Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchyně :-o
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.1.14 14:40
Holky taky mám doma dole tychýni a společný vchod a můžu říct že bych do toho už nikdy nešla, ale bohužel v době kdy jsme řešili bydlení nebylo jiné východisko, naštětí tak často k nám nechodí, a když jo tak uplně s blbostma, ale mě stačí jen to že máme společnou chodbu jen co přijedu z práce vystrčí hlavu ze dveří a ty už jsi doma? to jedeš z práce? to jsou otázky že bych vyletěla… věčně si mému manželoj stěžuje, že se s ní nebavím atd. a když se snažím jdu za ní nebo se s ní potkám tak ona je ticho nebo nemá náladu nebo mě odbyde, tak jako kde to jsme?! Aby udělala nějaký vztřícný krok to taky ne, já za ní fakt nepolezu každý den nejsem zvyklá se někomu vnucovat a vykládat si s ním něco když nevím co, nemáme společnou řeč, a asi nikdy mít nebudeme cokoli uděláme je špatně nebo ona by to udělala jinak, a to manžel dře kolem baráku a v baráku jako kůň aby to tam bylo hezké, no někdy je to mazec ale jsou to zatím jen blbosti, mám hrůzu až přijde prcek jak to zvládnu já ji prostě nechci mít věčně za zadkem a poslouchat co by udělala ona. Není zlá, ale prostě je to tchýně co nechápe že se k ní nikdy nebudu chovat jako ke své mámě tu mám jen jednu! Nerozumím si s ní 
máte někdo něco podobného doma?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 07:58
Jéé, to je přesné, jako by jsi psala o nás 
akorát ta naše si nestěžuje „jen“ na mě. Jí ubližuje celý svět! Už si z toho hlavu nedělám. Řekla jsem si, že když máme každý svoji bytovou jednotku, budu se chovat jako kdyby jsme bydleli v paneláku. Já ji pozdravím - když ji potkám, zeptám se, jestli něco nechce, ale tím končím. Když bude něco důležitého, tak ona přijde sama. Kolikrát jsem ji už i týden neviděla 
. Akorát se bojím až přijde teplo. Teď je zalezlá, ale jak vysvitne sluníčko tak začne zase špízovat na verandě a to si bez chytré poznámky zase ani nevyperu…
No mám co vymýšlet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 08:04
@aleaa tak to jsem ráda že v tom nejsem sama já se taky snažím to tak brát jako by jsme bydleli v paneláku no na chodbě pozdravit a prohodit par slo a nazdar jenže když se náhodou nepotkáme tak si pak stěžuje manželoj že jsem za celý týden ani nepřišla pozdravit jako to mě štve kdyby jsme bydleli každý zvlášť taky nebudu jezdit každý týden na nevštěvu ne? jo toho tepla se bojím taky to vyleze a bude nam zas na zahradě do všeho kafrat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 08:37
Koukám, že taky čekáš miminko 
. Můj muž se bojí toho, co bába vymyslí, až budu sama s malou doma. Aby nechodila nonstop otravovat a radit (což 100% bude)… Ona totiž nemá celý dny co na práci, a tak všechnu pozornost přeorientuje na nás 
.
Momentálně se snažíme najít nějakou finančně dostupnou chaloupku, kde bychom měli alespoň chvilku klid.
