Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
No, vždy jsem měla problém se od bývalého přítele odpoutat. I když na mě nebyl hodný, tak jsem se k němu nakonec vždy vrátila. Nevím, vždy mě nějak přiměl, abych si nakonec stejně řekla, že to bez něj asi nejde. Vždy mě získal zpět. Vždy jsem se mu ve všem snažila vyjít vstříc a nemohla ho nechat “na holičkách”. I když mi bylo dobře s někým jiným, tak jsem nevěděla, jak z tohohle pryč. Spoustu dobrých věci jsem absolutně zazdila jen pro tento vztah a vážně těžko říct proč.. sama jsem tomu moc nerozuměla. S tím druhým jsem se znala už vážně dlouho, takže jsme věděli jací jsme, měli jsme spolu spoustu zážitku, společně straveneho času a poznávání se.. Každopádně bývalý přítel to vzal tak, že doufá, že bude dítě jeho a i kdyby ne, chce mi pomoct, ale rád děti. Druhý má spíš rád svobodu a chtěl, bych šla na potrat, takže asi tak… celé se časem dost zamotalo, změnili se názory a tak dále.
Hmm, takže původní přítel by dítě chtěl (i kdyby nebylo jeho) a nový partner ho nechce… Myslím, že si vyměnila perfektního chlapa za bohéma, s kterým tě nic dobrého nečeká (alespoň v oblasti rodinného života).
@awesomeone píše:
Nebudu komentovat situaci, jen se vyjádřím ke jménu ditete. . . Nechápu ženy, které dávají dítěti jméno po otci! Ty to dítě porodis, tak ať nese Tvé jméno a pokud chce chlap, aby se jmenovalo po něm, tak ať si Tě vezme. Kdyby Te, nedej boze, opustil, zůstaneš sama s dítětem jeho jména? A co když budeš mit další dítě s někým jiným? Bude se zase jmenovat po otci? To už pak máš 3 členy rodiny a každý jiné příjmení. Vysvetluj to pak tem dětem. . . Jo, je to dneska vcelku normální, ale ja bych to tak nechtěla.
Já nejsem vdaná a dítě má jméno po otci
Sice jsem ho porodila, ale kdyby nebylo jeho spermie, nic neporodím. Kdybychom se náhodou teď po 16 a více letech rozešli, nebude mi vadit, že syn má jeho příjmení. Jeho otcem bude napořád. Další dítě ve 40 neplánuju, takže by ani nevzniklo nové s jiným příjmením. Rodinu dělá muž a žena a děti. Ne příjmení. Jako on dostal jméno po svém otci, já ho dostala po svém. Máma se pak ještě stihla dvakrát vdát a já se jmenovala jinak. Naše rozdílná příjmení byl ten nejposlednější problém z posledních, co bychom řešili. Navíc jsem ráda, že si mě ani jeden z „otců“ neosvojil a nemám jeho příjmení. Když nejsem jejich „krev“.
Vždyť je to naprostý nesmysl. Zakladatelka by musela být naprostý mimoň, pokud by se rozcházela a spala stále s tím od koho chce odejít, zároveň i s novým objevem - a k tomu všemu by se ani s jedním nechránila. To už mi vážně připadá jako naprostý výmysl. ![]()
Mam pocit, ze v dnesni dobe - dat prijmeni po chlapovi = oznacit verejne otce
aby okoli videlo, ze se tatinek hlasi k diteti
@Anonymní píše:
No, vždy jsem měla problém se od bývalého přítele odpoutat. I když na mě nebyl hodný, tak jsem se k němu nakonec vždy vrátila. Nevím, vždy mě nějak přiměl, abych si nakonec stejně řekla, že to bez něj asi nejde. Vždy mě získal zpět. Vždy jsem se mu ve všem snažila vyjít vstříc a nemohla ho nechat “na holičkách”. I když mi bylo dobře s někým jiným, tak jsem nevěděla, jak z tohohle pryč. Spoustu dobrých věci jsem absolutně zazdila jen pro tento vztah a vážně těžko říct proč.. sama jsem tomu moc nerozuměla. S tím druhým jsem se znala už vážně dlouho, takže jsme věděli jací jsme, měli jsme spolu spoustu zážitku, společně straveneho času a poznávání se.. Každopádně bývalý přítel to vzal tak, že doufá, že bude dítě jeho a i kdyby ne, chce mi pomoct, ale rád děti. Druhý má spíš rád svobodu a chtěl, bych šla na potrat, takže asi tak… celé se časem dost zamotalo, změnili se názory a tak dále.
