Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak přijdu domu, nesmím si sednout. Prozenu se bytem jak hurikán, uklidim a pak si teprve sednu. Kdyz dam doma dítě spát, tak to samé. Nejhorsi je sednout si a říct si, ze si přečtu noviny a pak se zvednu.
Zakladatelko, take to znam. Cim vic mam casu, tim mene toho stihnu.
Zase o to vic prectu diskuzi na emiminu.
Proste mam dny, kdy se flakam… A stve me to, protoze pak nestiham, co bych mela a chtela. Jine dny mam zase lepsi, ale celkove bych potrebovala nejak nakopnout. Tak si tady taky pockam na rady ostatnich.
Jak psala @marrlinka, nejdriv kmitat a az pak si sednout, to je dobre, to docela funguje i u me. Nebo kdyz mam v planu nejakou neprijemnou praci nebo zarizovani, tak radsi udelam vsechno ostatni v domacnosti, abych to oddalila. Takze to je u me dobry recept treba na uklizenou kuchyn. ![]()
@Titty píše:
Zakladatelko, take to znam. Cim vic mam casu, tim mene toho stihnu.Zase o to vic prectu diskuzi na emiminu.
![]()
Proste mam dny, kdy se flakam… A stve me to, protoze pak nestiham, co bych mela a chtela. Jine dny mam zase lepsi, ale celkove bych potrebovala nejak nakopnout. Tak si tady taky pockam na rady ostatnich.Jak psala @marrlinka, nejdriv kmitat a az pak si sednout, to je dobre, to docela funguje i u me. Nebo kdyz mam v planu nejakou neprijemnou praci nebo zarizovani, tak radsi udelam vsechno ostatni v domacnosti, abych to oddalila. Takze to je u me dobry recept treba na uklizenou kuchyn.
@Ikente píše:
Co?? No to mi přijde divný, já naopak moc věcí nestihnu, když vyzvedávám ve 12 h. Když po spaní, tak mám času…
no, mám pocit, že mám moooře času, tak dlooooho nic nedělám a pak nestihunu -varianta 1
varianta 2 - dám si moc úkolu
@Anonymní píše:
no, mám pocit, že mám moooře času, tak dlooooho nic nedělám a pak nestihunu -varianta 1varianta 2 - dám si moc úkolu
Přesně tak, jak přes kopírák.
Teda zrovna teď jsem se vybičovala, zařídila jsem dvě věci, do kterých se mi moc nechtělo, hned mám lepší pocit a jdu dělat další.
Někdy mi pomáhá se donutit udělat aspoň nějakou maličkost a tím se rozhýbu. Takže ne se nutit uklidit celou kuchyň, ale jen vyndat myčku, než si sednu. A už mi to nedá a umyju nádobí, zametu podlahu, vynesu koš…
Nejhorší je situace, kdy vím, že bych něco důležitého a nepříjemného měla udělat. Třeba minulý měsíc daňové přiznání. Nechce se mi do toho, oddaluju to, ale zároveň nechci začínat nic většího (vyklidit skříně, vymalovat pokoj apod.), protože přece musím dělat ty daně. Nakonec neudělám ani daně, ani úklid… ![]()
@Titty píše:
Přesně tak, jak přes kopírák.Teda zrovna teď jsem se vybičovala, zařídila jsem dvě věci, do kterých se mi moc nechtělo, hned mám lepší pocit a jdu dělat další.
Někdy mi pomáhá se donutit udělat aspoň nějakou maličkost a tím se rozhýbu. Takže ne se nutit uklidit celou kuchyň, ale jen vyndat myčku, než si sednu. A už mi to nedá a umyju nádobí, zametu podlahu, vynesu koš…
Nejhorší je situace, kdy vím, že bych něco důležitého a nepříjemného měla udělat. Třeba minulý měsíc daňové přiznání. Nechce se mi do toho, oddaluju to, ale zároveň nechci začínat nic většího (vyklidit skříně, vymalovat pokoj apod.), protože přece musím dělat ty daně. Nakonec neudělám ani daně, ani úklid…
přesně tak
@marrlinka píše:
Jak přijdu domu, nesmím si sednout. Prozenu se bytem jak hurikán, uklidim a pak si teprve sednu. Kdyz dam doma dítě spát, tak to samé. Nejhorsi je sednout si a říct si, ze si přečtu noviny a pak se zvednu.
jo, to je ono, jakmile si člověk sedne, tak nic neudělá.
