Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@lecijasek Už jsem psala několikrát, že je podezření na nějakou autistickou poruchu, vyšetření probíhají, chodí k psyhologovi na PPP.
Nejlépe na doporučení navštívit nějaké centrum pro autisty v okolí a posléze získat doporučení na klinického psychiatra, specializujícího se na autismus, normální dětský by to nemusel adekvátně posoudit.
Veškerá vyšetření jdou objednat ambulantně. Ty sama bys měla posoudit, zda je situace natolik vyhrocená, aby byla nutná hospitalizace ![]()
Mně přijde, že vzhledem k situaci je přístup velmi laxní a pomalý.
Můžu ti doporučit MUDr. Annu Hanušovou, která působí ve FN HK. Je to klinický dětský psychiatr se specializací na autismus.
@Anonymní píše:
má tam podezření na středně těžký autismus a Doporučení k zařazení žáka se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání stupeň 2, dyskalkulie, dysgrafie, nevyrovnaní intelektové schopnosti
Děkuji - tyto diagnózy nelze dítěti přivodit výchovou nebo hyperprotektivním přístupem. Držím palce, ať brzy víte, na čem jste a s čím bojujete. Pak je to mnohem snazší.
Myslím si, že pokud by byla dcera zakladatelky jinak nemocná, taky by ji dala bez řečí léčit do nemocnice. Dcera taky byla kojena do tří let, je ji 12.let, ukončila 6.tř. (pokud je třeba, tak se s ní učím-ne nijak intenzivně, jen to, co ji nejde a potřebuje vysvětlit). Když ji bylo 6.let byla jsem s ní v lázních jako doprovod, další rok jsem si pobyt platila (chodila do 1.tř., tak aby nezameškala školu). v 9.ti letech a když ji bylo 10., tak už byla v lázních sama na 4.týdny, každou neděli jsme za ni jeli na návštěvu a přežila to tam. Větší obavy jsem měla já, ale kamarádka, která tam pracuje jako dětská dr. říkala, že je úplně pohodová. Telefon jsme ji nechali, kdyby náhodou něco potřebovala.
Možná, že dcera zakladatelky zkouší, co mamka vydrží a co ji projde. U malých dětí se takové „hysteráky“ dají řešit pošplícháním studenou vodou u takové „slečny“ nevím. Každopádně odbornou pomoc potřebuje a mamka rady, jak se v takových situacích zachovat.
Zakladetelko, hlavně pečlivě zvaž, jestli ty hrozby sebevraždou jsou opravdu jen hrozby. Pokud ji nenecháte hospitalizovat, tak pečlivě hlídejte ![]()
@hanka.br. píše:
Děkuji - tyto diagnózy nelze dítěti přivodit výchovou nebo hyperprotektivním přístupem. Držím palce, ať brzy víte, na čem jste a s čím bojujete. Pak je to mnohem snazší.
Děkuji, Začínala jsem mít pocit, že jsem krkavčí matka ![]()
@Anulka píše:
Myslím si, že pokud by byla dcera zakladatelky jinak nemocná, taky by ji dala bez řečí léčit do nemocnice. Dcera taky byla kojena do tří let, je ji 12.let, ukončila 6.tř. (pokud je třeba, tak se s ní učím-ne nijak intenzivně, jen to, co ji nejde a potřebuje vysvětlit). Když ji bylo 6.let byla jsem s ní v lázních jako doprovod, další rok jsem si pobyt platila (chodila do 1.tř., tak aby nezameškala školu). v 9.ti letech a když ji bylo 10., tak už byla v lázních sama na 4.týdny, každou neděli jsme za ni jeli na návštěvu a přežila to tam. Větší obavy jsem měla já, ale kamarádka, která tam pracuje jako dětská dr. říkala, že je úplně pohodová. Telefon jsme ji nechali, kdyby náhodou něco potřebovala.
Možná, že dcera zakladatelky zkouší, co mamka vydrží a co ji projde. U malých dětí se takové „hysteráky“ dají řešit pošplícháním studenou vodou u takové „slečny“ nevím. Každopádně odbornou pomoc potřebuje a mamka rady, jak se v takových situacích zachovat.
ale pokud je autista nebo jinak psychicky nemocná, tak jí jakákoli výchova nepomůže
To prostě neovlivníš.
@lecijasek píše:
ale pokud je autista nebo jinak psychicky nemocná, tak jí jakákoli výchova nepomůžeTo prostě neovlivníš.
ano, pokud se prokáže autismus či jiná diagnoza, tak je to zcela o něčem jiném. To je mi jasné. Vím, že autistu vykolejí jakákoliv změna, cokoliv co je jinak než v zaběhnutých kolejích.
