Deprese – jako nemoc

Napsat příspěvek
Velikost písma:
6545
28.12.07 16:25

Dano zkus to přemoct a to potvrzení si vyžádej…i když to je divný. já ho nepotřebovala k takovémuto dr nikdy - hlavně za sebe radím dej si pozor, kdyby ti snad praktik chtěl psát nějaká AD, nenech si je dát. Na takové stavy je nejlepší profík a pak případně dopisovat obvoďákem osvědčené léky, ale jinak…většinou píšou dryáky, který nepomáhaj…

XYZ - to přece nesouvisí, inteligence a psychická onemocnění, že by to nešlo dohromady - podívej, kolik géniů (pardon za skloňování) bylo psychicky nemocných…A pokud má někdo jako ségra tendence ti pak „omlátit“ o hlavu tvé potíže, nebav se s ním…nestojí to za to. I tohle byl důvod, proč jsem to manželov neřekla hned ap roč jsem m uto dávkovala…

Kačatko, je pravda, že já skončila u toho léčení léky, ale duši neřeším. Mám z toho trošku obavy se v tom babrat a tak si vlastně užívám té určité bezstarostnosti a nechávám to na později…zatím jsem ve fázi, kdy alergoložky známá bude nejspíš otvírat něco jako společná sezení, tak bych to možná zkusila, ale zatím se nic neděje…

Nesouhlasím, že kdo pracuje, nemá čas na depresi - naopak si myslím, že to stav může zlehčit, odsunout…na lehké stavy je to určitě fajn, ale naopak si myslím, že to může spoustu věcí zanedbat…A být máma je práce na celý úvazek, žádné úlevy nic - to zaměstnání je naopak takovej oraz od toho…

XYZ, prošla sis tedy nepěknými věcmi:( Chjo…život je dost nespravedlivej, že někde rozdává rány, co jen to jde…Mmch poprvé jsem se s AD setkala loni na začátku roku. Od těhu jsem měla prekolapsové stavy. Přičítala jsem to těhotenství, tak jse mto neřešila. Jenže po porodu a odstavení se to vrátilo (a to jsem se na těhu těšila, bylo plánované, neměla jsem problémy nic). Tak jsem netušila, řešila jsem to návštěvou dr a komplexní prohlídkou a testama, i na gyndě. Nakonec mi dr zkusila dát Neurol - ale to je svinstvo…

Čekačka - na psycholožku jsem čekala chvíli, na psychiatra taky - možná tím, že jsem měla doporučení od kamarádky, která je jeho kamarádka. Nevím. Možná to bylo tím, že jsem mu do telefonu zhruba řekla vše včetně toho, že mam stavy, kdy ani nevím, proč neskočím…Šla jsem za 2 týdny (čekala jsem ale, že to bude horší…)

Jinak sice mi dr řekl, že mam úzkostně depresivní stavy, nicméně stavy, že umřu, že se bojí, to nemám. Spíš se bojím sama sebe, svých reakcí, svého chování, svého já…je mi do breku, když si vzpomenu na to, jaká jsem byla…

Ad alternativní způsoby léčby - zkoušela jsem třezalkový čaj. Nepomohlo a při AD se to už pak nesmí, takže nic alternativního nezkouším. Nemáte někdo zkušenost s homeopatií?

Jsem ráda, že znám lidi, s kterými o tom můžu mluvit, kteří to chápou…Pořád slyším ty pitomé pindy těch chytraček, když se zabil Svoboda…

No věřme, že s Novým rokem bude líp, že ten boj vyhrajem, i když ta válka bude dlouhá!:)

G

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15317
28.12.07 16:36

ja brala homeo…dva druhy ale mala som pocit ze zabral len jeden druh ale bolo to slabe a kratky ucinok mal...........tak som radsej vyhladala inu pomoc a som rada.......... :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
xyz
3294
28.12.07 18:25

K.A.C.K.O, já už k psycholožce nechodím, to jsem chodila, jak jsem přišla o první dítě. Teď jen na psychiatrii. Pořád mi tvrdí, že nemoc nemám, že mám tu depresi od hormonů. Navíc se mi hodně projevuje i tělesně - žaludek, migrény, únava..... Prý na tenhle typ deprese nic moc nezabírá. Mám už asi páté léky. Jediné, co celkem zabíraly, tak po těch jsem šíleně tloustla, už nevím, co to bylo. Teď beru Apo-Moclob, Lamotrigin a Lexaurin. Není to nejhorší, ale mohlo by mi být i líp. Mám dost výkyvy. Někdy mi je skvěle a jindy jsem na dně.
Někdy si říkám, že si někde seženu marihuanu nebo extázi. Ale bojím se, aby mě nezavřeli.Být závislá na práškách, nebo na marjáně, to už je jedno.
Moc rad nemám, furt se v tom plácám. Pomáhá mi se někde realizovat. Já dost trpím tím, že nepracuju. Jenže teď je Vítek maličký, potřebuje mě. V těhotensví jsem pracovala, 6 hodin týdně a bylo mi líp.

