Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
sieta.m píše:
Asi to chce začít malýma věcma, úplně maličkýma změnama. U mě by třeba byla úspěšná změna i to, že po obědě, když mi malá spí nezasednu k PC, ale budu něco dělat, to si říkám každý den![]()
baghira píše:Hodaka píše:Tak to by byl můj sen. Být zajištěná - a moci jen tak pro radost rozjet nějaký podnik, buď obchod, nebo kavárničku. A hlavně - nebýt na tom existenčně závislá, dělat to pro radost.
já nevím, láká mě vlastní podnik, kavárna obchod nebo něco takovýho, jenže to už mě láká tak 10 letvždycky mě to chytne a zas to vyšumí
no tak pro radost jo, ale vydělávat to musí ![]()
kacakaca píše:Jo, já taky právě vidím jen ty lepšíjanule89 píše:Přesně tak, každý je v něčem úžasný. Já blbec si pamatovala jen to, v čem jsou lepší jiní. Až jsem se v duchu cíleně po každém miniúspěchu pochválila, začala jsem si uvědomovat, že i já jsem v něčem dobrá. A nejlíp mi bylo, když jsem se přestala trápit, že nejsem nejakčnější, nejambicióznější, nejupravenější, nejchytřejší,… ale že být taková, jaká jsem, vlastně není špatné. Hodně mi to dělali partneři - vedle nich jsem se tak cítila.
hele, tak uplně do důsledku by nebyl šedá myš nikdo, ne? přece každej něco umí. Každá z nás může říct, že jí něco jde. Že ti nejdou zrovna jazyky nebo tohle či onohle, tak taková prostě seš. Jinýmu jdou jazyky a zase pokulhává v něčem jiným. Asi bys neměla přeceňovat význam jedné dovednosti nad druhou a ignorovat to, co umíš ty..
no jistě, nemůžeš se porovnávat s takovýma výjimečnýma lidma, ty prostě taková nejsi a nebudeš, přesto jsi určitě v něčem dobrá a můžeš na sebe být hrdá a mít se ráda ![]()
kacakaca píše:janule89 píše:Přesně tak, každý je v něčem úžasný. Já blbec si pamatovala jen to, v čem jsou lepší jiní. Až jsem se v duchu cíleně po každém miniúspěchu pochválila, začala jsem si uvědomovat, že i já jsem v něčem dobrá. A nejlíp mi bylo, když jsem se přestala trápit, že nejsem nejakčnější, nejambicióznější, nejupravenější, nejchytřejší,… ale že být taková, jaká jsem, vlastně není špatné. Hodně mi to dělali partneři - vedle nich jsem se tak cítila.
hele, tak uplně do důsledku by nebyl šedá myš nikdo, ne? přece každej něco umí. Každá z nás může říct, že jí něco jde. Že ti nejdou zrovna jazyky nebo tohle či onohle, tak taková prostě seš. Jinýmu jdou jazyky a zase pokulhává v něčem jiným. Asi bys neměla přeceňovat význam jedné dovednosti nad druhou a ignorovat to, co umíš ty..
souhlasím, vidím to podobně. A partneři umí dobře srazit sebevědomí, když se necháme…
janule89 píše:Jj, kdyby mi tak šlo dělání, jako mi jde kecání..
no jistě, nemůžeš se porovnávat s takovýma výjimečnýma lidma, ty prostě taková nejsi a nebudeš, přesto jsi určitě v něčem dobrá a můžeš na sebe být hrdá a mít se ráda
No a jak moc musi clovek vynikat, aby uz nebyl seda mys? A je na „sedomysovstvi“ neco spatneho? Ja jsem v tom kozichu celkem spokojena.
Pudloslava píše:
No a jak moc musi clovek vynikat, aby uz nebyl seda mys? A je na „sedomysovstvi“ neco spatneho? Ja jsem v tom kozichu celkem spokojena.
já se na jednu stranu nehroutím, prostě taková jsem, ale v noci se blbě spalo, jsem utahaná, kluk na zabití, tak to na mě vždycky padá, a zrovna tady byla diskuze ![]()
Pudloslava píše:
No a jak moc musi clovek vynikat, aby uz nebyl seda mys? A je na „sedomysovstvi“ neco spatneho? Ja jsem v tom kozichu celkem spokojena.
A nemá šedá myš méně exhibovat ![]()
no tak asi k vám taky patřím… u mě je dost problém lenost a pohodlnost
k něčemu se dokopat je u mě celkem problém
změnit už jsem se to nejednou snažila, ale vždycky sklouznu brzy zpátky ![]()
sieta.m píše:janule89 píše:Jj, kdyby mi tak šlo dělání, jako mi jde kecání..
no jistě, nemůžeš se porovnávat s takovýma výjimečnýma lidma, ty prostě taková nejsi a nebudeš, přesto jsi určitě v něčem dobrá a můžeš na sebe být hrdá a mít se ráda
Podle mě šedá myš není níkdo. Pjrostě neexistuje a nebo ta prvá šedá myš je ojedinělý případ, ale přeci to není ani jeden z těch, co tu píšete.
Znala jsem jednu takovou, ta byla tichá v práci, pořád trochu mimo dění a žila s rodiči, pamatuju se, že jí maminka ve 20 letech poctivě od práce připravovala svačiny, vždycky úhledně zabalený a vypilovaný do všech detaillů.
