Je naše generace divná?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
41603
9.4.18 11:40
@Anonymní píše:
@Konnny ještě bych zapomněla zmmínit - tím, že přítel studuje nemá tak vysoký plat, aby jsme mohli do bytu a já se nejprve musím pořádně naučit jazyk, abych někam mohla nastoupit, což se učím a přítel mi pomáhá.

A přispíváš jim tedy ty sama na ubytování a stravu?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.4.18 11:45

@Keyllah Ach jo :D ne, nepřispívám. ALE já si nestěžuji na to, že musím pomáhat, to beru, živí mě, tak proč ne. Jen jsem chtěla vědět váš názor na to, jestli není divné že v dnešní době musím uklízet po všech i hloupé nádobí, které si nejsou schopni uklidit a dát do myčky a sbírat po nich špinavé trenky, ještě si od mladšího bráchy nechám diktovat, co chce jíst a navařit mu to. Přijde mi to jako rozežranost. Pomáhám a vím, že musím, nijak mi to nevadí, ale tohle už mi prostě přijde rozežrané. Kdykoliv je něco špatně, ačkoliv za to nemůžu, odpískám to já a řve se po mě, protože já na ně přece musím dohlídnout, aby to dělali správně (protože jsem ženská a musím udělat to, co si můj přítel nebo jeho bratr umanou a na co si písknou, protože JÁ jsem ženská a TOHLE je práce ženské) To je to, co mi dělá problém, né pomáhání a úklid, to samozřejmě dělám a sebemenší problém s tím nemám. Štve mě ta rozežranost a nepřijde mi to fér, proto jsem se ptala na názor.

  • Citovat
  • Upravit
24288
9.4.18 12:00

Zakladatelko, asi chápu co ti vadí, ale to co popisuješ mi přijde, že bydlíš v jižnějších zemích. Jako, abych „hlídala“ dva v podstatě dospělé chlapy, aby nědělali něco co nemají, mi přijde divné.

V tomto okamžiku je potřeba si ujasnit co od života očekáváš, co chceš. Pokud budeš pracovat, žít a vychovávat v této zemi své děti, budeš se dost často potkávat s tímto rozdělením rolí a i přes to, že si „partnera vychováš“ a on ti bude pomáhat, tak po narození dětí může dost často sklouznout do tohoto režimu. I v Čechách dost chlapů sklouzne do režimu „jsi doma, tak se starej o dítě a domácnost a po mě nic nechtěj“.

Přiznám se, že narazit nyní (myslím hlavně na zkušenosti co jsem posbírala) na takového kluka a jeho rodinu, tak se rozejdu. Toto by bylo už moc na mě. Ale ve 20 letech nevím co bych udělala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
9.4.18 12:05
@Anonymní píše:
@Terezxx přítel rodičům přispívá, já mám studium individuální a učím se cizí jazyk, abych mohla začít pracovat. Tady jen angličtina nestačí. A jak už jsem psala - pomáhám. Nedělá mi problém pomáhat s čímkoliv. Ale uklízet mladšímu bratrovi pokoj a každý den odnášet z pokoje 10 talířů a 5 skleniček a dávat to do myčky, protože to neudělají, to mi přijde moc. A když už si to teda z pokoje odnesou, tak to nechají na lince, ale neohnou se. :zed: Pomáhám, uklízím, není to tak, že bych se doma nepřičinila. Jen mi to prostě už přijde jako rozežranost nechat v pokoji někde zašantročený talíř se zbytky jídla, když tomu bramboru už pomalu narostly očíčka a nebo po nich sbírat špinavé ponožky a trenky které si opět ani nehodí do prádla. @Regina Hero Nevstávám později, vstávám spolu s přítelem, který chodí do práce v šest hodin ráno a chystám mu svačinu. Pak si dovolím ještě uklidit kuchyň, počkám, až všichnivstanou a odejdou do práce a začnu uklízet - vysávat, vytírat, uklízet koupelnu, uklízet kuchyň, odnášet z pokojů talíře, vše skládat do myčky (nejlépe ještě nějakou špachtlí škrábat zbytky zaschlého jídla z předešlého dne), sundám prádlo, jdu se učit a odpoledne pomáhám s nákupem, popř. pomoct na zahradu (prostě co je ještě potřeba), pak nastane chvíle, kdy mi přítel napíše, jestli by chtěl rýži nebo brambory a začínám vařit pro něj a jeho bráchu podle toho, na co mají chuť. Pak příjde přítel z práce, naložím mu jídlo, stejně jako ho naložím jeho bratrovi, vytáhnu příteli z tašky misky, ve kterých měl svačinu, jinak by mu v tašce opět ležely týden a na něco se spolu podíváme. Pak ještě uklidím prádlo a myčku, ve které je umyté nádobí. Pak si dovolím strávit 2 hodiny s mým přítelem a uděláme si spolu večeři, podíváme se na film a jdeme spát.

