Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
10letá dcera vyděračka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
1.7.14 18:54
@Jana206 píše:
A má přímo stanovený individuální plán? To, že ji „učitelka nenervuje“,je sice hezké, ale nemyslím si, že by to bylo nějak účelné..Kompletní diagnostika je rozhodně na místě.
Jo jo má, pětistránkový manuál jak s ní zacházet. Na diagnostice se pracuje, jen jí prostě nechci vystresovat ještě 3 týdenní hospitalizací. Pokud nenajdu ambulantní pomoc, samozřejmě ji tam pošleme.
- Citovat
- Upravit
1.7.14 18:54
@Anonymní píše:
Píšu ti tady v té diskuzi, tenhle příspěvek dám anonymně, s ohledem na dítě, o kterém budu psát. Je to blízké dítě z mé rodiny. Byla od malinka uvztekanec, takový ten válící se človíček o zemi, a jak rostla, tak se to stupňovalo. Že měla její matka zvláštní výchovné postupy, že já sama v mé duši nesouhlasila s tím, jak jí vychovává, to tady rozebírat nechci, to dítě je mi hodně blízké, dokonce jsem jeho kmotrou. Neřeknu ti, kdy to začalo, možná před desátým rokem, prosila jsem, ať jí vezmou k psychiatrovi, docílila jsem jen toho, že mě odřízli, ačkoliv navzdory mým myšlenkám jsem nikdy neřekla nic matku kritizujícího, i ta matka je jeden z mých nejbližších lidí. Došlo to tak daleko, že mladá se sebepoškozovala, řezala se do rukou, oni to stále tutlali doma. Z chytré holky, kterou ona je, se stal postupem času grázl, co v sedmé třídě v pololetí propadal ze všech z 8 předmětů, do konce roku to zvládla lehce vytáhnout na trojky. Nic, oni se trápili, zakazovali, motivovali, slibovali, vyhrožovali…nic. Nakonec to ve 14 letech vygradovala, má nevlastního otce, ale tem je fakt svatý, nedělám to nikdy, ale za něj bych snad dala ruku do ohně… má ji od cca pěti let. Jednou jí ze zoufalství zakázali jít ven, běžně odešla po obědě a ještě ve dvě ráno nikdo nevěděl, kde je…tak prohlásila, že jestli jí nepustí a neodemkne ty dveře, půjde a řekne na polici, že jí sexuálně zneužívá. No on jí nepustil, druhý den ráno odešla ze školy a skutečně šla na policii a nahlásila sexuální zneužívání. Do takových podrobností, že nastalo tóčo nevídané…dopadlo to tak, že museli k psychiatrovi, neznám extra podrobnosti, nedělí se, ale až ten psychiatr, který ji narovinu řekl, že jí zavře a domů nepustí, dokud nebude v pořádku jí trochu srovnal. Dochází k němu už přes dva roky a ta změna je viditelná. A nejhorší na tom všem bylo, že to dítě bylo nešťastné, zoufallé, stále volalo svými projevy o pomoc a nikdo ho nevyslyšel v dobré víře, aby jí neublížili.
tvůj příběh, s plným vědomím že to nemusí být náš případ, mě posunul o další krůček ke katarzi, že dělám dobře když svojí skoro tříletou potáhnu na neuro a k psychologovi. Nedokážu si totiž představit, že by její chování mohlo ještě gradovat, jak poroste, a nemůžu to dopustit aby se nám vymkla vší kontrole. A hlavně, to dítě mi připadá nešťastné, a jestli je nějaká šance jak něco zjistit, tak do toho jít musím.
k zakladatelce, četla jsem skoro vše. Neviděla jsem vysvětlení toho proč je tak pozadu, chápu to dobře že diagnóza se teprve tvoří?? Proč není ve zvláštní škole? Ke společnému spaní atp se radši nevyjadřuju, je to každého věc, i když mě se to nelíbí.
musí to být pro tebe psycho 
, já vidím co mi dokáže dělat ta moje 3-letá, a stačí mi to bohatě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 18:56
@terinka4444 píše:
@anubis25 no, já bych se krapet ohradila proti nařčení, že spaní v posteli z ní udělá závisláka. Tohle je totiž sporná věc a nikdo do toho nemá co mluvit. V přírodě a tisíce let zpět spaly děti se svými rodiči a bylo to přirozené. Moje dítě s námi spalo v posteli zrovna tak, měla tedy svou postel vedle naší, ne přímo v posteli, ale na jednom velkém ložném prostoru. V srpnu před nástupem do první třídy řekla, že chce už do svého pokojíku a šla, ze dne na den. A je to výjimečný samostatný človíček. Takže spaním v posteli to nebude.
