Babička ostříhala vnukovi dlouhé vlasy

Napsat příspěvek
Velikost písma:
smurfka
3.6.16 11:21
@Ploskutáček píše:
Teď budu vypadat jako netolerant - to za mě radši růžová než gothic :mrgreen: A trochu nesouhlasím - myslím, že určité záležitosti jsou věcí rodičů i v pubertě. Já bych takovou hastrošku asi neskousl :mrgreen: Ale respektoval bych to. Spíš by mě trápilo, co si o ní bude říkat okolí, bude za exotku, budou si na ni ukazovat prstem. A když bych šel večer na záchod a něco takovýho na mě baflo u ledničky, asi bych si cvrnknul do gatí :mrgreen:

jj taky se toho bojím co přijde s dětma v pubertě..taky s tím možná budu nesouhlasit a budu proti tomu ( ale ted v dobrém, jak chceš zlomit pubertáka? zamkneš ho doma dokud nebude nosit, dělat, co chceš ty? nebo mu zalážeš mobil, počítač,? prostě mužeš mu říct svuj názor, ale zatím fakt nevím jak bych ho přesvědčila o něčem jiném než co by v tu dobu chtěl zrovna nosit na tělě, hlavě atd..) :think: :nevim: každá rada dobrá

  • Citovat
  • Upravit
11941
3.6.16 11:42
@Anonymní píše:
Tohle myšlení dovedlo mojí mámu k tomu, co udělala. Bude za exotku? - No a? Měl bys radši poslušnou ovečku? Hlavní je to jak se cítí ona, pokud je šťastná tak jak je a vyrovnaná, tak to je přeci důležitější než to co říká okolí, no ne? Budou si na ní ukazovat prstem? No a? Od toho ten ukazováček máme, občas s ním na někoho ukážeme. Já jsem takhle posledně ukázala na muže co měl na ramenu krásnou aru červenouperou a myslíš, že se z toho ten týpek zrhoutil? Ne, protože mu ten papoušek evidentně dělal radost a pořídil si ho z vlastního přesvědčení, takže mu může být nějaký můj prst, naprosto ukradený a nemůže ho pohoršit.

Chytáte mě za slovíčko, to se mi nelíbí. Ukazovat prstem jsem myslel v negativním slova smyslu, Vy jako příklad dáte nádhernýho papoucha, což není fér. Kdo vzbudí víc pozitivních emocí na zástávce - gotička v pubertě, nebo muž s arou na rameni? S ostatním vesměs souhlasím - pokud bude šťastná a reakce okolí (negativní, posměšné) ji nebudou vadit, pak jedině dobře, já ji bránit nebudu. Ale svůj názor vyjevím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.6.16 11:47
@Ploskutáček píše:
Chytáte mě za slovíčko, to se mi nelíbí. Ukazovat prstem jsem myslel v negativním slova smyslu, Vy jako příklad dáte nádhernýho papoucha, což není fér. Kdo vzbudí víc pozitivních emocí na zástávce - gotička v pubertě, nebo muž s arou na rameni? S ostatním vesměs souhlasím - pokud bude šťastná a reakce okolí (negativní, posměšné) ji nebudou vadit, pak jedině dobře, já ji bránit nebudu. Ale svůj názor vyjevím.

Ok. Ale v životě přeci nejde o to, kolik vzbudím v okolí pozitivních reakcí. Ale když už, tak se ptát spíš tak - kdo může vzbudit pozitivní reakce okolí, ten kdo vypadá jako exot a je se sebou vyrovnaný a spokojený nebo ten, jehož touhy a postoje byli zašlapány v rámci honu za „normálností“, která sama o sobě neexistuje?

  • Citovat
  • Upravit
4341
3.6.16 11:53

No, tak já jsem babička taky a řeknu Ti, něco takového bych si nedovolila bez souhlasu rodičů ani náhodou. Jednou jsem, na přání dcery, nechala ostříhat vnučku o 3 cm, jen konečky a zeť, který si na jejích vlasech zakládal, se mnou půl roku nemluvil. Přestože mu dcera vysvětlila, že si to sama přála. Takže po mé zkušenosti, už nikdy více. Před 4 lety dcera zemřela a o její dceru se nyní starám se zetěm napůl. Je spousta věcí, co se mi nelíbí a musím mlčet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.6.16 12:02
@babanci píše:
No, tak já jsem babička taky a řeknu Ti, něco takového bych si nedovolila bez souhlasu rodičů ani náhodou. Jednou jsem, na přání dcery, nechala ostříhat vnučku o 3 cm, jen konečky a zeť, který si na jejích vlasech zakládal, se mnou půl roku nemluvil. Přestože mu dcera vysvětlila, že si to sama přála. Takže po mé zkušenosti, už nikdy více. Před 4 lety dcera zemřela a o její dceru se nyní starám se zetěm napůl. Je spousta věcí, co se mi nelíbí a musím mlčet.

