Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Kelsey píše:
Aby se v takové domácnosti dítě/člověk/kdokoli bál, že dostane nadané, že bez dovolení si vezme něco za škraň. V takové domácnosti se musí cítit velmi dobře. Nechtěla bych takového muže v životě. Řešit povolením každý kousek žvance 🙃.
Já bych se zase necítila vůbec dobře v domácnosti, kde připravím oběd na přání dětí a když jim jdu o pár hodin později chystat svačinu a večeři, zjistím, že děti mezitím snědly každý balíček šunky a mozzarelu, které jsem měla na večer do salátu například a ani nezabučely
Tohle samozřejmě píšu jako obhajobu systému „jsme zvyklí se ptát, co si můžeme vzít“, nikoli jako obhajobu zakladatelky chlapa.
Děti jsou k této slušnosti vychované, takže to rozhodně nevnímají jako nějaké omezování (stejně jako u milionu jiných věcí - zdravit v baráku nebo čistit zuby by se jim taky nechtělo, ale dělají to automaticky, protože jsme je to naučili)
Opět - zakladatelky chlap nemá co prosazovat svoje výchovné metody na jejích dětech, píšu to obecně k tomu podivu tady, proč by se kdokoli měl ptát, zda si může něco vzít mimo hlavní jídla jako na vojně ![]()
@inkakřivák píše:
@unuděná Vidíš, a mě by to nevadilo. Tak asi měly hlad, když snědly pekáč buchet. Měla bych radost, že se povedly. Protože ty děcka přece stejně jako já nebudou jíst přes moc. Když budou najezene, tak do nich buchtu nedostanu. Ale víš co? Nemá cenu se o tomto dohadovat. Každý ať si živí děti jak chce. Jen za sebe, stokrát šťastnější budu u děcka, které má klidně kilo dvě víc, než u anorekticky, kterou rodiče od dětství hlídali se slovy, máš dost, abys nebyla tlustá. Prostě jiný přístup. Jídlo není žádná modla, normální součást života.
Máš pravdu, v tomto se opravdu neshodnem. Neomlouvám rozežranost dětí tím, že asi měly hlad, když to snědly. A možná to tak mám hozené právě proto, že mám žravé děti. Fakt, že sní pekáč perníku svědčí jen o jejich mlsnosti, opravdu ne o hladu, když je to půl hodiny po dvouchodovém obědě
A ano, nějakou mňamku jako buchtu budou jíst i pokud budou najezené, to mi věř. Jak říká syn, na moučník je vždycky místo
A věta o anorektických dětech je totálně mimo, to je extrém, který jsi napsala úplně nesmyslně. Anorexie versus návyk ke zdravému stravování jsou naprosté protiklady a dítě, které bude celé dětství při těle bude mít v pubertě mnohem větší šanci, že si tu anorexii vypěstuje, než takové, které ví, že si klidně může dát dva kousky buchty, ale celý pekáč už opravdu není v pořádku.
Asi takhle,
My jsme všichni v rodině hlásili, když jsme si chtěli vzít něco, co by došlo, a nedělali jsme to jen my děti, ale i máma s tátou
![]()
Jinak jsme si chodili do ledničky i spajzu s bráchou jídlo brát normálně, mamka jen hlídala, abychom do sebe v 10 večer necpali sladkosti nebo brambůrky ![]()
A teda, bylo období, kdy brácha vyzral ledničku a pak nechtěl oběd, tak to už ho mamka vždycky krotila, že jestli to je nutný, že ona se s tím vaří a on to pak nejí, tak to uznal a sežral místo 6 chlebu jenom 4, aby mohl oběd
![]()
Mimo dotaz, ale k diskuzi o nejedlikach… V živé paměti mám, jak nade mnou stála babička a nutila mě tu polivku sníst a bylo jedno, že mě z ní davilo ![]()
Tohle bych nikdy dítěti neudělala, fakt ne…Ale jo, vedu to tak, že aspoň ochutna a nebo se zeptám, co jí na tom nechutná (u rizota to teď byl hrášek) a řeknu, že to teda nemusí a zbytek většinou pak sní
Očividně je po tátovi a hrášek nebude nikdy
ale to je tak všechno, jinak jí vše
![]()
Ale třeba neteř, ta sní cokoliv, když u toho není její máma, když u toho je, řekne, že to nechce, že chce parky a máma jde a dá parky…
proč by se měla otravovat s jídlem a výchovou
![]()
@unuděná Bohužel to co píšeš o anorexii je zažitý omyl. A to, že tvoje děti jedí přes moc, to je divné. Naše jedí, dokud mají hlad. Klidně nechají v cukrárně půlku zakusku nebo zmrzliny. Mají dost, tak to do sebe necpou. Prostě jiné děti. asi. není jim to vzácné, nemají potřebu jíst do bezvědomí. Vědí, že kdykoliv mohou, tak nemají potřebu.
@unuděná píše:
Já bych se zase necítila vůbec dobře v domácnosti, kde připravím oběd na přání dětí a když jim jdu o pár hodin později chystat svačinu a večeři, zjistím, že děti mezitím snědly každý balíček šunky a mozzarelu, které jsem měla na večer do salátu například a ani nezabučelyTohle samozřejmě píšu jako obhajobu systému „jsme zvyklí se ptát, co si můžeme vzít“, nikoli jako obhajobu zakladatelky chlapa.
Děti jsou k této slušnosti vychované, takže to rozhodně nevnímají jako nějaké omezování (stejně jako u milionu jiných věcí - zdravit v baráku nebo čistit zuby by se jim taky nechtělo, ale dělají to automaticky, protože jsme je to naučili)Opět - zakladatelky chlap nemá co prosazovat svoje výchovné metody na jejích dětech, píšu to obecně k tomu podivu tady, proč by se kdokoli měl ptát, zda si může něco vzít mimo hlavní jídla jako na vojně
No, me tak trochu prijde, ze zastánkyně ptani se, povazuji deti za naprosto neschopna, nezvepravna a nevychovana zviratka, ktera vezmou utokem lednici a sezerou na co peijdou
pritom ono to vetsinou funguje tak, ze ty, co se neptaji sami domysli dusledky a nenapadne je sezrat cely balicek sunky. ![]()
@inkakřivák píše:
@unuděná Bohužel to co píšeš o anorexii je zažitý omyl. A to, že tvoje děti jedí přes moc, to je divné. Naše jedí, dokud mají hlad. Klidně nechají v cukrárně půlku zakusku nebo zmrzliny. Mají dost, tak to do sebe necpou. Prostě jiné děti. asi. není jim to vzácné, nemají potřebu jíst do bezvědomí. Vědí, že kdykoliv mohou, tak nemají potřebu.
Jo, presne takhle to maji moje, plus se jim stridaji obdobi, kdy snedi vicemene vsechno a totalne nezrava, kdy mam pocit, ze ziji ze vzduchu. Takze ani proklamovane nutit ochutnavat moc neznamena, když v jednom obdobi danou potravinu s chuti jedi a v dalsim ani omylem.
@j.a.n.i1 Navíc já nevím, ale někomu chutná šunka jen tak? Že by si děcko otevřelo balíček a vyjedlo ho? Jo, když mají chuť, vezmou si plátek na chuť, nebo dva. A když mají hlad, tak si je dají na chleba. Ale sníst balíček? To udělá jen ten, komu je prostě šunka vzácná. A teď se k ní dostal, nebo ne?
@inkakřivák píše:
@unuděná Bohužel to co píšeš o anorexii je zažitý omyl. A to, že tvoje děti jedí přes moc, to je divné. Naše jedí, dokud mají hlad.Klidně nechají v cukrárně půlku zakusku nebo zmrzliny. Mají dost, tak to do sebe necpou. Prostě jiné děti. asi. není jim to vzácné, nemají potřebu jíst do bezvědomí. Vědí, že kdykoliv mohou, tak nemají potřebu.
Nikdy nejedí na chuť? To přijde zase divné mě
A kdyby to tak fungovalo všude a jen naše děti byly „divné“, proč by bylo tolik dětí s nadváhou? ![]()
Ale děkuji holky, za diskuzi, donutila mě zamyslet se, proč a jakým způsobem učím děti stravovacím návykům a zda to nejde dělat i jinak a lépe. Pěkný den.