Jinak kolikrát si říkám, že to chce prostě trpělivost. Dřív ny vesnicích bydlelo třeba 8 lidí v domečku o dvou pokojích a taky to zvládli. Je třeba najít si koníčka a udržet hlavu v provozu 
…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 09:00
@aleaa jj přesně tak taky mám hrůzu až budu doma na mateřeské abych jí tam neměla pořád, muj manžel tohle neřeší on je flegmouš takže je to všechno na mě, no asi si budu muset od začátku vybuduvat nějaký odstup aby prostě nebyla nahoře pořád a já měla klid… unás pozornost naštěstí orientuje na ségru manžela má tři děti takže je často u nich ale bojím se až budeme mít mimi doma že se to otočí a to nechci
já si taky říkám že to není nic horzného že to nějak vydržím ale někdy mě vytočí kravina a nejraději bych utekla!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 10:12
Ahoj holky, tak já mám doma něco hodně podobného akorát horší v tom, že mě sem tchýně leze několikrát denně už teď ona je taková drbna, špicluje za záclonou všechno a všechny a pak mi to přijde vykládat. Nejhorší je, že tady ani na dvůr nemůžu vylézt, aby na mě nevylezla ze dveří nebo okna, kam jdu, jedu atd. Za pár dní budu mít miminko a to teprve asi začne blbinec, to jí tady budu mít nasáčkovanou pořád a ještě jsem nepřišla na to, co je rozumná mez a jak jí to vysvětlit, protože ať udělam co udělam tak to bude špatně a pak si postěžuje manželovi, ten vidí jen to, že se přece na vnoučátko hrozně těší a já to moc hrotim a ve finále se pak pohádáme my dva mezi sebou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 10:31
@vlastule30 uplně tě chápu můj manžel to vidí podobně jenže oni nejsou u všeho že holka tak to tě lituju že leze pořád za tebou ta moje jen někdy takže to ještě jde ale taky mám strach do budoucna aby se to nehoršilo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 10:51
Ona je takovej ten typ co je tak přehnaně starostlivá, že si ani neuvědomuje jak je tim otravaná. Vykládá mi tady o lidech, kt. já ani neznam. Teď se všema řeší, že mam po termínu porodu a malýmu se nechce na svět, tak obvolává známé a zjišťuje co mi čeká a pak mi to přijde vypovědět co zjistila…boha, já to přeci všechno vim, chodim k doktoru, řeknu jí to a ona si to pak obvolává, aby se asi ujistila nebo co… Většinou ty její návštěvy skočí u toho, že mi začne radit jak se pak budu o dítě starat a co a jak budu dělat, jako by se jí na to někdo ptal 
Vždycky jsem s ní měla vztah takový nijaký, ale co před víc než rokem zemřel tchán tak je to ještě horší, manžel je její jediný dítě, pak už má tchýně jen svojí sestru, ta už má dvě svoje vnoučata tak už na ní taky nemá tolik času a nic jinýho tchýně na práci nemá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 11:07
Když to tak čtu… tak koukám že je to všude stejné 
Bydlíme s tchánovci v jednom domě se společným vchodem (kdyby se manžel hodně snažil tak by to možná nějak vyřešit šlo ale tohle byla jednodušší varianta a v době kdy se to řešilo jsem ho ještě neznala a proto nemohla do toho zasáhnout).
Jelikož je manžel poslední ze třech dětí tak má poměrně staré rodiče. Já si s nimi prostě nerozumím ale před svatbou mi nikdy nevadili. Máme každý jiné životní hodnoty a zcela jinou představu o trávení volného času, chování domácího zvířectva, pěstování ovoce a zeleniny… Vzhledem k tomu že jsem „panelákové dítě“ tak jsem od začátku společného soužití zaujala postoj „JSOU TO PROSTĚ SOUSEDI V PANELÁKU“
Jenže ačkoliv nemám problém se starými lidmi tak tchyně mi po pár situacích leze neskutečně krkem ale zároveň je mi jí neuvěřitelně líto…Pravděpodobně čekala že bude mít poslušnou vesnickou slepičku co s ní bude kvokat o drbech. To já bohužel nejsem. Mám své názory a je mi nepříjemné jak se tchyně neustále staví do pozice oběti proto si i jakékoliv konfrontaci s ní vyhýbám. Po čase se mi pak doneslo jak si na mě stěžuje což mě přesvědčilo o její neupřímnosti. Nejsem z těch co by přišly do baráku a dělali revoluci. Chápu že jsou na něco zvyklí a akceptuji že v tom chtějí i dožít. Ovšem nenechám se zdeformovat na jejich úroveň. A ani dítě nehodlám vést k jejich stylu života. Trochu se bojím co nastane v létě až se prcek narodí. Trvalo mi dva roky než jsem ji odnaučila chodit mi nahoru Xkrát denně a to i v nevhodné hodiny (ráno mě přistihla už 3× nahatou a ani to ji neodradilo…) Osvědčilo se mi sice mlčet ale mít dostatečně nasraný výraz. Pokud je potřeba nějaká komunikace tak se snažím být stručná a věcná… žádné přílišné „vykecávání“. Když se potkáme na chodbě tak pozdravím, pokud zapřede hovor (už zjistila že nemá smysl mluvit o ničem jiném než o počasí) tak s úsměvem heslovitě odpovídám. Problém je v tom že ona je strašně negativní (viz. sotva napadl první sníh což je v druhé půlce ledna běžné tak místo pozitivního přístupu ve stylu je fajn že to vydrželo tak dlouho a teď teda asi už bude ta normální zima si začne stěžovat jak je tam hnusně… a čeká že já jí budu k tomu notovat )
