Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@fialína Určitě si nemyslím, že touha po dalším dítěti nemůže být upřímná, skutečná. Na druhou stranu se často tady i v reálu setkávám s rozhodnutími, kterým úplně nerozumím. Žena má třeba dvě, tři i čtyři děti, do kapsy hluboko, některé děti i opravdu nemocné, že fakt je co se otáčet, aby všechny děti zaopatřila, ale něco ji žene pořád se hnát za dalším těhotenstvím. Přitom jakmile dítě vyroste ze zavinovačky, spíš jí jde na nervy, leží sám v nemocnici, když je nemocný, o ty školní se už nezajímá nikdo. Hlavně, že si mamka hladí břicho, ve kterém je další takový chudáček… Což je výrazně OT, ale v souvislosti s tímto tématem mě to napadlo. Jestli je mateřství pro někoho skutečně jen těch pár měsíců těhotenství a pak jako by už nebylo.
@hanka.br. píše:
@fialína Určitě si nemyslím, že touha po dalším dítěti nemůže být upřímná, skutečná. Na druhou stranu se často tady i v reálu setkávám s rozhodnutími, kterým úplně nerozumím. Žena má třeba dvě, tři i čtyři děti, do kapsy hluboko, některé děti i opravdu nemocné, že fakt je co se otáčet, aby všechny děti zaopatřila, ale něco ji žene pořád se hnát za dalším těhotenstvím. Přitom jakmile dítě vyroste ze zavinovačky, spíš jí jde na nervy, leží sám v nemocnici, když je nemocný, o ty školní se už nezajímá nikdo. Hlavně, že si mamka hladí břicho, ve kterém je další takový chudáček… Což je výrazně OT, ale v souvislosti s tímto tématem mě to napadlo. Jestli je mateřství pro někoho skutečně jen těch pár měsíců těhotenství a pak jako by už nebylo.
Může v tom být zaplácnutí neuplatnitelnosti na pracovním trhu. Nemám práci, tak si pořídím další dítě, protože od státu kápne nějaká ta kačka. S každým dalším děckem však zaměstnatelnost dotyčné dále klesá, zejména, pokud nemá nic moc vzdělání. S tím souvisí si nedostatek jiných ambicí než rodit.
Vždycky jsem chtěla 2 děti. Po narození syna dokonce 3. Když byly synovi 2 roky, rozhodli jsme se pro sourozence. Moc jsem se těšila na těhotenství, miminko a tak. Ale nevyšlo to. Od te doby jsem potratila ještě 5× a ani doktoři neví proč. Synovi je 6 a mě se blíží čtyřicítka. Mám strach to znovu zkoušet, ale s jedináčkem se nedokážu smířit. Zejmena, když syn tak moc touží po sourozenci.
vím, že s jedináčkem na tom budeme lépe, budeme moct víc dopřát jemu i sobě, ale to není všechno. Beru to jako svoje selhání (chyba je nejspiš u mě) a neumím se s tím vypořádat.
Je tu někdo v podobné situaci a povedlo se mu to uzavřít a žít spokojeně dál?
@Adona-i píše:
Vždycky jsem chtěla 2 děti. Po narození syna dokonce 3. Když byly synovi 2 roky, rozhodli jsme se pro sourozence. Moc jsem se těšila na těhotenství, miminko a tak. Ale nevyšlo to. Od te doby jsem potratila ještě 5× a ani doktoři neví proč. Synovi je 6 a mě se blíží čtyřicítka. Mám strach to znovu zkoušet, ale s jedináčkem se nedokážu smířit. Zejmena, když syn tak moc touží po sourozenci.
vím, že s jedináčkem na tom budeme lépe, budeme moct víc dopřát jemu i sobě, ale to není všechno. Beru to jako svoje selhání (chyba je nejspiš u mě) a neumím se s tím vypořádat.
Je tu někdo v podobné situaci a povedlo se mu to uzavřít a žít spokojeně dál?
Tak nějak automaticky hned mě napadlo, co protilátky? Nááhodou… krevní RHfaktory plus, mínus… dostala jsi protilátky???