@j.a.n.i1 píše:
No, me tak trochu prijde, ze zastánkyně ptani se, povazuji deti za naprosto neschopna, nezvepravna a nevychovana zviratka, ktera vezmou utokem lednici a sezerou na co peijdoupritom ono to vetsinou funguje tak, ze ty, co se neptaji sami domysli dusledky a nenapadne je sezrat cely balicek sunky.
Vážně třeba tříleté dítě domýšlí důsledky toho, že když si před večeří vezme jogurt, tak pak nebude mít hlad na tu večeři?
To máš asi geniální děti. Samozřejmě, že ty starší dojdou oběma metodama do stejného bodu: vědí přibližně kdy a co si mohou vzít. Taky netepu školáky jako nějaká hlídačka, co ano a co ne. Není to už dávno potřeba ![]()
@unuděná Jo, jedí, ale na chuť si vezmou třeba jeden kousek a stačí. Na hlad klidně sežerou ten plech. A když nemají ani hlad ani chuť, nejedí nic.
@unuděná píše:
Vážně třeba tříleté dítě domýšlí důsledky toho, že když si před večeří vezme jogurt, tak pak nebude mít hlad na tu večeři?To máš asi geniální děti. Samozřejmě, že ty starší dojdou oběma metodama do stejného bodu: vědí přibližně kdy a co si mohou vzít. Taky netepu školáky jako nějaká hlídačka, co ano a co ne. Není to už dávno potřeba
tříleté si stravování samo neřídilo.
@inkakřivák píše:
@unuděná Jo, jedí, ale na chuť si vezmou třeba jeden kousek a stačí. Na hlad klidně sežerou ten plech. A když nemají ani hlad ani chuť, nejedí nic.
No vidíš, a to je asi ten rozdíl v individualitě těch dětí - když já upeču něco, co jim hodně chutná, tak na chuť pro ně není jeden kousek, ale třeba i 5
A pak jsou samozřejmě najedené na několik hodin a „normální“ jídlo je netankuje. Takže je tenhle návyk odmalička učím - dobroty v omezené míře a až po hlavním jídle. Nevidím na tom nic špatného, každé dítě nemá od přírody dánu střídmost.
@Lama Lama píše:
tříleté si stravování samo neřídilo.
A od jakého věku tedy dítě může bez ptaní jíst doma, co samo chce? A vážně se tu pořád bavíme o jídle mimo těch 5-6 jídel denně? Protože fakt, že si pětileté dítě vezme samo k svačině rohlík se šunkou nepovažuji za nic zvláštního, bavily jsme se tu o jídlech mezi těmito hlavními.
@inkakřivák Ty nevíš, že pocit nasycení se dostavuje až s cca 15 minutovým spožděním? A jo, znám spustu dospělých, co sežerou balíček něčeho a je fuk, jestli je to balení sušenek, čokoláda, bloček sýra, pytlík chipsů…
A je taky fuk, jestli dítě má nebo nemá od mala zcela volný přístup k čemukoliv, nebo se musí minimálně dovolit. Jedno dítě si sladkosti šetří, druhé si je všechny sežere na posezení. ![]()
Dobrý večer jak sledují docela se tady holky zadáte a to jsem nechtěla
každopádně i tak všem moc děkuji za vaše komentáře a s přítelem jsem si dnes opět sedla když děti šli spát a na rovinu jsem mu řekla že jídlo za děti platím já nastavené to máme tak že můžou jíst co chtějí a já je v tomhle nebudu omezovat řekla jsem mu pokud si koupíš něco sám pouze pro sebe a bojíš se aby ti to nevzali ( to se nestává) dej si to někam zvlášť a oni se toho nedotknou. Pak jsem mu taky řekla že ho mám ráda a jsem šťastná že jsme se našli ale že toto nám prostě celkové škodí ve vztahu. Přítel se vyjádřil že to teda od teď nebude řešit jako moc extra se netvářil tak uvidíme
dobrou noc. Zakladatelka