Moje 5,5 letá dcera s námi často spávala v ložnici do minulého týdne, kdy sama prohlásila, že se stěhuje do pokojíčku 
Prostor už máme, ale důvod byl jiný - trpěla od mala na noční děsy. I teď se občas stalo, že se v noci probudila, brečela, třepala se a že prý vidí sklípkany nebo nějaká strašidla. Trvalo i půl hodiny, než se utišila a zase usnula. Pořád si chtěla půjčovat baterku na svícení a ujišťovat se, že tam fakt nic není.
Taky je jinak v pohodě a samostatná. Chodí do školky, kde je celkem oblíbená, kamarádů má dost, lítá samostatně venku na hřišti se starím bráchou. Souhlasím s Tebou, já jsem jen vždy dbala na to, abychom měli všichni dostatek prostoru na spaní, děti vlastní postel, klidně v naší ložnici.
O těch nočních děsech jsme se bavili s psycholožkou, prý to není nic neobvyklého, zvlášť u živějších dětí, které mají bujnější fantazii..Takže jsme to nijak neřešili..I pro mě bylo příjemnější, když takové dítě spí ve stejné místnosti jako já než ho potom hledat po celém bytě..To se nám taky stalo, že se v řevu dostala až do křesla obýváku..Nejvíc to bylo mezi 2-4 lety, potom už čím dál méně, teď vyjímečně.
Nejmladší má dva roky, zatím spí v postýlce u nás v ložnici(má oddělané šprušle) a nemíním do toho nijak zasahovat. Minimálně rok, dva tam bude. Než si řekne, že chce jít za sourozenci, kde má už připravenou postel..
No, zakladatelka to myslela hlavně tak, že se dítěti osobně věnovala, nikam ho neodkládala, dlouho kojila, nenechávala řvát, uspávala..Ale co se týče některých reakcí, se to spíš obrátilo proti ní.
Nic z toho ale nedělá z dětí přehnaně závislé na rodičích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 18:57
@BaraF píše:
No, tak že je „jiná“ je jen eufemismus pro to, že je dost mimo, averze ke kolektivu a vrstevníkům je typická pro spoustu diagnóz (a ani ryzí introvertři nejednají tak, že nezdraví ostatní).
Asi je to i vaše vina, kdybyste jí naznačili, že některé řeči a jednání a absence slušného chování nejsou v pořádku, třeba by se trochu kontrolovala.
Každopádně je jistě čas na odborný zásah, hospitalizace a pozorování jsou určitě na místě. Řeči o srdcích pukajících žalem ze samoty jsou kecy, co nikomu nepomůžou.
nezlob se, ale máš zkušenost s nějakým autistickým dítětem? Jistě, mnohý autík pozdraví, ale mnoho jich pozdravu prostě nerozumí. Nečtou sociální situace, nerozumí jim.
Diagnóza autismus není potvrzená, ale je vyslovené podezření a např. to nezdravení na to poukazuje. Pokud s ní rodiče píšou úkoly, asi jí i řekli, že je slušné pozdravit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 18:58
Výborný rozumný názor. Držím palce, ať to zvládnete ambulantně, ať najdete odborníka, který jí pomůže, ať je z spokojená hlčičika. A kdyby přecijen ta hospitalizace byla potřeba, hodně síly a mysli na to, že jakkoliv to je a bude těžké, děláš to pro ni samotnou.
@Anonymní píše:
Jo jo má, pětistránkový manuál jak s ní zacházet. Na diagnostice se pracuje, jen jí prostě nechci vystresovat ještě 3 týdenní hospitalizací. Pokud nenajdu ambulantní pomoc, samozřejmě ji tam pošleme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 18:58
@Anonymní píše:
@Jana206 takto jí to samozřejmě podávám. Jenže o kamarády nestojí, s dětmi nekomukuje, vy to pořád vztahujete na sebe, já taky jezdila na tábory v nemocnici trávila měsíc a líbilo se mi tam. Jenže dcera je jiná. Teď byla na víkend ze školní družinou na chatě - důvod - měla tam svoji milovanou učitelku, děti jsou pro ní obtěžující, nikdy je ani nepozdravila ani ve školce a ani za 4 roky ve škole. Odjížděla v pátek 18 hod a v neděli v 10 už byla doma, vyřízená spala celou neděli a pondělí, do školy jsme ji nedostali. Trvalo týden, než začala nějak normálně fungovat -jíst, spát
A vyšetřil ji už někdo - psycholog, psychiatr? Psala jsi, že nerozumí matematice, že na to máte papír… Ale zaměřoval se někdo na tento problém? O tom nic nepíšeš nebo jsem přehlédla. To se přece muselo už dávno řešit, že nekomunikuje, nenavazuje kontakt s vrstevníky 
Přece takové chování se už řeší na úrovni mš, kdy často samy učitelky doporučí odborné vyšetření?
