Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč zíváme… Já myslela, že jen když/proto, že jsme ospalí.
*O jeho významu soupeří dvě fyziologické teorie: 1. zvýšení okysličení krve a mozkových struktur, 2. rychlé ochlazení krve a zabránění přehřátí mozku. Podle posledních prací převládá názor, že jde o reflex určený k lepšímu ochlazování mozku, který pak lépe pracuje i usíná.
Zívání je nakažlivé u člověka, primátů a snad i psů. Je projevem vcítění, empatie. Polovina lidí zívá do pěti minut potom, co vidí nebo slyší zvuky zívání. Zívají i nevidomí, když tyto zvuky slyší. Tím se jaksi mentálně přizpůsobujeme, připojujeme k psychickému stavu lidí (tlupy) okolo.*
@Žirafa 69 píše: Více
Od doby co mam astma, zivam hlavne kdyz mi dochazi kyslik..
Jak zacnu vice zivat, nemuzu se donadechnout a nuti me to se prodychnout pres to zivani.. vim ze je maler.
Takze jo, tohle v praxi fakt funguje, ne jen jako signal unavy.
@Žirafa 69 píše: Více
Já zívala už při čtení tvého příspěvku. Jsem na to hrozně chytlavá. ![]()
Kýchání…
Když kýchneme, zastaví se všechny tělesné funkce, včetně srdce.
Kýchat můžeme jen když jsme vzhůru.
Při kýchání zavíráme oči, je to instinkt který nás chrání před popraskáním žilek.
Kýchání bychom neměli bránit, můžeme si poranit ušní bubínek.
@Konys píše: Více
Chápu. Já zjistila, že občas zívám, když jsem třeba nervózní.
@Anna766 píše: Více…tím pádem třeba nanést si čerstvě řasenku a pak kýchnout je k nas…štvání.
A když někdo kýchá a zacpává si při tom nos, tak říkám, ať to už nedělá. Může například prasknout bubínek či drobné cévky v oblasti hlavy a obličeje (jak píšeš) a dokonce je popsán případ prasknutí žebra u ženy s osteoporózou, což prý bylo spíš výjimečné.
@Žirafa 69 píše: Více
Dokážu rozzívat i velké kočky.
Probatum est. ![]()
@Žirafa 69 píše: Více
Ta dvojka mi nějak nesedí. Jak by se zivanim ochlazovala krev? Kdyby to tak fungovalo, v létě a při nemoci bychom zivali o 106.
A teď otázka k zamyšlení. Jak vzniklo, že je něco zrovna o 106? ![]()
@malákráličice
Vše prý začalo sázkou dvou přátel uzavřenou v roce 1880. Jeden z nich byl zamilovaný do dívky a chtěl ji získat do svátku sv. Jana Nepomuckého. Zbývalo do něj 106 dní.
Každé chapadlo u chobotnice,, přemýšlí " samostatně. A komunikuje s ostatními chapadly.
@inkakřivák píše: Více
Ano, a dokonce žijí svým vlastním životem, i když jsou oddělena od těla. A nejde o posmrtné křeče. Chapadla nevidí, ale se řídí hmatem, teplem a chladem.
Prý je to tím, že chobotnice mají zvláštní typ neuronů, tzv. nociceptory, které reagují na nebezpečí. Máme je i my lidé, ale u nás je kontroluje páteř – takže naše utržená ruka už na bolest nezareaguje.
Mě fascinuje podmořský svět, a když tak koukám někdy na Zoom, tak fakt kolikrát valím oči.
To mi připomnělo…před pár dny jsem viděla video, jak kytovec „spolknul“ kajakáře (což natáčel jeho otec), ale naštěstí ho pak vyplivnul. Prý se spekuluje, jestli je to pravda. Posuďte sami.
@Žirafa 69 já si myslím, že jo, velryby mají úzký jícen. Ale neotevřel a jsem odkaz, takže nevím, o kterou jde.