KACATKO, já někdy myslím, že by bylo lepší, kdybych nežila. Ale smrti se bojím, jako co bude s dětma. Prostě se bojím, že tu chudinky zůstanou. Furt zaučuju manžela do všech prací a povinností, aby to pak zvládl. To mě taky odrazuje od té sebevraždy. Jen nevím, co bude, až vyrostou.
Ta psycholožka kdysi, mi taky řekla, že si spoutu věcí nesu z dětsví. Moji rodiče nebyli zlí, jako dítě jsem si mysela, jak jsou dobří. Ale jsou takoví jednodušší, nekomunikují, prostě asi ty vztahy nebyly úplně ideální a vyrostl ze mě frustrovaný jedinec, hlavně nevyčnívat, nikde se nerealizovat…
No a koukám, že je tvoje holčička přesně jak ta naše. Chytrá je hodně, ale šíleně aktivní, jsem z ni denně na mrtvici.

GABČO, já nemyslela, jako že práce vyléčí depku. Spíš pomáhá, jak píšeš, jako odreagování. Já teda nemám fyzicky náročnou práci, spíš právě odreagování mozku. Práce s dětmi doma je šílená, ale tak trochu ubíjející, někdy mám pocit marnosti. A hlavně od toho nemůžeš utéct, určitě ne na dlouho.
Neurol není zas takové svinstvo, furt lepší než třeba Diazepam. Není návykový co se týče chemické závislosti, psíš asi psychické.

Jela jsem po nákupech, že si jako zlepším náladu a udělám si radost. Jo, kulový. Koupila jsem jeden světřík a co potřebuju, to neměli. Askorát mě z těch hypermarketů bolí palice.
Tak zatím čauky

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
28.12.07 18:40

Dano, doporučení k psychologovi ti může dát i psychiatr, tak se odhodlej ještě jednou zvednout telefon a obvoďačce se vyhneš :)
Mně už leží doporučení k psychologovi přes půl roku v kabelce :(
nevíte někdo, jak dlouho platí???

  • Citovat
  • Upravit
6545
28.12.07 18:47

Änonymní tak to netuším. Ale po půlroce bych se asi přptala, jestli může být tak staré, nebo si máš obstarat nové…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
28.12.07 20:36

XYZ marihuanu neeeeee :! Ta ti akorát znásobí pocity, bylo by ti ještě hůř, zato takovej pervitin, nad tím už jsem taky přemýšlela :lol: Dokonce jsem jednu chvíli přítele přemlouvala aby si vzal dovolenou, že si pojedu odpočinout na psychinu.
Dětsví jsme měly asi stejné, nepamatuju si, že by mi rodiče nějak ubližovali, jen se mi nijak nevěnovali, nepamatuju si, že by mi někdy četli, hráli si s náma, někam s náma chodili… prostě nás šoupli ven a hlavně neotravujte. Přítel je zas opačný extrém- pondělí angličtina, út- němčina, st- klavír, čt- tenis… neměl chvilku pro sebe, kolikrát si říkám jak může být s takový hlupákem co nic neumí jako jsem já…
Nákupy, ty by byly super, jenže to bych musela jít teď aby tatínek hlídal spící děti a navíc co zařizujeme byt, finance na potěšeníčka nezbývají :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3087
28.12.07 20:40

ahoj holky!
jak vám je při dnešku?mě naštěstí mnohem líp…je mi sice pořád smutno,ale míň…
s těma problémama v rodině - u nás taky…táta mi do mých 18 říkal že mě nemá rád,že nejsem jeho dítě…a co řekl to platilo,muselo se dělat jenom to co chtěl on…můj táta je nevidomý…maminku podváděl kde mohl…ségra,starší je postižená,ale ne hrozně,má po tátovi degeneraci sítnice a turnerův syndrom (je malá a nemůže mít děti)…no,teď je situace doma taková,že konečně jsou naši rozvedení,maminka je sama,ségra se vdala a táta znovu oženil,mají holčičku o 3 měsíce mladší než je můj syn a strašně se vychloubaj penězma,protěžujou ségru a já jsem ta blbá která se vdávala z lásky…no nevadí…pořád si říkám že se jim to jednou vrátí a hlavně - mám manžela který mě miluje a super hyperaktivního syna…
ale znáte ten pocit,že i tohle - přitom to je to nejdůležitější - nestačí?…
ale jak říkám,dnes je mi mnohem líp