Každopádně čím víc píšeš, tím víc si myslím, že je hospitalizace víc než na místě. Už samo tohle by byl pro mě velmi závažný důvod k vyhledání odborné pomoci, nemluvě o sebepoškozování a teď ty řeči o sebevraždě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.14 18:58
@berry4 píše:
No já se nad vším pozastavila z toho důvodu, že v 10 ti letech mi nepřijde standartní taková péče o dítě. Do školy může jezdit sama, spát by už taky dávno měla sama-to všechno v ní totiž buduje vlastní identitu a samostatnost. A především-pocit vlastního dospívání a utváření si vlastního vědomí. Nikde nečtu, že má třeba zvíře, nebo chodí do kroužku, všechno mi přijde vůčiní soutředěné na ni samu.
Nejspíš má i velký problém v učení, což jí vůbec nepřidá a trpí flustrací, že nestačí dětem ve třídě.
Je to jedno s druhým.
Možná právě tím, že z toho všeho je flustrovaná, vyvolává tahle volání po sebezničení, neví, jak jinak dát najevo vlastní beznaděj.
Těžko říct.
Možná by potřebovala zvolnit-někde ve vyrovnávací třídě s malým počtem dětí a najít si nějaký zájem.
Píšu sem jen názor vytvořený z toho, co tu čtu.
Někdy všeho moc škodí.
I ten strach z hospitalizace o mnohém svědčí.
A možná ty bys měla lépe číst Ve třídě je jich 8, autobus do školy-ze školy nejezdí, zvolnit už není kam. A to že mám strach o dítě je normální, obzvlášť když se nechová standartně
- Citovat
- Upravit
1.7.14 18:58
Vůbec bych se nerozmýšlela. Já bych chtěla své dceři pomoci a doma jí teda moc nepomůžeš. V deseti letech není tak malá, aby nezvládla tři týdny mimo domov. Nevím na co čekáš. Co kdyby své výhružky splnila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 18:59
@Eliška píše:
nezlob se, ale máš zkušenost s nějakým autistickým dítětem? Jistě, mnohý autík pozdraví, ale mnoho jich pozdravu prostě nerozumí. Nečtou sociální situace, nerozumí jim.
Diagnóza autismus není potvrzená, ale je vyslovené podezření a např. to nezdravení na to poukazuje. Pokud s ní rodiče píšou úkoly, asi jí i řekli, že je slušné pozdravit
Taky to tak vidím - autistické dítě bude „papouškovat“ cokoliv, ale situaci ve skutečnosti nerozumí..Tak je to i u syna kamarádky.
Autismu je hodně forem a stupňů, konečná diagnoza zatím není.
A na klasické výchovné metody(odměny, tresty),autistické dítě nereaguje. Nerozumí tomu. Odměna ani trest pro něj nemají vypovídající hodnotu jako pro zdravé dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 18:59
@Anonymní píše:
Jo jo má, pětistránkový manuál jak s ní zacházet. Na diagnostice se pracuje, jen jí prostě nechci vystresovat ještě 3 týdenní hospitalizací. Pokud nenajdu ambulantní pomoc, samozřejmě ji tam pošleme.
IVP museli dcerce vystavit v PPP na základě nějaké diagnózy, která ji limituje v učení. Co přesně tam máš napsáno jako diagnózu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.14 19:00
@lecijasek Už jsem psala několikrát, že je podezření na nějakou autistickou poruchu, vyšetření probíhají, chodí k psyhologovi na PPP.
- Citovat
- Upravit
1.7.14 19:00
@Anonymní píše:
A možná ty bys měla lépe číst
Ano ano, zatím, co jsem psala, naběhly další příspěvky. Takže toto beru zpět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.14 19:05
@hanka.br. píše:
IVP museli dcerce vystavit v PPP na základě nějaké diagnózy, která ji limituje v učení. Co přesně tam máš napsáno jako diagnózu?
má tam podezření na středně těžký autismus a Doporučení k zařazení žáka se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání stupeň 2, dyskalkulie, dysgrafie, nevyrovnaní intelektové schopnosti
- Citovat
- Upravit
1.7.14 19:10
@Anonymní píše:
@lecijasek Už jsem psala několikrát, že je podezření na nějakou autistickou poruchu, vyšetření probíhají, chodí k psyhologovi na PPP.
Tak jak píšeš na diagnoze se pracuje, počítám už hodně dlouho, vzhledem k tomu, že ty projevy jsou opravdu alarmující. To je i důvod proč bych se klonila k hospitalizaci, mohli byste mít jasno a čím dřív bude jasno, tím dřív na tom můžete začít pracovat Diagnozou to totiž teprve začíná…
Ještě mě napadla apla, pokud je podezření na autismus: http://www.praha.apla.cz/
I když nejsem odborník, ale nesedí mi tam to, jak píšeš, že jsi zmínila pobyt v nemocnici a začala sekat latinu. To mi na autistu prostě nesedí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