Doufám že mé těžko vybudované a velmi křehké soukromí si udržím i po narození prcka jinak budu skutečně hysterická
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 11:36
To mě trvalo skoro dva roky když jsme se sestěhovali vybudovat si tady nějaké soukromí a aby tchýně pochopila, že mám vlastní kuchyň a jsme oddělená domácnost, pak to bylo nějakou dobu v pohodě. Jenomže pak tchán onemocněl, ona se hroutila neustále a co umřel tak pro nás najednou začala vařit, bez předchozí domluvy, když se jde jednou na oběd, hned je to automatika a na denním pořádku a mám obavy co pak bude až tady bude dítě, to jí dam jednou kočár a pak už sama s kočárkem nevyrazim, protože to bude automaticky její přece 
jakmile začneme s manželem cokoli dělat venku tak přijde, začne radit a pomáhat, většinou to skončí hádkou, nerespektuje vůbec nic co chceme udělat, nemá ráda novoty. Na zahradu nesmim, protože to dělam špatně a kolikrát to ani nestihnu. Jsme třeba domluvené, že budeme tohle a tohle dělat, ale než vstanu tak je to hotové, protože tchýně v létě vstává s prvním světlem a kope už v 7 ráno nějaký záhony atd. atd. pak je strhaná, záda jí bolí a za všechno můžeme my, protože jí ani nepomůžem. Je to všechno pořád dokola a je to prostě vyčerpávající
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 11:48
@vlastule30 absolutně tě chápu… no… tak moje tchyně se naštěstí ještě stará o svého manžela. On pase celý den kozy a přes léto ho skoro nepotkám. Ona se hrabe na zahrádce a pak si stěžuje jak ji bolí záda. Já jsem zastáncem toho že pokud ji to baví ať to dělá protože to co pěstuje je fakt jen pro zábavu a já si raději koupím mrkev v obchodě (sice nebude tak zdravá ale bude krásná a chutná ne krabatá a rychle gumová) Věnovala mi záhonek… dala jsem tam jahody protože mě fakt nebaví zahradničit. Nechápe že já na tom nic nevidím a ke štěstí to nepotřebuji… Nerada tam i chodím už jen proto abych se tam s ní nemusela potkat…
S tou tvojí tchyní bych asi řešila tak že ať si na zahradě dělá co chce a kdy chce. Pokud bude chtít s něčím pomoct tak ať řekne co a neřeší kdy a jak. Vysvětli jí že možná z jejího pohledu to děláš špatně, ale že ty ten pocit nemáš a cítíš se velmi nepříjemně když tě považuje za neschopnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 12:04
Já tu její zahradu neřešim a nechodim tam už, ani se nesnažim, zahradničení mě hrozně nebaví a už jsem zaujala postoj, že když si neřekne tak jí nepomáham prostě… bude tady asi ještě veselo, ale co jsem těhotná tak jsem víc silná a naučila jsem se jen nedržet pusu a krok a všechno jí odkývat, jenom abych měla klid. Takže svoje soukromí se svým dítětem si prostě obhájím 
Nehodlam si jí sem necham nakýblovat a zbláznit se z ní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 12:07
@vlastule30 taky jsem odhodlaná rvát se za svůj klid a soukromí jako lvice. Nejhorší co může být je vystreslá matka protože potom je vystreslý a vzteklý i prcek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 12:13
Přesně tak 
držím palce, budeme se informovat já začnu boj už příští týden. Tady začnou problémy tím, že až bude malý na světě tak sem na těch prvních pár dní přijede moje mamka. Přijde mi to přirozené a chci jí mít u sebe, prostě máma je máma a nedokážu si představit, že řešim kojení s tchýní 
To bude první co tchýně nepochopí a hrozně se urazí a pak už to pojede 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.14 12:19
@vlastule30 přesně tak… vlastní máma je jedna a tchyně je prostě pro mě cizí člověk se kterým nejsem povinna mít jiný vztah než nuceně příbuzenský… Byla bych moc ráda kdybych měla nějakou normální tchyni… A věřím tomu že takové jsou…
Jsem na tebe fakt zvědavá.. nás to čeká až v létě - zatím mám za sebou 17týdnů takže ještě mám čas na „prohlubování pravidel“
Já teda nechci aby tu se mnou mamka byla… mám ji ráda… ale… chci vše dokázat sama a teprve když to nepůjde tak poprosit o pomoc… ale vzhledem k tomu že to zvládly jiné tak to zvládnu i já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