Achjo…tvůj příspěvek mě hodil v mém uvažování trochu „zpátky“. Je pravda, že jsou důležitější věci to bezpochyby. Po přečtení mi ještě víc záleží na tom, aby se máma s segrou usmířily jak jen to půjde, nikdy člověk neví, co se může další den stát. Jen v tom bohužel stojím zcela mimo „mísu“. Bude záležet na nich. Pořád je to na bodu mrazu. Segra mámě neodpovídá ani na sms. Proběhly jen dva strohé telefonáty ://.

  • Citovat
  • Upravit
4341
3.6.16 12:10
@Anonymní píše:
Achjo…tvůj příspěvek mě hodil v mém uvažování trochu „zpátky“. Je pravda, že jsou důležitější věci to bezpochyby. Po přečtení mi ještě víc záleží na tom, aby se máma s segrou usmířily jak jen to půjde, nikdy člověk neví, co se může další den stát. Jen v tom bohužel stojím zcela mimo „mísu“. Bude záležet na nich. Pořád je to na bodu mrazu. Segra mámě neodpovídá ani na sms. Proběhly jen dva strohé telefonáty ://.

Abych ti řekla pravdu, ségře se moc nedivím. Taky by mě to naštvalo. Jsou věci, do kterých, my babči, už nemáme vrtat. Je to věc rodičů a jejich děcka. Já mám mamku, která by to byla schopná taky mým dcerám udělat. Vždycky mi do všeho mluvila, všechno kritizovala /Tys jim dovolila jet na vodu, to je špatně, Ty jim moc důvěřuješ, to bys neměla, nejsi jejich kamarádka, ale matka, jak to, že mají trojku z ruštiny…atd/, až jsem to taky nevydržela a pohádala jsem se s ní. Vždycky jsem pak ustoupila a omluvila se, ale po smrti dcery jsem už neměla sílu. Mamka nedala pokoj, vynadala mi, že jsem dovolila dceři řidičák a já bouchla. Nemluvíme spolu dva roky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.6.16 12:17
@babanci píše:
Abych ti řekla pravdu, ségře se moc nedivím. Taky by mě to naštvalo. Jsou věci, do kterých, my babči, už nemáme vrtat. Je to věc rodičů a jejich děcka. Já mám mamku, která by to byla schopná taky mým dcerám udělat. Vždycky mi do všeho mluvila, všechno kritizovala /Tys jim dovolila jet na vodu, to je špatně, Ty jim moc důvěřuješ, to bys neměla, nejsi jejich kamarádka, ale matka, jak to, že mají trojku z ruštiny…atd/, až jsem to taky nevydržela a pohádala jsem se s ní. Vždycky jsem pak ustoupila a omluvila se, ale po smrti dcery jsem už neměla sílu. Mamka nedala pokoj, vynadala mi, že jsem dovolila dceři řidičák a já bouchla. Nemluvíme spolu dva roky.

To mě moc mrzí! Vztahy jsou složité :,(. Díky moc za sdílení! Ať je ve tvém životě hlavně jen to dobré! :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
4341
3.6.16 12:24
@Anonymní píše:
To mě moc mrzí! Vztahy jsou složité :,(. Díky moc za sdílení! Ať je ve tvém životě hlavně jen to dobré! :kytka:

Snad to bude lepší. Od nejstarší dcery mám 5 týdenní vnučku Violku. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
smurfka
3.6.16 12:24
@babanci píše:
Abych ti řekla pravdu, ségře se moc nedivím. Taky by mě to naštvalo. Jsou věci, do kterých, my babči, už nemáme vrtat. Je to věc rodičů a jejich děcka. Já mám mamku, která by to byla schopná taky mým dcerám udělat. Vždycky mi do všeho mluvila, všechno kritizovala /Tys jim dovolila jet na vodu, to je špatně, Ty jim moc důvěřuješ, to bys neměla, nejsi jejich kamarádka, ale matka, jak to, že mají trojku z ruštiny…atd/, až jsem to taky nevydržela a pohádala jsem se s ní. Vždycky jsem pak ustoupila a omluvila se, ale po smrti dcery jsem už neměla sílu. Mamka nedala pokoj, vynadala mi, že jsem dovolila dceři řidičák a já bouchla. Nemluvíme spolu dva roky.

své děti nemužem ochránit od všechno zla na světě..

