Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já bych jim to v první řadě dala podepsat, aby se z toho hlídání pak nechtěli vykroutit ![]()
Teď si možná představuješ všechno černě, ale realita bude jiná. Pokud budou chtít každý den courat s kočárkem, tak bych byla jedině ráda, budeš mít dost času pro sebe, ze začátku se každá pomocná ruka hodí. Třeba bude mrňous v noci spát, ale třeba taky ne, přes den budeš za pomoc ráda. Neznám Tvoji tchýni, pokud spolu jinak vycházíte, tak bych byla ráda, že se zajímají a plánují. Každý den tu jsou diskuze že tchánovci nepomáhají a jsou jim vnuci šumák. Pokud by to přeháněli, tak můžeš zakročit, Ty jsi máma.
My máme hodnou tchýni, když zavolám, tak přijede, ale několik let vypráví synovi, že si ho vezme na víkend, syn se těší, ale zatím se nestalo. Takže u nás naopak.
Bych jim to natvrdo rekla, kdyby o tom zacali predemnou mluvit rekla bych „ale to je nase dite a budu ho pujcovat kdy já zrovna chci a spaní teda nehrozí vůbec“ Urcite lepsi nez se uzirat, to by me za to nestalo. Prostě na takové povahy musis byt tvrda. To i já jsem byla na tchana parkrat „zlá“ a pochopil ze jsou nejake hranice at si o me mysli co chce. Jinak to nekdy nejde.
Myslím, že bude dobré si od počátku zavést svůj režim a všechny okolo je s tím režimem seznámit. Určitě jim kočárek půjčuj, ale tak, aby respektovali jak často a na jak dlouho. Myslím, že pokud jim to řekneš slušně, vysvětlíš důvody, které budou hlavně s ohledem na miminko, že ti nebudou dělat problémy. Z tvého příspěvku cítím, že nejsi hádavý typ, což je dobře, určitě se dohodnete. Ale na svém trvej - v klidu, tak, aby to bylo ke spokojenosti všech.
Přeji hodně hezkých chvil s miminkem ![]()
Tady asi nebude problém jen s miminkem. Evidentně tchyni moc nemusíš, nevím z jakého důvodu, a jsi zaujatá. Nevidím nic divného na tom, že ti nenakupují věci pro miminko. Ty se kvůli pověrám většinou dávají až po narození. Nebo ti nechtějí kecat do toho, v čem má tvé dítě spát a co má oblékat a nechtějí takové věci kupovat za tebe. Mně ani tchyně, ani naši nic pro děti nedávají a jsem za to ráda. Sama vím nejlíp co se mi hodí. Naši mi většinou přidají peníze.
Jestli je to tchyně první vnouče, tak se na něj určitě moc těší a má strach, aby si ho taky užila. Proto o tom takhle mluví, chce si to posychrovat.
Moje mamka taky švagrové nic necpe, do ničeho jí nemluví. Doufám tedy, že si švagrová nemyslí to co ty, protože mamka se na její miminko šíleně těší a právě má strach, že ho moc často neuvidí. Přeci jen, každá dá dítě na hlídání raději své matce než tchyni.
Jinak s těma darama pro mimi to u nás bylo stejné - moje máma má důchod pár korun a pořád nosí bodyčka,…až už se na ní zlobím, ať koupí radši něco sobě. Tchánovci jsou celkem zazobaný a tchyně přivezla sem tam pár věcí od vietnamců (po prvním vyprání je z velikosti 68 najednou padesátka
)
Já myslím, že ona si to ani neuvědomuje, jak drsně to může na budoucí matku působit. Zřejmě má ráda rozhodující slovo a tohle je její způsob, jak dát najevo, že se postará. Ale bude to jen a jen na tobě, nemáš se čeho bát. Klidně bych jí, až bude chtít půjčit mimi a ty budeš mít pocit, že je to moc, řekla, ať se nezlobí, ale že jsi čerstvá matka a jsi ohledně mimi citilivá a chceš být jen s ním. To přece musí pochopit a nemůže se urazit (i když chápu, že když se někdo chce naštvat, tak se naštve). Můžeš nějak manžela zapojit do vyjednávání?
