Edwardsův syndrom

Napsat příspěvek
Velikost písma:
7907
1.1.13 21:45

@Dita01 Já si vždy říkala, že bych nedokázala přivést na svět nemocné dítě. Ovšem jinak tomu asi je, když už to miminko žena čeká. Obdivuji a klaním se. A ty co se rozhodli opačně neodsuzuji. i to chce spoustu sil. Učinit to rozhodnutí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15225
1.1.13 21:47

Mají oba velké štěstí (Šárka a Marcel), že se shodli a že jsou stále spolu. Já je obdivuju a sama nevím, jak bych se rozhodla/jak bychom se rozhodli, pravděpodovbně jinak než oni. Co ale vůbec nechápu, je to, jak tam zmiňoval doktor, že jiné takovéto děti jdou do kojeňáku. To bych nedokázala - opustit svoje dítě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9821
1.1.13 21:52

Ten kojeňák mě taky zarazzil, ale myslím že existujou rodiče, kteří když se jim narodí postižené dítě ho dají do ústavu, dle mého podobná volba jako když by šli na potrat, neodsuzuju.

i já po narození dcery měla různé myšlenky… to prostě k tomu všemu patří, nikdy nevíme jak se naše životy změní, kam míří a co nás čeká

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8814
1.1.13 21:52
@Dita01 píše: Šárka tam říkala myšlenku zda je statečná ona nebo mámy co jdou na potrat, dle mého je statečná Šárka. I když Marcel mluvil velice pěkně, ale asi bych nedokázala přívést na svět dítě a vědět že vše nebude v pořádku, i když to nikdy nevíme ani u zdravého dítěte :nevim:

I nad tím jsem premyslela. Záleží na tvém celkovém pohledu na smysl zivota. Kdy ma smysl a kdy si myslíš ze uz nema. A to ma každy jinak.
Krásný dokument je i tenhle
 http://www.ceskatelevize.cz/…tezsi-volba/

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8814
1.1.13 21:56
@Dita01 píše:
Ten kojeňák mě taky zarazzil, ale myslím že existujou rodiče, kteří když se jim narodí postižené dítě ho dají do ústavu, dle mého podobná volba jako když by šli na potrat, neodsuzuju.i já po narození dcery měla různé myšlenky… to prostě k tomu všemu patří, nikdy nevíme jak se naše životy změní, kam míří a co nás čeká

Souhlasím, určitě to nedělají s lehkým srdcem. Asi potrebuji víc času na to se s tou situaci srovnat a moc to boli dívat se denne na sve díte… Jenže potom už se jde hůř zpět, díte uz si asi nikdy nevezmou, protože uz to časem boli min.. Nevim jak to je, jen se zkousim vcitit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15225
1.1.13 22:00

Vcítit se nejde. Aspoň mně ne. K tomu kojeňáku - já to neodsuzuju, ale nechápu. Jsou to těžké zkoušky…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27259
1.1.13 22:06

Já si myslím, že je to každého volba a každého rozhodnutí, ať je jakékoliv a ten/ti dotyční s tím musí žít… Šárku s Marcelem obdivuju a chtěla bych mít tolik životního elánu jako oni.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3126
1.1.13 22:09

Pokud sem paní zavítá, ráda bych jí popřála zdraví a Boží požehnání. Má můj obdiv. Když sem se dívala na ten dokument, chvílemi jsem brečela, ale byly to slzy obdivu a nad tím, jak je to děvčátko štastné. Moc Vám a celé Vaší rodině přeji jen to dobré. :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
prchalka
1.1.13 22:19

Dobrý večer, dokoukala jsem skvělý dokument o Juliánce hned si přečetla celou diskuzy…sama jsem téměř před deseti lety řešila ten samý problém donosi či nedonosit..dnes ani tak nevzpomínám na sondování, na nekonečnou 24 hodinovou práci kolem malého, strávené měeěsice po nemocnicích.,jen Vaše diskuze mě připomnéla otřesné chování mého gynekologa, který se mnou jednal jako s největšim magorem, když jsem mu řekla, že malého donosím… :( Dnes je to krásný 9tiletý kluk, a :| i kdyže má určité problémy, tak ten kdo o ničem neví tak nic nepozná :)Je škoda, že maminky v takhle těžkých chvílích, musi ještě řešit jednání zdravotnického personálu.,

  • Citovat
  • Upravit
Neprihl. Ppk
1.1.13 22:24
@Jana206 píše:
Já myslím, že Julianka pořád žije, ten příběh je známý a ta maminka jeden čas psala i do diskuzí tady na emiminu.

A neni to maminka s Juliankou, ktera zakladala primo tuhle diskuzi?

  • Citovat
  • Upravit
2926
1.1.13 22:27
@Neprihl. Ppk píše:
A neni to maminka s Juliankou, ktera zakladala primo tuhle diskuzi?

Ano, je. :)

Juliánky blog také často prohlížím, moc jim držím palce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9821
1.1.13 22:31

Souhlasím chtěla bych mít ten elán a sílu co má Šárka a Marcel, májí můj obdiv :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
SAJ
17073
1.1.13 23:00

Marcel a Šárka se rozhodli a s tím rozhodnutím žijí. Musí. A žijí s tím i jejich rodiny. Taky musí - žít.
Každopádně přeji všem zúčastněným co nejvíc sil a vše nejlepšího do dalších let.

Obdiv necítím, jen soucit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14809
2.1.13 10:02

SAJ: Stateční lidé, kteří byli schopni své dítě nejen přijmout, ale jsou schopni ho milovat a vytvořit jemu i svému dalšímu dítěti spokojený život, by se nakonec měli za svou statečnost a lásku někomu omlouvat, ne? Jestli to někdo není schopen akceptovat, tak je to čistě jeho problém. A takové cancy, že zničili život nějakým příbuzným, hraničí až s vydíráním.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lerry
2.1.13 12:21

Taky jsem se včera na dokument dívala a půlku jsem probrečela. Je to fakt obrovské štěstí mít doma zdravé miminko. Rodičům Juliánky patří velký obdiv, že vše zvládají na jedničku.
O tom zda jít či nejít na potrat, když vyjdou výsledky testů špatně… taky bych nešla. Kdo zaručí, že jsou testy bezchybné?

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty