Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Holky, já jsem se děsne pohádala se ségrou. Ječely jsme na sebe obě. Ale vinu na tom sporu necítím. I manžel si myslí, že je vina na její straně. I přesto jsem se jí v sms omluvila, že jsem křičela. Ona mi neodpověděla. Teď nevím, co mám dělat. Užírám se tím celý den, jsem úplně na dně. Ani Lexaurin nezabral. Mám jí zavolat? Jenže já si fakt myslím, že za to může ona a nebudu se za nic omlouvat. Tak co mám dělat?
Zorko, tohle jsou malé věci, nad tím jenom mávni rukou, omluvila ses i když jsi nemusela a teď je na ní aby udělala vstřícný krok ![]()
ahoj holky,
můžu se k vám přidat?jsem ráda že ta diskuze tady je,protože jsem se dnes odhodlávala,že se zkusím vypsat…ale anonymně..já vím,jsem srab,nemůžu za to,že mám deprese ale stydím se…
ale díky vám že se nestydíte a umíte to přijmout tak taky nebudu anonymní…
Před náma se nemusíš stydět
Já jsem taky ráda, že jsem to tady objevila, i když nejlepší by bylo, kdybych se o příznacích deprese dozvěděla tak v lednu ![]()
Docela by mě zajímala nějaká statistika kolik matek na mateřské deprese postihuje. ím akorát, že nedávno bylo v tel. novinách, že je čím dál víc lidí na antidepresivech ![]()
Ahoj holky, ahoj Gábinko ![]()
taky jsem trpěla a léčila se s depresí. Spouštěčem bylo pravděpodobně taky odstavení. U mě naštěstí až druhého dítěte, jinak nevím jak bych se k dalšímu odhodlávala. K lékaři jsem se dokopala asi po 5 měsících, už jsem se taky bála sama sebe. Vyhovovaly mi druhé léky - Fluzak, největší problémy jsem měla před MS přestože jsem brala HA, která by měla PMS potlačovat. Po roce braní jsem je vy:,–(ila a je mi fajn!!! Hlavně asi proto, že do školky už chodí obě děti a já chodím do práce. Je to sice frmol, ale tak nějak smysluplnější. Ne že by výchova dětí nebyla smysluplná, ale často není dlouhodobě viditelná ![]()
Takže vás chci podpořit, že určitě je důležité vyhledat odbornou pomoc. A není potřeba myslet na to, že budete nadosmrti závislé na lécích, pravděpodobně až skončí ten kolotoč s malinkými dětmi a budete nezávislejší, zase se psychicky srovnáte. Pokud se psychiatr nemůže dlouho trefit do správných léků, co změnit lékaře? Ikdyž vím jak je to těžké, já jich v Praze obvolala požehnaně, než jsem natrefila na doktorku, která ještě vůbec brala nové pacienty, všude bylo narváno ![]()
Katka
já jsem měla včera snad můj nejblbější den…
rafla jsem se s manželem,chtěla jsem od něj odejít a vzít si syna…to mi zakázal a celou dobu byl s ním a mě říkal ošklivý věci,jak to nezvládám a mě chytla aková deprese,že jsem se sebrala,nevzala klíče,měla jsem nějaký peníze a chtěla jsem si koupit mango - jsem alergička…asi existuje bůh,protože jsem stála frontu u pokladny a nemohla najít peníze…
naštestí jsem se z té apatie dostala asi po dvou hodinách a vrátila se domů - opět jsem měla štěstí - zrovna někdo odcházel z domu…
mám strach že mě to zase postihne…jinak maminka má vyléčenou psychózu,s tátou mám teď blbej vztah,manžel je pořád v práci a já kojím…
znáte v praze dobrou doktorku?
xyz píše:
Holky, já jsem se děsne pohádala se ségrou. Ječely jsme na sebe obě. Ale vinu na tom sporu necítím. I manžel si myslí, že je vina na její straně. I přesto jsem se jí v sms omluvila, že jsem křičela. Ona mi neodpověděla. Teď nevím, co mám dělat. Užírám se tím celý den, jsem úplně na dně. Ani Lexaurin nezabral. Mám jí zavolat? Jenže já si fakt myslím, že za to může ona a nebudu se za nic omlouvat. Tak co mám dělat?
Nevím, oč šlo, ale pakliže i manžel myslí, že chyba není na tvé straně, víc není ani důvod dělat. Jenže to máš asi v povaze to řešit, co? O to je to těžší nad tím mávnout rukou…ale pokus se o to, zbytečně pak užíráš sebe sama…
kackakocka píše:
ahoj holky,
můžu se k vám přidat?jsem ráda že ta diskuze tady je,protože jsem se dnes odhodlávala,že se zkusím vypsat…ale anonymně..já vím,jsem srab,nemůžu za to,že mám deprese ale stydím se…
ale díky vám že se nestydíte a umíte to přijmout tak taky nebudu anonymní…
Ten pocit znám moc dobře! Přesto, že psychologa a psychiatra nepovažuju za nic zlého, ani ty nemoci, můžu ti říct, že zvednout telefon a zavolat bylo to nejtěžší v mém životě, co jsem kdyudělala, celou dobu jsem do toho telefonu jen brečela stejně jako na první schůzce, protože jsem se cítila doslova ponížená, že jsem selhala…
Ale už vím, že se není zač stydět, neudělala jsem nic, čím bych si to sama způsobila…Vítám tě a jsem ráda, že jsi se odvážila:)
děkuju gabinko!!!
nejhorší a zároveň nejdůležitější je si přiznat že to není v pohodě,že to nezmizí samo od sebe a že za to hlavně nemůžu!!!!!
Kacatko píše:
Docela by mě zajímala nějaká statistika kolik matek na mateřské deprese postihuje. ím akorát, že nedávno bylo v tel. novinách, že je čím dál víc lidí na antidepresivech
Myslím, že to není extrémně horší než dřív, podle té statistiky. Jen se to dřív a) nesledovalo a b) se o tom hlavně nemluvilo (a navíc málokdo to přizná, pozná, řeší…)
Katcho ahoooj!:)
To je holky jedna z těch dvou holčin, co mě podpořily a pomohly, díky!
A díky za tvou zprávu o tom, že se to pak fakt zlepší (teda tohle doma říct, tak to druhé asi nečekám:D ), to fakt potěší - chystala jsem se písnout ti, jak se daří po vysazení…
Kackokocko,
poslala jsem ti SZ, taky bydlím na Praze 13.
Katka