Já rodím za měsíc a také se mi nechce malou někomu hned půjčovat, natož nějak často. Úplně mě děsila představa, že za mnou tchán s tchýní vyrazí do porodnice a budou chtít mimi chovat a strkat mu obličej do zavinovačky. Asi tam velikou roli hrajou hormony, to nedokážu posoudit. Nicméně jsem se svěřila partnerovi a on to u jejich okecal, že je to zbytečné za námi jezdit a bla bla. Tak držím palce a nedej se! ![]()
Problém je, že bydlí kousek od nás, tak docela i věřím tomu, že budou schopni sem chodit každý den! Manžel ty jejich řeči nekomentuje. Jednou, když jsem mu řekla, že nevím, co si o tom mám myslet a že rozhodně nechci, aby u nás po porodu oxidovali, tak jsme se akorát pohádali, protože moje mamka asi týden před tím řekla, že jak mě pustí z porodnice, vezme si dovču, aby mi pomohla a poradila co a jak (což jsem sama chtěla) a manžel mi řekl, že nechápe, proč moje mamka u nás být může a jeho ne… Ale podle mě je v tom obrovský rozdíl nebo se pletu?
Tak vypadá to na jejich první vnouče? Když se mi narodilo první dítě, tak moje babička k nám chodila pořád na návštěvu a mě ani nepozdravila! Bavila se s malou a mě úplně ignorovala. I manžel si toho všiml a říkal, že je to divné. Je sice fakt, že někdy jejich pomoc potřebujeme, ale já raději, asi to bude znít hnusně, dávám dítě do školky.
Opravdu s tebou cloumají hormony. Nehledej za tím nic negativního. Prostě se moc těší, to je normální. Budeš ráda, když ti ji povozí, pohlídají, uvidíš. Ještě musíš přežít šestinedělí, to je děsný nápor na emoce, a pak bude líp. A určitě si nemyslí, že se o dítě nedokážeš postarat, jen jsou prostě natěšení. Uvidíš, že to ani nebude tak žhavé s tím, že by měli dítko 7 dní v týdnů, ono je to dost náročné.
Já mám 16měsíční holčičku a od 1,5 měsíce ji opravdu skoro každý den tchán vozí - a věř, jak jsem za to ráda, v klidu si něco doma udělám, nebo když jsem byla unavená z probdělých nocí, tak jsem si dáchla. A když chci jít ven já, tak se domluvíme, nebo já jdu třeba odpoledne. Záleží na domluvě. Zatím nic neřeš a uvidíš, co čas přinese.
Neboj, jí to po narození za měsíc přejde
..to je vždycky keců, ale samo pokud jí to vydrží půl roku, tak se jí asi nezbavíš..myslím si, že si ráda odpočíneš od mimča, tak nepal mosty ![]()
@bamba a není divné, že si pořídila postýlku, sehnala kočárek, nakoupila pleny a bůh ví co jen pro sebe a nám nedala nic? Chápu, že se těší, ale já jako matka, která čeká první dítě se samozřejmě těším taky
@Anonymní píše:
Problém je, že bydlí kousek od nás, tak docela i věřím tomu, že budou schopni sem chodit každý den! Manžel ty jejich řeči nekomentuje. Jednou, když jsem mu řekla, že nevím, co si o tom mám myslet a že rozhodně nechci, aby u nás po porodu oxidovali, tak jsme se akorát pohádali, protože moje mamka asi týden před tím řekla, že jak mě pustí z porodnice, vezme si dovču, aby mi pomohla a poradila co a jak (což jsem sama chtěla) a manžel mi řekl, že nechápe, proč moje mamka u nás být může a jeho ne… Ale podle mě je v tom obrovský rozdíl nebo se pletu?
U nás také byly řeči, jak bude tchyně hlídat. Mladšího ještě ani jednou a staršího (tři roky) asi třikrát, ale vždy jen přes den, na spaní si netroufá (přitom on je na spaní opravdu zlatý, dá se do postele a buďto hned usne, nebo si tam klidně dvě hodiny hraje a pak usne). Staršímu ještě pár věcí dala, mladší už nedostal ani štěrchátko (až teď na vánoce jeden dárek a k narozeninám).
I já pořídila postýlku, plíny a dokonce i nějaké oblečení. Na vnoučka jsem se moc těšila a nejšťastnější chvíle přišla, když u nás mohl poprve spinkat. I ostatní vnuci u nás dost brzy spávali a nevidím na tom nic hrozného. Dodnes mám pro kluky oblečení. Ještě budeš ráda, když si tchýně dítě vezma a ty budeš moct odpočívat, nebo si něco podělat.
Příspěvek upraven 13.02.14 v 13:39