Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@bedruna7 píše:
A co takové klonování ať už embryí lidských či zvířecích?? To je také vznik nového života, jak vysvětlíte tohle? Proč dal Bůh člověku takovou moc, aby jednou dokázal sám stvořit život, aniž by k tomu byl potřeba ženy a muže? Je spousta otázek, na které odpovědi mít nebudete, je třeba to tak brát…
Až někdo z lidí dokáže vzít mrtvolu - poskládat dohromady všechny orgány (funkční), cevní a jiné systémy, kostru, obalit to vše svalovinou a kůží, napumpovat krví - a tuto skládačku pak oživit.. Tak v tu chvíli jeho/nás budu považovat za rovné Bohu a přisoudím nám právo život vzít (trest smrti, eutanasie, sebevraždy, potraty…).. Klonování pro mě není schopnost vytvořit život - stejně jako tím pro mě nění fakt, že si někdo s někým užije v posteli a je z toho miminko..
@Amber_1977 píše:
@bedruna7 Vždyť jsem říkala, že víra v Boha je osobní, nepřenositelná a nesdělitelná zkušenost.. Nejde o tom dost dobře debatovat a prodebatovat se k tomu, zda ano, či ne - není to z oblasti racia, tudíž tady nefunguje logika a nefunguje tu možnost „naučit se to“ tím, že si přečtu potřebné informace..
Nicméně - ano.. S Bohem jsem se vždy setkala ve smyslu křesťanském, tudíž jsem ho hledala mezi křesťanskými církvemi, ale musím konstatovat, že Bůh, tak jak jsem ho poznala já sama, nejen učení těchto církví, ale i Bibli samotnou přesahuje. A ať se na mě křesťané nezlobí - toto mi logické přijde - Bible je písmo vytištěné na papíře (originál je nějaký druh inkoustu na papyrových svitcích) - tedy pochází z našeho světa.. Proč by tedy měla být dokonalá? A přitom je - pokud ji nečtu takto debilně dogmaticky a nesnažím se hledat logické souvislosti, ale pouze ji čtu jako jakoukoli jinou knihu s nějakým příběhem - a prostě její text nasávám, tak on si mozek ty informace skryté v ní přebere velmi dobře..
A tou narážkou na mytologii jsem myslela prostě to, že já ji tak dogmaticky jako někteří věřící a církevní hodnostáři skutečně neberu - vnímám tu podstatu, co chtělo být sděleno, ale nehnípu se v podružných detailech - stejně jako se nehnípu v tom, jak Šemík dokázal skočit z Vyšehradské skály a nezabít sebe ani jezdce.. Ta podstata sdělení byla někde jinde než v technice skoku..
K tomu stvoření a Boží vševědoucnosti.. Hele, ono je to fakt dost těžký.. Já pokaždé, když jsem prožila přítomnost Boží, tak jsem pak byla zralá pomalu na sebevraždu - protože takový nekonečný příval lásky, proti který ta největší lidská zamilovanost je, ani snad ne odraz.., to se ti prostě nechce opouštět.. a hlavně - ta láska byla bezpodmínečná, nesoudící - zkus si představit, že najednou jsi a nejsi - jakoby kapka v moři - prostě si nějak vzdáleně uvědomuješ sama sebe, ale zároveň jsi součást něčeho tebe mnohem přesahujícího.. a to přesahující, v čem jsi „rozpuštěná“, je milionkrát zesílená, trvalá, nekončící láska.. - tak toto prožívám v oněch vzácných chvílích, jakéhosi Božího doteku, nebo jak to nazvat.. slova na to nestačí, nejde to..