Mažeš mu svačiny a vyndaváš mu krabičky z tašky? 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.4.18 12:12

@Russet chystám mu většinou teplé svačiny, které si jen ohřeje v práci a ano, až přijde z práce, musím mu krabičky z tašky vytáhnout, jinak by si je sám nevytáhl a nechal je tam klidně do konce týdne. @elen-ka toho se právě bojím, ale vzdávat se nechci. Už se těším, až budeme bydlet sami.

  • Citovat
  • Upravit
629
9.4.18 12:15
@Anonymní píše:
@Terezxx přítel rodičům přispívá, já mám studium individuální a učím se cizí jazyk, abych mohla začít pracovat. Tady jen angličtina nestačí. A jak už jsem psala - pomáhám. Nedělá mi problém pomáhat s čímkoliv. Ale uklízet mladšímu bratrovi pokoj a každý den odnášet z pokoje 10 talířů a 5 skleniček a dávat to do myčky, protože to neudělají, to mi přijde moc. A když už si to teda z pokoje odnesou, tak to nechají na lince, ale neohnou se. :zed: Pomáhám, uklízím, není to tak, že bych se doma nepřičinila. Jen mi to prostě už přijde jako rozežranost nechat v pokoji někde zašantročený talíř se zbytky jídla, když tomu bramboru už pomalu narostly očíčka a nebo po nich sbírat špinavé ponožky a trenky které si opět ani nehodí do prádla. @Regina Hero Nevstávám později, vstávám spolu s přítelem, který chodí do práce v šest hodin ráno a chystám mu svačinu. Pak si dovolím ještě uklidit kuchyň, počkám, až všichnivstanou a odejdou do práce a začnu uklízet - vysávat, vytírat, uklízet koupelnu, uklízet kuchyň, odnášet z pokojů talíře, vše skládat do myčky (nejlépe ještě nějakou špachtlí škrábat zbytky zaschlého jídla z předešlého dne), sundám prádlo, jdu se učit a odpoledne pomáhám s nákupem, popř. pomoct na zahradu (prostě co je ještě potřeba), pak nastane chvíle, kdy mi přítel napíše, jestli by chtěl rýži nebo brambory a začínám vařit pro něj a jeho bráchu podle toho, na co mají chuť. Pak příjde přítel z práce, naložím mu jídlo, stejně jako ho naložím jeho bratrovi, vytáhnu příteli z tašky misky, ve kterých měl svačinu, jinak by mu v tašce opět ležely týden a na něco se spolu podíváme. Pak ještě uklidím prádlo a myčku, ve které je umyté nádobí. Pak si dovolím strávit 2 hodiny s mým přítelem a uděláme si spolu večeři, podíváme se na film a jdeme spát.

Toto dělají normálně ženskéc co jsou v práci a mají děti. Takže neplatíš ani korunu a oni tě živí jo…bych držela pusu a krok, jak si vůbec můžeš dovolit kritizoval něco kde jsi zadara..tak to odpracuješ no

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
9.4.18 12:20
@Anonymní píše:
@Russet chystám mu většinou teplé svačiny, které si jen ohřeje v práci a ano, až přijde z práce, musím mu krabičky z tašky vytáhnout, jinak by si je sám nevytáhl a nechal je tam klidně do konce týdne. @elen-ka toho se právě bojím, ale vzdávat se nechci. Už se těším, až budeme bydlet sami.

