • Zmínit
vodaziva
9918
23.4.11 10:21

Ahoj Petko :kytka: Jsem rada, ze jsi napsala ten denicek, uz i pro ostatni maminky, ktere se taky trapi nad tim, ze nejsou „dobre“ matky. Mohla bych te taky utesovat a psat ti, jak je to normalni, ono to totiz normalni opravdu je, ale myslim, ze holky prede mnou uz se o to postaraly dokonale :kytka: Mam 12 leteho syna, cely zivot pochybuji o tom, jestli jsem dobra matka, je to tak siroky pojem, kazdy si pod nim predstavuje neco jineho a nikdy tu odpoved nebudu znat az do doby, kdy snad syn dospeje a sam mi na ni odpovi. Do te doby nam nezbyva nic jineho, nez se snazit byt dobrymi matkami a taky se naucit poprat s vlastnimi pocity neuspechu ci zklamanim, ze nam neco nevyslo tak, jak jsme ocekavaly :wink: A jen takova mala rada, nikdy se nesnaz srovnavat sve dite s ostatnimi, tve je totiz jedinecne, vyjimecne a zaslouzi si i tak vnimat. To ze jsou ostatni „hodne“ prave v tu chvili, kdy tvoje dite zlobi, to neznamena, ze je horsi ba ani ze je lepsi :wink:

Preji ti hodne zdaru ve vychove a spoustu spokojenosti :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
P.e.t.r.a
1791
23.4.11 10:32

Holčiny, vážně moc moc děkuju! :lol: Hned je mi líp… Krásné Velikonoce!

  • načítám...
  • Zmínit
cimbik
23.4.11 12:54

Ahoj, už půl roku chodím s dcerkou (2roky) na tancování rodičů s dětmi. První tři lekce se moc nezapojovala, lektorka říkala, že je to normální, ale pak se začala zapojovat a dnes je z ní „tanečnice“ :-) . Máme jednu hodinu týdně a myslím, že na zvykání v dětském kolektivu to v tomhle věku stačí. Jinak scény máme také - naštěstí zatím jen doma..... :mrgreen:

  • Upravit
1Pears1
44360
24.4.11 06:39

Já taky souhlasím s Lizbeth a byron.
Do sice chodíme, ale až po 2. roce, dřív jsem se žádným dítětem nechodila, chodíme maximálně jednou týdne. A kdybychom nechodili, svět se nezboří. Se starším jsem chodila jen pár týdnů kolem 2 let, než se narodila malá, miminko bych tam nikdy nevzala a nechápu matky, co tam tráví hodiny několikrát týdně, vždy, když je program pro jejich věkovou skupinu. My jsme tam vždy max. 2 hodiny, je to i podle doporučení pracovnic, z jejich zkušeností delší pobyt děti přetěžuje, odcházejí potom unavené, s pláčem.

My tam chodíme hlavně proto, že naše MC má i program mimo venku - výlety, kuličkiáda, skákací hrad, tam se rádi objevíme, ale taky až teď, nikdy bych dítěti pobytem v MC a podobnými aktivitami nerušila režim, zvyklosti, spánek. Dále tam mám už známé a kamarádky a taky proto, že malá je bezproblémová, půjčí si tam zase jiné hračky a knížky, než máme doma a je to dítě, které vydrží - tvoření jí baví a doma na to nemám nervy - uklízet ten nepořádek po barvičkách, lepidle :-)
U nás není žádný program povinný, ale je nutné jít s dítětem do jiné místnosti, aby nerušilo ostatní, kteří se zapojit chtějí..

Kdyby to ale nešlo tak hladce, nechodila bych tam. S prvním jsem chodila nerada, protože byl takový benbek, který všem všechno půjčil, i dětem, které nepůjčili nic jemu - společné hračky. Dále mě štvaly některé maminy, které si tam přišly vyloženě popovídat, seděly u stolu a pily kafe, jejich děti se buď hádaly mezi sebou nebo braly hračky mému dítěti. Tím neříkám, že jsem dětem stále za zadkem.
Navíc starší se nedokázal delší dobu soustředit a tvořit ho nebavilo. Nejraději si hrál venku na písku nebo kopal do míče :-)

No, starší, přestože v MC byl párkrát, tak do školky nastoupil v pohodě, bez pláče :-D

Být Tebou, na MC bych se vybodla.Chování Tvého dítěte je normální a není na to zralý. Uvědom si, že MC něco stojí a lektorka Ti bude mazat med kolem pusy, protože pro ně jsi příjem..Zvlášť, pokud se jedná o větší MC ve větším městě s větší anonymitou a lektorka není Tvá kamarádka.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Dvě děti bohatě stačí

Dá se žít i jinak

Je to zázrak

Velká životní facka

S novým rokem nanovo?

Konečně šťastná?

Proč už nemůžu být taky šťastná III

Proč už nemůžu být taky šťastná? II

Čtvrt století za mnou

Proč už nemůžu být taky šťastná?