Potkala jsem jí teď po letech (7 letech) vypadá jak stará mladá a šla s maminkou do města.
A vy tu máte všichni zdravý a děti a partnery a zajištujete si svůj i jejich život, takže nejste šedý myši.Nejste tu zbytečně. Spíš jen nevíte, kam dál.
Já jsem akčňák
: teď ale odpočívám a ubýrám na akčnosti, užívám si pomalé plynutí života, aspoň na chvilku.
Mám malé dítě,manžela ve vyšší pozici, řidičák od 20tin najezděno 250tis, starám se o skoro 90 letou babičku, mám dvě kočky a jednoho psa, velkou zahradu plnou kytek, ambice přihlásit se teď na vejšku, po maturitě jsem udělala přímačky na VŠ vojenskou logistiku a nešla tam, ale né kvůli marnosti, kvůli tehdejšímu příteli
Jsem lítací typ, ale teď mám babičku na tři měsíce v léčebně a mám tak havay prázdniny, užívám se nicnedělání…
Užívám si čas co mám na víc, protože to je pro mě nedostatkové zboží. Už teď mám ale stres co bude po mateřský a tak poprvé v životě nebudu vsázet na štěstí a chci se odpovědně rozhodnout, co dál! Mám ještě skoro dva roky čas. Je mi 31 let. ![]()
Jo holky, tak se taky přidávám…
Kde jsou ty časy kdy jsme ještě na škole měla sebevědomí a sny o tom , jak jednou budu mít svůj vlastní podnik a budu vést lidi
Nebo si najdu místo manažerky která bude vydělávat hodně peněz, budu mít auto a vlastní byt, a chlapa na kterém nemusím být fin. závyslá ![]()
No a teď?
Mám pulroční dceru kterou miluju, chlapa kterého miluju a barák před rekostrukcí.
Takže na chlapovi závislá jsem protože jsem na mateřské, a sny se rozplynuly.
Navíc jsme za těhotenství strašně zlenivěla a teď mi je každý úkon který bych měla udělat navíc na obtíž ![]()
Navíc mám pocit že celé dny trávím jen u plotny nebo s hadrem v ruce, a věnuju se dceři.
Fakt je mateřská jenom o tom??? ![]()
Chci si dodělat vysokou a zatím jsem se dokopala jen na to, abych si koupila přihlášku
a to o tom mluvím od září ![]()
A jako myš se teda cítím, protože v ničem nevynikám, a není žádná věc za kterou by si mě mohly ostatní vážit a říct - jo to ti fakt jde ![]()
jo jasný já vynikám v bordelaření
široko daleko na mě nikdo nemá
miluju tanec ale samotná nejsem schopná nikam chodit, potřebuju nakopnout, někoho kdo mě vezme za ruku a půjde se mnou… přesto že jsem extrover a exhibicionista tak jsem paradoxně celkem stydlivá
mám pomalé rozjezdy ale zase pak to frčí
jenže ten rozjezd se často spíš zasekne, prostě se to zadře a nic se nerozjede
řidičák mám taky, řízení miluju a najezdila jsem už fůru kilometrů jak po Praze tak v cizině (ovšem bez navigace ani ránu
)
S čím jsem u sebe nespokojená je starost o sebe sama… mám tím namysli zevnějšek… třeba teď už mám 3 dny mastné vlasy a nejsem schopná si je umýt, vím že se cítím o ždibíček líp když si čmárnu na oči alespoň řasenku ale proč bych to dělala že
no a momentálně teď sedím u PC a v podstatě se lituju než abych si šla umýt vlasy, převlíknout se z pyžama a čmárnout si tu blbou řasenku
takže hééééj rup, odesílám svůj chaotický příspěvek a jdu zvednout ten svůj línej zadek a udělat ze sebe ženskou
třeba se mi pak bude chtít o něco víc udělat něco doma
![]()
Tak já se taky přidám, ačkoliv jsem mladá(což u sebe nevnímám jako nějakou výhodu). Také v ničem nevynikám, na jazyky jsem blbec, neumím hrát na žádný hudební nástroj, jsem bordelářka a výčet by mohl být hodně dlouhý.
Momentálně jsem na mateřské s dvojčaty, předtím jsem byla s dcerkou, takže jsem doma už 5 let, člověk zakrní a zlenivý.
Jediné co dělám, je škola. Nechci zkončit se základním vzděláním.
Mám za sebou docela těžký dětství a ještě těžší vztup do dospělosti (v 15ti na ulici). Od 10ti jsem se starala o sourozence a v 15ti jsem lítala po sociálkách, abych zajistila, že půjdou mladší sestry do děcáku. Pak jsem porodila, starala se o dítě a přítele, ze kterého se nakonec vyklubal agresor. Útěk od něj, život na hraně bídy, útěk z města o 350km dál. Teď mám skvělého manžela (samozřejmě je taky občas zamračeno) a o další dvě děti navíc, což mě bohužel ubilo ještě víc. Zase zaškatulkovaná. Jediná normální osoba v rodině mě věčně peskuje a srovnává s mojí matkou, která se na nás vykašlala. A já se cítím strašně unavená. Nic mě nebaví nic se mi nechce. Ambice jsou tatam, prostě mám pocit, že už jsem si toho prožila na jeden život až moc a nemám sílu pokračovat. Mechanicky se starám o děti a o domácnost, chodím do školy, ale učení taky moc nedám. Je prostě strašně těžký v sobě najít energii na něco víc…