Nemusíš. Nech je tam.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9918
9.4.18 12:31

Diky za vysvetleni. Asi takhle nikdy bych za nikoho nevytahovala krabicky a neodnasela z pokoju talire se zbytkama. To je teda silene a dej si pozor, aby to pritel pozdeji neaplikoval i ve vztahu. Na tvem miste bych hned, pokud to pude, se snazila osamostatnit a nezit u nich. Ono je to tezke, kdyz tam v podstate zijes zdarma. Mne by tohle postaveni vadilo strasne moc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9.4.18 12:35
:lol: :jazyk: :lol: :P

Tady je skvělý rozuzlení. Celých 5 stran, zde zakladatelka popisuje kolik má práce a co všechno musí dělat. Na dotaz, jak přispívá finančně na chod domácnosti nechce odpovědět, všichni tady radí, tak se osamostatni. :)
A zakladatelka se pak přizná, že oni ji celou dobu živi, všechno platí oni.

Zakladatelko, ano, jsou rozmazlení. Ale ty nejsi v pozici si cokoliv myslet, ty máš držet hubu a krok. Pokud se s přítelem domluvíš, že nějaké povinnosti převezme on, tak je jasný, že rodina je naštvaná, on studuje/pracuje, ty jsi doma, ty máš vytvářet zázemí jim. A to jestli chodíš na jazykový kurz nebo rekvalifikaci nehraje roli.
Proč by si po sobě uklízeli talíře, mají služku, tak si to užijí. Pokud je někdo doma a má čas udělat každému jinou přílohu podle chuti, tak proč toho nevyužít. :nevim: Rozhodně je nevhodné, že oni tě živí a ty se je snažíš ve 20 letech převychovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7527
9.4.18 12:38
@Anonymní píše:
@Russet chystám mu většinou teplé svačiny, které si jen ohřeje v práci a ano, až přijde z práce, musím mu krabičky z tašky vytáhnout, jinak by si je sám nevytáhl a nechal je tam klidně do konce týdne. @elen-ka toho se právě bojím, ale vzdávat se nechci. Už se těším, až budeme bydlet sami.

no, podle tohoto si myslím, že samostatným bydlením se to nezmění, on je zvyklý na to jak to u nich funguje, je naprosto nesamostatny a má ten příklad v rodině, že to dělat nemusí. Ty jsi vychovana v uplně jinak a proto se ptas na co se ptas, není to o generaci ani rozezranosti, ale o výchově a to jen tak nepredelas. Přítel by potreboval nachvili bydlet sám a pak věřím, že by se třeba zapojil, takto celkem pochybuju. Tak jako ty ocekavas a viděla jsi doma, že každý se postaral o to co bylo zrovna třeba, on vyrostl a vidí doma, že zena se má postarat o domacnost a otrocit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
107636
9.4.18 12:41
@Anonymní píše:
Ahoj, přišla jsem jen sdělit svůj názor a chci vědět váš názor a celou dnešní generaci. V první řadě bych ráda uvedla, že mi je 20 a bydlím se svým přítelem u jeho rodičů. Jeho rodiče jsou super, hodní, starostliví, starají se o mě jako o vlastní… Ale je tady určitý rozdíl ve výchově mého přítele a mě. U nás se prostě jedlo v restauracích, protože rodiče pracovali víc, než byli doma, nikdy jsem se nenaučila vařit. Chápu, že to jim vadí, taky se za to stydím. Každý byl „samostatná bojová jednotka“, dělal si jídlo když přišel z práce sám, uklízel po sobě sám, staral se o sebe sám. Přesto jsme byli rodina a víkendy jsme trávili společně. Jen jsme byli samostatní. Tady je to přesně naopak, musím uklízet po příteli (což chápu), ale proč bych měla uklízet i pokoj jeho mladšího bráchy? To přeci zvládne sám, ne? (jeho mladší brácha bude mít v listopadu 15). Každé ráno na mě čeká hromada opravdu hromada nádobí, protože to po sobě prostě nikdo nedá do myčky, prý je to práce ženských. Nechápu. Proč by si to po sobě nemohli uklidit? Stačí se ohnout… Věci se tady dělají složitě, například nechápu, proč bych někomu měla ohřívat bramborovou kaši na kamnech a špinit další nádobí, když stačí to ohřát v mikrovlnce? Proč bych měla vše dělat složitě, když to jde jednoduše? A proč se musím přítele i jeho mladšího bratra ptát, co by si dali k jídlu, když je tady ještě zbytek ze včera? Uvedu příklad - ze včera zbyla jedna porce rýže a jedna porce brambor… Tak proč si jeden nemůže vzít to a druhý tamto a musím dodělávat rýži,, protože ON chce? Trošku mě to děsí, nevím, jestli jsem špatně vychovaná já, nebo oni naučení na velký luxus. Takže bych chtěla vědět názor vás. Myslíte, že jsem špatná proto, protože nehodlám vařit každému jídlo zvlášť, uklízet po někom, kdo to vklidu zvládne sám a podobně, nebo že jsou divní oni, protože oni (zvlášť tedy ten mladší, který je pro ně ještě „miminko“) nejsou v tomhle ohledu samostatní a nedají ani nádobí do myčky?? :zed: Už si připadám jako idiot, protože jim nechci stát za prdelí. Nehledě na to, že 3/4 věcí odseru já, za to, že něco není udělané, že jsem jim neudělala rýži protože „oni chtěli“… Vždyť tam přeje jsou brambory tak proč se to nedojí? :mrgreen: zní to debilně, ale já už fakt nevím, jestli jsem opravdu špatná já nebo kde je chyba. Váš názor mě zajímá. Prosím o anonym, vím, že tady chodí i známí.

