Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:, že svatba (resp. vznik SJM) by pro mne za současných okolností byla bez nějaké úpravy SJM zřejmě velmi nevýhodná. Byť partner není žádný loser, já jsem prostě ta zámožnější z nás s větším potenciálem růstu.
Rozdělovat SJM hlavně proto, že celým svým majetkem odpovídám za každou chybu, kterou profesně udělám. Jsem pojištěna, nicméně pojistka má řadu výluk a kdyby se mi náhodou povedl průšvih, není fér ho potápět sebou.
A ještě ta věta, že jsi mu dala vytouženého syna…
To vyzní úplně jinak, už mě asi nepresvedcis, že s rozdělením SJM máš dobře úmysly.
Já věřím, že vám to teď funguje. Ale jednou vás to dožene.
Cítíš se být nad ním. A říkám ti to z pozice ženy, která si vzala a má rodinu s mužem, který také vydělává méně peněz. A taky mi změna jména zkomplikovala pracovní situaci. (Nehledě na to, že můžeš mít dvě příjmení).
Já ti zakladatelko rozumím, chápu, co se ti odehrává v hlavě, ale asi bych prostě počkala, až mě tyhle pocity zase přejdou. Jsou svátky, sentiment, vidíš kolem sebe ty známe, co byly požádány pod stromečkem, je celkem nepřekvapivé, že to na tebe dolehlo.
S partnerem jste měli nějakou domluvu, a to, že ty bys teď změnila názor, vám může vztah narušit. Fakt bych se držela té racionální stránky.
Ale ty kecy s tou „pravou“ by mě štvaly, to ne že ne ![]()
Pokud podnikáš, považuji zúžení SJM za morální, ale dá se to řešit i jednoduše, nepodnikej jako OSVČ, založ si s. r.o. a dokonce si můžeš změnit příjmení, s. r.o. pojmenuj tvým jménem.
@Anonymní píše:… partner s tím má problém, neumí říct „miluju tě,”navíc má tendence to dost blbě „házet do vtipu,” kdy je schopný říct „té pravé lásku klidně vyznám” a na (dost nepříjemné, uznávám) dotazy příbuzných, kdy už bude svatba, odpovídat „až potkám tu pravou.” Já vím, žemne opravdu má rád hodně, nejspíš mne miluje, činy mi to dokazuje každý den, jen to prostě neumí verbalizovat.
Jak vis, ze to neumi?
Neumi to rict tobe, coz neznamena, ze se v jeho zivote pozdeji neobjevi nejaka jina, ktere to bude rikat rad.
A mezi „mit rad“ a "milovat " vidim ja obrovsky rozdil.
@Modra1 píše: , že svatba (resp. vznik SJM) by pro mne za současných okolností byla bez nějaké úpravy SJM zřejmě velmi nevýhodná. Byť partner není žádný loser, já jsem prostě ta zámožnější z nás s větším potenciálem růstu.A ještě ta věta, že jsi mu dala vytouženého syna…
To vyzní úplně jinak, už mě asi nepresvedcis, že s rozdělením SJM máš dobře úmysly.
Já věřím, že vám to teď funguje. Ale jednou vás to dožene.
Cítíš se být nad ním. A říkám ti to z pozice ženy, která si vzala a má rodinu s mužem, který také vydělává méně peněz. A taky mi změna jména zkomplikovala pracovní situaci. (Nehledě na to, že můžeš mít dvě příjmení).
Ne, ne, tak to není. Já to o tom SJM a tom příjmení psala hlavně proto, abych tu nebyla nařčena z toho, že jsem tu nechuť ke svatbě pouze předstírala a ve skutečnosti se chci „přiživit na mužových penězích” a chci aby celá rodina měla jedno příjmení (protože to bychom neměli ani tak). Ani jedno z toho ve skutečnosti není racionální důvod ke svatbě. O možnosti dvou příjmení vím.
Rozhodně se necítím být nad ním, my jsme si aktuálně (nejen) příjmově rovni (ne majetkově, což je spíš přístupem k penězům, muž trochu víc utrácí, já spíš investuju) jen já mám pokud jde o peníze asi větší potenciál růstu, což je dáno hlavně profesí, ne nějakou mou „výjimečností”.
@DanielaD píše:
Pokud podnikáš, považuji zúžení SJM za morální, ale dá se to řešit i jednoduše, nepodnikej jako OSVČ, založ si s. r.o. a dokonce si můžeš změnit příjmení, s. r.o. pojmenuj tvým jménem.
To je samozřejmě varianta. V budoucnu o ní uvažuji. Teď to naráží na povinnou výši pojistky, která je tak drahá, že bych vydělávala fakticky jen na ni. To bych musela hodně máknout, což aktuálně s 10měsíčním dítětem není úplně reálné.
@carsin píše:
Jak vis, ze to neumi?Neumi to rict tobe, coz neznamena, ze se v jeho zivote pozdeji neobjevi nejaka jina, ktere to bude rikat rad.
A mezi „mit rad“ a "milovat " vidim ja obrovsky rozdil.
Ano, přesně tohle je to, co zakladatelka ví a přestože rozumem chápe, že se rozpadne pulka manželství a přestože ví, že jim to zatím klape, tak by chtěla to gesto, které by rikalo: miluji tě (tak moc, že s tebou chci zestárnout).
@carsin píše:
Jak vis, ze to neumi?Neumi to rict tobe, coz neznamena, ze se v jeho zivote pozdeji neobjevi nejaka jina, ktere to bude rikat rad.
A mezi „mit rad“ a "milovat " vidim ja obrovsky rozdil.
Ano, bohužel. Tahle varianta tu je. On má trochu nereálné představy o lásce, myslí si, že pravá láska je nějaký pocit naprosté extáze z pouhé přítomnosti druhé osoby, který přetrvává a nikdy nezmizí. Prý už to zažil. Bylo mu devatenáct, scházeli se tři týdny a pak už ji nikdy neviděl.
@Anonymní píše:
Mám prostě hromadu racionálních a logických argumentů pro to se nebrat (kdybychom zužovali SJM, proč se vlastně brát, kvůli byznysu bych si stejně nechala své příjmení) a pak jeden velký, absolutně iracionální argument pro: prostě bych chtěla zažít ten pocit, jaký to je, když vás někdo natolik miluje, že je ochoten si vás vzít.
Něco Ti řeknu jako hodně zkušená:
nesmutni.
Ten, kdo Tě miluje, se především stará o vaše dítě i o Tebe a to je nejpodstatnější.
A nejde jen o SJM, ale taky o to, že právní úprava finančních povinností manželů v ČR je tak otřesná, že už kvůli tomu bych do manželství podruhé nikdy nevstoupila. Totiž, musíš platit případné manželovy dluhy.
Ta věta by měla stačit.
Nemusí k tomu nikdy dojít, ale taky může.
Kvůli tomu české svatby absolutně odsuzuji a ti, co se berou, neznají právní realitu.
@Anonymní píše:
Ne, ne, tak to není. Já to o tom SJM a tom příjmení psala hlavně proto, abych tu nebyla nařčena z toho, že jsem tu nechuť ke svatbě pouze předstírala a ve skutečnosti se chci „přiživit na mužových penězích” a chci aby celá rodina měla jedno příjmení (protože to bychom neměli ani tak). Ani jedno z toho ve skutečnosti není racionální důvod ke svatbě. O možnosti dvou příjmení vím.
Rozhodně se necítím být nad ním, my jsme si aktuálně (nejen) příjmově rovni (ne majetkově, což je spíš přístupem k penězům, muž trochu víc utrácí, já spíš investuju) jen já mám pokud jde o peníze asi větší potenciál růstu, což je dáno hlavně profesí, ne nějakou mou „výjimečností”.
Sama hledáš důvody, proč je svatba neproveditelná (a přitom je to tak jednoduchý - sro a dvě příjemní) a přitom se chceš vdávat. Asi máš málo práce.
To my ženy tak občas nevíme, co vlastně chceme a zbytečně si to komplikujeme. Funguje vám to, tak si to nekaz.
@Cimada píše:
Něco Ti řeknu jako hodně zkušená:
nesmutni.
Ten, kdo Tě miluje, se především stará o vaše dítě i o Tebe a to je nejpodstatnější.
A nejde jen o SJM, ale taky o to, že právní úprava finančních povinností manželů v ČR je tak otřesná, že už kvůli tomu bych do manželství podruhé nikdy nevstoupila. Totiž, musíš platit případné manželovy dluhy.
Ta věta by měla stačit.
Nemusí k tomu nikdy dojít, ale taky může.
Kvůli tomu české svatby absolutně odsuzuji a ti, co se berou, neznají právní realitu.
Ano, to je přesně to, co řeším. Nechci „ve jménu lásky” zatáhnout muže svého života do svých potenciálních finančních průšvihů a nechci být zatažena do jeho. Jen ty city mi v tom dělají binec.
@Anonymní píše:
To je samozřejmě varianta. V budoucnu o ní uvažuji. Teď to naráží na povinnou výši pojistky, která je tak drahá, že bych vydělávala fakticky jen na ni. To bych musela hodně máknout, což aktuálně s 10měsíčním dítětem není úplně reálné.
pojistka jde za tvým jménem popřípadě RČ, kdybys jméno měnila. Domníváš se, že se lidé neberou kvůli pojistce na podnikání?
@DanielaD píše:
pojistka jde za tvým jménem popřípadě RČ, kdybys jméno měnila. Domníváš se, že se lidé neberou kvůli pojistce na podnikání?
My si nerozumíme. Kdybych založila s. r.o. musela bych značně zvýšit pojistnou částku - to ukládá zákon. A pojistné by se pak pohybovalo v řádech statisíců ročně.
@Anonymní píše:
Ano, to je přesně to, co řeším. Nechci „ve jménu lásky” zatáhnout muže svého života do svých potenciálních finančních průšvihů a nechci být zatažena do jeho. Jen ty city mi v tom dělají binec.
od toho tady jsou právníci, notáři
Kdyby takto uvažoval každý, pak je každý podnikatel svobodná/ný
je to naprosto jednoduché, tak z toho nedělej drama
Díky za zajímavý úhel pohledu. Já mu ale opravdu nemůžu „dát” riziko zadlužení do konce života, pokud něco v práci podělám. V mé profesi jsou rozdělená SJM naprosto běžnou praxí, chráníme tím své rodiny.
A to, že nevěřím tomu „navždy”… no, to je bohužel pravda, no. Statistika. Jsem hodně racionální typ. On taky. Proto mne moje pocity teď tak zaskočily.