Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak tahle diskuze mi prodloužila život
Pevně doufám, že něco pobavilo a uklidnilo i zakladatelku
Akorát teda já si pořád říkám, že se těším, až začneme s příkrmy (kojím), že to bude sranda… No, možná bude, ale úlně jinak, než si představuju ![]()
Miskou jsem o zem nikdy nešvihla, musela bych uklízet ještě o kus bordelu víc ![]()
Ale jednou (tedy ne jen jednou, ale toto si pamatuju dost živě) už jsem byla fááákt vytočená, protože po tom, co téměř roční syn polovinu jídla rozházel a rozpatlal po stole, tak tu druhou i s talířem poslal k zemi (no a stejně jako chleba s máslem padá na zem namazanou stranou, tak to dopadlo i s talířem). A já doběla vytočená jsem na celý byt zařvala „to si ze mě ale už děláš prdééééééééél!!!“. Ten den jsem potkala sousedku a ta se smála. Jsem se jí ptala, co jí pobavilo a ona prý po tom křiku z bytu nečekala, že ještě někdy uvidí syna živého
Od té doby se snažím hooodně mírnit.
No, dnes mi dávají taky zabrat, synovi jsou 4 roky, takže musím být hodně opatrná. Po té, co si přáli džus do skleničky, já se otočím, abych uklidila zbytek do lednice a když se vrátím ke stolu, tak skleničky plné kaštanů, co jsme o víkendu sbírali a džus se samozřejmě držel Archimedova zákona
To byla ta pověstná poslední kapka, začla jsem supět jak papiňák a soukám ze sebe „No co to!! já se z vás…, já bych vás…!!“ a když jsem nepřišla na nic, co by nebylo nevhodné, aby syn začal opakovat, tak jsem si jen pro sebe sykla „radši nic“ a syn tak nevině „co jsi chtěla říct maminko?“
![]()
Jo a děti netýrám, většinou ani nekřičím, ale když už je přetlak velký, tak je to buď si houknout, nebo mi rupne cévka a tahala bych nohu za sebou ![]()
Příspěvek upraven 07.10.13 v 14:52
V tu chvíli je nejlepší dítě nechat v židličce bez něčeho v dosahu a jít se někam vydejchat
Já mám taky někdy sto chutí s tou miskou prásknout o zem ale v poslední chvíli si vždycky uvědomim, že bych pak kromě zaprasenýho dítěte a jídelní židličky musela uklízet ještě ten příkrm rozplácnutej všude a to mě vždycky za vteřinu dvanáct od toho mrsknutí odradí
![]()
@Poison Ivy píše:
Kdo tvrdí, že mu nikdy nervy s děckem neujely, tak buď lže nebo mu ujíždí doteď
Schválně jsem to celý přečetla, nikdo tu netvrdí, že mu nervy neujely. ![]()
Si pamatuju jedno fest ujetí, když mi pubescent vysvětloval po třetí čtyřce z němčiny, že on ale opravdu pomoc nepotřebuje, ani doučování, že to zvládá bez problémů. A na mou poslední otázku: Ty si opravdu myslíš, že nepotřebješ pomoc? Odpověděl bezelstně: Ne, já to všechno umím, doprovozeno zpruzeným ksichtem. No ten ji chytl!! Hubu měl červenou ještě za tři hodiny. A to jsem mírný člověk a děti netluču.
Milá zakladatelko, tak jsi se dozvěděla jak neschopná jsi matka a že v nejbližší době začneš to nebohé dítě možná i týrat.
Nevím jestli tě to uklidní, ale neschopné matky jsme tu minimálně dvě
Já jsem taky jen člověk a když už je toho moc, tak mi nervy ujedou a pořádně. Ječím a občas musím i něčím praštit abych nepraštila syna. Mateřská je záhul a ty, které tvrdí, že jsou za každé situace klidné a vyrovnané? No mají můj obdiv. Ale stejně si myslím, že kecaj nebo mají extrémně klidné dítě
@Kakika píše:![]()
Miskou jsem o zem nikdy nešvihla, musela bych uklízet ještě o kus bordelu víc
Ale jednou (tedy ne jen jednou, ale toto si pamatuju dost živě) už jsem byla fááákt vytočená, protože po tom, co téměř roční syn polovinu jídla rozházel a rozpatlal po stole, tak tu druhou i s talířem poslal k zemi (no a stejně jako chleba s máslem padá na zem namazanou stranou, tak to dopadlo i s talířem). A já doběla vytočená jsem na celý byt zařvala „to si ze mě ale už děláš prdééééééééél!!!“. Ten den jsem potkala sousedku a ta se smála. Jsem se jí ptala, co jí pobavilo a ona prý po tom křiku z bytu nečekala, že ještě někdy uvidí syna živéhoOd té doby se snažím hooodně mírnit.
No, dnes mi dávají taky zabrat, synovi jsou 4 roky, takže musím být hodně opatrná. Po té, co si přáli džus do skleničky, já se otočím, abych uklidila zbytek do lednice a když se vrátím ke stolu, tak skleničky plné kaštanů, co jsme o víkendu sbírali a džus se samozřejmě držel Archimedova zákona
To byla ta pověstná poslední kapka, začla jsem supět jak papiňák a soukám ze sebe „No co to!! já se z vás…, já bych vás…!!“ a když jsem nepřišla na nic, co by nebylo nevhodné, aby syn začal opakovat, tak jsem si jen pro sebe sykla „radši nic“ a syn tak nevině „co jsi chtěla říct maminko?“
![]()
Jo a děti netýrám, většinou ani nekřičím, ale když už je přetlak velký, tak je to buď si houknout, nebo mi rupne cévka a tahala bych nohu za sebou
Příspěvek upraven 07.10.13 v 14:52
@Virginia píše:
Schválně jsem to celý přečetla, nikdo tu netvrdí, že mu nervy neujely.Si pamatuju jedno fest ujetí, když mi pubescent vysvětloval po třetí čtyřce z němčiny, že on ale opravdu pomoc nepotřebuje, ani doučování, že to zvládá bez problémů. A na mou poslední otázku: Ty si opravdu myslíš, že nepotřebješ pomoc? Odpověděl bezelstně: Ne, já to všechno umím, doprovozeno zpruzeným ksichtem. No ten ji chytl!! Hubu měl červenou ještě za tři hodiny. A to jsem mírný člověk a děti netluču.
@Lili píše:
Pockej jak budes mrskat vsim moznym pri psani ukolu![]()
máš pravdu… zlatý příkrmy
Když to naše „prase“ píše úkol, tak bych ho zaškrtila hned když to vidím. Se divim že mu pančelka dává max 2 a nebo jen napíše : " Járo umíš lépe." nebo " odbyté"
pak se mě ještě ptá kolik je třeba 7+6, poté co spočítal že 6+6=12
Já ho to nutím spočítat a on mi do vočí tvrdí, že to neví
jak říkám.. zlatý batole a příkrmy ![]()
Zabít to nemůžu, sem se s tím 9 měsíců tahala, pár let už to piplám…
![]()
@Bibi30 píše:
Milá zakladatelko, tak jsi se dozvěděla jak neschopná jsi matka a že v nejbližší době začneš to nebohé dítě možná i týrat.
Nevím jestli tě to uklidní, ale neschopné matky jsme tu minimálně dvěJá jsem taky jen člověk a když už je toho moc, tak mi nervy ujedou a pořádně. Ječím a občas musím i něčím praštit abych nepraštila syna. Mateřská je záhul a ty, které tvrdí, že jsou za každé situace klidné a vyrovnané? No mají můj obdiv. Ale stejně si myslím, že kecaj nebo mají extrémně klidné dítě
ty navenek klidné mají tik v oku a tahaj za sebou nohu ![]()
mě ujíždí do teď, na dítě vrčím, ale ničím neházím
a když tak vrčím, začne se řehtat a nasrá. í je totam 
Příspěvek upraven 07.10.13 v 14:46