Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No tak jedině určit pravidla a zatnout zuby. Já bych teda na to nervy neměla ![]()
Taky bydlime s tchyni v baracku a nekdy je to o nervy. Hlavne si nenech radit ohledne vychovy dítěte. My jsme mely problém, ze když holka zacala brečet a vztekat, tak nabehla tchýne, udelala co jsme po holce vyzadovali. Takze holka si zvykla ze babicka je vecný zachránce. Az sa to dotiahlo do toho, ze holka se vztekala klidne i celý den. Pak jsem si vyslechla, jak nejsem schopna vychovavat dite…Nastesti jsem si to vyříkala s tchyni, rekla ji názor ze to vdaka jejimu každodennímu zachranovaní je holka takova. Ted uz tchyne nezachranuje, a holka uz 8 den
je hodna a posloucha. Takze hlavna rada, nenech si radit do vychovy. Kdybych vratila cas, tak tomu zachranovani holky zabranit hned od zacatku.
Příspěvek upraven 08.01.14 v 14:42
A až se mimino narodí, to teprve bude veselo ![]()
Nezávidím, asi bych do společného bydlení nikdy nešla, ale přeju hodně sil a nervů…
@Dajdula taky jsem to navrhovala a jak jsem psala zizi - je to v plánu ale bohužel ne hned… Jenže pro muže je ten dům a všechno kolem srdcovka. Otec (nebožtík) jej postavil vlastníma rukama a muž se tady taky dře jak kůň. ![]()
A odříznout vlastní matku - to je pro něj očividně ten nejmenší problém
to zase já nějak nechci. Jako úplně zpřetrhat ty rodinné vyzby. Ona by nás totiž odepsala… Se svojí dcerou se nebavila skoro 20 let protože když si založila rodinu, tak odtud se švagrem utekli, než aby ji museli poslouchat…
Jsem asi blbější než jsem si myslela ![]()
@Etcetera78 nekdy je spolecne bydleni i vyhoda
. Zajistene hlídani kdykoliv, ja teda ocenila pomoc když mladsi holka byla poprvé nemocna a mela sílene horecky ( mela vtedy 6 mesícu ).Ale bacha, aby nevstupovala do vychovy dítěte. O tom něco „malo“ vím ![]()
Já bych jí navrhla, že barák odkoupíte a ona se odstěhuje, nebo se odstěhujete vy a ona ať si barák nechá. A uvidíte. Výčitky svědomí já moc nemám, tak s tím já bych problémy neměla
.
Víš, ono je to se staršíma lidma celkově problém. Kdyby to byla tvoje máma, dívala by ses na vše jinak. Můj 85ti letý táta u nás byl přechodně půl roku. Poslouchala jsem dnes a denně jeho lamentování na politiku, ale musel vidět všechny zprávy v televizi.Bylo to hodně náročné, ale byl to můj táta, milovala jsem ho a proto jsem byla ochotna i když s určitým sebezapřením ty jeho litanie poslouchat.
Víš, chce to drobet empatie i sebezapření, nikdy nevíma, jací budeme my.Chce si to uvědomit, jak bysme my chtěli, aby se k nám chovali ti ddruzí. Nikoho neomlouvám, ale kdo ví, jací budete vy, až zestárnete.
@Dajdula píše:
Já bych jí navrhla, že barák odkoupíte a ona se odstěhuje, nebo se odstěhujete vy a ona ať si barák nechá. A uvidíte. Výčitky svědomí já moc nemám, tak s tím já bych problémy neměla.
Tohle je dobrej nápad
moje tchýně si taky myslela, že se k ní nastěhujeme a necháme se buzerovat
a částečně i kvůli ní sme nakonec koupili domek cca 20 km od ní a žádný výčitky já ani můj muž nemáme ![]()
Manželův brácha žije teď asi třetí měsíc se svou matkou a zároveň manželkou a už po prvním měsíci soužití byli na nože. Navíc před tím spolu všichni krásně vycházeli, tchýně je to i moje a je to fajn ženská, ale žít bych s ní taky nemohla pod jednou střechou, ale to ani s našima, prostě s nikým. ![]()
A to se i před tím společným bydlením často (několikrát týdně) navštěvovali, měli se rádi a ještě ji „přemlouvali“ ať k nim jde bydlet.
@Etcetera78 píše:
A až se mimino narodí, to teprve bude veselo
Nezávidím, asi bych do společného bydlení nikdy nešla, ale přeju hodně sil a nervů…
Pod to se podepisuju: az se narodi dite, tak bud jooo hodne asertivni, v opacnem pripade doporucuju si opatrit velikou zasobu Vodky - ososbni zkusenost.
Zakladatelka:
Ach jo, odstěhovat se… jak by bylo krásné jenom se zbalit a vypadnout. Když to není tak jednoduchý. To je minimálně 6 měsíců než nám dají hypotéku - jestli vůbec (já teď s nemocenskou a do budoucna s mateřskou - to nebude taková hitparáda)
pak povolení stavby, přípojky, sousedi apod. to je cca další půlrok. Hrubá stavba by se měla nechat vymrznout a než bude k nastěhování… to je dohromady cca 2 - 3 roky a více. To si tady ještě užijeme peklo ![]()
Abysme platili nájem a hypo, na to nemáme…
Už aby se to zase přehnalo… kolikrát se bojím jít si i vyprat, abych nepotkala ten její kyselej čumák ![]()
Proto budoucí domeček v žádném případě nebude 2generační. Chci malinkej! a náš. ![]()
@Anonymní píše:
Zakladatelka:
Ach jo, odstěhovat se… jak by bylo krásné jenom se zbalit a vypadnout. Když to není tak jednoduchý. To je minimálně 6 měsíců než nám dají hypotéku - jestli vůbec (já teď s nemocenskou a do budoucna s mateřskou - to nebude taková hitparáda)pak povolení stavby, přípojky, sousedi apod. to je cca další půlrok. Hrubá stavba by se měla nechat vymrznout a než bude k nastěhování… to je dohromady cca 2 - 3 roky a více. To si tady ještě užijeme peklo
Abysme platili nájem a hypo, na to nemáme…
Už aby se to zase přehnalo… kolikrát se bojím jít si i vyprat, abych nepotkala ten její kyselej čumákProto budoucí domeček v žádném případě nebude 2generační. Chci malinkej! a náš.
Plán je to sice hezkej, ale aby ses toho dožila. ![]()
@bamba já to znám. Měli jsme to stejné s babičkou ještě u našich. Proto se snažím k tomu přistupovat s nadhledem. Jenomže tady je rozdíl v tom, že ona to dělá všechno naschvál a plně si uvědommuje následky. Její vlastní matka mi o ní do očí řekla, že je zlá a sobecká (ano, její maminka žije, nyní slavila 87 a má se čile k světu)…
Kdyby mi to dělala moje matka, tak ji z parta pošlu do háje a nebudu kolem dělat tanečky, my jsme zvyklé říct si co je potřeba. Jenomže jsem slušně vychovaná a se staršími lidmi se snažím jednat s úctou. Až jednoho dne pohár přeteče, to teprve bude cirkus
a ten přeteče hned, jakmile mi bude jakkoliv narušovat klid až budu s malou doma nebo přijde chytračit.
![]()
@1.zizi
no jóó, s tím pupkem to jde špatně
.
My pánujeme vlastní (o tom ona ještě neví). Ale to bude ještě nějaký rok trvat…