@Anonymní píše:
Mám problém: od té doby, co mé dítě chodí do školky, paradoxně nic nestíhám. Když chodilo jen do 12 h, dobrý. Od té doby, co spí ve školce do 15.hod, hrůza, nic nestihnu - buď si dám moc věcí za úkol, anebo druhý kontrast -vše odložím. máte to taky taky? jak proti tomu bojujete? a nemyslím tím zrovna „jen“ domácnost, ale jakékoliv věci k zařizování a vše, co je potřeba. pardon za anonym, stydím se za to, dost. jinak celkově jsem poměrně dost praktická, v zařizování i úklidu rychlá, rychle se rozhoduji, nestydím se jednat s lidma…prostě nevím. vždycky to naplánuju a skutek utek, jak se říká. děkuji za příspěvky.
to máš nějaký speciální nadání, ne?
Ale nehroutila bych se z toho, zkus se zamyslet, kde je chyba, určitě jí najdeš ![]()
Já jsem taky ta s vrtulí v pr…i. Už dlouho se učím, že když něco nestihnu, svět se nezboří. Tak to prostě udělám jindy. Jsou dny, kdy obrátím barák vzhůru nohama, uvařím, upeču, umeju okna a já nevím co. A pak se mi nechce nic. Měla jsem vyčitky, ale zjistila jsem, že když se přemáhám, stejně to nestojí za to, a je to k ničemu. To jedu jen co musím. Ještě si neumím třeba lehnout k telce a spokojeně sledovat, když vydím okolo sebe rozházený hračky, věci, bordel. To musím alespoň pofackovat, abych v klidu ulehla. Prostě je potřeba se naučit necítit provinile!!!
@jenika1 píše:
Já jsem taky ta s vrtulí v pr…i. Už dlouho se učím, že když něco nestihnu, svět se nezboří. Tak to prostě udělám jindy. Jsou dny, kdy obrátím barák vzhůru nohama, uvařím, upeču, umeju okna a já nevím co. A pak se mi nechce nic. Měla jsem vyčitky, ale zjistila jsem, že když se přemáhám, stejně to nestojí za to, a je to k ničemu. To jedu jen co musím. Ještě si neumím třeba lehnout k telce a spokojeně sledovat, když vydím okolo sebe rozházený hračky, věci, bordel. To musím alespoň pofackovat, abych v klidu ulehla. Prostě je potřeba se naučit necítit provinile!!!
přesně ![]()
@jenika1 píše:
Já jsem taky ta s vrtulí v pr…i. Už dlouho se učím, že když něco nestihnu, svět se nezboří. Tak to prostě udělám jindy. Jsou dny, kdy obrátím barák vzhůru nohama, uvařím, upeču, umeju okna a já nevím co. A pak se mi nechce nic. Měla jsem vyčitky, ale zjistila jsem, že když se přemáhám, stejně to nestojí za to, a je to k ničemu. To jedu jen co musím. **Ještě si neumím třeba lehnout k telce a spokojeně sledovat, když vydím okolo sebe rozházený hračky, věci, bordel. To musím alespoň pofackovat, abych v klidu ulehla.****** Prostě je potřeba se naučit necítit provinile!!!
i to mám stejně. zakladatelka
Taky jsem s tím měla na začátku mateřské trochu problém (vlastně i před mateřskou, ale tam jsem třeba vůbec neřešila úklid, ono když člověk ráno odejde z domova a vrátí se večer, tak se toho nepořádku moc udělat nestihne - o to víc jsem pak koukala, jak je možné, že není uklizeno, když něco uklízím skoro pořád
, nicméně už jsem si udělala systém a můžu říct, že domácnost zvládám.
Hodně mi pomohla fly lady - jestli umíš, zakladatelko, anglicky, třeba by ti to taky pomohlo. Je to takový „tréninkový plán“, který ti pomůže naučit se průběžně uklízet tak, aby to mělo efekt (dřív jsem třeba začala dávat nádobí do myčky a odmývat ho ve dřezu, při nádobí jsem se rozhodla, že dám prát utěrky, běžela jsem k pračce, ta zrovna doprala, takže jsem začala vyndavat prádlo, pak jsem si uvědomila, že jsem neuklidila usušené prádlo, tak jsem ho šla uklízet, mezitím třeba zvonil telefon a nakonec jsem neměla ani uklizenou kuchyň, ani vyndanou pračku, ani uklizené prádlo
přitom jsem neměla pocit, že bych se flákala). Pár týdnů jsem jela přímo podle toho plánu fly lady, teď využívám jen to, co se mi nejvíc osvědčilo. Skvělé jsou třeba denní rutiny - něco, co udělám každý den stůj co stůj, většinou je to navázané na nějakou jinou činnost (třeba - hned po probuzení dát vařit vodu na čaj, mezitím vyndat nádobí z myčky. Po odvedení dítěte do školky setřít koupelnu a WC, zamést podlahu. Po večerním uložení dítěte uklidit kuchyň, zapnout myčku. A tak dále. Dá se to použít i na jiné úkoly, např. po odvedení dítěte do školky si uvařit kafe a zamyslet se, jestli není potřeba někomu zatelefonovat, poslat mail…
Taky mi pomáhá seznam věcí, které musím udělat. Je příjemný dívat se na proškrtaný seznam, člověk se musí umět pochválit
Když je to něco, co doopravdy hodně oddaluju, napíšu si to to velkým písmem na pozadí do PC
A ještě mě napadá, že spousta vecí se dá dělat i s dětmi, třeba uklízení hraček, některé úkony v kuchyni apod. Podle mě je klíč v plánování, třeba i hodně podrobném. Večer tomu věnovat čtvrt hodiny, fakt se to vyplatí.