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
28.12.07 20:46

No já nestačím zírat co všechno nevidomí nezvládnou :lol: Docela by mě zajímalo jak to podvádění praktikoval, to si ho chodily vyzvednout před dům?
Já jsem od rodičů nikdy neslyšela, že by mě neměli rádi, ale na druhou stranu mi tu lásku taky nijak nedávali najevo… Teda až do rozvodu, to mi bylo 14, táta se odstěhoval zpátky do Liberce a pak pokaždé když jsme od něj odjížděli z prázdnin tak brečel :) A to mu vydrželo do teď, brečí když odjíždíme z holkama, přitom si určitě musí strašně oddechnout, že už to má za sebou :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9356
28.12.07 20:50

Taky mi nikdy mamka neřekla,že mě ma rada,nijak moc se mi nevěnovala.Otce jsem pomalu nepoznala.A když jsme se potkali,tak jsme k sobě nedokazali najit cestu.
Vždycky jsem chtěla velkou,štastnou rodinu.A red se bojim,co to jak se citim děla s kluky.
Je mi dost mizerně

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3087
28.12.07 20:51

kacatko,
on je masér,tak má svý jistý :lol: :lol: :lol: a i tu novou ženu,která je stejně stará jak můj manža,je 76 ročník,podvádí se stejnou ženskou která se přičinila na rozvodu u našich..je prostě pitomej!!!!
no a taky existujou taxíky,hotýlky… :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3087
28.12.07 20:53

dani,
neboj,bude líp,uvidíš!!!!!opravdu je lepší dojít k doktorovi…a nebooj,já jsem si předsevzala že po novém roce tam volám!!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3087
28.12.07 20:54

dani a jak máš starý kluky?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9356
28.12.07 20:55

Dneska už na mně vyjel i manžel,že jsem hnusna,at někam zavolam.Byli jsme u znamych,tak jsem se ještě snažila držet,ale po cestě dom jsem byla dost protivna.Prostě někam zalezt a mit klid.

Jeden bude mit v unoru 7let a druhy v dubnu 3roky

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2435
28.12.07 21:01

Ty problémy z dětství jsou koukám všem společné :? . Už to by měl být důvod se k psychiatrovi objednat a řešit to co nejdřív - nebo z našich dětí budou další potenciální pacienti :( A taky je pravda, že psychická nepohoda je spouštěčem vážných nemocí. Když člověk pořád myslí na to, že by mohl onemocnět, onemocní…
Homeopatika jsem zkoušela, kamarádka mi doporučila Sedatif, ale bere se asi 6 tabletek denně což jsem nebyla schopná dodržet a vůbec mi to nepomohlo. To už mi spíš pomáhaly ty bylinkové čaje, nejvíc asi směska tušim od Lerosu - Nervová směs. Ale byla jsem potom jak otupělá, spíš na akutní stav, dlouhodobě těžko.
Kackokocko, bydlím na Velké Ohradě.
Holky, držte seee!!!!!
 Katka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
28.12.07 21:03

Dani, jj tak to znám hotová harpyje, já jsem po něm kolikrát i něco hodila, kvůli úplné kravině, mylsím že nejlepší je mu všechno říct, asi to nepochopí, ale bude vědět, že je něco špatně. Mě přítel taky říkal, že mě nepoznává, že jsem úplně jiný člověk než jsem bývala, ale pochopil, že je mi FAKT špatně až po půl roce.

kackakocka, tak taxík mě fakt nenapadl :lol: stejně je to vtipný, člověk by si myslel jak hendikepovaní nemají spořádaný život…

K lékům, já beru Citalopram a žádné vedlejší nemám, akorát nemůžu spát, někdy se převaluju až do 3 než usnu, ale dr mi řekla, že by to nemělo být AD a ať si kdyžtak vezmu Oxazepam… no to se teda raději budu převalovat do rána, než abych pak byla celý den jako přiopilá

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.