Takže budeš nejspíš na dítě sama. Protože málokterý chlap vydýchá kukačku. Ono se to teď říká, jak ti bude pomáhat a tak. Blablabla. Porodíš-li dítě, které bude jako když z oka vypadne tvému bohémovi, ješitnost se ozve. Každopadně jsi nezodpovědná, že nemyslíš ma antikoncepci a spíš s chlapama jak na běžícím pásu. Dítě si zaslouží přijít do světa chtěno a milováno. A ne že se před jeho narozením bude pomýšlet na potrat jenom proto, že guma je fuj a nebo „selhala“ antikoncepce ![]()
A teď chodíš se kterým? S tím, co chtěl potrat? Píšeš, že jsi si stejně jistá, kdo z nich je otec, tak kterej teda? ![]()
Většina z vás to tady píše jako bych ho poznala, šla s nim dvakrát na kafe a už s nim chodila. Teda tak na mě působí ty zprávy stylu “vůbec se neznáte”. Samozřejmě vím, že jsem to cele udělala špatně, protože nemělo cenu zůstávat ve vztahu ve kterém jsem nebyla spokojena, nebo se do nej opakovaně vracet, protože to nebyl náš první rozchod a ani nebylo dobré nechávat toho druhého dlouho čekat a sama sebe trápit svou nerozhodnosti, neschopnosti udělat nějaký razantní krok vpřed, ujasnit si své city zavčas a tak dále. Bohužel jsem toho udělala špatně v tomhle ohledu dost, ale to už trošku jdeme bokem. To bychom tu všichni byli asi opravdu dlouho, kdyby to měla psát všechno od začátku. Šlo mi asi o to, že jsem doufala, že né pro všechny budu úplně špatná, ale to tu ve většině stejně jsem a asi bych se neměla divit. Třeba mě to přiměje nad tím víc přemýšlet a přiznat si to. Nejsem vůbec hrdá na to, že musím říct “nejsem si jistá, kdo to je”. Stále si myslím, že by to mohlo být horší, ale i tak si přijdu jako trubka. Chránila jsem se, ale očividně marně. Holt jsem měla štěstí na takovou dobu, kdy je to úplně zamotané. A kdy mám plodné dny jsem v tu dobu nevěděla.. kdyby to bylo o týden dříve nebo později, tak by to bylo hned úplně jiné, ale kdyby kdyby.. test určitě udělám, protože to samozřejmě chci vědět a potencionalni otci určitě taky. A ano, oba vědí, že je to takhle. Ten rozchod byl vlastně nakonec dost spontalni. Druhy kluk o chtěl ukončit, řekl mi, že mě miluje, ale akorát ho to naše baveni trápí a nevypadá to, ze bych se chtěla s přítelem rozejít a ze to bude lepší. V ten moment mi došlo, co pro mě to všechno znamena a jak strasne by mi chyběl a bylo by mi to lito a když jsme pomalu oba brečeli nad tím, ze by to mělo být naposledy..bylo jasné, co bych měla udělat. ![]()
@Russet jsi jeden z mála případů, který žije s otcem dítěte.. V práci vidam spoustu samozivitelek s několika dětmi, tolika jmény, že z toho člověku až není dobře. Prostě takové ženy nechápu a chápat nebudu. Nehlede na to, že jdeme svým dětem příkladem . . . ale to ať si každý posoudí sám. Můj názor je takový a těžko bude makový ![]()
@Russet chápu, že k dítěti tu spermii potřebuješ, ale srovnávat tento dar s těhotenstvím, porodem a vlastně i následnou péčí o dítě je neumerne a tak i tento argument ![]()
Příspěvek upraven 15.08.18 v 08:49
Ja se zacinam ztracet..takze oba muzi vedi,ze cekas dite a nevis se kterym.Tvuj opevovany druhy pritel ale dite nechce (ani kdyby bylo jeho),posila te na potrat,ale ty s nim presto jsi a dite si hodlas nechat?Puvodni pritel by dite chtel,i kdyby ne jeho?
Mam pocit,a nepise se mi to dobre,ze jsi adeptka na potrat a dalsi rozchod.Mela by sis totiz ujasnit,co je v zivote dulezite.A jmeno ditete to fakt neni.Zrejme to dopadne tak,ze s prckem zustanes sama,tipuju,ze bude novejsiho pritele a ten puvodni od nej da ruce pryc,prestoze ted by treba zajem mel.
Ja te trochu uklidní. MIstni prispevatelky jsou většinou svatyně, pro které jsi za couru, Ale z toho si nic nedělej. Ja tvou situaci chápu, protože kamarádka to mela velmi podobne. Mela s přítelem hrozne problémy, ale porad nebyla připravena ho opustit. A ano, v rámci záchrany vztahu s nim i dal spala. Pak úplně na konci to možná bylo tak z nostalgie, ze tedy naposledy, nebo nevím, ale asi spis kdyby se to náhodou jeste povedlo zachránit. A do toho se uz viděla s někým jiným. S kým taky spala (no joooo, jako bych vas všechny slyšela, nebojte, své názory na tuto situaci psát nemusite). Toho druhého narozdíl od byvaleho přítele nemilovala, byl to prevoznik. Prý s nim používala kondomy, ale doteď si pamatuju,jak míč jendou volala, ze ma strach, ze proste nastala nějaká situace, kdy by teoretický mohla otěhotnět (nevím, jestli místní puritanky zajímají detaily, tak je vynecham)… nakonec z toho naštěstí neotehotnela, ale bylo to v době, kdy jeste byla s oběma. S přítelem se to bohužel nepodarilo zachránit, z převoznika se vyklubal trochu magie, takže teď uz neni s nikým. Ale taky klidně mohla byt tehotna taky “s oběma”… možná by bylo fajń až se tu objeví někdo, kdo te podpoří a kdo tomu rozumí, vypsat ty termíny (kdy byla MS,kdy ovulace atd.), třeba když to někdo nějak zanalyzuje, tak by to na nějaký den mohlo ukázat?
Jinak ti dva o sobě navzájem vědí? A ty s někým z nich teď jsi? A tvá intuice spis ukazuje na toho druhého?
@Anonymní píše:
Ahoj. Dost pochybuji, že zde bude víc dam, které se setkaly se stejnou otázkou, ale třeba mi někdo poradí a hned mě nezavrhne jako nějakou lehkou holku a blbku.
Byla jsem s přítelem 2,5 roku, ale už nějakou dobu jsem se bavila s jedním kamarádem, který mě chtěl, ale já ho brala jen jako kamaráda. Ale citum neporucim a po nějaké době jsem si začala pripoustet, ze k němu nejspíš něco cítím. Nechtěla jsem si to připustit úplně a ani opustit přítele, tak jsem s nim přerušila kontakt. Ale když jsme měli s přítelem takové horší období, tak jsem se s nim zase začala vídat a víc si uvědomovat, že je mi s nim moc dobře a nejspíš jsem se celou dobu bránila něčemu, co by mi do života přineslo samé pozitivní věci. Jen mi ještě chvíli trvalo než jsem dokázala s přítelem vztah uzavřít, takže když jsem se s nim rozchazela, tak jsem už moc dobře věděla, co chci a začala chodit s tím druhým klukem, protože už bylo vše dost jasné po té docela dlouhé době, co jsme se znali.. (snad je to aspoň trošku přijatelné a normální vysvětlení toho proč jsem se s někým rozešla a nebyla minimálně další půl rok sama.)