Fly lady je dobra, tady je ceska varianta:
http://terapiedomova.blogspot.cz/
Víte, co mě vytáčí na uklízení v kuchyni? takový to jakoby ulepkany a upatlaný-kouknu do šuplíků mezi hrnce, někdo tam nadrobil, nakydal. Ušmudlaný a rozpatlaný otisky rukou na skřínkách, flekanec v ledniččce…jak často a jak moc myjete takovyhle věci?
jo a jak často utíráte prach v celem bytě? (moje neoblíbená činnost-když to uděláte, vidět to není, ale opačně platí bohužel, že když to neuděláte, vidět to je, proto mě to tak nebaví)
Taky to mám podobně jako zakladatelka. Přítel si stěžuje, že není naklizeno. Jeho máma to prý vše zvládala. On vše všude nechává poházené. Podle tchýně po něm nemám vůbec chtít, aby po sobě uklízel věci a nenechával odpadky po stole, atd. Když jsem přišla z porodnice, spala jsem sotva tři hodiny denně, malej plakal skoro nonstop. Jen v kočárku spinká krásně, tak jsem ho prosila, aby ho vzal na hodinku ven, nevzal, byla jsem jak chodící mrtvola. On se vyspal do práce krásně. Nakonec jsem se dozvěděla, že tchýně, která mi pořád chtěla radit kraviny a byla podle slov přítele dokonalá máma, nechala jeho jako půlroční mimino v kočárku do tmy na mrazu a musel jim připomenout její tchán, že mají venku dítě. Pořád chtěla máčet dudlík do cukru a dávat cucat želé bonbony, když jsem se na to zeptala doktorky, hned věděla sama, odkud vítr vane. Malýmu je půl roku, pořád kojím. A za půl roku jsem nedokopala žádným způsobem přítele k větší pomoci… Nedávno byl v bytě opravář, malý byl nemocný, až se dusil hlenama a já nic nestíhala, jen plakal, v noci ještě praskla voda v koupelně a já šla spát ve 4 ráno, opravář mě potom pomluvil u tchýně, jaký byl v koupelně bordel… Než se malý narodil, bála jsem se podle slov přítelovo rodiny, že se o kočár budou prát a zatím pro něj nikdo nebyl… Tak také uklízím po kouskách a za letu.
@adrysek15 Manzel ma taky takovou vykutalenou maminku. Nehadam se s ni, ale kdyz si vymenujeme nazory, je to hlavne o uklizeni a zvladani domacnosti. Rypani typu: „a proc by to mel synacek proboha delat, to ja po nem doma nikdy nechtela?! A proc ty mu skladas ponozky takhle, kdyz on to ma rad jinak?! A ja si myslim, ze on pracuje zas jinak, ze to je na tobe?!“ Vetsinou jde o pohazovani spinaveho pradla, kapesniku, nadobi atd. Opravdu prkotiny. Parkrat jsem ji pristihla, ze septala memu muzi: " podivej, vidis tady ten prach?" a hrozne se tomu hihnala. Nastesti manzel dle svych moznosti pomaha, uklizet uz se taky naucil a o mrne se obcas taky postara. Jdou vychovat;) Nenech si to od nej libit. Az bude taky jednou s vami doma, nech mu dite na starosti cely den a on to snad pochopi. Je treba si ty pravidla nastavit co nejdriv, pozdeji to pujde jen tezko. Co se tyce tchyne, ta jina nebude. Tu svou znam 9 let a je furt stejna. Nekdy mene a nekdy vice na zabiti. Jde ale pracovat na komunikaci ![]()