No a když prožiješ tohle, tak už se nedá na Boha nahlížet ve smyslu - jak tohle může dopustit.. Nejde tu entytu soudit - protože prostě víš, že ona je v tom „nevinně“, že je to opravdu čistě jen naše záležitost - co já vím, možná to pramení z našeho odtržení od tohohle zdroje lásky, tak si tu frustraci vybíjímefakt nevím a nemám chuť to řešit, ale prostě Boha z toho neumím vinit.. Moje teorie je - že tohle je peklo - že peklo je žití v egu a z toho vyplývající dualitě - kdy absolutně všechno posuzujeme a pak samozřejmě i soudíme a odsuzujeme.. Bůh neexistuje v dualitě - Bůh prostě jen je, ale neni „takový“ a „takový“ - tyhle nálepky patří do života na Zemi - který považuji za peklo - nikoli ve smyslu, tady to je nějaký hrůzostrašný místo.. ale ve smyslu jakéhosi protikladu k žití v Bohu (asi po smrti..) - zkrátka něco jako - tady to je školní rok a smrt jsou prázdniny.. - hodně to kulhá, vím, ale tak nějak hrubě řečeno to chápu..
A čím víc o tom všem píšu, tím víc vnímám, jak prostě na tyhle věci slova nestačí - akorát tím vším, co jsem napsala, degraduji Boha a vůbec, svoji víru v něj, v nějaký žvásty na eMiminu.. Chápeš? Líp už to neumím
Ty jo, tak tohle mne oslovilo
Teda hlavně ty věci o dualitě, což u křesťanů teda čumím
že toto někdo dokáže tak říct
Takže vlastně říkáš, že „bůh jsem já“ páč když to není dualismus, musí jít o jednotu?
@Gina108 píše:
Ty jo, tak tohle mne osloviloTeda hlavně ty věci o dualitě, což u křesťanů teda čumím
že toto někdo dokáže tak říct
Takže vlastně říkáš, že „bůh jsem já“ páč když to není dualismus, musí jít o jednotu?
Zní to hodně egoisticky, ale z určitého úhlu pohledu ano. Jenom teď - v tomto životě jsem z něj jaksi vydělena svým sebeuvědoměním, nebo jak to lépe vyjádřit - prostě, moře narazilo na skálu a kapka vylétla z vody na souš a čeká, až se odpaří a naprší zpět do moře
A mezitím je „jen“ tou kapkou, i když i v kapce moře se moře skrývá.. Tak nějak.. ![]()
To jsem se tada rozfilozofovala ![]()
@bedruna7 píše:Já jsem člověk, který věří ve vědu, té já fandím moc…mám právě ráda ty důkazy…a myslím, že věda dokazuje stále častěji, že je mocnější něž cokoli jiného, věda dokázala také vytvořit život, vypěstovat faunu a flóru apod. Je to pro mě něco reálného, takže vlastně i já mám svou víru
Je fajn v něco věřit, ať je to cokoli, život je tím zajímavější
Někteří špičkoví vědci jsou zároveň i hluboce věřící. Prostě proto, že skrze vědu dohlédli až na hranice našeho reálného poznání - a pochopili, že co je za těmtito hranicemi, je racionálním rozumem těžko uchopitelné. Teda tím racionálním rozumem, jak ho vyprofilovalo 19. a 20. století. Třeba se brzo posuneme dál, co já vím? (I když jsem v tomto skeptik…)
Ahoj. Ja studuji teologii takze v jeho existenci rozhodne verim =) ale po peclivem studiu muzu nadale jenom potvrdit ze je a pravdepodobne i zustane to jenom veci viry…zadny dukaz neexistuje. Mozna taky proto ze Buh ktery by se dal dokazat, tedy pojmout lidskym rozumem, by prestal byt Bohem =)
Nečtu diskuzi. Ale, co je BŮH? Každý si ho vysvětluje jinak. Někdo jako „sílu přírody a vlivů“ (které jsou logické v podstatě). Někdo si ho představuje jako člověka, někdo jako mimozemšťana. Je MILION OTÁZEK!!! A moje odpověď zní, přesto, že jsem pragmatická a ateista, URČITĚ NĚCO EXISTUJE!! To „něco“ ale musí hledat ten dotyčný/á sám/sama a odpověď najde. Každý v něco věříme. Malému dítku bych řekla jen to, že „Musíš hledat a pána Boha najdeš!“ Pro každého nějaký ten „Bůh“ je, otázka je, co tím Bohem bude sledovat. Ať si určí cestu sama…
@Maculinka kdyz veris tomu ze neco je tak at se ti to libi nebo ne ateista nejsi =) spis nadkonfesijni premyslivec =)
@christiania píše:
Ahzadny dukaz neexistuje. Mozna taky proto ze Buh ktery by se dal dokazat, tedy pojmout lidskym rozumem, by prestal byt Bohem =)
Christianio, to se mi moc líbí, co jsi napsala - budu nad tím přemýšlet, velice mě tvoje myšlenka oslovila, děkuju ti ![]()
Pááááni Amber, je fajn, že to má někdo takhle srovnané
Cítím, že opravdu víš o čem píšeš, že v to opravdu věříš…máš štěstí, možná má každý, kdo v něco věří tak trochu více štěstí v životě…tím štěstím myslím to, že i když je nejhůř, vy máte stále tu víru a věříte, že vše zlé, je pro něco dobré…nevím jak to napsat, snad chápeš..
Faktem je, že z tvého článku úplně všemu nerozumím, nechápu, co chceš říct a myslím, že to nemůže pochopit nikdo, kdo tohle taky necítí…
Co se týče klonování, tak to není přesně vznik života, jaký znáte vy, ale přece nevěříte, že Bůh vzal kosti, poskládal a bla bla bla…kde tedy ty všechny věci k stvoření vzal? Kdo poskládal takto jeho? Proč už pak neskládal další a životy tvoří sami lidé? Já ví, zase sypu otázky…ani neodpovídej, takové debaty jsou nekonečné a lepší je debatovat osobně, než si takto psát…
Píšeš, že jsi takový „jiný“ věřící…takže ty nechodíš do kostela, nekřížkuj si čelo svěcenou, nemodlíš se s ostatníma, nepolykáš hostie, nechodíš ke zpovědi??? Kdy jsi začala věřit? Někdy během života? Proč ses tak rozhodla? Co tě k tomu vedlo…většinou lidé začnou věřit, až když se jim něco zlého stane, jakoby tím o něco žádali, ale já myslím, že když jednou člověk nevěří, tak nemá právo si to jen tak během života rozmyslet, spíš, nepříjde mi to moc opravdové…
Každopádně ti děkuji, je to pro mě něco nového a velmi zajímavého ![]()
Mončíček - tak to já s tebou zase nesouhlasím…jsou lidé, co děti mít nemohou a velmi je to trápí…ty jistě děti máš, tak proto tak mluvíš. Kdyby jsi je neměla a šíleně je chtěla, bylo by to jediné, na co bys myslela den co den, tak jak bys to brala? Denně by ses Boha ptala „proč“?
Když nám tedy Bůh dal do rukou takovou moc jako je inteligence a nechal lidi tvořit tento svět a vyvíjet se, kdy člověk dokázal vymyslet, jak bezdětným párům pomoci, proč je to špatné? Je to stejné, jako by měl člověk třeba nehodu, proč by u měli lékaři pomáhat, tohle je jeho osud, má zemřít, tak ať zemře./.nemá mít děti ať je nemá…Nemůžete přeci ve vaší víře něco odmítat, ale co se vám hodí si ponechat…
@bedruna7 píše:
Pááááni Amber, je fajn, že to má někdo takhle srovnanéCítím, že opravdu víš o čem píšeš, že v to opravdu věříš…máš štěstí, možná má každý, kdo v něco věří tak trochu více štěstí v životě…tím štěstím myslím to, že i když je nejhůř, vy máte stále tu víru a věříte, že vše zlé, je pro něco dobré…nevím jak to napsat, snad chápeš..
Faktem je, že z tvého článku úplně všemu nerozumím, nechápu, co chceš říct a myslím, že to nemůže pochopit nikdo, kdo tohle taky necítí…Co se týče klonování, tak to není přesně vznik života, jaký znáte vy, ale přece nevěříte, že Bůh vzal kosti, poskládal a bla bla bla…kde tedy ty všechny věci k stvoření vzal? Kdo poskládal takto jeho? Proč už pak neskládal další a životy tvoří sami lidé? Já ví, zase sypu otázky…ani neodpovídej, takové debaty jsou nekonečné a lepší je debatovat osobně, než si takto psát…
Píšeš, že jsi takový „jiný“ věřící…takže ty nechodíš do kostela, nekřížkuj si čelo svěcenou, nemodlíš se s ostatníma, nepolykáš hostie, nechodíš ke zpovědi??? Kdy jsi začala věřit? Někdy během života? Proč ses tak rozhodla? Co tě k tomu vedlo…většinou lidé začnou věřit, až když se jim něco zlého stane, jakoby tím o něco žádali, ale já myslím, že když jednou člověk nevěří, tak nemá právo si to jen tak během života rozmyslet, spíš, nepříjde mi to moc opravdové…
Každopádně ti děkuji, je to pro mě něco nového a velmi zajímavého
Ale ne, nemám to „srovnané“ - prostě mám nějaké osobní zkušenosti, na kterých stavím - a díky kterým nejsem naopak schopná se aktivně se vším z toho vyplývajícím včlenit do některé z církví - protože mé názory jdou mnohdy proti jejich učení a já neumím popřít něco, co jsem nějak prožila, pochopila, a přijmout beze zbytku jejich výklad Bible.. Přitom mi život v nějaké církevní obci chybí - chybí mi kamarádi, kteří stejně jako já, ví nebo věří v Boha a podle toho se snaží žít - kteří by mě „posouvali dál“ a kontakt s nimi mě naplňoval.. To se těžko vysvětluje, ale když pravidelně chodíš na bohoslužby, stýkáš se s lidmi, kteří tam chodí taky, tak je to něco úplně jiného, než když jen prohlásíš, že věříš v Boha.. a.. a co jako? Co dál? Co z toho vyplývá?
Chybí tu ten rozměr toho sdílení, naladění se s ostatními na stejnou vlnu a zároveň určitého duchovního růstu..
A s tou vírou máš pravdu - ale ateista je taky věřící - věřící, že smrtí vše končí - jeden velký, konečný výmaz z existence.. A život má o něco jednodušší - já bych třeba možná, co já vím, jako ateista vraždila - proč ne? Manžel mě podvede - tak ho kuchnu.. Jako věřícího mě tohle buď vůbec nenapadne, nebo si to rozmyslím, protože pak očekávám horší následky než je život ve vyhřátém kriminále s pravidelnou stravou pod nos.. - teď jsem schválně hodně přestřelila, ale asi rozumíš, jak to myslím.. Všechno má svoje pro a proti
A jsem si jistá, že kdyby Bůh chtěl, aby všichni lidé v něj věřili, tak nám to povědomí o sobě nějak implementuje do genů, tak jako schopnost dýchat.. A kdyby chtěl, aby všichni byli křesťani, tak nedopustí rozvoj ostatních náboženství..
Asi je to vše o té svobodné vůli - snaž se člověče, užívej si pozemského života, snaž se ho prožít nejlépe, jak umíš, a i když je plný nejistot.. Hledej odpovědi na své otázky..
Docela hezká výzva, ne? ![]()
A vy - skuteční křesťani, ať katolíci či protestanti - do mě
![]()
@bedruna7 Jo a ano - taky se mi „něco“ nepříjemného přihodilo, s čím jsem si nevěděla rady.. A vnitřně mě to užíralo a rozkládalo.. A tenkrát právě jsem měla první prožitek Božího zásahu do mého života.. A pak už to jelo
Můj život se krátce po dvacítce obrátil úplně naruby a jsem za to vděčná.
Ale bylo to jako s narozením dětí - dokud jsem Boha „nepoznala“, tak mi nechyběl
Takže si jsem jistá, že plnohodnotný život se dá prožít i bez víry v něj.. Důležité je chovat se v rámci svého svědomí co nejlépe a prožít ho, jak nejlépe dovedu - abych si ve stáří nemyslela, že jsem ten svůj život promarnila..
@bedruna7
ahoj ![]()
ano děti mám a i kdyby mi je Bůh nedal, trápilo by mě to, sem člověk, ano trápilo ale mluvila a jednala bych stejně. Dnes sem shodu okolností, přepla na tv noe, je to křestanská televize, a tam bylo o tom ivf. Velmi zajímavé.
Bůh nám dal rozum, abychom ho využívali a používali. Dal nám prostředky ale nemáme je zneužívat. Myslím a sem přesvědčena, že akt manželské lásky, jako je plození dětí by mělo být ponecháno pouze, teď to řeknu asi divně, omlouvám se,
ale posteli a ne laboratoři. Dítě má být splozeno z manželského aktu, věda a medicína k tomu má třeba pomoci ale ne tento akt nahradit. Vše umělě vzniklé je vlastně násilně vzniklé.
Beru to jako výsměch Bohu, lidem a přírodě.
A třeba to, že lékaři zachrání člověka při autonehodě, z nemoci beru uplně jinak než ivf.
Jinak ano, sem věřící, římskokatolická církev, sem potratům, náhradnímu mateřství, umělému oplodnění, žití bez manželství, atd. Žádným člověkem nepohrdám a ani ho nesoudím, na to já právo nemám, na to má právo Bůh, já jen s něčím co lidé dělají nesouhlasím, neschvaluji a považuju za dobré a nutné na to upozornit.
chtěla přidat svůj pohled na věc a jak to cítím třeba já a co je dle víry a mě správné, je to mé přesvědčení.
Jinak vám všem přeji vše dobré, požehnanou neděli a dobrou chut k obědu
a myslím to upřímně. ahojte
Kdyby se takhlo ptalo dite me, rekla bych, ze Buh je v kazdem z nas, je to nase svedomi a zaroven neco, za cim v zivote jdeme. A zaroven bych chtela, aby se ridilo vlastnim usudkem a ne narizenim nejake instituce. Ale asi by to nepochopilo
Verici nejsem.
Nemůžu mluvit za ostatní, jen za sebe - a upřímně, nejsem ten správný vzorek křesťana - nejsem pokřtěná u žádné církve, k žádné se veřejně nehlásím, i když v rámci jedné jezdívám na bohoslužby, jsem v kontaktu s jistou církevní obcí a velice si vážím jejich pastora. Ale moc dobře vím, že spousta mých názorů se prostě s křesťanskými dogmaty neshoduje..
- ostatně, je to velice dobře vidět v jiných diskuzích
ale snažím se.. už roky
). A těch věcí, které mám trochu jinak než (asi ne všichni, ale možná většina) ateisté, je samozřejmě víc - postoje k trestu smrti, k potratům, k… ke svobodné vůli člověka..
Takže za sebe - ano, je jiný.. Diametrálně jiný.. Já se (z důvodů vypsaných v předcházejícím příspěvku) snažím neposuzovat - nerozdělovat na černou a bílou, nehodnotit (což mi, samozřejmě, nejde
Nemyslím si - život je tím mnohem těžší, protože na sebe bereš další zodpovědnost - určitou zodpovědnost za to, že se budeš chovat (nebo se aspoň snažit chovat) mravně a dle určitých zásad, které ne vždy jsou příjemné, ne vždy se hodí do krámu.. atd. atd..