Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak dát dítě k babičce a nezbláznit se
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.7.13 14:07
No, moje dcera byla u babiček od pár týdnů, a to i na pár dní. S tchýni bydlíme v jednom domě, takže od narození věděla co a jak. Moje mamka bydlí od nás asi 8 km. Nekojila jsem. Navíc jsem byla v době porodu cca 2 měsíce po operaci mozku, takže jsem uvítala jakoukoliv pomoc, měla jsem dost problémů sama se sebou. A svět se nezbořil. Dcera byla od malinka zvyklá cestovat, spát jinde, být s jinýma lidma, sepračku prodělala jednou v létě a trvala necelý měsíc, kdy se to setřelo s grilovačkama, návštěvama s dalšíma dětma atd. Manželství to také velice prospělo, pravidelně jsme s manželem měli čas jen pro sebe. Ale dcera nebyla urputné miminko - žádné prdíky, o zubech jsme nevěděli až jsem jednou cinkla lžičkou při krmení 
, manžel nikdy nespal mimo ložnici…nu, teď je jí 8,5 let, nevidím žádné trauma, že od miminka „hospodařila“ s babičkami, ty si to užily, doteď ráda spí dole u tchýně pravidelně každý pátek a někdy jí překecá i na sobotu 
Ale zase já mám tchýni fajn, vycházím s ní lépe než s mou mamkou. A taky jsem nastavila pravidla, sice volnější, takže malá si brzy zvykla, že dole jsou jiná pravidla a nahoře je zase něco jiného, že u mojí mamky může to, co doma třeba ne, ale zase to nebyla moje domácnost takže mě vyhazování věcí ze šuplíků u moji mamky nechávalo chladnou 
Ale je fakt, že tchýni ani moji mamku nenapadlo ji učit chodit, dokonce mi několikrát ještě dost dobře poradily (neměla jsem sourozence ani jiné děti v okolí, na kterých bych se „zacvičila“), krmily ji normálně, ještě mě naučily jak to dělaly ony. Já byla například nešťastná, že malá nechtěla žádnou polévku, ale žádnou, tak mi řekly, že se svět nezboří a ať dávám rovnou druhé, zelenina v tom je taky, tak co. Uklidnily mě, když jsem nezvládala, že nemůžu jet přesně podle knížek, rad a časopisů 
Každá ať si to udělá jak jí to vyhovuje. Mě vyhovovalo, že nemám dítě, které mi visí na noze, když potřebuju vařit nebo něco udělat. Ale možná to bylo i jejím charakterem… 
Pokud tchýně těžce překračuje pravidla, tak bych asi na chvíli dítě nepůjčila a jasně a srozumitelně řekla proč. A že nebudu diskutovat o škodlivosti učit nebo neučit 2,5 měsíčního kojence chodit. Fakt je, co ji napadne za hloupost příště 
Nebude učit chodit, bude učit něco jiného. A na všechno člověk myslet nemůže. Přece taky školním dětem neříkáme, že nesmí podpálit barák, protože jim je to přece jasné. Zdá se však, že jsou lidé, kterým to jasné není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
24.7.13 14:09
@Bábrdl píše:
To jistě. Ale není zajímavé, že takových zjevných neschopných, nezodpovědných a sobeckých aktů se v drtivé většině dopouštějí MATKY SYNŮ? že by vadný gen?
Dlouze jsem o tom přemýšlela a myslím, že je to prostě o tom, že se svoji matkou jsi celý život a ten vztah se dlouhodobě vytváří, proto je ta komunikace jednodušší. Tchýně je vlastně cizí ženská, která se ti naváží do soukromí. A to píšu jako matka tří synů, takže vím, že se mě tahle role týká a ani nečekám, že mě bude snacha brát jako svoji druhou matku, tudíž mám v plánu se angažovat na vyzvání 
každopádně mám ale pocit, že ženskejm v padesáti prostě rupne v kuli a jsou z nich tyhle příšery. Už jsem manželovi říkala, aby mě v padesáti zastřelil
- Citovat
- Upravit
24.7.13 14:09
@sarusa4 no tak tchýni bych za tohle řekla něco, co by si za rámeček nedala, manželovi bych vysvětlila, že takhle prostě ne a dítě bych si prostě nechala u sebe! Popřípadě se poohlídni po nějaký hlídací tetě- kamarádce, která udělá přesně to, co jí povíš. Já jsem na tohle alergická taky, je to moje dítě a když řeknu, že se s ním takhle jednat nebude, tak nejsem zvědavá na to, aby to pak bylo jinak a ještě se to přede mnou tajilo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:10
@mladákarotka píše:
ony ty tchyne asi nebudou tak špatny když vychovali naše partnery ktere milujeme:) jen je to tchyne a to se musí už jen ze sportu
vůbec nechápu, jak mohla tahleta vychovat mého muže a ještě jeho bratra a jsou celkem normální
To se dá opravdu zapomenout ( i když už je to 29 let) co se s miminkem dělá a co už ne??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:10
Pro Mišmiš a těm, které mají podobné názory - mojí dceři je 15 měsíců a rozhodně bych ji prarodičům nesvěřila. Jde o to, že to není třeba, ráda s dítětem trávím čas a jsem na mateřské proto, že ho s ní trávit chci, má pestrý program, je v rozumném kontaktu s vrstevníky a hlavně, má svůj režim, který jí naprosto vyhovuje. Dalším důvodem je i to, že k prarodičům nemám důvěru, nelíbí se mi jejich názory a nechci, aby moje dítě muselo něco přežívat, chci, aby vyrůstalo tak, jak si to přeji já a jeho otec. Další věc je, že takhle malé dítě neumí říct, co potřebuje a na rovinu, ani táta občas nepozná, co malá chce a musím mu to tlumočit. I když by byli prarodiče v pohodě, malé miminko bych jim půjčila jen do kočárku na povození, samozřejmě se vůbec nebráním společně strávenému času, kdy prarodiče a my budeme s malou dohromady. Přes noc bych nechala u prarodičů dítě ve chvíli, kdy bude souvisle mluvit a bude si umět říci, co potřebuje a je na to zralé, dle mého názoru tak kolem tří let.
Je mi jasné, že tu budou takové, které mě budou mít za hysterku a nepochopí mě, ale je to prostě každého věc. Zajímavé je, že se setkávám s tím, že se lidé nepozastavují nad tím, když jde půlroční miminko nebo i malé novorozeně na noc mimo domov, ale nad tím, když my nemáme potřebu to dělat…Každý ať si jede podle svého, ale pokud nedůvěřuji a necítím se dobře z toho, kde a s kým by moje dítě bylo, dělat to prostě nebudu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:11
@sarusa4
jo, tak to pak chapu. pokud s ni „nacvicuji“ i kdyz tam jste, tak to bych taky nemela odvahu ji tam nechat samotnou.
asi to proste zatim reste jenom navsteva a spocnym travenim casu a hlidani proste bude muset pockat az na pozdeji.
ja posledni dobou zacinam byt taky silne alergicka na to, kdyz chce nekdo moje dite neco „ucit“. jako treba prave mu opakovat 20× stejne slovo. Prcek se vzdycky tvari desne zmatene a nevi, co se po nem chce. Ja vim, ze mu to neublizi, ale taky me to silne nervuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:11
Jinak mně kdyby dal někdo hlídat dítě a potom mi dal instrukce, co a jak jsem udělala špatně, tak ho příště s nějakým hlídáním pošlu někam. Dělala jsem au-pair miminům, když mi bylo ani ne
20 a rozhodně mi máma dítěte nestála za zadkem, aby kontrolovala každý můj pohyb. Děti vyrostly a jsou naprosto v pořádku.
Pokud vám vadí metody prarodičů, pořiďte si certifikovanou chůvu, která bude brát 200,– na hodinu + cestovné a máte vyřešeno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:13
Veverka-tě nikdo nenutí to dělat
ale pak z pozice prarodiče:
vnouče budu znát jen z kočárku, případně pár návštěch ostře střežených matkou a ta se pak rozhodně kolem 3let mi tam to vlastně „cizí“ dítě nakýblovat domu-teď jsem jim dobrá-takhle bych to viděla. Kvůli vnoučeti bych se přes to asi přenesla, ale připadla bych si jako nesvéprávný idiot
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:14
@Bábrdl tak to taky není v pořádku mít šílené nervy aby snachu nenakrkly(tedy pokud to jsou nervy kvůli „nedůležitým věcem“ )ale jak jde o zdraví a nebo o podstatné věci tak přes to u mě vlak nejede a proto jí tam prostě samotnou nedám a chodím tam s ní, byť mám z času stráveného u tchýně vždycky břichabol, cokoliv totiž řeknu tak je špatně. teď například když řeknu že jí nemá dávat sladké že je půl hodiny před obědem tak malé odpoví:maminka zákazala, nesmím ti nic dát a tváří se přitom jak kdyby měla mladá zhynout nedostatkem cukru. kdyby mladou viděla jednou za 14 dní na návštěvě tak tam ať si s ní dělá skoro co chce od toho babičky jsou aby rozmazlovaly ale pokud se vidí denně tak jako u nás tak je to na ránu když máme doma nějaká pravidla a ona se neustále snaží podrývat mojí autoritu tím že mi před malou odporuje a polemizuje se mnou jestli mám nebo nemám pravdu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
luciášice
24.7.13 14:14
Téma nečtu.
Řešení je jediné-promluvit si o tom s prarodiči 
Nastavit pravidla, v klidu, ale pevně sdělit, že s miminem se bude zacházet, tak, jak stanovíme my, rodiče. A zároveň utvrdit v tom, že jsi ráda, že mají zájem, hlídají a mají prcka rádi
Časem pochopí.
Podle mě je dítě dost staré na cca 2 hodinové hlídání a kočárkování A když plánuješ dlouhodobé hlídání, tak je určitě lepší, když si dítě i prarodiče na sebe, svoje zvyky, pravidla, režim atp. zvyknou už teď
- Citovat
- Upravit
24.7.13 14:15
Sarusa- svojí tcháni z pro mě neoprávněných příčin nesnášíš a nechceš jí dát hlídat vnouče-hledáš důvodu v zcestných „chybách“ výchovy + káráš 
tchýni za její verbální projev k vnoučeti apod…no ještě, že mám dceru toho bych se dočkat fakt nechtěla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:16
@Camael píše:
@BohunkaP
Mně to přijde jak nějaká móda, postoj, že jsem dokonalá matka proto, že jsem schopná všechno zvládnout sama a nejlíp. Jen nějak nechápu, co z toho kdo má, myslím hlavně to dítě a okolí. Dítě vyděšený, kdykoli se máma vzdálí, máma si bez něj ani neuprdne, ostatní na něj asi nemají nárok, vždyť jsou jen táta, prarodič, sourozenec, teta, strejda..
S tím nesouhlasím. 7 měsíční mimino mi nikdo nehlídal - kojila jsem a teprve jsme začínali s příkrmy, babičce pro potěšení bych fakt neodstavovala..
Moje děti spaly mimo domov poprvé samy „až“(pozdě z pohledu části pisatelek tady) kolem 3 let - a to jen sporadicky(když nepočítám porodnici, ale tatínek není hlídání)..Všechno vždy bylo u obou starších v pohodě, nástup do školy, školky, prázdniny u babičky, pětiletá je teď poprvé u tety, je moc spokojená, nejstarší 7 letý byl na táboře, taky OK a u mé sestry na druhém konci republiky.
Nejmladší má 13 měsíců a ještě mi ji nikdo nehlídal na dobu delší než hodinku. Přijde to až na podzim, kdy musím do nemocnice na vyšetření, tak s ní půl dne nebudu, ale bude to OK.
Není to o vyděšených dětech, ale o tom, jak kdo to má nastavené..
A o komunikaci v rodině. Mě pohlídají i když vědí, že miminko NEDÁM!
Pisatelky podobných názorů mohou taky vycházet ze zkušenosti, že třeba ani prarodiče nemají, nedožili se vnoučat a co by za to dali, kdyby jejich rodiče vnoučátko poznali, povozili..A nebo žijí tak daleko, že jsou na vše sami a běžné pohlídání není proveditelné..
Každé odloučení od matky kojence stresuje, citlivějším dětem to může přehodit režim, v noci mohou plakat, nesmí(trpěla na to prostřední, stačila návštěva poradny, procházka jindy, než jsme zvyklí). Nedovedu si představit, že by do toho ještě vymrčovaly babičky..Teď je už v pohodě.
Jo a vzít mi někdo mimino do supermarketu, tak se neznám..Není mi jedno, co s dětmi kde kdo dělá a chci mít aspoň rámcový přehled..Detaily nechávám na nich..
A vrácení - předání - pokud se na něčem domluvíme, tak to prostě platí..Prostřední se vrátí zítra a na pátek už máme spolu program. Kde bychom se dostali, kdyby to fungovalo, jak tu někdo psal? To by se muselo stát něco vyjímečného a vážného, abych připustila nějakou změnu.
A respektuju to i na druhou stranu, pokud si vypůjčím dítě z rodiny, tak rodiče vědí aspoň rámcově náš program a předání dodržím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
24.7.13 14:16
@Mišmiš píše:
Jak to bylo s chozením nikdo pořádně neví a tchýně dokázaly vykrmit a vychovat manžely takže snad dokáží vychovat a nakrmit i vnoučataa ze špinavého kýble ještě nikdo neumřel-pokud hrotíš takové věci tak bych to jen na příšrnou tchýni a tchána neviděla
Já bych si dovolila nesouhlasit, ten argument, že taky vychovaly děti už mě dost točí. Vychovaly, ano, ale je to 30 let!!! Já mám dvouleťáka a půlroční kluky, když jsem začala u dvojčat zavádět příkrmy, tak už jsem si pamatovala prd a to se to dělo asi s ročním dostupem - takže ať mi nikdo netvrdí, že si 30 let pamatuje, co a jak. Občas marně pátrám v paměti, kdy jsem dala malýmu poprvé jogurt, odkdy smí tohle nebo tamto a jdu to hledat někam na diskuzi nebo letáček Taky jsem si všimla, že tchýně zuřivě prosazovala něco, když bylo malýmu tři měsíce a když mu pak bylo 10 měsíců, pochopila jsem, že to nedělal špatně jenom o půl roku dřív 
- Citovat
- Upravit
24.7.13 14:20
@Jana206, souhlasím se vším, hlavně s tímto odstavcem Není to o vyděšených dětech, ale o tom, jak kdo to má nastavené..
A o komunikaci v rodině. Mě pohlídají i když vědí, že miminko NEDÁM!.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.13 14:20
Novo-no samozřejmě, že zapomenou nějaké věci, ale předpokládám, že základní potřeby vylučovací, hygienické apod se nezapomínají. ostatní je na matce aby dodala k dítěti potřebný manuál - já mám 3leté a když bych měla hlídat kamarádce menší dítě tak ten manuál chci taky-pravděpodobně moc pití a málo relaxace způsobilo u mě zhoršenou pamět
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
