Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@laducha píše:
Já nedávno od extchána dostala nudle, které se prodávaly ještě za komunistů, se slovy
„Nic jim není, vařil jsem z toho jen jednou.“ Že to bylo před 30 lety, jaksi zapomněl dodat
My to přijmeme, poděkujeme a doma vyhodíme. Nic jiného s tím nenaděláš.
@chipsa píše:
My to přijmeme, poděkujeme a doma vyhodíme. Nic jiného s tím nenaděláš.
Já taky slušně poděkuju a cestou domů to vyhodím ![]()
@chipsa píše:
My to přijmeme, poděkujeme a doma vyhodíme. Nic jiného s tím nenaděláš.
Já to tedy ještě zkusím, zda je to použitelné… ne tedy 30 let staré nudle nebo prošlé maso to fakt ne, ale jinak běžně prošlé věci klidně sním. Taky se mi povede najít v lednici 2-3 měsíce prošlou zakysanou smetanu a podobně - otevřu a když správně voní, tak ji zblajznu.
Trošku mimo téma, ale dostala jsem od extchýně k 50tinám - maso na guláš v akci a kelímek šlehané nivy, co byla zkvašená.
@j.a.n.i1 píše:
Já to tedy ještě zkusím, zda je to použitelné… ne tedy 30 let staré nudle nebo prošlé maso to fakt ne, ale jinak běžně prošlé věci klidně sním. Taky se mi povede najít v lednici 2-3 měsíce prošlou zakysanou smetanu a podobně - otevřu a když správně voní, tak ji zblajznu.
Jo to to ano. Třeba oplatkům nic není. Jogurty jsou často v pohodě. Ale můj otec tahá ze sklepa zavařeniny ještě po své babičce, která zemřela v roce 1990. Vůbec mu nevadí, že už je tam vidět plíseń. No tak poděkujeme, aby se neurazil. Pak to otevřeme, samozřejmě všechno skvašené, červy tam plavou. Ono taky jde o to, toho staršího člověka neurazit, oni jsou na to dost citliví. Prostě to bereme jak to je.
Vezmu, poděkuju a vyhodím. proč do toho propána rýpat. No tak šetří, no. A je jenom jejich věc, kolik mají nebo nemají na účtu, ne?
Ono by to asi bylo v pohodě, kdyby si to staroušci neměli potřebu kontrolovat. „Ale ty nenosíš ty (o 2 čísla menší a než já starší) teplé bačkory. Ty nepoužíváš (zkratující) elektrickou deku. Ty sis sem nepověsila ty (děravé a několikrát sešívané) záclony. Ty si vůbec nevážíš, kolik ti toho dávám!“
@Majka13 píše:
Ono by to asi bylo v pohodě, kdyby si to staroušci neměli potřebu kontrolovat. „Ale ty nenosíš ty (o 2 čísla menší a než já starší) teplé bačkory. Ty nepoužíváš (zkratující) elektrickou deku. Ty sis sem nepověsila ty (děravé a několikrát sešívané) záclony. Ty si vůbec nevážíš, kolik ti toho dávám!“
Mám na tyhle dárečky speciální místnost, aby byly kdykoliv k nalezení a mohla se najít výmluva.
@chipsa píše:![]()
![]()
Mám na tyhle dárečky speciální místnost, aby byly kdykoliv k nalezení a mohla se najít výmluva.
Já už říkám, že všechno mám a nic nechci. Občas si teda odnesu polévku, protože děda vaří dobře a nechci odmítat úplně vše.
Ale za prvé nemám tak velký byt, abych to skladovala
A za druhé si vzpomenu na mamku, jak s dědou třídila věci po babičce. Neměla pytel jeden ale dva, a vždycky když se nekoukal, šup s opravdu brrr fuj věcmi do drhého pytle.
@Majka13 píše:
Já už říkám, že všechno mám a nic nechci. Občas si teda odnesu polévku, protože děda vaří dobře a nechci odmítat úplně vše.Ale za prvé nemám tak velký byt, abych to skladovalaA za druhé si vzpomenu na mamku, jak s dědou třídila věci po babičce. Neměla pytel jeden ale dva, a vždycky když se nekoukal, šup s opravdu brrr fuj věcmi do drhého pytle.
To ještě není nic proti tomu, když už dnes nežijící babička nás zvala na oběd
To bylo pro silné žaludky. Ona vůbec nebrala na vědomí trvanlivost masa a jiných pochoutek. Dávno neměla čich, tak jí nic nesmrdělo. My to potaji balili do ubrousků a tvrdili jsme babičce, jak nám šmakovalo ![]()
@Majka13 No papuče mi byly malé, tak jsem je poslala neteři a ty záclony, oni se ted zařizují, to víš, málo peněz a moc se jí líbily. Trochu fantazie a všechno jde. Jo je to únavné, ale myslím si, že lepší, než zranující pravda stylu - ta děravý záclony? jo ty šly do popelnice hned, si koupím hezké.
Já si tedy vzpomínám z dětství (už jsem nebyla zase tak malá) a dostávala jsem různě vypadající pochutiny od starších příbuzných nebo známých. Kolikrát ani nebyly tak staré ale spíš zatuchlé. A vždycky jsem to musela vzít a pěkně poděkovat na popud matky. No nadšená jsem nebyla, protože jsem si ani nepochutnala, a ještě jsem se musela tvářit strašně vděčně. Takže tyto manýry postupně procházejí generaci za generací dál a dál. Kdo to zastaví? ![]()
Prosím poraďte jak z této situace. Vždy když jedeme.na návštěvu k pritelovi babičce, pohosti nás, ovšem potraviny jsou dlouhou dobu prošlé, nic nevyhazuje a střádá i věci ale to teď rozebírat nebudu.. Vím to tak, že dá věci na stůl a máme si vzít a je tam třeba tavený sýr 4mesice starý a máslo tři měsíce.. dělá i různé pomazánky a nelibne voní, jsou prošlé stejně tak salámy.. není mi příjemné to jíst, vaří i ze starého masa. Problém je že u ní třeba den dva přestáváme a mám dítě které tu nechce vůbec jíst. Nedivím se, ani já. Ale ona pak prý brečí, je hrozně hodná, ale jíst tu je prostě o zdraví. Přítel to vždy sní aby byla spokojená a nebylo to trapné. No je mi to trapné že nechci jíst ale nemůžu se přes to přenést. Hlavně tu se sedí u jednoho stolu tak to nejde ani nenapadne udělat že nejím. Pak tu jsem nešťastná já, přítel a babička jen kvůli tomu blbymu jídlu. Co mám dělat, jedli byste to?
Ne, nejedla. Řekla bych pravdu. Kdyby jsi byla alergik, tak budeš taky jíst alergeny, jen aby ses nemusela ozvat.