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.6.16 12:30
@babanci píše:
Snad to bude lepší. Od nejstarší dcery mám 5 týdenní vnučku Violku. :srdce:

Krásná zpráva (a krásné jméno! :)).

  • Citovat
  • Upravit
59426
3.6.16 12:41
@babanci píše:
Snad to bude lepší. Od nejstarší dcery mám 5 týdenní vnučku Violku. :srdce:
:palec: gratuluji, no jo vztahy jsou složité. já zase s tchýní se nestýkam pár let a je klid :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
150071
3.6.16 12:48

@babanci to je krásné, to ti(vám) přeju. Snad to trochu utlumí bolest z tvé ztráty. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3451
3.6.16 13:34

@Ploskutáček představ si, že moje ségra si prošla v pubertě černým obdobím- číro, černý hadry… I růžovým obdobím- blonďatý vlasy a komplet růžový hadry :D naší z toho nadšení nebyli, ale nenutili ji nosit to, co chtěli, aby nosila, ale nechali ji, ať si nosí co chce :nevim: nevidím důvod, proč ne 8) jinak jako bezdětná jsem taky měla naprosto jasný názory na výchovu, chování, oblíkání… malých dětí, ale teď už mám děti dvě, každý povahově úplně jiný už od narození a můžu ti říct, že i malinký děti mají nitro a je potřeba jim dát určitou zodpovědnost (třeba co si obleče…) a volnost v rozhodování, samozřejmě přiměřeně věku ;) Jasně, jsou věci, o kterých se nediskutuje, ale třeba jaký triko si chce oblíct, jaký boty obout, nebo jak chce nosit vlasy jsou prkotiny a nevím proč dítě nutit do toho, co chci já :nevim: my jsme tu od toho, aby jsme je vychovávali, ne aby jsme si prostřednictvím plnili naše sny a přání :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16694
3.6.16 13:37
@Ploskutáček píše:
Teď budu vypadat jako netolerant - to za mě radši růžová než gothic :mrgreen: A trochu nesouhlasím - myslím, že určité záležitosti jsou věcí rodičů i v pubertě. Já bych takovou hastrošku asi neskousl :mrgreen: Ale respektoval bych to. Spíš by mě trápilo, co si o ní bude říkat okolí, bude za exotku, budou si na ni ukazovat prstem. A když bych šel večer na záchod a něco takovýho na mě baflo u ledničky, asi bych si cvrnknul do gatí :mrgreen:

Jsem fakt šťastná za svoji maminku, která mi umožnila se vyřádit v pubertě. Přežila, když jsem přišla ostříhaná nakrátko (vlasy jsem měla z donucení pod zadek…tátovi se dlouhé vlasy líbili, tak mi zakazoval si je ostříhat, až jsme se jednou pohádali a já šla na truc na kluka :mrgreen: ), když jsem přišla s hlavou obarvenou na červeno, když jsem svoje staré rifle nařezala na proužky a vypadala jak bezdomovkyně…vždy to přešla s výrazem hráče pokru. Vždycky razila heslo, že pokud nechlastám, nefetuju, nenechám se tetovat či si nezpůsobím jiné trvalé ozdoby, tak ať se raději vyřádím teď, než aby mě hráblo ve čtyřiceti :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16694
3.6.16 13:44

@babanci chápu, že tohle už nešlo vydýchat. Mě jednou moje maminka taky dost ranila. Bydleli jsme tehdy v šestém patře a já se jí „pochlubila“, že syn v nestřeženém okamžiku dokázal otevřít jediné, nezajištěné okno. Byla jsem úplně paralyzovaná šokem při představě, že bych na záchodě nebyla jen čůrat a vrátila se později. A moje maminka mi na to řekla, že by se mnou do smrti nepromluvila. Tehdy mě to hrozně naštvalo, že by mi v té mojí nejtěžší životní chvíli nebyla oporou, ale pak mi došlo, že mi tím asi jen chtěla naznačit, jak moc ho má ráda. Kdo ví. Doufám, že se to nikdy nedozvím, jak by to bylo…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová