Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
S tím by se měl manžel smířit.My to máme lepší v tom,že po delších úvahách jsme se shodli oba,ale pořád řešíme ty finance.
Třeba to manžel jednou pochopí.U nás je to tak,že manžel po delších úvahách by nebyl proti,jen se bojí financí.Tak jsme si řekli,že to necháme otevřené.Máme ještě čas si to rozmyslet.Třeba najde lepší práci. ![]()
Já mám čtyři děti a taky se nedovedu vnitřně vyrovnat s tím, že už pravděpodobně další nebude. Osobně se spíš obávám toho, že už jsem dost stará na další těhotenství a porod, přeci jen už je mi 32 let. Čtyři zdravé děti jsou zázrak, ale tak strašně rychle rostou, že je mi prostě těžko z toho, že už nebudu mít ten maličkej uzlíček. Kamarádka (ta má dětí zatím 6) mi říká, že nemám nikdy říkat nikdy, že třeba ještě nějaké bude, ale já sama mám z toho docela strach. ![]()
32 ještě není žádná hrůza,jestli neřešíte finance jako my a po zdravotní stránce je to v pohodě,tak bych se toho nebála
![]()
eva valoi píše:
Já mám čtyři děti a taky se nedovedu vnitřně vyrovnat s tím, že už pravděpodobně další nebude. Osobně se spíš obávám toho, že už jsem dost stará na další těhotenství a porod, přeci jen už je mi 32 let. Čtyři zdravé děti jsou zázrak, ale tak strašně rychle rostou, že je mi prostě těžko z toho, že už nebudu mít ten maličkej uzlíček. Kamarádka (ta má dětí zatím 6) mi říká, že nemám nikdy říkat nikdy, že třeba ještě nějaké bude, ale já sama mám z toho docela strach.
To snad nemyslis vazne, ja mela ve 32 sotva druhy
Bude mi 37 a stara se teda necitim, mimino bych jeste dala
Jinak mas pravdu, 4 deti jsou parada, ale asi to bude vzdycky hlodat… vek teda ale fakt neres! Proboha! ![]()
saxa píše:
32 ještě není žádná hrůza,jestli neřešíte finance jako my a po zdravotní stránce je to v pohodě,tak bych se toho nebála
Saxo, manžel řeší spíš tu finanční stránku, ale zle se nám rozhodně nevede. Jí spíš řeším svůj věk a zdraví. Prostě těhotenství a porod je vždycky riziko, říkám si, jestli do toho jít po páté. Já se v mateřství prostě našla. Samozřejmě ne že bych nikdy z toho nebyla na mrtvici, ale neměnila bych. Ted´mám nejmladší dítě rok, takže nějaké těhotnění není aktuální. Jo, když někomu řeknu, že bych ráda ještě další dítě, tak si myslí, že jsem blázen. Ale to je mi fuk.
Já bych chtěla třetí a to by teda stačilo,tolik místa zas nemáme.Manžel taky řeší finance,ale já ho chápu,že se bojí.
Jak velké jsou děti?Já mám kluky 4roky a 3měsíční mimčo,tak taky nechci hned.
saxa píše:
Já bych chtěla třetí a to by teda stačilo,tolik místa zas nemáme.Manžel taky řeší finance,ale já ho chápu,že se bojí.
Jak velké jsou děti?Já mám kluky 4roky a 3měsíční mimčo,tak taky nechci hned.
Nejstaršímu je 16, pak 10, 3 a 1.
A můžu se zeptat pro představu kolik Vás stojí jídlo,škola,školka,drogerie,lékárna.oblečení.Děti jsou malé a my se právě bojíme,že by jsme tři nezvládly až bude škola atd.jestli chceš napiš do SZ.
saxa píše:
A můžu se zeptat pro představu kolik Vás stojí jídlo,škola,školka,drogerie,lékárna.oblečení.Děti jsou malé a my se právě bojíme,že by jsme tři nezvládly až bude škola atd.jestli chceš napiš do SZ.
Saxo, já jsem se ani nad tím nijak nezamýšlela, já to spočítám a napíšu ti sz, ale bude to stejně plus mínus.
Anonymní píše:
Zdravím všechny holky na emiminu a moc bych potřebovala poradit s něčím, co mě trápíMáme s maželem dvě úžasné děti (stejného pohlaví)a já ještě velmi toužím po dalším dítku. Nicméně, manžel už třetí dítě nechce, hlavně kvůli financím, bojí se, jak by to bylo v budoucnu, až by byly děti na školách apod. Musím říct, že ho chápu, je to zodpovědný táta a v dnešní nejistné době nemůžeme vědět, jak na tom budeme za pár let. Zkoušela jsem se se sním o tom pobavit, probrat naše možnosti, jestli je to opravdu tak nereálné, ale vůbec se o tom bavit nechce, je pevně rozhodnutý. Usoudila jsem, že mi asi opravdu nezbude nic jiného, než se s tím smířit a to je ten hlavní problém - vůbec mi to nejde
Trvá to už několik měsíců a i když si každý den uvědomuju, jak jsem šťastná máma od dvou skvělých dětí, ta touha po třetím prckovi je v srdíčku pořád a nedaří se mi ji potlačit a přesvědčit samu sebe, že to nevadí, že nebude. Byla bych moc ráda, kdyby mi napsal někdo, kdo řešil stejný problém, a jak se s tím nakonec vypořádal. Už jsem uvažovala i o návštěve psychologa, promluvit si o tom s někým nezůčastněným, ale nevím, jestli by to pomohlo. Moc díky všem!Lenka
Ahoj, no tak já jsem natom stejně, na rozdíl od tebe mám pouze jedno dítě a přítel nechce druhé. Nejsem s tím vůbec vyrovnaná a to mi utíkají biologické hodiny docela rychle.
Ahoj tak já mám jednoho syna 15 let a ted druhého 22 měsíců. Manžel si strašně přál ještě jedno k našemu prckovi protože Filip už je skoro dospělej a spíš nám pomáhá ale parták malímu není.
Mě už se zas tolik nechtělo ale manžela miluji a nakonec jsem se na to naše poslední mimčo začla moc těšit a to tak že jsem byla jak posedlá . Nešlo na to přestat myslet. Nevím jestli by mi býval nějaký psycholog pomohl . Jediné co mi na to pomohlo bylo otěhotnět. Právě proto vím že násilím tuto touhu po mimi potlačovat nejde pak vám to stejně zkazí vztah - později.Bude ti to líto. Nevím co poradit je to těžké snad manžel změní názor . Přece nejvíc práce stejně bude na tobě a když by tě to udělalo štastnou tak proč ne.
pandora píše:
Ahoj tak já mám jednoho syna 15 let a ted druhého 22 měsíců. Manžel si strašně přál ještě jedno k našemu prckovi protože Filip už je skoro dospělej a spíš nám pomáhá ale parták malímu není.Mě už se zas tolik nechtělo ale manžela miluji a nakonec jsem se na to naše poslední mimčo začla moc těšit a to tak že jsem byla jak posedlá . Nešlo na to přestat myslet. Nevím jestli by mi býval nějaký psycholog pomohl . Jediné co mi na to pomohlo bylo otěhotnět. Právě proto vím že násilím tuto touhu po mimi potlačovat nejde pak vám to stejně zkazí vztah - později.Bude ti to líto. Nevím co poradit je to těžké snad manžel změní názor . Přece nejvíc práce stejně bude na tobě a když by tě to udělalo štastnou tak proč ne.
Taky bych si třetí moc přála.Po delším uvažování o něm začal přemýšlet i manžel,řešíme ale finance,bojíme se že by jsme to nezvládli.Když do toho nepůjdem,tak se bojím,aby jsme toho jednou nelitovali
.Dost mě to trápí. ![]()
saxa píše:pandora píše:Taky bych si třetí moc přála.Po delším uvažování o něm začal přemýšlet i manžel,řešíme ale finance,bojíme se že by jsme to nezvládli.Když do toho nepůjdem,tak se bojím,aby jsme toho jednou nelitovali
Ahoj tak já mám jednoho syna 15 let a ted druhého 22 měsíců. Manžel si strašně přál ještě jedno k našemu prckovi protože Filip už je skoro dospělej a spíš nám pomáhá ale parták malímu není.Mě už se zas tolik nechtělo ale manžela miluji a nakonec jsem se na to naše poslední mimčo začla moc těšit a to tak že jsem byla jak posedlá . Nešlo na to přestat myslet. Nevím jestli by mi býval nějaký psycholog pomohl . Jediné co mi na to pomohlo bylo otěhotnět. Právě proto vím že násilím tuto touhu po mimi potlačovat nejde pak vám to stejně zkazí vztah - později.Bude ti to líto. Nevím co poradit je to těžké snad manžel změní názor . Přece nejvíc práce stejně bude na tobě a když by tě to udělalo štastnou tak proč ne.
.Dost mě to trápí.
Vím co prožíváš není to jednopduché. Tohle si musíš rozhodnout ty sama. Moje mamka nás měla hrozně brzo mě v 18 a ségru ve 20. Pak otěhotněla kolem 37 a šla na potrat a dodneška mi říká že toho strašně lituje.
Tenkrát ale byla zlá doba máma měla vejplatu asi 1400 což je děs a táta nevim kolik každopádně to asi bylo fakt těžký.
Saxo, ne ne, finance řešit nemusíme, další těhotenství mi lékaři nedoporučují (ale je fakt, že kdybych moc chtěla, tak bych to stejně riskla), spíše už třetí nechci, protože se chci naplno věnovat těm dvěma, co mám. Byla jsem pět let v kuse doma, teď jsem ráda, že už chodím do práce, že můžeme cestovat, že nám je už i někdo pohlídá.. takže jsem spokojená s tím, co je