Asi blbost, určitě první po čem pátrali…ale prostě mě to napadlo… ![]()
Jinak co adopce? ![]()
@Adona-i
zrovna to tak nějak spontánně řešíme tady, tak přijď
https://www.emimino.cz/…rankovani/5/#…
Nejsem ve stejné situaci, ale taky ti trochu rozumím. Čekáme teď třetí miminko - třetího syna. Přišel po dlouhé době. Měla jsem dva syny a tak nějak jsem cítila, že nejsme kompletní a až po deseti letech jsme se rozhodli zkusit holčičku, která mi pocitově doma strašně chyběla. No a místo holčičky je to zase kluk. Vím, že tu holčičku už nikdy mít nebudu (hlavně z ekonomického hlediska a taky prostor už na další dítko doma není) a taky se mi s tím hodně těžko smiřuje. Vím, že to pro mě bude psychicky náročné, ale tak nějak se snažím koukat dopředu směrem k vnoučatům eventuelně i ke snachám
Ty si zajdi k doktorům, ať zjistí čím to je a ještě se snažte. Čtyřicítka není v dnešní době až tak vysoký věk. No a když to nevyjde, zkus si najít nějakého koníčka, který ti odvede myšlenky jiným směrem ![]()
@Cmochy injekce jsem dostala pokaždé. Dr si mysli taky, že by to mohl být důvod posílá mě na hematologii. Ale už nemám sílu…
Nečetla jsem celou diskuzi, jen Tvůj úvodní příspěvek. Podělím se s Tebou o svůj životní příběh - je mi 35, nemám partnera, ani rodinu, i když si ji několik let přeju… Ale prostě není, všechny vztahy skončily po 2, 3 letech.
Buď ráda, že máš děti 2.
Já nemám ani 1.
Co bych za to dala, být v situaci, jako jsi ty…
Užívej si svých dětí a partnera…
@Adona-i píše:
Vždycky jsem chtěla 2 děti. Po narození syna dokonce 3. Když byly synovi 2 roky, rozhodli jsme se pro sourozence. Moc jsem se těšila na těhotenství, miminko a tak. Ale nevyšlo to. Od te doby jsem potratila ještě 5× a ani doktoři neví proč. Synovi je 6 a mě se blíží čtyřicítka. Mám strach to znovu zkoušet, ale s jedináčkem se nedokážu smířit. Zejmena, když syn tak moc touží po sourozenci.
vím, že s jedináčkem na tom budeme lépe, budeme moct víc dopřát jemu i sobě, ale to není všechno. Beru to jako svoje selhání (chyba je nejspiš u mě) a neumím se s tím vypořádat.
Je tu někdo v podobné situaci a povedlo se mu to uzavřít a žít spokojeně dál?
Zažila jsem podobný, první těhotenství úplně v pohodě, pak jsem nemohla přijít do jinýho stavu 4 roky, začala jsem pátrat s dokrory, udělali ze mě psychyckou trosku, s nádorem na mozku půl roku jsem žila v tom, že mi zbývá možná pár měsíců života… nakonec chybná diagnoza, v tý hrůze jsem přišla do jinýho stavu, dítě potratila v 5 měsíci, další těhotenství následovalo opět potrat.
Přestala jsem to řešit, nějakou dobu to trvalo. Děti nejsou smysl života, ber to jak to je…
@Adona-i
Ja bych tedy zasla spise na imunologii, problem muze byt klidne stitna zlaza a nebo celiakie…spis nechapu proc to tvuj lekar uz neresil drive…pokud mas blizko do Prahy, tak doporucuji dr. Malickovou-staci mit zadanku a neni problem se nechat vysetrit…pokud jsi mela injekce na redeni krve, tak nemyslim, ze ten duvod bude v hematologii…pokud mas bliz do
Plzne, tak doporucuji dr. Ulcovou-gallovou
Zen s podobnym pribehem je tady spousty, hodne z nich jeste nema dite zadne…a 30 uz jim/nam davno neni…
Je to jen na tobe, sebrat energii a obehnout vysetreni a nebo zustat u jedinacka…ale rozhodne bych nezkousela dalsi tehotenstvi s tim, ze ted uz by to mohlo vyjit
Drzim palce ![]()
@Adona-i píše:
@Cmochy injekce jsem dostala pokaždé. Dr si mysli taky, že by to mohl být důvod posílá mě na hematologii. Ale už nemám sílu…
Jen jdi, nevzdávej to…
![]()
@Adona-i
Jukni do diskuse:
Tam vsude najdes holky s podobnym problem
@Adona-i píše:
@Cmochy injekce jsem dostala pokaždé. Dr si mysli taky, že by to mohl být důvod posílá mě na hematologii. Ale už nemám sílu…
a máš kompletní imunologii k léčbě neplodnosti?
@Papia u pani profesorky jsme byli. Nenašla nic. Každopádně i ona ma zájem zjistit důvod.
Je krátce po nezdaru, tak třeba se ještě oklepu a půjdu do toho.
Mám úplně všechno -imuno, genetiku, trombo mutace. Ted jsme poslali potracený material na rozbor. To je asi jedine, co jsme mohli udělat. No a pak ty protilátky Rh faktoru