@Anonymní píše:
@lecijasek Už jsem psala několikrát, že je podezření na nějakou autistickou poruchu, vyšetření probíhají, chodí k psyhologovi na PPP.
pokud chodíte k psychologovi, šla bych se poradit v první řadě s ním, holčičku zná, určitě má větší přehled než dětská dr. i co se týče psychiky
každopádně je mi divné, že v 10-ti letech ještě ten autismus neprokázali, nebo nevyloučili… ono je s autistou třeba zavčasu začít speciálně pracovat, mám jednoho doma, tak trochu vím
@Anulka píše:
ano, pokud se prokáže autismus či jiná diagnoza, tak je to zcela o něčem jiném. To je mi jasné. Vím, že autistu vykolejí jakákoliv změna, cokoliv co je jinak než v zaběhnutých kolejích.
Podívej podezření je na základě dlouhodobého chování. Chceš tím říct, že dokud nemá potvrzenou diagnozu (vyšetření jsou dlouhá a je jich hodně) tak jí mám polévat vodou a pak po diagnoze se k ní mám chovat jinak?
Trochu postavené na hlavu ne?
I kdyby se neprokázal autismus ale jiná psychická nemoc, nic to nemění na faktu, že potřebuje odlišný přístup
@analoja píše:
pokud chodíte k psychologovi, šla bych se poradit v první řadě s ním, holčičku zná, určitě má větší přehled než dětská dr. i co se týče psychiky
každopádně je mi divné, že v 10-ti letech ještě ten autismus neprokázali, nebo nevyloučili… ono je s autistou třeba zavčasu začít speciálně pracovat, mám jednoho doma, tak trochu vím
To je na dlouhé povídání, nicméně o problému jsme věděli, ale ve škole byli vstřícní, chovali se k ní dle jejích potřeb (nemusela psát úkoly, když byla unavená mohla jsem jí nechat doma… ) takže jsme vyšetření akutně nepotřebovali. Začali jsme na začátku 4 třídy, ale ne z důvodu zhoršeného stavu (ten nastal teď) ale kvůli přípravě na druhý stupeň
@Anulka píše:
Myslím si, že pokud by byla dcera zakladatelky jinak nemocná, taky by ji dala bez řečí léčit do nemocnice. Dcera taky byla kojena do tří let, je ji 12.let, ukončila 6.tř. (pokud je třeba, tak se s ní učím-ne nijak intenzivně, jen to, co ji nejde a potřebuje vysvětlit). Když ji bylo 6.let byla jsem s ní v lázních jako doprovod, další rok jsem si pobyt platila (chodila do 1.tř., tak aby nezameškala školu). v 9.ti letech a když ji bylo 10., tak už byla v lázních sama na 4.týdny, každou neděli jsme za ni jeli na návštěvu a přežila to tam. Větší obavy jsem měla já, ale kamarádka, která tam pracuje jako dětská dr. říkala, že je úplně pohodová. Telefon jsme ji nechali, kdyby náhodou něco potřebovala.
Možná, že dcera zakladatelky zkouší, co mamka vydrží a co ji projde. U malých dětí se takové „hysteráky“ dají řešit pošplícháním studenou vodou u takové „slečny“ nevím. Každopádně odbornou pomoc potřebuje a mamka rady, jak se v takových situacích zachovat.
Připomněla jsi mi, jak jsem svého autistického syna ve třech letech osprchovala, když měl afektivní záchvat. Už jsem nevěděla skutečně co, tohle byla jedna z rad. Třásl se, řval dál a třásl se, bylo to strašné. Už jsem to nikdy neudělala. Diagnózu máme až od letoška. Mrazí mě, když si na to vzpomenu.
@Anonymní píše:
To je na dlouhé povídání, nicméně o problému jsme věděli, ale ve škole byli vstřícní, chovali se k ní dle jejích potřeb (nemusela psát úkoly, když byla unavená mohla jsem jí nechat doma… ) takže jsme vyšetření akutně nepotřebovali. Začali jsme na začátku 4 třídy, ale ne z důvodu zhoršeného stavu (ten nastal teď) ale kvůli přípravě na druhý stupeň
no, ono nejde ani tak o školu, o znalosti (matiku,…), jako o ten problém v komunikaci… jo, to by bylo taky na dlouho ![]()
každopádně stojím si za tím, že psycholog by byla moje první další akce, dětská obvykle tuší, ale neposoudí, je od toho, aby člověka poslala někam dál
@Eliška píše:
Připomněla jsi mi, jak jsem svého autistického syna ve třech letech osprchovala, když měl afektivní záchvat. Už jsem nevěděla skutečně co, tohle byla jedna z rad. Třásl se, řval dál a třásl se, bylo to strašné. Už jsem to nikdy neudělala. Diagnózu máme až od letoška. Mrazí mě, když si na to vzpomenu.
tak tuhle radu jsem taky dostala, naštěstí nezrealizovala ![]()