No a protože podle těch různých kalkulaček a podobných věcí na internetu je 5 možných dní otěhotnění, tak jsem v pasti, protože těch 5 dní zrovna vyšlo na dny mého rozchodu a začátku… Je pravda, že někde na nějaké té stránce na internetu určí z těch 5 dní, kdy byly plodné dny 1 den, kdy je největší pravděpodobnost, že je to ten osudný den. A to jsem byla samozřejmě jen s tím jedním. Ale je tam i den, kdy jsem byla ještě s tím druhým a ostatní dny jsem byla úplně sama. Vzhledem k těm dnům, co jsme dělali a jak to vypadalo jsem si víceméně jistá, který z nich to je. Ale čím víc jsem těhotná, tím víc se toho všeho bojím. Test z plodové vody nechci a test krve jsem našla jen opravdu drahý, takže ho můžu dělat až po porodu a to mě zase mrzí, že při porodu nemůžu nahlásit otce a příjmení? Asi moje… stalo se to některé? Řeknete mi k tomu něco, prosím? Vlastně asi ani nevím jakou mám představu o tom, co bych chtěla číst…jen doufám, že mi všechny nenapíšete, že jsem jen úplně blbá a tečka. Sama si nemyslím, že bych udělala něco tak hrozného, ale situace je to ve výsledku deprimujici a nikdy by mě nenapadlo, že bych se v takové situaci ocitla. Vždy jsem nechapala, jak nemůžou slečny vědět s kým mají dítě, protože tohle přece holka má vědět, když teda nespala v jeden den s 3 kluky. A hle, ačkoli jsem nic takového neudělala, tak jsem se ocitla v situaci, kdy nevím a přijdu si za to hrozně. Ale na miminko se těším a na potrat jsem jit nemohla, nepřijde mi to správné.. :/ co si tedy myslíte?![]()
Proč chceš být s chlapem, který chce abys šla na potrat?
Nech dat prijmeni po sobe. Vse se muze zmenit. Hlavne pokud je to tak zamotane, jak pises. Jeho prijmeni bych dala pouze v pripade, ze by byl otec jisty a stanoveny datum svatby. Stejne budes muset delat testy otcovstvi kvuli alimentum. Nas mladej otci z oka zrovna nevypadl a svou podobu jsem tam take moc nevidela. Nebyt fleku na zadech, myslim si, ze mi ho vymenili
.
Na ultrazvuku ti stanoví velmi přesně stáří plodu. U mně se trefili na den. Zcela přesně. Je to z toho prvního UTZ mezi 6-8 týdnem.
Podle plodných dnů nic nepočítej, to je nepřesné.
Takže chápu správně
ex by dítě bral tak jak tak (třeba doufá, že si tě tím udrží, jestli rozchod nebyl z jeho hlavy), ale ty nechceš jeho, novej dítě nechce tak jak tak. Oni oba teda ví, že jsi těhotná a nevíš čí to je?
No pěkná práce…Jako pokud chceš být fér, tak dítě pojmenuj po sobě a pak si udělej testy otcovství (případně požádej soud o určení otcovství s tím, o kom si přesvědčená, že je spíš otcem - pak testy nařídí soud). Beztak to budeš potřebovat kvůli alimentům (když s prvním nechceš být ty, a druhý dítě nechce).
Každé jiné jednání bude nefér vůči někomu z vás (včetně toho prcka). A stejně to nějak řešit musíš, když oba „VÍ“…
Protože pokud tomu necháš volný průběh, tak ti to beztak někdo z nich vyčte, dřív nebo později.
Příspěvek upraven 15.08.18 v 09:02