A kdo te takto ukoluje? Proč jsi na to přistoupila? Odstěhovala bych se a, s přítelem buď do vlastního nebo každý sám. Nejsi tam. přece služebna pro jejich rodinu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
107636
9.4.18 12:45
@Anonymní píše:
@Monchichik ¨no mě to právě přijde šílené uklízet pokoj jeho 14letému bratrovi… proč proboha? Vždyť to zvládne sám. A proč bych měla debilní kaši ohřívat v hrnci když stačí to dát do té debilní mikrovlnky? Oni se snaží mě hodně věcí naučit, prý neumím ani uklízet a tak, ale prostě je spousta věcí, které se mě snaží „naučit“ ale mě přijdou padlé na hlavu. Chtějí, aby jsme bydleli s nimi, protože si myslí, že se o něj nedokážu postarat a podobně, navíc on ještě studuje. Bohužel nevidím jako nutnost umět vařit svíčkovou a jiné omáčky, když můj přítel ani já to stejně moc nemusíme (on chodí do fitka, já taky, snažíme se jíst zdravě, takže steaky, tuňáky, losos, čína) navíc kdyby už náhodou, internet taky existuje. Nevím, připadám si úplně neschopná, ale jsem prostě vychovaná k tomu, že každý po sobě uklízí, stará se o sebe a podobně..

V jakém směru se o sebe neumí postarat? A on te miluje nebo sháněl pečovatelku? V tom prvním případě by přece takové jednání nemohl vůbec připustit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41603
9.4.18 12:46
@Anonymní píše:
@Konnny ještě bych zapomněla zmmínit - tím, že přítel studuje nemá tak vysoký plat, aby jsme mohli do bytu a já se nejprve musím pořádně naučit jazyk, abych někam mohla nastoupit, což se učím a přítel mi pomáhá.

A ty jsi u nich začínala jako aupair nebo něco podobného?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9.4.18 13:09

Já si myslím, že ta rodina si uživá toho, že tam mají výpomoc, proč to nezneužít na nějaký nadstandard.

Až ji nebudou mít doma, tak matka to dělat nebude, nebude čas. Ta rodina se bude muset přizpůsobit a slevit ze svého pohodlí. Budou bojová jednotka jako u zakladatelky doma.
Až se odstěhujete, přítel se přizpůsobí. A pokud ne, najdeš si jiného, už budeš umět jazyk a budeš mít práci…

Tady je každá ženská empatická. Ale kdyby měla doma výpomoc, tak na ní taky přehodí všechny možné ukoly, aby si konečně po letech odpočla. Když někam přijde praktikant nebo začátečník, tak se na něj taky hodí ukoly, které nechce nikdo dělat. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
107636
9.4.18 13:15
@jakanas píše:
Tak toto je ta dnešní singles generace, jíst se bude v restauracích, uklizet jen po sobě, všichni se budou starat jen o své věci :palec: A povídat si budeme přes mesenžra. Mě by zajímalo kolik z těch co tu vyřvávají že by pro chlapa nic nedělaly třeba jdou nařezat dřevo na zimu a podobné práce. Přesto že se to spoustě lidem nelíbí tak práce na ženské a mužské jsou rozděleny z celkem jasného důvodu.
To zase dostanu sodu, co jsem si to dovolil napsat.

my máme topení..tak to snad není nutné

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová