Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A ty mu neřekeš, aby prostě pomohl? Nečekala bych, jestli mu něco dojde nebo ne. Postavila bych ho před hotovou věc a zapřáhla ho. ![]()
Tak si zalez do postele a předstírej, že jsi v posledním tažení, nebo se nech poslat do nemocnice.
@Petrolka píše:
Tak si zalez do postele a předstírej, že jsi v posledním tažení, nebo se nech poslat do nemocnice.
Ve špitále jsem denně. Ambulantně. Nepřijmou mě.
Tak manžela popros, aby Ti pomohl. Je to to nejjednodušší řešení, promluvit si o tom. ![]()
Manžel teda bere jako samozřejmost, že pokud mě není dobře, tak mě nechává soustředit se na vyléčení.
Tak to dej mužovi příkazem, chlapi jsou někdy dost natvrdlí.
@Kotatko03 píše:
Tak manžela popros, aby Ti pomohl. Je to to nejjednodušší řešení, promluvit si o tom.
O tom mluvím. Že mi došlo, že mám vedle sebe sobce, který prostě nebere, že někomu je zle. Že když přes den řeknu, že si jdu lehnout, protože je mi zle, vzápětí je u mě - ale kvůli sexu.
@Anonymní píše:
O tom mluvím. Že mi došlo, že mám vedle sebe sobce, který prostě nebere, že někomu je zle. Že když přes den řeknu, že si jdu lehnout, protože je mi zle, vzápětí je u mě - ale kvůli sexu.
Ahá, tak to mě mrzí
…a nešlo by se třeba domluvit s kamarádkou co má stejně staré dítě (ve stejné školce), že by vyzvedla i tvoje dítě. Opravdu si nezahrávej, můžeš být po té infuzi taková omámenější.
Tak mu nedej a zaúkoluj. Stačí říct OK sex bude, ale až…Nezlob se na mě, ale jaké si to uděláš, takové to máš. Spousta žen si chlapa ze začátku rozmazlí a pak se diví, že nepomáhá. Většině chlapů se vše musí říct co a jak má udělat, bez komunikace to nejde.
@Anonymní píše:
O tom mluvím. Že mi došlo, že mám vedle sebe sobce, který prostě nebere, že někomu je zle. Že když přes den řeknu, že si jdu lehnout, protože je mi zle, vzápětí je u mě - ale kvůli sexu.
To je drsný, tak tebe bolí záda jako blázen a on si na nich jde zarajtovat, místo aby pomohl? Pro mě nepředstavitelné. U nás se při mé nemoci zastaví praní a žehlení, ale manžel nakoupí, obstará děti, nachystá jídlo, nosí mi uvařený čaj apod. Opravdu dnes a denně se tady dozvím, jaké mám doma štěstí.
@zrcadlo píše:
To je drsný, tak tebe bolí záda jako blázen a on si na nich jde zarajtovat, místo aby pomohl? Pro mě nepředstavitelné. U nás se při mé nemoci zastaví praní a žehlení, ale manžel nakoupí, obstará děti, nachystá jídlo, nosí mi uvařený čaj apod. Opravdu dnes a denně se tady dozvím, jaké mám doma štěstí.
Jo, lezu po čtyřech bolestí, ale dělám jim snídaně. Jsem blbá, já vím.
@Anonymní píše:
Jo, lezu po čtyřech bolestí, ale dělám jim snídaně. Jsem blbá, já vím.
Tak přestaň, děti snad hlady umřít nenechá.
@Anonymní píše:
Jo, lezu po čtyřech bolestí, ale dělám jim snídaně. Jsem blbá, já vím.
Proč to děláš? Manžel nemá ruce? Mě stačí párkrát smrknout a manžel mě obskakuje jak novorozeně a to neskuhrám, nestěžuju si.Jsem neskutečně ráda za to, co mám doma
Asi ani nechci poradit.
Přes měsíc mě bolí záda, léčím se, mám pocit, že spíš je to horší než lepší. Noci už nedávám, nemůžu vůbec spát. Chodím denně na regabilitace, infůze, vcelku bezvýsledně, léky na bolest nezabírají. Objednávala jsem se, sestra mi nabídla odpolední termín, omluvila jsem se, že musím pro děti do školky, školy, psát úkoly, dělat večeři… Pak se ptala, jestli dojíždíma jak a jestli nepotřebuju sanitku. Povídám, že jezdím autem a beru současně tu školku. „No to ale nemůžete, ovlivňuje to řízení, a měla byste být v klidu, takhle se vám neuleví.“
Tak mi došlo, když je nemocný manžel, zastaví se svět. Když jsem nemocná já, jediná změna je, že nechodím do práce.